Z dopisu:
> But still, many users don’t know that LibreOffice exists.
Koľko many je "many"? Ja mám ten dojem že *neporovnateľne* more users vôbec nevedia že Libre al. OpenOffice ako alternatíva k MS Office vôbec existuje. Vidím skôr ako výzvu:
Hi OpenOffice,
to čo robíš a ponúkaš síce dokopy nikoho nezaujíma, ale(!) tvoje meno by sa mi zišlo...
S láskou
LibreOffice
many je hodne a je v kontextu irelevantni tve "srovnani" s MSOffice...
u GNU/Linux uzivatelu predpokladam skoro vsichni LIbreOffice znaji, bud ho ziskaji predinstalovane ve svem distru, nebo proste maji nejaky i ten nejzakladnejsi prehled o SW a vedi ze LibreOffice "je" a OpenOffice "byl"...
ale ty "many" jsou hlavne u uzivatelu Windows, sam znam lidi co pouzivaji/pouzivali OpenOffice na Windows, o LibreOffice nikdy neslyseli a presli na nej jen protoze se mi zminili ze jim v OpenOffice neco nekde dobre otevrit, tak sem jim rekl o LibreOffice, nainstalovali a jsou spokojeni, otevrit jde, lepe se ovlada, atd... a myslim ze prave temto lidem a nebo tem kteri by se mohli doslechnout o OpenOffice (treba prave od nich (nez presli na LO)) by pomohlo kdyby OpenOffice s LibreOffice nejakym zpusobem spolupracovalo... nemusi jit o "predani" znacky, coz by i me osobne prislo jako skoda zahodit LibreOfiice znacku, ale klidne "jen" to ze OpenOffice na svejch strankach a nebo treba i v notifikaci pustenych OO, upozorni uzivatele na sveho "potomka" LibreOffice... resp. v podstate jakakoliv spoluprace LO a OO by byla lepsi nez zadna ;-)
TDF si dělá statistiky, co lidi vyhledávají. Počty stažení z oficiálních stránek jsou u obou projektů taky veřejně známé. Takže mají docela slušný přehled o tom, jak jsou oba produkty pořád populární. A ač je pravda, že LibreOffice už v těch ukazatelích překonal OpenOffice před několika lety, ta čísla za OpenOffice jsou pořád vysoká na to, že je to už víc než 5 let de facto opuštěný projekt.
Many: dle Gogola převážil termín "LibreOffice download" teprve r. 2018. Dnes má LibreOffice download" pouze dvojnásobný zájem oproti "OpenOffice download".
Lépe si Libre vede při "LibreOffice/OpenOffice" bez dodatků, kde je 3x populárnější.
"LibreOffice install" je až 4x populárnější, než "LibreOffice install".
Many je podle této metriky čtvrtina až polovina, soudě podle mého okolí spíš ta čtvrtina.
14. 10. 2020, 12:48 editováno autorem komentáře
Tak si neumim predstavit, jak si LibreOffice predstavuje nasledujici spolupraci.
Moznosti:
1, OO se opusti a vyvojari prejdou k LO. LO prohlasi OO je mrtve, ale stejne nekteri tvrdosijne trvaji na OO protoze to znaji, a reseni neni. Leda ze by OO vyhlasilo projekt konci a stahlo binarky?
2 , OO se slouci s LO, LO prijme zpatky nazev OO. To bude zmatek. Ale asi ti co pouzivaji LO se dozvedi proc a jak a problem s tim nebudou. Ti co znaji jen OO a trvaji na nem ziskaji novejsi verzi a ani si nevsimnou problemu za oponou?
OO žádné vývojáře nemá, takže ani není, kdo by k LO přešel. Je to opuštěný projekt. Dlouhodobě po Apache Foundation chtějí, aby reflektovali realitu a přestali uživatelům nabízet něco, co se tváří jako udržovaný software, zatímco se roky nijak nevyvíjí. Alternativám k MS Office to totiž dělá medvědí službu.
Alternativám k MS Office to totiž dělá medvědí službu.
OO ani LO nejsou alternativy k MSO. Tento pohled je už překonaný. Google Dokumenty nebo Tabulky Google se taky netváří, že by měly alternovat MSO. Jsou to smělé produkty, které plní stejnou funkci jinak.
OO nese poměrně silné jméno, LO přináší spoustu hotové práce.
Stačí se jen dohodnout na tom, jestli síly spojit. A ještě na takové maličkosti: pod jakým z těch dvou jmen.
Otevřené dopisy jsou určeny nikoliv adresátovi, ale široké veřejnosti. Obvykle se posílají v situaci, kdy druhá strana má dobré argumenty, ale veřejnost spíš zareaguje na argumenty první strany.
Analogicky, proč tedy vývojáři LibreOffice nespojí síly a neposkytnou svoji práci pod značku OpenOfffice?
Sám patřím mezi uživatele OpenOffice i když mám taky MS Office. Libre jsem kdysi zkoušel a nefungoval přenos maker z MS Office, kontrola textu apod.. Takže za mě je Libre odpad. Navíc mě u Open vyhovuje, že vydávají verzi jednou za rok, nic nového tam nemají(ono není ani nutno už nic přidávat), drastická většina funkcí funguje.
Když se člověk zamyslí tak od začátku 90 let, nejsou žádné zásadní změny v office, snad jen věci okolo PDF. Jinak to co člověk tehdy dokázal v Amipru,Wordu5 dokážete i s MS Office2019. Já to vidím tak, že 30 let pořád vyvíjí ,inovují něco co dělá prakticky to stejné jako původní verze až na malé lokální nepodstatné vyjímky.
Tyto iniciativy Libráku jsou na hovno a zbytečné. Podle mě prostě v Libre mají přezaměstnanost a nudí se a proto se snaží těmi častými buildy a nepodstatnými inovacemi ospravedlňovat svou činnost.
On hlavně (ne)vývoj editorů "přinesl" to, že pracujeme s informacemi tak od 90. let prakticky stejně. Podle mě to je jeden z důvodů obecné stagnace resp. z hlediska skutečného vzdělání (a ne jen diplomů) spíš krize. V Americe samozřejmě měli ve většině firem počítače a Office programy už v 80. letech, a taky tam ta stagnace je už déle, ale oni byli holt aspoň co se týče produktivity prostě napřed. U nás se od 90. let dohání vývoj na západu. Někdy kolem roku 2008 se to asi +- srovnalo. Teď jsme na tom v tzv. západním světě zhruba všichni stejně. Jenom někteří z částečně i tradičních důvodů berou za stejnou práci/ hodnotu zlomek peněz.
Jinak tohle není prakticky vůbec z mé hlavy. Papouškuju tu a spojuju myšlenky jiných, např. Petra Thiela, Pavla Klavíka a dalších osobností.
14. 10. 2020, 13:13 editováno autorem komentáře
Produkuješ aspoň 30-60 (originálního 10-40% ,případně CTRL+C a CTRL+V)stránek textu měsíčně jako já, posledních skoro 20 let?
Né každý je "cool" debílek co si honí ego nad novou aktualizací, verzí kdejakého softwaru co ma naistalovaný. Na práci( a já mimochodem docela rád pracuji) s výsledky prostě potřebuji produkt, který znám, která funguje a dělá co chci a co potřebuji. Klidně bych dotedka jel na Wordu5. Neboť plně splňoval vše co jsem potřeboval. Ještě 3 roky zpět jsem jel na Outlooku2003, protože plně fungoval tak jak jsem potřeboval. Věnovat čas (sekundy,minuty) učení něčemu co není podstatné, na to nemám čas, to si ho prožiji radši podle sebe. Navíc si příliš vážím kapacity svého mozku než abych si jej zapleveloval nesmysly, které jsou nepodstatné.
Marketingové žvásty o "cool" inovacích z PR odděleních, jejíchž cílem je "phising" slaboduchých, naivních, "low level IQ" lidí nechávám čistě jenom pro konzumní ovce, které jsou cílovou skupinou.
Takze udrzujes jak OpenOffice (protoze ti staci na vetsinu veci), tak zaroven MS Office, pokud ti prijde .docx, .xlsx apod...??
A ted si predstav, ze ja treba jedu jen v Linuxu (nechci a nepotrebuji zadne Wine, zadny dualboot do Windows) a mam LibreOffice, kde otevru jak stare formaty (jako ty v OO), tak ty vyse zminene nove, ktere mi posilaji zakaznici zijici ve Windows svete (90% lidi meho pracovne-soukr. okoli).
Dobrý den. Občas komunikují s úřady, děti dostávají úkoly ze školy a nemám MS Office. Nějak nevidím výhodu, proč bych tedy měl používat Open Office, který prakticky nic nevyvíjí a jen minimálně opravuje, oproti Libre Office, který je na tom opačně.
A jsem si poměrně dost jistý, že většina lidí také komunikuje s úřady, jinými firmami, a má děti ve školách. Ti všichni si z pochopitelných důvodů šáhnou buď pro MS Office(legálně, nelegálně) nebo pro Libre Office. Ti co šáhnou po Open Office mají nepochopitelné důvodu. Jsou to tzv. exoti.
A pokud někdo argumentuje tím, že se mu nelíbí menu, nebo 12 let starý standard tak se opravdu jen usměju. Jistě, když chvíli počká tak se bude moci chlubit že používá(jezdí) ve veteránu.
A to se u kancelářských balíků cení nejvíc. Stáří používané verze. :)
Jak LibreOffice, tak OpenOffice tak MS Office mají spoustu funkcí, které jsou pro efektivní práci s informacemi velmi kontraproduktivní.
Pokud nehodláte nic tisknout nebo nějakým způsobem zohledňovat tisk (třeba fixací na určitou velikost např. A4), tak je Microsoft Word podle mého zbytečný produkt, který dělá víc škody než užitku. Na psaní souvislého textu by ideálně mělo být něco, kde jde nějak jednoduše graficky vyjádřit sémantiku a naopak semantiku moci jednoznačně zobrazovat. Třeba nadpis první úrovně by měl mít velikost a styl písma, který je prostě dobrý a ne možnost 70 velikostí, 150 typů písma a milion barev a dalších nastavovátek. Nikdo to nepotřebuje, pokud nechce tisknout knihu a na ty jsou lepší nástroje pro sázení textu. Normální uživatel něco jako styly intuitivně nechápe, ale chápe, že má velikost malou, střední a velkou na nadpisy a běžný text. Věci jako kerning, serify apod. má řešit buď designér v odborném programu nebo tvůrce programu pro hordu laiků (případ Wordu apod.).
Excel je taková databáze pro chudé nebo spíše neznalé. Ten nástroj nemá fokus, ale má určitě mnohem vyšší opodstatnění než např. Word. Je to jako bash. Můžu v něm udělat prakticky všechno, ale nějak to není úplně ono a asi už jsem dávno měl přejít na něco důmyslnějšího jako aspoň Python, nebo třeba Clojure, když už vím co dělám.
Outlook je přesložitěný a rozbitý software, ale ok. Jinak, jen tak mimochodem, GMail apod. rozhodně není uživatelským zážitkem lepší. Všude nastavovátka a nerelevantní informace, které tříští pozornost.
Visio (Draw apod.) je zase nástroj, kde se myšlenka a realizace rozchází prakticky kolmo. Nutím lidi řešit absolutní a relativní pozice prakticky manuálně, ale není to vlastně ani jedno nástroj pro designéry. Záměr Visia je pracovat s informací a graficky vyjádřenou sémantikou (různé diagramy), ne s grafikou, ale tyto věci se hala bala lepí a překrývají a nakonec to sežere spoustu času pro malý užitek. Kdyby tvůrcům Visia šlo o efektivní práci s informací vizuálním způsobem, tak by tam třeba byl nějaký algoritmus, který by různé věci automaticky a topologicky stabilně rozmístil, ale to tam není. (Je to ale např. v OrgPad.com, na kterém spolupracuji.)
Další produkty jako OneNote, SharePoint apod. asi nemusím komentovat, každý si podle nastíněných příkladů může kritiku domyslet.
Nevím, jak můžete dojít k tomu, že popisuju LaTeX, když zcela jasně píšu, že bych chtěl nástroj, kde jde "jednoduše graficky vyjádřit sémantiku a naopak sémantiku moci jednoznačně zobrazovat". Když posadíte před texťák s LaTeXem uvnitř třeba Vaši maminku nebo tatínka, myslíte, že jim hned bude jasné, co co dělá a jak to bude vypadat? Asi fakt ne.
LaTeX je fajn na určité věci - když chcete (třeba i automaticky podle šablony nebo s kontrolou verzí pomocí např. gitu) sázet dobře vypadající články a máte v tom poměrně velkou zručnost. Zabýváte se ale potom víc typografií a vzhledem, místo informací. Resp. ta proporce času, kdy nepracujete vůbec s informací, ale jen formou informace je mnohem vyšší.
Slušně vypadající diplomku bych asi napsal jak ve MS Wordu, LaTeXu i LibreOffice Writer, ale prací na vzhledu bych určitě strávil víc než "pár minut", přitom je vlastně všechno předepsané a prostor pro kreativitu tam obyčejně není veliký, ale přesto to nějak je vždycky víc práce, než pár minut na "kouknu jak to vypadá".