Názory k článku
Konec standardní podpory HP-UX

Na 9000-series s PA-RISC, HP-UX & CDE jsem kdysi zacinal "seriozne" pracovat. No jo, to byly casy, ktere se nevrati. Neuveritelne, kolik toho jeden "omyl" zvanej Itanium stahl dolu...

Tak čo sa týka HP, najväčší "omyl" bol, keď Compaq predal architektúru Alpha Intelu, aby ho následne pohltilo HP.

Do jisté míry ironické, že jediný dlouhodobý dopad Itania tkvěl v tom, že kvůli němu bylo padnuto několik velkých RISCů, což uvolnilo prostor nikoliv pro Itanium, ale pro totální dominanci AMD64 (na kterým dělali i lidé, co přešli z vývoje Alphy) od desktopu, přes workstation až po servery a HPC. Nakonec uvolněného prostoru využila i Nvidia (co zase sbírala lidi z SGI a MIPS) s CUDA, kdy GPGPU naprosto spolehlivě vytlačilo Itanium z vědeckých výpočtů, kde jakžtakž ještě dávalo smysl.

Rekl bych, ze AMD64 tady mame zejmena proto, ze Intel & HP "upekly" IA-64 na svem pisecku, a AMD nebylo na tuto party vubec pozvano. Bylo jasne, ze licenci na IA-64 nedostanou, tak AMD muselo prijit s necim svym a rychle, nez jim ujede vlak. Pokud jde o zdroje, AMD se vubec nemohlo rovnat tandemu HP+Intel, takze to muselo byt neco levnejsi a jednodussi. Rozsireni x86 na amd64 byla logicka volba...

Itanium melo by neco exkluzivniho, draheho a kdo si to koupil tak zjistil ze to zase nema tak dobry vykon. Mozna to i dobry vykon melo, ale k tomu jste si museli jeste koupit neuveritelne drahou licenci na kompilator od Intelu.
Itanium si upekli velci hraci (Intel, HP, IBM) mezi sebou a s nikym se moc nebavili.

Zatimco prototypy AMD64 byly vice-me snadno k mani a pristip k nim byl mnohem snazsi.

PS: Jednim z autoru ABI specifikace pro Linux/AMD64 je Cech Jan Hubicka ze Suse/MFF.

HP emulátor Itanium circa Y2K fungoval na x86 asi tak 300 krát pomalšie ako v reálnom čase.

Veľkou chybou SGI bolo, že vsadili na IA-64.

Ostatné je už histéria.

"koupit neuveritelne drahou licenci na kompilator"
Ak si dobre pamatam, tak Itanium chcelo nechat kopec prace na kompilator aby mu naplanoval vyuzitie kazdej casti CPU. A instrukcna sada bola vyrazne odlisna od x86-32.

On to nebyl omyl.. spise nenazranost podniku v te dobe - muze to byt v kosiku s Minidisc-em.

Taky jsme ted zamacknul slzu, kdyz jsem si vzpomel, jak jsem nekdy v roce 2003 bojoval s kompilaci naseho software na HP-UX.

Uz jenom ty tri architektury - parisc1, parisc2-32 a parisc2-64 a pro kazdou znovu preklad vsech podpurnych knihoven (treba openssl a dalsi) - to ladeni configure flagu pro jednotlive buildy/varianty .......

Portovali sme nas SCADA system na Itanium.
Najskor na OpenVMS (exoticky OS, little endian), z Alpha OpenVMS-u, potom na HPUX (big endian, ale vdaka tomu, ze to je napisane v jazyku Ada, tak vcelku v pohode, akurat bolo treba upravit streaming, aby bol kompatibilny s little-endian a komponenty beziace na Hpux vedeli komunikovat s Windows/OpenVMS komponentami.
Akurat si spominam, ze na Hpux nemal prekladac podporu pre zero cost exception, takze niektore veci boli pomalsie ako na OpenVMS ... ale poriesilo sa to hrubou silou.
Tie HPUX systemy riadili napr vyrobu energie Slov.elektrarni a dvojice VDZ/Gabcikovo.
V sucasnosti je tam uz ine zelezo ( a Linux), SCADA je ta ista, len upgradovana.
Ale u ineho zakaznika este mame Itanium+ OpenVMS redundantny riadiaci system... uptime celej redundancie je vyse 14 rokov bez vypadku To hovori aj cosi o kvalite HW...

S vodným chladením?