Názory k článku
LightZone: software pro fotografy
-
vacma (neregistrovaný)LightZone rozhodne neni konkurent Lightroomu (snad jen v nazvu). Pro pochopeni filozofie tohoto bezesporu zajímavého softu je totiž třeba znát jednu zásadní věc a to je zonální systém Ansela Adamse. LightZone v podstatě převádí tento geniální systém do PC. S tím vítězem to tak jasné není! V Photoshopu nejde realizovat zonální systém vůbec, tedy bez kalkulačky, tužky a papíru, a i tak velmi nepohodlně. Také je jasné že Lightzone je už z podstaty zonálního systému určen pouze pro ČB fotografie.
-
Michal KrauseZlatý podporovatelZónový systém tak, jak ho vytvořil Ansel Adams není nic jiného než mapování scény do deseti jasových zón od zcela černé až po bílou - jinými slovy, fotograf je už při fotografování schopen volbou expozice přesně stanovit, kde v tomto rozsahu deseti zón se bude fotografovaný objekt nacházet a tím určit jeho výsledné podání na fotografii. Aby však byl výsledek spolehlivý, je třeba dosahovat opakovatelných výsledků a tudíž je nutné mít plně zkalibrovaný celý proces vedoucí k výsledné fotografii od měření expozice až po vytvoření zvětšeniny. Zároveň je vhodné fotografovat na materiál s co největším expozičním rozsahem, což umožňuje pozicovat scénu v rámci zmíněných deseti zón, aniž by docházelo ke ztrátě kresby ve světlech nebo stínech. Obě zmíněné vlastnosti má hlavně klasický černobílý film, čili je ideálním médiem pro aplikaci zónového systému. Ten pak zároveň pomáhá představit si, jak bude barevná scéna vizualizována v odstínech šedé, protože se dá snadno zjistit, do které zóny bude ta která část obrazu spadat.
Na druhou stranu, samotný princip dělení obrazu do zón není IMHO nijak pevně spjat s černobílou fotografií a pokud by fotograf dosahoval stabilních výsledků v barevném procesu, nevidím důvod, proč by nešel aplikovat i zde.
Samotný LightZone pak rozhodně není určen pouze pro černobílé fotografie - to je, s dovolením, blbost. Z klasického zónového systému si de facto jen vypůjčuje princip řízení jasu a kontrastu snímku, kdy umožňuje vizualizovat rozdělení obrazu do jednotlivých zón a posléze pak tyto zóny posouvat či rozšiřovat a tím přidělovat danému rozsahu jasů originálního snímku jiný (větší, menší či posunutý) rozsah jasů ve výsledném upraveném snímku. V podstatě se dá říct, že podobného efektu lze dosáhnout třeba s pomocí křivek (curves), nicméně je fakt, že se zónami v LightZone je to jednoduší a mnohem snáze představitelné (viz videa u LightCrafts).
Jinak je dobře, že když zvolili v LightCrafts jako programovací jazyk Javu, tak nakonec přeci jen spějí i k oficiální verzi pro Linux - po starších verzích vydaných tak trochu bokem už se zdálo, že to celé usne a bude existovat jen verze pro Windows a MacOS. Jenom nechápu, co je to v poslední době za módu používat černé uživatelské rozhraní...
-
Jiří (neregistrovaný)<oftopic>
Ahoj, nevíte někdo o programech, které mi nesežerou info z exifu? Když jsem používal RawTherapee, při uložení do tiff či png, exif se ztratil. Když jsem použil ufraw, v nové verzi to sice umí exif zapsat do png, ale GIMP mi ho zase sežral. Když jsem použil namísto GIMPu digikam, do tiffu se exif sice uložil, ale do jpg už zase ne. Kde dělám chybu?
Kurnik, proč na této stránce v konqueroru nezmáčknu tlačítka 'odeslat' a 'zobrazit', páni programátoři?
</oftopic> -
Michal KrauseZlatý podporovatelTaké používám Bibbli, ale myslím, že by se měli autoři vzpamatovat, aby jim neujel vlak. Na verzi 5 se čeká už docela dlouho a pokud se nezačne něco dít a jedinou odpovědí na dotazy uživatelů bude i nadále to, že "verze 5 bude až bude", tak jim lidi utečou. Na příkladu Capture One je podle mého názoru vidět, že nikdo nemá nic jisté, a už teď uživatelé Bibble ve Windows (nebudeme si nic nalhávat, bez nich to asi BibbleLabs neutáhnou) pokukují (pokud už přímo nepřecházejí) po LightRoomu nebo DxO. Na Macu je navíc ještě Aperture a jak tato zprávička potvrzuje, konkurence je i na Linuxu, čili Bibble není v jednoduché pozici.
