Podla mna to nie je ani tak o aplikovani na celu planetu ako o tom, ze vyvojari SW sidlia v USA a preto sa na nich americka jurisdikcia vztahuje. Takisto google, ktory cez play aplikaciu siri. Mozno sa opat dostaneme k tomu, ze bude ine sifrovanie pre USA a ine pre zvysok sveta...
to je zase výblitek, ale chápu, je pondělí, po včerejšku ještě bolí hlava, že?? Jinak třeba: http://arstechnica.com/tech-policy/2015/12/hillary-clinton-wants-manhattan-like-project-to-break-encryption/
Problém je spíš v tom, že američani (obecně) inklinují k tomu obětovat své soukromí, klidně dobrovolně, za potřebnou 'ochranu' před teroristickými útoky, které paradoxně způsobují svou především zahraniční politikou, ale to nejsou bohužel schopni vidět.
On chce Jarda doma na zahradě ubytovat obyvatele Afriky a Blízkého východu a dobře se o ně starat. Má strach, že po zvolení Trumpa by s tím mohly být trochu problémy. Proto to dětinské komolení příjmení...
Trump chce šmírovat tak jako to USA dělají dlouhá léta dosud, zato levičácká parta by tomu v očích naivní mládeže udělala přítrž :-)))) Opravdu humorné :-)))
Jo, urcite, uz se na to tresu: http://www.alternet.org/election-2016/10-ways-trump-broke-law-and-got-away-it-putting-latest-clinton-email-media-frenzy To o tom kozlovi zahadnikem jste uz slysel?
Aj u nas vo volbach rozhoduje mensina, zhruba polovica ludi v den volieb ostane doma (davaju tym najavo ze je pre nich demokracia neakceptovatelny system alebo to maju cele na haku), potom su tu este ludia ktori volit nemozu, takze v konecnom dosledku o vitazovi volieb rozhoduje cca 20% ludi slovakov.
"matematicky pokrivenemu"
To je dost zásadní nepochopení toho, že USA jsou unie několika států. Mají federální vládu, společný kongres, společného prezidenta. Každý stát si vyjednal při vstupu do unie nějaký podíl na federální vládě. Počet křesel v kongresu apod. Vliv jednotlivých států ve výsledku neodpovídá počtu jejich obyvatel, ani ploše, ani podílu na HDP. Prostě některé státy mají více hlasů, jiné méně.
A teď volba prezidenta. V USA není přímá volba. Prezidenta volí zástupci jednotlivých států. Každý stát má jiný počet zástupců, viz výše. Ti se řídí tím, že se udělají místní volby v každém státě nezávisle. Až na několik výjimek pak platí, že když ve státě XY vyhraje místní prezidentské volby kadidát A, tak pak zástupci toho státu musí dát hlas tomuto kandidátovi. Zjednodušeně řečeno tedy voliči ve státu XY volí, který kandidát dostane všechny hlasy státu XY.
Ve výsledku se pak stává, že ve státě s 10 zástupci dostane kandidát A 2 miliony hlasů a kandidát B dostane 1.8 milionu hlasů, takže vyhrává A a má 10 hlasů. A ve státě s 9 zástupci dostane kandidát A 200 tisíc hlasů a kandidát B dostane 3 miliony hlasů. Vyhraje kandidát B, ale má jen 9 hlasů. Takže s 10 hlasy vyhrává kandidát A, přestože v součtu dostal jen 2.2 milionu hlasů a kandidát B 4.8 milionu.
Ostatně na prezidentské kampani je tenhle systém dost patrný: někteří kandidáti do některých zemí vůbec nejezdí. Nemělo by to smysl, byly by to vyhozené peníze. Možná by dokázali své volební preference v dané zemi dostat z 1% na 30%, ale to by nic nezměnilo. Proto se jezdí hlavně tam, kde jsou šance získat přes 50% a kde je navíc hodně zástupců.
S matematikou to nemá nic společného, je to prostě fakt, že prezidenta volí zástupci států, nikoliv občané. Američané o možnosti přímé volby občas mluví, ale ti, které znám, to nechtějí. Bojí se, že by to byl první krok ke sjednocování. A to oni nechtějí, oni federální vládu moc nemusí. Tedy alespoň kolegové z Texasu, Kalifornie a Wisconsinu.
S matematikou to ma spolecneho to, ze vysledna volba nereprezentue soucet hlasu vsech volicu, jak by clovek v demokracii cekal. A jak pisete, nektere staty nemaji v podstate k volbam co rici a nejen, ze navsteva kandidata v nich by byla ztratou casu, ale i volby tam jsou v podstate vyhozene penize a poradaji je tam asi proto, aby lidi meli pocit, ze take volili, i kdyz splachovani listku do zachoda by melo stejny efekt.
Nejsem si jist, ze Americani jsou proti prime volbe proto, ze to povazuji za krok ke sjednoceni. Volby a sjednoceni jsou uplne neco jineho. Spis bych tipoval, ze soucasne politicke garniture tento system vyhovuje a tak vysvetlili Americanum, jak je prima volba spatna. A ti, jako obvykle, hned rvou, ze primou volbu nechteji, protoze vlastni nazor si asi neumeji udelat. A kdyby nahodou doslo k tomu, ze se bude o prime volbe vazne mluvit, muzete si byt jisty, ze se hned rozjede astroturfing, swiftboating a muckraking a ulice budou plne placenycxh demonstrantu.
Ona ta nerovnováha není jenom tady v tomto. Např. ve Wyomingu je na jednoho volitele 150 tisíc oprávněných voličů a např. ve státe New York přes 500 tisíc. Hlas voliče v New Yorku má tak víc jak 3x menší váhu než hlas voliče ve Wyomingu. To mi přijde popravdě výrazně méně demokratické než to, že vítěz bere v jednotlivých státech vše.
Pokud to takto vychazi, tak to opravdu neni dobre. Okud jde o samotne voleni v ramci statu, tak to ale povazuji za dobre, jelikoz to dava vetsi sanci realizovat volby decentralizovane, coz se pak v globale da mnohem hure manipulovat. Tesa pokud vsem nerodali scitaci pocitace federalne certifikovane a nakoupene u Vladimira Vladimirovice.
A cim je vacsinove demokraticke rozhodnutie lepsie ako mensinove? Demokracia je system kde dvaja vlci a jedna ovca hlasuju co bude dnes na veceru. Doplatil na nu aj chudak Sokrates ked vacsina demokraticky rozhodla ze musi spachat samovrazdu vypitim odvaru z bolehlavu. V roku 1933 zase vacsina demokraticky rozhodla ze NSDAP je najsilnejsia strana a umoznila tak Hitlerovi stat sa kancelárom. V roku 1935 vyhrala demokraticke volby v ceskoslovensku Henlainova Sudetodeutsche Partei ako najsilnejsia strana pritom to bola strana ktora zastupovala nemecku MENSINU.
To záleží na definici demokracie. V užším pohledu je to skutečně vláda většiny, ale asi se všichni shodneme na tom, že systém, kde většina může dělat, co chce, a třeba poslat menšinu do plynu, asi nebude úplně férový a demokratický, proto se dnes za plnohodnotnou demokracii považují systémy, které dodržují alespoň Základní listinu práv a svobod a rovnou demokratickou soutěž (aby ten menšinový názor měl vůbec nějakou šanci stát se většinovým). Už jenom tyto dva požadavky vyfiltrují z demokratických systémů případy jako vládu NSDAP v Německu, ale i hromadu současných režimů, které si na demokracii jenom hrají.
To záleží na definici demokracie. V užším pohledu je to skutečně vláda většiny, ale asi se všichni shodneme na tom, že systém, kde většina může dělat, co chce, a třeba poslat menšinu do plynu, asi nebude úplně férový a demokratický, ...
Omyl, tohle presne demokracie je. Nikde neni psano, ze demokracie je ferovy system. Neni, naopak utiskuje mensiny s jinym, nez vetsinovym nazorem. Dokonce ten nazor nemusi byt vetsinovy, staci, ze jej vyznava/voli nejvice volicu.
Demokracie, neboli vláda lidu, je systém, kde se občané ať už přímo nebo nepřímo podílí na moci. Nikde není psáno, že demokracie je vláda většiny bez jakýchkoliv omezení. Demokracie nebyla chápána jako prostá vláda většiny ani v antice. Už tenkrát se za nedílnou součást demokracie považovala základní občanská práva, která chránila menšinu před většinou.
1. veta z definice na wiki "Neexistuje konsensus jak definovat demokracii," Takze asi nema cenu se hadat. Potiz je v tom, kdo zakladni obcanska prava chrani a jak snadno se da ochrana zrusit nebo rozsirit.
Nikoli, demokracie znamena, ze jde o vuli vetsiny. Jakejkoli system, kterej je postaven na vuli 10% neni demokracie. A na vuli tech 10% je dnes postaveno vse, co samo sebe za demokracii prohlasuje.
Mas tu trebas 8M5 volicu (coz taky neni uplne koser, ale necht). Veprovou hlavu z toho vyberu narodniho vykvetu .... volilo 1M2. To je cca 14%. Zcela jiste minimalne 1/3 z nich jako "nejmensi zlo", takze realne min nez 10%.
Ve svobodných(!) volbách(!!) zvolila vepřovou hlavu většina z těch, co se uráčila jít k volbám.
Ti co volit nešli, využili svého práva nevolit, "nikdo nikoho nenutil"(!). (i to je svým způsobem druh volby)
"Nemusí se nám to líbit, nemusíme s tím souhlasit, ale to je tak jediné, co s tím můžeme dělat.", jak pravil klasik.