KolourPaint: více než klon Microsoftího Malování

> Vy pane, jste nikdy ve sve ikone, vygenerovane luxusnim vektorovym nastrojem neopravoval jediny pixel, ze ne? Pokazde jste se musel patlat znovu s tim exportem buhvi z ceho to pouzivate, ze?

Kdybych opravoval jediný pixel, pak bych určitě stejně chtěl vrstvy, různé pohledy atd. A kdybych zrovna pracoval na ikonách, pak bych stejně měl otevřený nějaký nástroj jako GIMP, případně i vektorový editor atd., takže důvod spouštět další nástroj by nebyl.

> Mozna byste se mel zamyslet nad tim, proc ma treba elektrikar 12 ruznych sroubovaku a klesti.

Špatná analogie. Grafikovy šroubováky jsou vektorový editor, rastrový editor, prohlížeč písem atd. -- zkrátka různé typy aplikací. Každý šroubovák se hodí pro jiný účel, ale všechny jsou kvalitní. KoulourPaint je něco jako plastový šroubovák.

Pozn.: zdá se mi, že nějak předpokládáte, že jsem grafik. To předpokládáte špatně.

> Jste troll?

Jste troll?

Nedávno jsem chtěl malý gif trojúhelníček pro seznam na HTML stránce. Na to si nemusím zapínat kolosální GIMP.

Plastovy sroubovak je jedina moznost (krome dreveneho a keramickeho), jak nastelovat posuvna ferritova jaderka v nejakem vf obvodu bez jeho ovlivneni.

Debíííl. :D

Chtelo by to nejaky solidni cross-platform pixelartovy editor, mtpaint mi bohuzel nepride dvakrat intuitivni, to pak cloveku nezbyva nez pouzivat x roku stary dosovy gfx2 ...

Oprava jediného pixelu není pixel art. :-D

To ne, ale opravovat 1000 pixelů po jednom ano... ;)

Ale Linux je na tom lépe :). Například když jedete KDE a spustíte první aplikaci psanou pro GTK, spotřeba paměti výrazně stoupne. A naopak.

Jistě, a Windows, kde mohou být paralelní verze prostředí .NET (třeba 1.1, 2.0, 3.0), paralelní verze dalších runtimů (MFC, Visual Basic) a aplikace v Javě, jsou na tom úplně stejně. :-)

To samozřejmě nejsou, protože MFC, VBRUN a další runtimes jsou proti Qt či GTK velmi tenké vrstvy. U .NETu samozřejmě overhead existuje, ale alespoň za to člověk dostane něco navíc (managed jazyk).

Gtk je ale také relativně tenká vrstva. Teď jsem si to zkoušel, čisté KDE po spuštění - přibližně 205 MB obsazených, a když spustím gvim, je to 210. Tedy 5 MB včetně samotné aplikace. Gimp přidá spuštěným KDEčkám asi tak 25 MB, a to do něj zakompilované i Python-Fu. Jsou to přehnaná čísla? Já nevím, mně to tak nepřijde. Dokonce jsem dlouho měl notebook pouze s 256 MB paměti a odezva systému byla i při provozu KDE s několika Gtk aplikacemi zcela bezproblémová (samozřejmě jsem na tom nic masivního nedělal, ale vozil jsem si ho na cesty, a to člověk nemá potřebu provozovat zrovna aplikační servery. :-))