Vlákno názorů ke zprávičce Lidé nemají rádi SLED na MSI Wind od Lael Ophir - Nutno podotknout, že jde o Linux předinstalovaný, podporovaný...
-
Frantisek Koudelka (neregistrovaný)Bla bla bla.
Stačí zagooglit a během 2 minut byste věděl, že Wind s windows obsahuje 1GiB paměti, kdežto ten se SLED jen 0,5GiB, že verze se SLED ma 2x nižší výdrž baterky oproti windows verze a že narozdíl od windowsi verze neobsahuje bluetooth modul.
Opravdu, když vidím váš příspěvek, tak musím konstatovat, že to je síla, co z vás leze. Neznáte fakta a už děláte chytrého.
Ono to bude asi tak jako říká kolega níže, výrobce naláká zákazníka na výbavu, výdrž a mobilitu a prodá mu nejlevnější kus. MSI aby ten levný model co nejvíce ořezalo cenově na kost, tak šetří na windows a dodávají SLED.
Co to dokazuje? že zákazníci MSI házejí na hlavu levný šunt, který nesplňuje sliby o výdrži a mobilitě. -
olaf (neregistrovaný)A suse, fedora s KDE 4 a treba open office tam pojede v pohode ze ? :-)
V defaultu urcite ne , ale vyhoda je , ze linux jde priohnout , ale to bezny uzivatel urcite neumi a nechce umet.
V..vo tom to je .
Ja ho mam v dualbotu gentoo vs win XP a je to parada a podotykam , ze oba systemy. -
treebeard (neregistrovaný)Čiže Linux je nenáročný, len v ňom nesmiem nič spúšťať. Potom sa stane rovnako náročným ako Windows. Rozumiem vás správne?
Veď fóra na Rootovi sú plné príspevkov, ako všetci fičíte na 486-kách, skutočne tam pracujete a všetko vám ide rýchlejšie ako vo Viste na nadupaných strojoch :-) -
VM (neregistrovaný)Nerozumíte. Stejné paměťově nenažrané programy (Mozilla, OpenOffice apod.) žerou na Win i Linuxu víceméně stejně, takže na polovině paměti to není ono. Samotný základ systému je na tom u Linuxu lépe, a můžete na něm pustit méně náročné programy. Sám mám jeden starý notebook se 128MB paměti (z dob Win 98), se kterým se dá brouzdat po netu a hrát jednoduché hry (Firefox dost swapuje, Konqueror je na tom lepe), kdežto Visty by se tam pokud vím ani nespustily.
-
treebeard (neregistrovaný)Ja rozumiem, ale potom nemá zmysel spievať ódy na úspornosť Linuxu, keď mu pre bežnú prácu nestačí 512 MB RAM (toľko má ten diskutovaný MSI Wind s Linuxom). To, že si tam spustím systém a dosť, to je asi len výhoda do diskusného fóra.
Ja mám doma XP-čka s 256 MB RAM a nemám tam problém ani s GIS vrstvami o 500 000 polygónoch, ani s Mozillou, ani s veľkými obrázkami. A Ubuntu mi tam nebeží o nič rýchlejšie, ani nemá menšie nároky. Myslím, že Linux len môže byť úspornejší, pokiaľ sa oseká. Ale to sa dá aj s Windows pomocou nLite. -
J (neregistrovaný)Ale ono mu staci, jen se nedaji pouzivat rozezrany baliky jako KDE, Gnome, ... pokud pouzijes odpovidajici SW, tak to bez potizi pobezi i na daleko horsi konfiguraci.
Pro priklad, mejme HW s 1GB ram, pustim na nem XP a ty schroupnou urcite 1/2. Pustim na tom Visty a ty budou uz i swapovat, pustim na tom tuxe a ten sebere RAMku celou, ale 90% z toho bude diskova cache.
Ktera ze tri variant je nejlespi ? -
treebeard (neregistrovaný)Lenže, na čo Linux (bežnému užívateľovi), keď tam nespustím ani KDE ani OOo? Veď to je to, o čo sa v MSI pokúsili - dať nejaké úsporné riešenie. A neuspeli. Netvrdím, že niekto iný nemôže, ale musí ponúknuť funkcionalitu. Osobne nie som priaznivcom mininotebookov, ale keby som mal o nejakom rozmýšľať, tak potrebujem browser (a kvôli niektorým stránkam asi aj Javu), kvalitný prehliadač PDF (teda asi Adobe Reader, pokiaľ s tými dokumentmi aj pracujem, nie iba čítam), prehliadač obrázkov a buď prehliadač alebo radšej editor hlavných formátov používaných v kancelárii (.doc, .ppt,.xls - na nejakej konferencii sa ma nebudú pýtať, či ten dokument, čo mi dali aj otvorím alebo či som schopný si pozrieť ich prezentáciu, a dobré je byť schopný tam aj dopísať nejaké pripomienky). Plus nejaké tie drobnosti typu kalkulačka. Dokumentov sa mi tam nemusí zmestiť veľa, ja chodím na konferencie často len s USB kľúčom. Žiadne inštalácie neviem čoho, žiadne multimediálne orgie. Skrátka, počítač na cesty, nie na prácu a hry. Ak ho niekto vyrobí s Linuxom, beriem.
XP-čka bežia na 512 Mb RAM úplne bez chyby, je mi jedno, či swapujú nejaké málo používané časti jadra a lebo iné časti systému. Linux nie je (prinajmenšom out-of-box)na takomto stroji o nič rýchlejší, a to ani keď použijem WindowMaker (aj ten pre aplikácieťahá KDE alebo Gnome). -
fakt se bavím, jaké krásné znalosti ukazujete o jiných systémech. ;)
Proč máte vlastně potřebu něco komentovat, když nemáte znalosti? Nebo proč si aspoň neověříte spotřebu paměti někde u známých.
Windows XP si pro sebe zaberou 80-130 MB podle spuštěných služeb, diskovou cache vyhrazují většinou max 256 MB. Vzhledem k tomu, že to je systém, který byl uveden v době, kdy byla běžná velikost RAM 128 MB a celkové chování systému z toho vychází. Nějaké zásadí změny v sp1-sp3 v memory managementu nejsou.
Vista si zabere zhruba 130-200 MB bez Aera. Pokud spustíte Aero, tak záleží na rozlišení pracovní plochy, velikosti a počtu otevřených oken. Na pracovní ploše 1920x1200 + 2x 1280x1024 si při spuštění pěti aplikací, které zaberou cca 70 % plochy vezme dwm (správce oken) zhruba 300-400 MB, na noťasu, kde mám 1680x1050 mi dwm zabírá obvykle do 150 MB. Zbytek volné paměti je disková cache, prefetch apod. V případě potřeby to Vista uvolní.
U linuxu se pochopitelně takhle jednoduše nic říct nedá. Současná distribuce může zabírat od nějakých 20 do 300 MB podle služeb, typu GUI atd. V případě srovnatelného prostředí jsou i paměťové nároky systému velmi podobné jako u Windows.
Problémem se stávají aplikace - u Windows běží typicky mnoho aplikací "na pozadí", jako jsou např. Catalyst od ATi, SetPoint od Logitechu, sw k UPS, nějaký ten antivir, kus (MSO/Open) office, Java updater atd. U méně zkušených uživatelů pak ještě nejlépe další tři antiviry a dva viry, tři různé IM, adware od yahoo či google atd. Při rozumném přístupu lze XP provozovat na 256 MB RAM (net + office) a Vistu na 512 (opět net + office bez Aera, indexace a UAC). Linux je v tomto případě pochopitelně škálovatelnější, o tom není sporu. -
cleb (neregistrovaný)U KDE se to dá snadno pochopit, za cenu obrovské rozežranosti dostanete velmi pohodlné prostředí, které obsahuje skoro vše a dobře vypadá. U openoffice bohužel musím souhlasit, že je to hrozný nenažranec. Taky by mě zajímalo, co se všemi těmi systémovými prostředky dělá. Snad to verze 3 nějak srovná.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Kde stojí na Qt. Qt je celkem pěkný framework, na Linuxu zřejmě nejlepší. Bohužel jedním z jeho problémů jsou neustálé překlady stringů mezi UTF-16 a UTF-8 před/po volání glibc. Obávám se, že to může mít vliv i na výkon.
U OOo je několik problémů. Dynamické linkování na Linuxu je velmi pomalé, konfigurace uložená v konfigurácích se pomalu načítá, a OOo používá Javu. Opět mám za to, že problémy s výkonem jsou toho výsledkem. -
Izak (neregistrovaný)No vsak ten stroj je dostatecny, KDE s linuxem si vezme 128MB az 256, pokud budu dost zvrhly a dam kupu RAM grafice.
Je ovsem taky pravda, ze 1GB je lepsi, nebot muzu delat s vetsimi daty, napr. bitmapy v gimpu.
Jinak podle hloupeho prispevku usuzuji ze jste naprosty hlupak, protoze jste linux vzivote k praci nepouzival a vyjadrujete se k vecem o kterych vite uplne kulove.
Jinak moderni distribuce jiz na 486 nejsou oficialne podporovane, i kdyz bezi, jako maly server bez problemu, ale spise bych tam dal neco, co nema optimalizace pro pentium a vyse, ale to je zlozitejsi, ono je to totiz porad x86 komp. a bezi to i na 386 .... kazdopadne ja sam si aplikace optimalizuju primo pro muj CPU a ze to bezi jinde, me netrapi, napr ani na zadnem intelu to nepobezi ....
Jinak tech 512MB navic stoji par stovek, 3cl. bat misto 6 etc .... takze bych si toho linuxoveho nekoupil ani ja, popravde, takovy shit nikdy, kdyz si vezmu, ze Fujitsu-siemens C2duo 2GB ram bez OS stoji 14.000 s DPH a mam tam 160 HDD, 13" dispaly s vetsim rozlisenim, PCMCIA, BT .... proste plnohodnotny NB.
Oni totiz linuxaci nejsou zdne socky, ktere musi usetrit usmudlanych 4.000 Kc a koupit si smejd misto poradneho HW, nevim proc, ale smejdy neustale kupuji windowsaci a smeji se ostatnim uzivatelum, ze jejich OS na jejch smejdu nebezi (i kdyz nejspise bezi), pritom tento odborne zdatny jedinec provozujici skutecny OS by si nikdy takovy smejd nekoupil, ja si to pak mozna koupim za 2.000 v bazaru na X-terminal domu. -
treebeard (neregistrovaný)Podla vašej vysoko inteligentnej reakcie usudzujem, že buď neviete čítať, alebo to bude jazykovou bariérou. Ja nepíšem, že používam lacný a starý hardvér, ja naopak píšem, že to býva častý argument linuxákov. Ale teraz je zrazu polovičná RAM oproti (drahšiemu) stroju s Windows tým dôvodom, pre ktorý ho ľudia vracajú. Pritom podľa sebavedomých vyjadrení a kvalitách Linuxu by to nemal byť problém. A ak si preklikáte fóra na Rootovi,ľahko nájdete aj dôvody "pre Linux" typu "na čo by som vyhadzoval peniaze za nový hardvér, keď mi starý slúži". A Viste sa posmievajú, že potrebuje nadupané stroje.
Ale v jednom s vami súhlasím, ak tých 512MB RAM nie je problém, tak potom predsa ľudia kvôli nim notebook nevracajú a bude asi predsa len kvôli tomu Linuxu ;-) -
Lael Ophir (neregistrovaný)Shodneme se na tom, že zákazníci tato zařízení vracejí proto, že jim nevyhovují. Já se domnívám, že je to proto, že jim Linux nevyhovuje (a tvrdím to až teď, v minulém příspěvku o tom nebylo ani slovo). Vy tvrdíte, že zákazníci jaksi nevědomky objednali slabší HW, a pak jsou překvapeni, že je moc slabý. A říkáte mi, abych si dohledal fakta. No, já kliknul na zdroj, a co jsem se nedozvěděl (MSI’s Director of U.S. Sales): "Our internal research has shown that the return of netbooks is higher than regular notebooks, but the main cause of that is Linux. People would love to pay $299 or $399 but they don’t know what they get until they open the box. They start playing around with Linux and start realizing that it’s not what they are used to. They don’t want to spend time to learn it so they bring it back to the store. The return rate is at least four times higher for Linux netbooks than Windows XP netbooks." A teď se můžete zamyslet, jestli citace podporuje váš pohled na věc, nebo můj.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Nějak se mi nechce věřit, že by lidé nepostřehli, že objednávají netbook s Linuxem. Nakonec ani MSI’s Director of U.S. Sales (viz zdroj ve zprávičce) tohle neuvádí jako závěr jejich interního zkoumání. Cituji: "Our internal research has shown that the return of netbooks is higher than regular notebooks, but the main cause of that is Linux."
Navíc tohle není jen problém MSI. Podobné problémy mají i ostatní. Marketing manager společnosti Canonical (výrobce Ubuntu) k tomu říká: "...return rate is above normal for netbooks that offer open-source operating systems." Pro výrobce je samozřejmě otázka, co s tím. Lépe informovat zákazníky (nějaký poison mark "pozor, je na tom Linux", a mlátit to zákazníkům do hlavy velkým písmem před nákupem - pozor, to nemusí pomoci), nebo se smířit s hromadou vráceného HW a promítnout to do ceny, nebo ukončit prodej netbooků s Linuxem. Jak to dopadne, na to si ještě nějakou dobu počkáme. Předpokládat ukončení prodeje netbooků s Linuxem na základě toho, že Lenovo přestalo nabízet notebooky s Linuxem (stejně jako to udělalo pár dalších výrobců), je zatím předčasné. -
Frantisek Koudelka (neregistrovaný)MSI si nenasype popel na hlavu tím, že by řeklo: prodali jsme levný krám s hardwarem okopaným na kost na kterém byl mimochodem Linux. Jen SLED používají jako výmluvu. Akcionáři by jistě neměli radost a nepochválili by vedení, kdyby zpráva říkala, že lidé vrací vykostěný zmetek.
Proč podobné články nečteme o Asusu, který EEE dodává za stejnou cenu, jen místo windows dostanou větší disk. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Jenže jak jsem psal o kus níže, podobné problémy hlásí i další, včetně Asusu. Acer Aspire One se v Austrálii prodává v 95% případů s Windows. No a marketing manager od Canonical (výrobce Ubuntu) tvrdí: "We don't know what the XP return rates are," Carr states, "But I will say that the return rate is above normal for netbooks that offer open-source operating systems."
http://apcmag.com/xp_leads_linux_in_the_netbook_stakes.htm
http://www.osnews.com/story/20362/Canonical_Confirms_MSI_s_Linux_Return_Rate_Statement -
cleb (neregistrovaný)A opravdu si myslíte, že běžný uživatel rozezná windows od linuxu, natož aby to kvůli odlišnostem vracel? To by tam museli dát nějaký linux bez GUI, protože jakmile má BFU ikonky a okýnka, nepozná rozdíl. Podle čeho by to taky asi měl rozeznat? Vždyť ani neví, že je nějaký windows a linux.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Zkuste si přečíst, co jsem linkoval přímo vám zde:
http://www.root.cz/zpravicky/lide-nemaji-radi-sled-na-msi-wind/229630/
Dozvíte se, že Canonical má ten samý problém s netbooky, které přicházejí s Ubuntu *. -
icu (neregistrovaný)Běžný člověk to pozná v momentě, kdy mu webová stránka nefunguje z důvodu nemožnosti naistalovat ActiveX. A pro normálního člověka je jednodušší vyměnit stroj s Linuxem za stroj s Windows, než třeba změnit banku (protože banka "z historických důvodů" prostě jinak klienty neumí identifikovat). Někdo v tom vidí učebnicový příklad "vendor lock-in", někdo technologii, která svojí naprostou dokonalostí.
Jsou země, kde i Apple prodává své stroje rovnou s Windows - právě z tohoto důvodu. -
J (neregistrovaný)lol, jasne, a proto pouziva 50% lidi na web firefox (ten stejny firefox, ktery je soucasti vetsiny distribuci), protoze v nem activeX take nefunguji, a proto kazdy normalni anti(vir ...) activeX blokuje.
Ostatne mobilni telefony/PDAcka/... taky obsahuji newindowsi operacni systemy a kupodivu se nad tim nikdo nejen nepodivuje, ony se normalne pouzivaji.
Problem bude IMO jinde nez v linuxu. -
icu (neregistrovaný)Jednak se penetrace Firefoxu významně liší stát od státu, jednak jeden čas se vyvíjel plug-in pro Firefox. A ten byl pouze pro Windows, nikoliv pro Linux.
http://forum.czilla.cz/viewtopic.php?t=15943 -
Mard (neregistrovaný)Ano. Jediným problémem je takový BFU, který si sice koupí PC s funkčním Linuxem, ale pak chce spustit program pro Windows. Na druhé straně, mnoho lidí používá netbooky podobně jako PDA a to plně uživatelsky. Tj. nic nového neinstaluje, novější verce programů nestahuje, atd. Těm Linux plně vyhovuje a nemají s tím problém. Prodeje netbooků s Linuxem jsou proto dobré.
