Do jisté míry ironické, že jediný dlouhodobý dopad Itania tkvěl v tom, že kvůli němu bylo padnuto několik velkých RISCů, což uvolnilo prostor nikoliv pro Itanium, ale pro totální dominanci AMD64 (na kterým dělali i lidé, co přešli z vývoje Alphy) od desktopu, přes workstation až po servery a HPC. Nakonec uvolněného prostoru využila i Nvidia (co zase sbírala lidi z SGI a MIPS) s CUDA, kdy GPGPU naprosto spolehlivě vytlačilo Itanium z vědeckých výpočtů, kde jakžtakž ještě dávalo smysl.
Rekl bych, ze AMD64 tady mame zejmena proto, ze Intel & HP "upekly" IA-64 na svem pisecku, a AMD nebylo na tuto party vubec pozvano. Bylo jasne, ze licenci na IA-64 nedostanou, tak AMD muselo prijit s necim svym a rychle, nez jim ujede vlak. Pokud jde o zdroje, AMD se vubec nemohlo rovnat tandemu HP+Intel, takze to muselo byt neco levnejsi a jednodussi. Rozsireni x86 na amd64 byla logicka volba...
Itanium melo by neco exkluzivniho, draheho a kdo si to koupil tak zjistil ze to zase nema tak dobry vykon. Mozna to i dobry vykon melo, ale k tomu jste si museli jeste koupit neuveritelne drahou licenci na kompilator od Intelu.
Itanium si upekli velci hraci (Intel, HP, IBM) mezi sebou a s nikym se moc nebavili.
Zatimco prototypy AMD64 byly vice-me snadno k mani a pristip k nim byl mnohem snazsi.
PS: Jednim z autoru ABI specifikace pro Linux/AMD64 je Cech Jan Hubicka ze Suse/MFF.