Vlákno názorů k článku
Kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko můžete sledovat přes Hangout od Jarda_P - Takze panove, nez si zacnete pripadat chytri, jak...

Jiste, je zcela normalni povazovat definici vakua "kdyz se tam da mys, tak chcipne", za zcela seriozni, ze. Mozna, ze za to muze atmosfera ve spolecnosti IBM. Krome toho, clovek ktery tuto definici jeste nikdy nikde nepotkal, musel stravit zivot pod placatym kamenem.

Kristova noho! Tak ja tam priste namaluju aspon 50 smajliku kvuli obzvlaste retardovanym navstevnikum Rootu.

Promin, ale neni moje chyba, ze jsi nechapavy az do tak neocekavane miry. Jinak kdybys nestravil vetsinu zivota pod placatym sutrem, tak jsi tu hlasku tusim mohl slyset i v jednom filmu pro pametniky a ty jsou setsakra stare.

Změny v magnetickém poli, takže o zvuk nejde. Což je to jediné, co Jarda_P omylem trefil, zbytek jeho argumentace je nesmyslný.

Co presne je nesmyslneho na tom, ze ve vakuu se zvuk nesiri a to jiz proto, ze ve vakuu zvuk neexistuje? Zvuk komety je neco podobneho jako Benduv zvuk motoru vesmirne lodi Astara Serana.

Nesmyslný je váš nevyslovený předpoklad, že když je kometa ve vakuu, a ve vakuu se zvuk nešíří, nemůže kometa vydávat žádné zvuky. Země je také ve vakuu, nicméně třeba vy nejspíš nějaké zvuky slyšíte. Protože je zaregistrujete ještě dřív, dokud se šíří nějakou látkou. A úplně stejně se mohou zvuky šířit i látkou, ze které sestává kometa, a úplně stejně je možné ten zvuk zaregistrovat, dokud se tou látkou šíří. Kdybyste na té kometě byl a přiložil ucho na zem, tak ty případné zvuky uslyšíte.

Ta kosmická loď je dobrý příklad. Když startuje ze Země, raketa nepochybně zvuk vydává. Podle vás ho přestane vydávat, jakmile opustí atmosféru? A kdybyste na ní ve vakuu přitiskl ucho, tak zvuk zase vydávat začne? Nebo je to spíš tak, že zvuk vydává pořád, akorát ve vakuu se nemá ten zvuk jak šířit dál od lodi, takže jej můžete zachytit jedině v přímém kontaktu s povrchem lodi?

http://www.robshep.com/wp-content/uploads/2014/08/jesus_facepalm.jpg

Aha, Zeme je ve vakuu. Tak nevim, co to ted dycham, ale vakuum to neni. A az budete na obezn draze Zeme, ujistuji vas, ze jakykoliv zvuk ze Zeme uslysite pouze zprostredkovan radiem.

Siri-li se "zvuk" latkou, ze ktere sestava kometa, neni to zvuk, ale vibrace, protoze se siri mediem, do ktereho tezko ponorite hlavu, abyste si kometu poslechl. Pokud tu kometu ponorite do vody nebo do vzduchu ci jineho fluidniho media, ktere umoznuje sireni zvuku, budete si moci poslechnout zvuk, ktery v tom fluidnim mediu jeji vibrace vyvolavaji.

Kdybych k te komete ve vakuu prilozil ucho, slysel bych hovno. Napred bych si musel nejak napumpovat vzduch mezi tu kometu a ucho. Mohl bych maximalne vnimat vibrace te komety, pokud by byly dostatecne silne a mely vhodnou frekvenci na to, aby se prenosem kosti dostaly az do stredniho ucha a tam byly zaznamenany k tomu urcenymi organy. Takle se treba poslouchaji obehove pumpy, kdyz clovek potrebuje zjistit, jestli vrci a v jakem stavu jsou loziska: vezmu dlouhy sroubovak, jeden konec pritisknu k pumpe, druky ke spanku nebo nekam jinam pobliz ucha. Ktery konec pritisknete kam si rozhodnete sam.

Kosmicka lod Astara Serana na Zemi nikdy nepristala. Benda by tedy ty zvuky mohl natocit leda tak, ze by na te lodi byl, coz ani on netvrdi. A to pouze za predpokladu, ze Astar Seran neni bytost natolik osvobozena od pozemskych veci, ze se rozhodl zit ve vakuu, aby furt nemusel opravovat tesneni. Vzhledem k temer uplnemu vakuu v kosmickem prostoru je natoceni zvuku tech motoru nahodne okolo leticim satelitem nemozne.

Ty motory by porad vydavaly vibrace, ktere by pri vstupu vyvolaly zvuk. To ovsem jen za predpokladu, ze motory vesmirne lodi Astara Serana vydavaji vibrace. Nevim, jak vy, ale ja je nevidel a ani od nich nemam vykresy, takze nemam predstavu, jak na tom jsou s vibracemi.

To jsem přesně čekal, že za Zemi budete považovat pouze pevnou látku bez atmosféry. Ale říkal jsem si, že to nebudu rozepisovat jak pro hlupáčky „Země včetně atmosféry“…

Šíří-li se zvuk látkou, ze které sestává kometa, je tato látka evidentně látkou, která umožňuje šíření zvuku.

Kdyz napisete „Země včetně atmosféry“, nic to na veci nemeni. My totiz mimo tu atmosferu obvykle nelezeme. To, ze je venku nejake vakuum dokonce ani nevime nijak zvlast dlouho. Takze kdyz pisete, ze na Zemi nejake zvuky slysim, je to proto, ze se nachazim v te atmosfere. Kometa zadnou nema anebo jen tak minimalni, ze slyseni neumoznuje. Zeme se ve vakuu nenachazi, alespon ve vzdalenostech od povrchu, ktere pro nas maji smysl.

Siri li se "zvuk" kometou, je to proto. ze kometa je tvorena latkou, ktera sireni "zvuku" umoznuje. Ovsem zvuk je zde slovo znacne nevhodne, prihodnejsi je vibrace nebo vlneni.

Opravdu se někdy zkuste potopit aspoň třeba ve vaně - budete překvapen, že slyšíte zvuky, i když se nenacházíte v atmosféře nýbrž ve vodě.

Vibrace nebo vlnění, které má frekvenci v rozsahu slyšitelném člověkem nebo někde poblíž, obvykle nazýváme zvukem.

Obavam se, ze ani Jirsak potopeny ve vane vody ve vakuu na obezne draze, by toho moc neslysel. To, ze neco slysi tady na Zemi, bude mit jistou souvislos s tim, ze tu neni vakuum.

Vy jste to zkousel pri teplote blizke 0K? Na obezne draze ta voda nejspise velice rychle zmrzne a pak bude leda sublimovat. Problem bude spis v tom, ze ta voda nebude chtit v te vane zustat a bude se snazit uteci a vytvorit jednu ci vice kouli nekde v blizkosti. Ovsem nic vam nebrani na tu vanu s vodou a Jirsakem privarit ocelovy dekl.

A kdyby ta vana nebyla na oběžné dráze, ale na Měsíci? Nebo na asteroidu? Na kometě? Na zrnku prachu?

Zapomeňte na vakuum. Abyste slyšel zvuk, je potřeba jej nějakou zvukonosnou látkou přenést na chvění ušního bubínku. To, jak daleko se od té látky vyskytuje vakuum, nemá vůbec žádný vliv. Takže když si na oběžné dráze uděláte centrifugu s vyhřívanou vanou, abyste v ní udržel vodu o pokojové teplotě, a budete třeba klepat do té vany, pod vodou to uslyšíte úplně stejně, jako byste to slyšel ve vaně na Zemi - a to, že máte vakuum hned za rohem, na to nemá vůbec žádný vliv.

Jiste, kdyz budete ponoreny do vany s vodou a do te vany mlatit, uslite zvuky. To proto, ze jste v te vane ponoreny a je jedno, jestli je okolo vakuum. Proto rikam, ze abyste tento pokus zopakoval s kometou, budete muset ponorit hlavu do te komety. A pak bude take jedno, jestli je okolo vakuum nebo ne.

"Ponořený do vany" je obvyklá zkratka pro "ponořený do vody ve vaně". Ale hlavně to s ponořením nemá vůbec nic společného. Abych slyšel mlácení do vany, musí být zdroj zvuku (vana) propojen s mým ušním bubínkem zvukonosnou látkou. A úplně stejně to platí i u té komety. Nemusím mít ponořenou halvu do komety, musím mít propojení zvukonosnou látkou mezi kometou a čidlem (pokud tedy neuznáváte laserový mikrofon). Mimochodem, pokud v té kometě bude díra velká tak akorát, můžu do ní klidně ponořit hlavu, ale stejně neuslyším nic, protože pořád mezi mnou a tou kometou bude vakuum.

Aha, takže vy máte svou vlastní definici zvuku, zřejmě se vám nelíbí ta všeobecně uznávaná, že zvuk je vlnění v nějaké látce. Podle vás je tedy zvuk pouze vlnění v atmosféře? Takže to, co slyšíte pod vodou, to není zvuk?

Sound is defined by ANSI/ASA S1.1-2013 as "(a) Oscillation in pressure, stress, particle displacement, particle velocity, etc., propagated in a medium with internal forces (e.g., elastic or viscous), or the superposition of such propagated oscillation. (b) Auditory sensation evoked by the oscillation described in (a)."

Predpokladam, ze ta kometa neni z zadneho materialu, o kterem by se dalo rici, ze je viskozni ci elasticky. Z praktickeho hlediska bych pak asi i upustil od materialu, ktere jsou pouze elasticke, protoze uz treba do gumy se hlava ponoruje stejne spatne, jako do komety. Ostatne si muzete vyzkouset, jak se nori hlava do komety, aby si clovek poslechl jeji zvuk. Najdete si nejblizsi kus betonu nebo skaly a ponorte tam hlavu. S tou kometou to bude velice podobne. Pak mi napiste, co jste tam slysel.

Citace je to hezká, nicméně definuje anglické slovo „sound“, nikoli české slovo „zvuk“. Takže pro účely této diskuse vám ještě zbývá dokázat, že tato dvě slova jsou ekvivalentní. A pak už jenom dokážete takový detail, proč zrovna definice podle ANSI/ASA S1.1-2013.

Vaše definice zvuku závisející na ponořování hlavy je opravdu báječná. Živě si vás představuju, jak chcete slyšet zvuk, který vydává kráva, tak noříte hlavu do krávy. Ale musím vás upozornit, že pokud někdy budete chtít slyšet zvuk, který vydávají lidé, nejspíš budete nakopán přesně do těch míst, kam máte zřejmě momentálně zanořenou hlavu, abyste slyšel sám sebe.

Ceska Wikipedie nabizi definici Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem.. Ani ta vas pohled prilis nepodporuje. Siri-li se tedy zvuk kometou, vysvetlete mi, jak dosahnete toho, aby material komety ve vas vyvolal sluchovy vjem bez toho, abyste do komety ponoril hlavu. Zde na Zemi mate hlavu neustale ponorenou do prostredi, ktere sluchovy vjem umoznuje, at je to vzduch nebo voda. Pokud jste dostatecne podivny, muzete zkusi treba i olej a jine tekutiny. Pri pokusech s plyny pak bude dost zalezet na tom, jak dlouho udrzite dech, protoze treba v heliu se zvuk take siri, ale blbe se to dycha.

Pokud bude krava ve vakuu, bude ponoreni hlavy do materialu kravy jedinym zpusobem, jak slyset zvuky, ktere vydava. Ponorenim do materialu kravy, na rozdil od vas, nemam na mysli zasunuti hlavy do riti. Ponoreni a zasunuti jsou dve odlisne veci, cimz vas odkazuji na Slovnik jazyka ceskeho. Ponorenim mam na mysli ekvivalent toho, co by se stalo v pripade vody nebo vzduchu. Ale misto vzduchu bude ve hre svickova nebo treba kyta ci jatra, pokud svickou nemate rad. V pripade komety to pak bude budto sutr, kov nebo smes ledu a prachu ci smes drive uvedeneho.

Ani ta vas pohled prilis nepodporuje.
Ta definice je ekvivalentní definici, kterou používám. A podle této definice perfektně funguje vše, co jsem napsal, třeba že slyšíte i pod vodou nebo že krávu slyšíte i bez toho, že byste do ní ponořil hlavu.

jak dosahnete toho, aby material komety ve vas vyvolal sluchovy vjem bez toho, abyste do komety ponoril hlavu
Pokud bych chtěl kometu slyšet na vlastní uši, musel bych mezi její povrch a můj ušní bubínek dostat látku schopnou přenosu zvuku. Pokud by mi stačil reprodukovaný zvuk, musel bych dostat přímo na povrch klasický mikrofon (kde by opět mezi čidlem a povrchem musela být zvukonosná látka, nebo by snímač musel být přímo v kontaktu s povrchem), případně by se mohl zvuk snímat např. tím laserovým mikrofonem.

Pri pokusech s plyny pak bude dost zalezet na tom, jak dlouho udrzite dech, protoze treba v heliu se zvuk take siri, ale blbe se to dycha.
Ve vodě nebo v oleji se dýchá ještě hůř. Nicméně opravdu není potřeba hlavu nikam nořit, podstatné je, aby se to zvukové vlnění přeneslo na ušní bubínek. Když už jsme tu vytvořili technologii umožňující člověku i krávě pobyt ve vakuu, jistě nebude problém dovybavit člověka tyčinkou, kterou si zasune do ucha a která bude zvuk přenášet. Do krávy pak zanoříte druhý konec tyčinky místo vlastní hlavy.

Pokud bych chtěl kometu slyšet na vlastní uši, musel bych mezi její povrch a můj ušní bubínek dostat látku schopnou přenosu zvuku.

Aha, blahopreji. Prave jste dospel k zaveru, ze kometa zadny sluchovy vjem nevyvolava, ten vyvolava zvukonosne prostredi mezi kometou a vasim uchem, ktere ovsem u realne komety chybi. Tedy presne to, co tu tvrdim od sameho pocatku.

Ve vodě nebo v oleji se dýchá ještě hůř

To je pravda, ale po urcitem poctu pokusu zjistite, ze se lze ponorit i tak, ze ma clovek usi pod hladinou a nos nad hladinou. To se v pripade plynu realizuje obtizneji, napriklad pomoci dychaci masky.

Az budete delat pokusy, pri kterych budete riskovat usni bubinek pri primem prenosu vibraci z kravy na bubinek, tak vezte, ze sluchovy vjem takto ziskany, neni vyvolany zvukem, ale vibracemi prenasenymi z kravy na usni bubinek pomoci tycinky. A az tu kravu treba kousne strecek, tak mozna take zjistite, ze tycinka, kterou jste si strcil do jednoho ucha, vam najednou kouka z druheho.

Sluchový vjem nevyvolává zvukonosné prostředí, nýbrž šířící se zvuk. Když se necháte zavřít do nahrávacího studia, bude všude kolem vás atmosféra, tedy zvukonosného prostředí habaděj, ale neuslyšíte nic.

U reálné komety máte pořád tu kometu, takže případný zvuk můžete snímat přímo na ní. Vy jste se zasekl na tom, že se zvuk nešíří vakuem, jenže jste při snaze být vtipný úplně zapomněl na to, že mikrofon lze umístit přímo na kometu nebo lze vibrace snímat např. opticky.

To je pravda, ale po urcitem poctu pokusu zjistite, ze se lze ponorit i tak, ze ma clovek usi pod hladinou a nos nad hladinou.
No vida, konečně jste přišel na to, že není potřeba někam nořit hlavu.

neni vyvolany zvukem, ale vibracemi prenasenymi z kravy na usni bubinek pomoci tycinky
Přičemž vibrace přenášené látkou, které jsou vnímatelné sluchem, se obvykle označují jako zvuk. Je to tak i v té vámi citované definici z Wikipedie.

Ta tyčinka byl jen příklad. Z bezpečnostního hlediska samozřejmě bude lepší, když se do ucha bude zvuk dostávat přes plyn nebo kapalinu. Ale není to nezbytně nutné, a nemusí ten plyn nebo kapalina být jediným přenosovým médiem. Znáte provázkový telefon? Ten můžete také klidně používat ve vakuu. Můžete mít dva astronauty ve skafandrech, mezi nim napnutý provázek, a taky se uslyší - přestože kolem nich bude spousta vakua. A to samé se dá udělat i s tou kometou. Když někde zvukonosné prostředí chybí, není zas takový problém si ho tam přidat.

Jak se to vezme. Zde ano, protoze stejne nezaznamenavali zadny zvuk, ale EM pole, ktere nasledne prevedli na zvuk v pasmu slysitelnem pro cloveka. Tak, jak jiz v minulosti udelali s jinymi nebeskymi telesy.

Ne, zvuk je mechanické vlnění umožňující vznik sluchovému vjemu, které se šíří prostředím (které takové šíření umožňuje). Tím vaším "prostředím, které umožňuje vznik sluchového vjemu" (třeba atmosférou), se totiž může šířit i takové mechanické vlnění, které je daleko mimo slyšitelný rozsah, a proto ho už nenazýváme zvukem.