Šestková řada byl okamžik, kdy se začal KiCAd vyvíjet v něco víceméně použitelného, ale nestabilního.
Pětka byla převážně o opuštění těch 3 grafických backendů z V4, kde v každém fungovalo něco a člověk se mezi nimi musel přepínat. Bohužel se to neobešlo bez hodně bugů. Taky opustili to obskurní devadesátkové ovládání, co se dělalo takřka výlučně klávesnicí. Kdo byl zvyklý na DOSový OrCAD a CADstar, tomu to možná sedělo, ale v dnešní době to byl opravdu pohrobek.
Šestka pak byla hodně o modernizaci UI a nových věcech, ale dostkrát se při tom bohužel rozbila zpětná kompatibilita, případně se rozbily knihovny (vykreslování kruhů bylo nestabilní, zaokrouhlovaly se souřadnice v knihovnách).
Sedmička a osmička se postupně snažily doplnit chybějící funkce oproti moderním nástrojům.
V devítce se konečně objevily jobsety a částečně funkční import z Altia. Plugin manager začal konečně pořádně fungovat.
Rozdíl mezi šestkou a desítkou je opravdu velký. Zatím jsou v desítce nějaké nedotažené věci (někam zmizely toolbary, zatím nevím kam), ale za ty 4 roky udělali pokrok, jaký Altium nezvládlo za 10+ let. Nemůžu vám rozmlouvat ustrnutí na šestce, ale doporučoval bych zkusit si tu desítku (nebo aspoň devítku, než doladí ty toolbary).
Otázka je, jak dopadne snaha o přechod na Wayland, který bohužel vypadá dost nedopečeně (Wayland, ne ten přechod KiCADu).
Verzi, co mám, mi ani jednou nespadla (vyšší desítky projektů). Importy nepotřebuji. Občas si udělám nějaký vlastní knihovní prvek.
Až někdy v budoucnu budu měnit počítač, nainstaluji si aktuální verzi (a budu se modlit, aby v něm bezproblémově šly otevřít mé starší projekty).
Murphyho zákon: Když to funguje, nešahej na to. :-)