v cechach vela ludi pise s diakritikou patri to k ich internetovemu folkloru, cesi si potrpia na svoj jazyk aj photoshop musia mat v cestine. u nas je to presne naopak, slovaci su viac kozmopolitni, citaju anglicke weby kde sa diakritika nepouziva, a potom sa im ju nechce pouzivat ani pri emailoch a skype.
Rek bych, ze porovnavas, ale blby data ... slovensko je tak malej trh, ze se pro nej cokoli lokalizovat vyplati asi tak 5x min nez pro cechy (a i pro ne je lokalizace vetsiny produktu nerealna) a co se "internacionalismu" tejce, kdyz u nas chodi po ulici slovak a mluvi slovensky, nikomu to divny neprijde, zato na slovensku kdyz sem v krame promluvil cesky, hned sem dostal vysokohorskou prirazku ... toz tak.
+1. Vcera som zene prepol novy mobil na anglictinu, ten preklad je fakt hnus.
Cestinu a slovencinu u seba vypinam vsade kde sa da. A najhorsie, ak sa to vypnut neda, napriklad [pokusy o] technicke clanky: ze aplikacne ramce, su frameworky, by mi ani v najhorsom sne nenapadlo. Prekladat pocitacovu literaturu do Slovenciny musi byt vyplod choreho mozgu!
No tak záleží samozřejmně komu se a co se píše. Poté si určím zda-li se zdržovat a přepínat z anglické klávesnice a psát háčky. Přiznám se, že maily píšu svědomitě a s háčky, zdá se mi to formálnější, tak proto. Ale s diakritikou jinak na fórech nevystupuji a u chatu už tuplem ne. :) To je vše.
V domnění, že najdu jednoduchý, systematický jazyk, esteticky neutrální, mezinárodně použitelný, nezatížený nepravidelnostmi, nejednoznačnostmi a poplatností vzoru, podíval jsem se letmo na esperanto. Bohužel tento jazyk několik těchto vad má (časování z románských jazyků a obecně podobnost, ...), takže tudy cesta nevede.
Ten Lojban vypadá zajímavěji, musím zkouknout.
V případě zachování vyjadřovací schopnosti a zároveň estetiky slovanských jazyků (na úkor světové univerzálnosti) bych ještě zvládnul nahrazení češtiny tímto panslovanským jazykem, ale určitě ne zdegenerovanou sračkou typu angličtina.
Otázkou je, k čemu ten jazyk chcete používat. Pokud jde o univerzální komunikaci se zbytkem světa, angličtina je dnes jasně lingua franca (k nelibosti Francouzů), a moc alternativ neexistuje. Esperanto je mrtvé, navíc vychází z románských jazyků, co ho pro spoustu lidí činí obtížně skousnutelným. Lojban je super myšlenka, a pro komunikaci se stroji by se jednou mohl hodit. Bohužel pro běžného člověka nevypadá úplně vhodně, viděl bych ho spíš jako takové "SQL" pro komunikaci třeba s expertními systémy budoucnosti (i když bych čekal, že se ty systémy časem naučí lépe komunikovat s lidmi). Pan-slovanský jazyk zní zajímavě, ale národní jazyky asi nenahradí (nacionalismus holt musí být :/), a obchodních a kulturních kontaktů mezi Slovany bohužel zřejmě není tolik, aby se prosadil.
Zdegenerovaná sračka typu angličtiny? LOL. To mi připomíná naivistické výroky o jedinečnosti a čistotě češtiny, a ve srovnání s tím neobratné a zmršené angličtině. Tyhle pohádky se vyprávějí v každé zemi v rámci utužování národní identity, a skočí na ně jen někdo, kdo jiný jazyk neviděl jinak než z rychlíku. Čeština je prostě další "nářečí" ze skupiny slovanských jazyků, s latinskou gramatikou uměle zkomplikovanou za dob národního obrození, obrovskou spoustou přejatých slov, mnohdy dost příšernými pravidly (příkladem budiž velká písmena), se spoustou výjimek, a hlavně jí mluví pár lidí.
Moje doporučení? Každý by se měl naučit anglicky, a to dobře anglicky. Naprostá většina technologií, vědy a kultury se odehrává mimo české kulturní prostředí. Kdo zůstane jen u češtiny, je omezený na ten maličký výsek informací, které mu někdo přeloží, a při komunikaci v oblastech businessu, kultury i vztahů mimo ČR (která je celá velikosti většího města) je omezený je "ahoj" a "pivo".
„Otázkou je, k čemu ten jazyk chcete používat.“ Pro mezinárodní, čistě účelové použití bez požadavku na estetiku a komplexnost, se hodí systematický, jednoduchý, ortogonální jazyk (lepší Esperanto, Lojban?). Národy si z pochopitelných důvodů drží své jazyky.
Angličtina je jistě světový jazyk, ale je zoufale zatížen historickým balastem a samoúčelnou, nesmyslnou komplikovaností, přičemž jeho vyjadřovací schopnosti jsou podprůměrné. Má nepravidelnou a historickou výslovnost, kterou neznají snad ani sami její rodilí uživatelé, je SILNĚ kontextová jak gramaticky, tak lexikologicky. Vzhledem k v podstatě zaniklé flexi a minimální interpunkci je obtížně čitatelná.
Díky komplikované gramatice je právě vyjadřovací schopnost češtiny značná a téměř jednoznačná. Angličtina se v tomto s češtinou (obecně slovanskými jazyky?) měřit nemůže. Vzhledem k tomu, že jsem prošel vícero jazyky a k několika si čuchnul, nedá se o mě říct, že bych viděl jiné jazyky z rychlíku. Když jsem s angličtinou začínal, byl jsem z ní vyvětvený. Až jsem prošel dalšími jazyky, došlo mi, jak je primitivní a rád jsem se vrátil k silné češtině (to neznamená, že některé věci by v ní nepotřebovaly vyčistit). Že mluví češtinou pár lidí, je jasné. Právě proto měla-li by zaniknout, jsem pro panslovanský jazyk, který díky obecné gramatické síle slovanských jazyků (jsou ze společného základu) vyjadřovací schopnost zachovává.
Nikdy jsem neříkal, že nám stačí čeština, to je naší lokální záležitostí, ale koncepčně řešit mezinárodní komunikaci angličtinou mi přijde jako ubohost.
Toto je můj názor. Předpokládám, že zde snesete mraky argumentů, proč kecám, ale mně se o angličtině už nechce mluvit, stačilo mi, jak dlouho jsem se jí učil.
Národy si drží své jazyky, protože lidi mají tendenci dělit okolí na svoje a cizí. Jde o dělení mezi rodinou a ostatními, sparťany a ostatními, brňáky a ostatními, Čechy a ostatními, samozřejmě i mezi bělochy a ostatními. A kdyby Slované mluvili pan-Slovansky, nebylo by například nutné mít pro každou skupinku o pár milionech lidí vlastní vládu a státní administrativu s penězovody do kapes politiků. Je snad něco takového v zájmu politiků? Kdepak. Čechy Čechům, na jazyk a "kulturní dědictví" nám nesahejte :D
Balastem a zbytečnou komplikovaností je zatížen každý jazyk. V češtině to možná nevidíte, ale mě podobných věcí připadá plná. Například podstatná jména čeština skloňuje podle patnácti vzorů, plus existuje řada výjimek (například moucha nemá třetí pád mouchě, ale mouše) a nejednoznačností (soudce má šestý pád soudci i soudcovi). Jednoznačnost v češtině je iluze, které nejspíš podléháte jako rodilý mluvčí. A vyjadřovací schopnosti angličtiny? Zkuste si přečíst v originále něco od Chaucera, Shakespeara, C. S. Lewise a přidejte třeba Douglase Adamse. Koukněte se v originále na Dr. Strangelove (1964), Pride & Prejudice (2005), Misfits (2009-), The Wire (2002-2008). Už jenom z těchto děl uvidíte, že angličtina je proti češtině daleko širší, s obrovkými možnostmi vyjádření, a čeština je proti ní naopak dost chudá.
Snah o zjednodušení angličtiny existovala a existuje dlouhá řada, nakonec je to přirozený proces. Například jamajská angličtina je silně zjednodušená ve všech směrech. Bohužel při tom přichází o řadu složitějších konstrukcí. Nakonec posuďte sám:
(King James Version, 1611) And the angel came in unto her, and said, Hail, thou that art highly favoured, the Lord is with thee
(New International Version, 2005) The angel went to her and said, "Greetings, you who are highly favored! The Lord is with you."
(Jamaican Patois, 2012) Di ienjel go tu Mieri an se tu ar se, 'Mieri, mi av nyuuz we a go mek yu wel api. Gad riili riili bles yu an im a waak wid yu all di taim.'
Je to jednodušší: Národy si drží své jazyky, protože jsou to jejich kořeny a identita, přijdou-li o jazyk, může být jejich existence jako národu zpochybněna. S administrativními celky bych to vůbec do souvislosti nedával.
Ano, balast bude mít každý jazyk, který nebude čistě technický a ortogonální. Ale mícháte dohromady 2 věci - 15 vzorů znamená vyšší vyjadřovací schopnost, balastem může být až jejich překrývání. Zdvojení tvarů jednoho pádu opravdu balastem je - zredukoval bych, protože nepřispívá k vyjadřovací schopnosti. O jednoznačnosti jsem nemluvil v souvislosti s tvarem slov, ale obsahem. Význam českých slov je MNOHEM užší než v angličtině, to nelze popřít, na to se stačí podívat do jakéhokoliv slovníku. Takže ničemu nepodléhám, protože mám se širokým významem slov v angličtině dlouholeté a bolestné zkušenosti.
Tak originály jsem nečetl, ale myslím si, že zaměňujete vyjadřovací schopnost anglického projevu za jeho rozmlžený význam (dáno širokým významem slov) poskytující sice širší prostor pro fantazii, ale paradoxně nedovolující precizní pochopení např. technických záležitostí, v čemž je čeština díky MNOHEM užšímu významu slov, silnější ohebnosti a interpunkci funkčnější.
Angličtinu nemá smysl zjednodušovat, její vyjadřovací schopnost by tak ještě klesla. Smysl by mělo z ní odstranit balast, což je úplně na prvním místě zcela nadbytečný historický pravopis... S pidžinizovanými jazyky bych to nemíchal, to jsou čistě účelové, zprimitivněné jazyky.
Kolik pádů byste tedy zavedl, aby byla vyjadřovací schopnost optimální? Žádný, 8, 14, 24? :) Když se bavíme o podstatných jménech, měla stará angličtina osm pádů (resp. 4 v jednotném a 4 z množném čísle), podobně jako dnešní němčina, ale dnes rozlišuje jen singular/plural jednoduchou příponou. Je to daleko jednodušší, a inflexe podstatných jmen se dá snadno nahradit předložkami. Čeština má 14 pádů (7 pro jednotné a 7 pro množné číslo), což je podobné latině.
Sympatické jsou mi semitské jazyky, kde se používají třípísmenná kořenová slova, a odvozená slova se tvoří nasazením kořene do šablony (například XiXuX). I když neznáte konkrétní slovo, podle kořene můžete vidět jeho základ. Většina gramatiky se řeší předponami a příponami (například množné číslo pro mužský rod -im).
Například kořen L-M-D asociuje účení/vědění, a pak máme LiMuD (učit se), LaMDan (učenec), leLaMeD (vyučovat), LiMuDim (nauky/učení/vědy) atd. Samozřejmě ani v těchto jazycích není vše podle šablony, například boker (ráno) má množné číslo bkarim.
Čeština že má mnohem užší význam slov? To vám tak jenom připadá. Například slovo "příklad" může znamenat jak demonstraci principu, tak zadání úlohy (u zkoušky). "Jazyk" znamená řeč, ale také orgán nalézající se v ústech, část boty, nebo výběžek sněhu na silnici. U každého takového případu tušíte důvod, tušíte jak spolu ty věci souvisí. Pokud podobné věci v angličtině nevidíte, tak to na vás může nejednoznačně.
U technických záležitostí jste asi přehlédl, že si čeština většinu slov vypůjčuje z jiných jazyků, zvláště z angličtiny. Buď přímo (server, cache, notebook, procesor, distributor), nebo použitím paralely (čítač, počítač, hradlo). Jestli vám to přijde jednoznačné, tak jen díky tomu, že se při přejetí slova ztratila jeho historie a tedy i původní asociace (cache je původně skryté uložiště věcí, server je číšník který podává jídlo - asociace jsou snad jasné). Podobně je to ale i v technické češtině, kde šnek (šroubovice) vychází z tvaru ulity hlemýždě zahradního, a hřebenové řízení z hřebenu na úpravu vlasů či česání ovoce.
Tak to nevím, kolik pádů bych zavedl, protože jsem nikdy nerozebíral potřebu vyjadřovaných kategorií, ale je mi jasné, že 0 pádů angličtiny evidentně nestačí (řeší mnohoznačnými příponami), mezitímco 7 českých pádů je již docela silné rozlišení (evidentně inspirované latinou). Pro případ, že byste chtěl argumentovat funkčností náhrady pádů slovesnými příponami, doporučuju nahlédnout sem, jde o čtení vskutku masakrózní.
Semitské jazyky dle vašeho výkladu znějí systematičtěji (otázkou je, zda rozklad kořenu není zbytečně složitý), ale osobně bych u systematického jazyku vsázel na jazyk aglutinační. To ovšem neznamená, že syntetický nebo analytický jazyk nemůže být pravidelný a systematický, ale řešení typu angličtina NEBRAT!
Čeština v průměru MÁ užší význam slov, ale nemá smysl vypíchnout jedno slovo a na něm argumentovat, to si zas já můžu vybrat anglické „get“, to byste asi nevyargumentoval. Smysl má statistické porovnání. Mimochodem logickým důsledkem je delší průměrná délka českého slova v porovnání s anglickým (nese přesnější informaci => musí být delší).
Čeština se v přejímání termínů z IT neliší od jiných jazyků, ale to je dáno oborem a místem jeho vzniku. Když budeme mluvit o hudbě, tak nepřijde z angličtiny nic.
Vzpomněl jsem si ještě na jeden jev v angličtině, který má na srozumitelnost drtivý vliv - vystupování jednoho slova za více slovních druhů (přídavné jméno i příslovce, podst. jméno i přídavné jméno, sloveso i podstatné jméno, ...), což je v anglické větě zdrojem častých nejednoznačností. Existuje něco takového v jiném evropském jazyku??? Nevím o tom.
Tos mi připomněl někdejší Kreténskou reformu pravidel pravopisu (červen 2005) tak, aby pravidla byla co nejjednodušší. Omlouvám se za delší text, ale tohle si zaslouží ocitovat celé je to bz předmluvy ;)
Citace:
- rušýme velká pýsmena, ty se budou použývat výhradňe, jen a pouze ve jménech a to tak, aby to bylo maksymálňe jednoduché (všechna slova v názvu budou začýnat velkým pýsmenem)
- rušýme ů, rozďýl mezy ů a ú je nevyslovytelný
- rušýme i, rozďýl mezy i a y je nevyslovytelný, pokud bude mýt kdokoly neukojytelnou potřebu zdúrazňyt, že se jedná o tvrďe vyslovované "y", múže použýt mýsto "y" pýsmeno "ü" nebo mýsto "ý" pýsmeno "ű"
- rušýme ě, je to donebevolajýcý komplykace
- nač sy lámat hlavu nad púvodem slov, všechna cyzý slova je povoleno psát přyrozeňe podle české výslovnosťy (bejby, kompjútr, mjúzyk, brejkdens), vedle toho je samozřejmňe možné psát je v púvodňým zňeňý, ale pozor, uvjedomte sy, že když použyjete opradu nefalšované púvodňý zňeňý napřýklad u mého oblýbeného 有り難う御座います, tak vás čtenářy pošlou do prdele, protože nebudou vjeďet, že se to čte domo arygato gozajmašu
- nač sy lámat hlavu nad ťým, jak psát správňe převzatá cyzý slova, prosťě je pýšeme přyrozeňe přesňe tak, je slyšýme (egzystence, egzemplář, fópá, energyje)
použyťý "q" a "x" je nepovynné stejňe tak jako "ks" a "kv" (xycht, qočna, leksykon, tekst)
- "f" lze psát beztrestňe tam, kde se ňykdy jako "v" nevyslovuje (fčela, fcelku, fpřed), ňycméňe dávka zústává dávkou stejňe jako chléb chlebem a "v prdely" předložkou
- rozďelovat slova je možné kdykoly a kdekoly
- je na býledňy, že se neňý zapotřebý učyt o tom, kdy, kde a proč se pýše "i" nebo "y"
- je na býledňy, že se neňý zapotřebý učyt o tom, že di ti ni zmňekčuje, protože zjednodušená pravydla sy samy vynucujý použyťý přyrozených hlásek s háčky a čárkamy eventuelňe s “je”
- otazňýk se tyčý nad "nn", zaťým je nerušýme, ježto jsem slyšel v žyvoťe pár egzotú, kteřý je dokázaly vyslovovat ve slovech jako ranňý, denňý, povynná, výmňenné…
Konec citace
A opravdu je technicky nutné vyjadřovat gramatický rod koncovkami sloves?
Jazyk samozřejmě mění masy. Pro ilustraci:
Čeština znala slovo mrskat jako nepřípustné sprosté slovo pro soulož. A tak bylo sprosté slovo mrskat nahrazeno do té doby slušným slovem mrdat.
Slovo mrdat mělo význam trhat sebou, škubat se, pohnout se či hýbat se. V češtině stejně jako v srbochorvatštině, bulharštině nebo slovenštině. Avšak ve třech posledně jmenovaných jazycích slovo mrdat jako slušné a netabuizované dodnes přežívá v učebnicích pro děti.
V češtině se ovšem etablovalo (usadilo) jako slovo navýsost sprosté, jehož vypasenost je v současné době s jinými slovy nesrovnatelná. Původní význam byl nadobro setřen nově se vylíhnuvším vulgarismem, ačkoliv slovo mrdat vulgární obsah nejprve vůbec nemělo, a pouze jej v přenesení zastupovalo.
Původně sprosté slovo mrskat je dnes slušné, zato původně slušné mrdat, jež mělo neslušné mrskání zastupovat, je dnes sprosté. (Zdrojem této informace je Pikantní jazykověda od Antonína Doležala.)
Podobný vývoj vidíme u slova šukat, jehož původní význam (pohybovat se, těkat z místa na místo) je v živém jazyce rovněž nadobro smazán. Pro lepší pochopení si představme, že jednoho dne se slovo píchat stane natolik vulgárním (neboli sprostým), že již nikdo nebude znát jeho původní význam. Slovem píchat se dnes též opisně či zástupně vyjadřuje soulož.
ad Szukat... a po polski? "Thou" je historicky jako "Oni" (užití třetí osoby místo první nebo druhé). A třeba "mrdni s tou skříní" jsi taky neslyšel?
Problematika sprostých slov jinak úzce souvisí s tabuizováním témat ve společnosti a snahou daný jev opsat a stále nebýt tím sprostým.
Jo, čeština není dokonalá, ale i po reformách je výrazově opravdu bohatší, než angličtina. Navíc angličtina nám třeba do češtiny zanáší nadužívání trpného rodu a tím množí výskyty "se". Krásně se na adresu angličtiny (ono vůbec románských jazyků) vyjádřil Werich - jen zkráceně: "Malé kulaté jablíčko - to v angličtině nemá ani barvu ani šťávu." A za sebe dodávám, že 10 časů je mi k ničemu, když reálně používám tak 3.
Polsky neumím, protože Ostrava je pro mě daleko. "Mrdni tou skříní" jsem slyšel, stejně jako třeba "no to mě mrdej do ucha", ale nějak jsem to neanalyzoval.
Souhlas, problematiku vulgarismů popisujete naprosto správně.
Výrazové prostředky angličtiny jsem komentoval tady, druhá polovina druhého odstavce:
http://www.root.cz/zpravicky/kolik-lidi-pouziva-diakritiku-pri-psani-mailu/453375/
BTW jak myslíte že uvidí češtinu cizinec, který se ji učí na jazykovém kurzu v Hong Kongu, a dost možná ni ne od rodilého mluvčího? Řekne mu něco "malinké kulaťoučké jablíčko", a bude schopen soudit bohatost jazyka? V podobné situaci je člověk, který se učí anglicky v ČR, a nemá relevantní zkušenost s výrazovými prostředky angličtiny.
Polsky netřeba Ostravu, Krakonosze stačí taky. Nebo vůbec země Kladská. Stačí tam mít 2x-3x kolečko a něco o tom hledat. Na Slovensko taky nemusíte až do Košic, když bude stačit Trenčín.
Cizinec se slovanským základem bude mít problém minimální. Ostatní budou hodnotit slovanské jazyky podobně špatně. Prostě máme základ ve vyjadřování míst a podob a ne času. Taky naučit česky někoho z Vladivostoku a ze Soulu bude poměrně rozdíl.
"Cizinec se slovanským základem bude mít problém minimální. Ostatní budou hodnotit slovanské jazyky podobně špatně." - přesně. Budou to totiž hodnotit povrchně, bez hlubší znalosti cílového jazyka.
Fakt bych netvrdil, že základem angličtiny je vyjadřování času. Prostě má k tomuto účelu k dispozici o něco více prostředků.
"Avšak ve třech posledně jmenovaných jazycích slovo mrdat jako slušné a netabuizované dodnes přežívá v učebnicích pro děti."
Ojojoooooj, nemozem hovorit za ine slovanske jazyky, ale v slovencine je mrdať dost hnusne slovo, ktore som nevidel snad nikde oficialne napisane ( mimo pornopoviedok [ nie ze by som cital :D ] ), toboz nie v detskej ucebnici. Za pouzitie tohoto slova mimo status dospelosti si dotycny vacsinou vysluzi facku, ak nie dve :)
„A opravdu je technicky nutné vyjadřovat gramatický rod koncovkami sloves?“ A proč ne??? Je to fungující technický prostředek zvyšující informační obsah projevu sloužící k jeho lepšímu a přesnějšímu pochopení. Co je na tom nepochopitelného?
Zase mícháte dvě věci - o vývoji lexikologie asi nemá smysl se přít, jde o soubor slov označujících v dané době používané záležitosti, takže se mění, ale nijak neovlivňující v dané epoše srozumitelnost. Ale v případě, že necháte masu měnit morfologii, tak ta nutně zdegeneruje, protože masa je z podstaty líná a radši ušetří práci sobě s kódováním projevu a přidá ji posluchači s dekódováním, než opačně. A to už má kurva význam pro srozumitelnost! Takže časem se taky může stát, že projev bude vypadat „Buba jíst babán zelený včera“.
Je vidno, ze rozny mailovy klienti stale nemaju poriadnu podporu roznych znakovych sad a spravneho generovania MIME. Namiesto vymyslania roznych heuristik ako hen taky mail zobrazit, je lepsie non ascii znaky nepouzivat... Pokial budu na trhu nefunkcne webmaily ci aplikacie ktore budu posielat winmail.dat, tak sa to nikam asi nepohne.
Komunikuju s odberateli zakaznika - mimo jine s markety. Vsechny maily od nich chodi jako cisty text bez nabodenicek - zjevne jim to tak upravuje srv. Duvod? IMO celkem jasny - jde o mezinarodni firmu, a kdyby meli resit, jak v nemeckych opicich/widlich/... zobrazit azbuku/prehlasky/... tak je z toho jebne.
Asi tak. Je třeba si uvědomit, že průměrný ajťák je jazykově výrazný podprůměr. To je moje ROZSÁHLÁ zkušenost z VŠ, webu (včetně Rootu), práce, ... Pouze zlomek ajťáků zvládá bez větších problémů češtinu (případně další jazyky). Přičítám to tomu, že (nepočítačový) jazyk považují za něco nižšího a nepodstatného. Mohla by to být také neschopnost složitějšího myšlení. Ale taky obyčejné omrdávačství...
Na ulici to projde. Kdo chce bejt lidovej, tak je. Ono i "jdu na pivo" je bez diakritiky, "dejte mi decku a jednu vodku" zrovna tak.
Diakritice se lze vyhnout, je-li trochu snahy, ale ten text se beze cviku dost nelehko komponuje. Jak pravil pan profesor: Pamatujte na rok 1415 - Jana Husa popravili, ale reformu pravopisu neodvolal!
Dejte pokoj. Rada lidi na frech tohoto typu ani nema u stroje ceskou klabosnici. Prepinani layoutu je pakarna, hlavne kdyz to pak ani na te klavesnici neni napsano, co kde je. A jsou taci, kteri se pohybuji mezi vicero stroji s klavesnicem s ruznym layoutem. Ja mam ceskou, UK qwerty a azerty. To je k posrani uz tak a jeste do toho motejte diakritiku.
Předpokládám(nebo v to aspoň věřím), že většina programátorů píše všema deseti a že ty kódy nedatlujou ukazováčkama jako zápis z policejního výslechu. Pak musí být úplně jedno, co mají za klávesnici. Přepnutí layoutu znamená stisknutí jedné zkratky. Jinak mě to ale nechává v klidu, jen to prostě působí divně.
Navyse, ak je niekto programator, vie strojopis a je uz starsi, tak pravdepodobne v case, ked sa ucil, este diakritika nebola v IDE danej doby nijak podporovana. Navyse, takymto sposobom sa da komunikovat rovnako dobre, navyse si spravy bez problemov clovek precita na kazdom hardveri a kazdom softveri. Nemam nic proti ludom, ktori pisu s diakritikou, ale na IRC, v emailovej komunikacii a diskusnych forach preferujem prispevky bez diakritiky.
Já teda datluju třema prstama. Vůbec to nevadí, protože nejsem sekretářka, tak záleží na kvalitě toho co napíšu a ne na kvantitě. Kromě toho existují IDE, které píší rychleji a správněji než to psát celé sám. Z mojí zkušenosti to vidím tak, že většina programátorů všema deseti neumí.
Kvalita je určitě víc než kvantita, ale kvality taky může být víc za stejnou dobu ;-) Tam kde jsem zatím pracoval já, tak si nevzpomínám, že bych někoho viděl datlovat. Opravdu se to vyplatí naučit. Autocomplete pak můžeš klidně vypnout, protože to stejně napíšeš rychlejc, než se ti vůbec ten dialog zobrazí, natož v něm pak ještě něco lovit.
Já teda při programování trávím psaním poměrně málo času. Většinou buď něco čtu nebo hledám v dokumentaci na netu. Co jde si nechám vygenerovat a ten zbytek už mě nebrzdí. Když píšu dokumentaci, tak stejně nepřemýšlím dost rychle na to abych to využil. Pokud se podívám na statistiky velkých projektů, kde je norma na člověka i jednotky řádků produkčního kódu denně(tím je myšlen odladěný kód co se objeví v release verzi programu), tak o rychlost opravdu nejde. Rychlost využiju při bezmyšlenkovitém rutinním psaní, kterému by se měli programátoři vyhýbat jako čert kříži.
Já zase programováním trávím času poměrně dost, takže si nedokážu představit, že bych psal o polovinu pomalejc. Psát rychle neznamená automaticky začít bušit hory nesmyslného kódu, znamená to prostě napsat ten samý kód, ale za kratší dobu :-) Ber to třeba tak, že když ti editace kódu zabere míň času, tak ti zbyde víc času na ostatní činnosti. Ale je to samozřejmě čistě tvoje věc, pokud ti to tak vyhovuje, tak proč ne.
podle mne psat hacky carky na internetu je blbost, doted mam v zive pameti to peklo, kdym mi nekdo na icq (kdyz jsem ho jeste pouzival tak pred deseti lety) napsal neco s hackama carkama.. skoro se to nedalo prelustit, zobrazovali se mi jen nake divne znaky. lidi co si mysli ze dnes uz to neni problem jsou tupci, ja se s ceskymi znaky napriklad v nazvu souboru potkavam dene a pusobi to akorat problemy. je porad spousta zarizeni ktere to nepodporuji, lidi co pouzivaji hacky carky by si meli uvedomit ze svet ktery znaji neni ten jediny ktery existuje.
A lidé, kteří háčky a čárky V KOMUNIKACI vynechávají (což má často vliv i na srozumitelnost: "zkurveni uhori") by si mohli zase uvědomit, že podpora Unicode je dneska už prakticky všude. ;-)
Názvy souborů omezuji i v rámci ASCII na množinu znaků a-Z,0-9,-,_ a tečku. Jenže tady je problém i s velkými a malými písmeny, takže to je tak trochu svět sám pro sebe.