Vlákno názorů k článku
Linus Torvalds se naštval na teoretické bezpečnostní chyby v CPU
od Pavel Tavoda - Ale chapete ze potom by ten procesor stal...
-
To je ale blbost... airbag byl taky kdysi "příšerně " drahej na to, aby se uplatnil jako standard v automobilovém průmyslu...
Prostě když už to tvoříš, měj taky nějakou odpovědnost a né, že v tom vykoupeš někoho jiného. Kdyby tobě někdo předhodil před deadlinem opravit chybu, ke které za prvé nemáš veškerá oprávnění zasahovat, nemáš informace kam až ta chyba vlastně zasahuje a až kam můžeš zasáhnout, ale odpovědnost máš ty jak to celé dopadne...Automechanik také ručí, že všechna kola na autě jsou dotažená, ale že to sjela z linky s povolenýma nikdo neřeší (příklad).
-
No... mne v pneuservisu pisou ze dotahnout po 50km. Porad lepsi nez pretahnout. Ucne dneska jeste uci razovym utahovakem bez vymezeni momentu. Pokud to dotahoval necim s kontrolou momentu tak si tydyt asi nezkontroval moment.
Nemaji ve skodovce nahodou centralne spravovane momentaky? Nebo je to jen montaz novych schadewagen?
Pak aby to clovek povolil musi to urvat i s tim strzenym zavitem. Idealne v momente kdy musi nandat rezervu.
A pak tu mame jeste ty debilni experty co tam namrdlaji pastu a pak to clovek nepovoli uz vubec.Je to tragicky ale znamy dela prijimacky v schade. A u identifikace beznych nastroju se decka nechytaji. Duvodem jsou chybejici pracovky. Tak co chcete. Je to chyba nasi generace ze jsme neresili system a zlikvidovali ucnovske skolstvi vc zakladni pripravy na ZS.
-
Ja měl za to, že na ZŠ je dnes předmět Pracovní Činnosti, který zahrnuje také blok "dílenské práce". Takže by absolventi ZŠ měli mít nějakou zkušenost s prací v dílně, a rozeznat kladivo od hřebíku.
Navíc mi připadá, že když není člověk úplně neschopný, tak se spoustu věcí může naučit. Jasně, asi bych nezvládl operaci mozku. Ale naučit se výměnu kartuše ve vodovodní baterii, instalaci bazénového čerpadla, položit pár metrů plovoucí podlahy, vyměnit dveře, slepit rozpadlou židli... To by snad měl zvládnout každý, bez ohledu na vzdělání. Vždyť existuje obrovská spousta materiálů, ze kterých se lze učit.
-
Jsou to vseobecne zname nastroje. Prakticky bezna vybava domacnosti na lehke opravy.
Nenajdete tam zadne jednoucelove specialni pripravky. Dokonce je tam nejaky prostror pro prijatelnou chybu. Asi ale nechcete resit rozdil mezi krizovym a plochym sroubovakem nebo co je to francouzak (prazaci tomu rikaji stavitelny klic) nebo suplera (prazaci tomu rikaji posuvne meridlo). -
My jsme se rozdíl mezi Phillips a PoziDriv nedozvěděli ani na tehdy elitní elektroprůmyslovce.
Ale to je vlastně jedno. Osobně si myslím, že je lepší dostat člověka mimo obor a sám si jej vychovat. Dostal jsem borce, který rozvážel pizzu a do roka byl jedním z nejlepších. Pár let zpět jsem narazil na dalšího, který z pozice barmana za pár let může klidně přednášet na open altu (bez legrace, třeba o další verzi pg_barman).
Představa některých, že ze školy přijde dokonale vycvičený uchazeč vlastně nefungovala nikdy. Každý obor si sám musí vychovat svou další generaci. A za mě je fakt mnohem lepší dostat člověka, který z daného oboru nic neumí, než člověka, který 20 let dělá stále tytéž chyby a odmítá se to naučit správně. To druhé je totiž mnohem náročnější a nebezpečnější v provozu.
-
Moje malé dcerky se v základu naučily používat šroubovák někdy okolo třetího roku. Ve čtyřech letech byly schopné správně rozeznat křížový a plochý šroub, a použít správný šroubovák. Prostě je baví se dívat, jak táta třeba sestavuje nábytek, opravuje hračky apod., a chtějí se do toho zapojit. Kladivo a palici znají ze zatloukání kolíků u skákacího hradu, s lepidly lepí papíry/listy/dřevo/textil. O vrtačce vědí co dělá, že s ní smí jen táta, a že k ní nikdy nesmí přijít blízko vlasy, protože by mohly končit skalpované. Vědí že existuje elektřina "malá a velká", jak fungují zásuvky a prodlužováky, jak funguje zahradní hadice a stříkají pistole... Takhle je to snad normální, děti se učí co vidí. Myslím ale, že s Kirchhoffovy zákony ještě počkám :)
-
Tenhle priklad jsem neprehnal ani o jedinou pid, kdokoli si to muze overit, jde o skodovacke uciliste v MB. Kolegovo synovec tam byl loni na pohovoru (prijimacky se na ucnaky nedelaj). Jedine vyberove kriterium bylo prave to, jestli poznaji vercajk a tusi k cemu je. A nebylo to jen kladivo, nosili jim ukazat sroubovak, francouzak, ... 80% znich (vcetne toho synovce) nebyli pripusteni, protoze netusili co ze jim to ukazujou za divny veci.
-
Asi je to z vasi strany brane trochu ad absurdum, ale ty same zpravy mam ja. Netusil jsem ze je to tak spatne. Za mych let pokud kluky zajimaly auta nebo motory tak aspon menili tatovy gumy nebo dali dohromady mobilni "radiorusicku" (pionyr:-)). Nebo na necem mechanickem pracovali. Rada z nich sla treba po z ucne na vyssi studium nebo na strojarnu.
Tohle spis vypada na vzdelavaci failover. Na stredni nemas tak kam pujdes? Zednik? Kuchar? V gastru je malo penez a venku v zime delat nechces. Tak auta. Vsichni kluci maj radi auta a musis i ty! Prej je malo lidi venco a vedle je schadefabrik oder koncernwagen. Od stolu a od piva takto otec s pulkou mozku vyresi zkazu synovy kariery.
Decka nemaji ani sanci osahat si remesla a co obnasi. Nejake hloupe dny otevrenych dveri tento problem nevyresi.Zel dneska uz nemaji rodice ani decka pomalu na ridicak. Syn za nej dal temer 1000 ecek na B. Moc tomu nepomahalo ani to ze za mne si museli ucni platit ridicak C a svarecske zkousky ze sveho. Uz pro mne jako uzivatelebyl tenkrat ridicak v rozmezi 3-7kkc(praha) hodne draha sranda na kterou jsem musel sporit rok ci dva v chudem regionu.
Dnes uz se situace diky -
Digitalni obvod bude vzdy deterministicky stroj. Protoze je digitalni.
A celkem dobre se to simuluje - nicmene problem je, ze to neni poradne otestovany. Je to jako mit zamek na dverich - funguje na klic, za dvere nejde zatahnout, zatlacit, vsechno supr. A pak nekoho napadne ty dvere zvednout a vyvesit.. je to chyba uzivatele, nebo vyrobce? Vypada to spis jako chyba specifikace - ktera pocitala jen se silou v jedne ose, byt zijeme v trirozmernem svete.
U slozitych procesoru je cas na testovani nasobne kratsi - v davne dobe byl inovacni cyklus dlouhy (rekneme 2 az 3 roky), v dnesni dobe to mate 6 az 12 mesicu. A za tu dobu se musi stihnout protestovani omnoho slozitejsiho reseni, nez kdysi. Bohozel nekteri manazeri maji pocit, ze se nic nemuze stat - veci se porad jeste testuji i pote, co byl vyrobek poslan do seriove vyroby - a pak vznikaji ty wtf efekty a prekvapeni, kdyz tomu tak neni. Nuz co - proda se zmetek a za pul roku se nahradi jinym... zmetkem.
Kdo potrebuje tak kratke cykly? My jako uzivatele rozhodne vubec ne - klidne bych si par let pockal, na neco co bude jednak kvalitni, a jednak se znatelnym narustem vykonu.
-
Pozn :
No ale az od urcite urovne abstrakce. Na nejnizsi urovni se vyuziva kvantovych jevu v transistorech a ty jsou vsechno jen ne deterministicke. Rovnez se masivne pouzivaji ruzne samoopravne kody v pametech a na sbernici. Dale maji procesory ruzne cache a ty taky podle me nejsou uplne deterministicke. Takze na aplikacni urovni ano, pocitac se chova deterministicky, ale jinak ne. -
Třeba SRAM se dnes už dělá tak, že se počítá jako nespolehlivá a je nad ní rovnou ECC. Bez toho ty MB cache c CPU udělat nelze, sram buňky jsou menší, než umožňuje DRC v PDK procesu :D. A abi není digitální, netočí se od VDD do GND, ale kvuli spotřebě a rychlosti jen o nejakých 50mV.
A pak z takové jasné věci, jako je SRAM buňka, máte rázem nedeterministickou věc :D.
-
Ono se na téma, jestli je něco digitální nebo analogové, dá sáhodlouze polemizovat a z určitého úhlu pohledu bude vždycky pravda jedno nebo druhé. Např. z pohledu člověka je interakce s počítačem do značné míry analogová (protože zrak, sluch...), např. na monitoru mám obraz, který vnímám analogově, z druhé strany jsou na něm "digitální" informace např. ve formě textu. Z vnitřního pohledu HW a SW je to soubor pixelů na určitých pozicích, nesoucí trojici přesně definovaných hodnot, které definují barvu. To celé běhá po "drátech" digitálně, stejně jako se to digitálně programuje. Signály ovšem ve skutečnosti až tak digitální nejsou (žádné pěkné obdélníčky), takže vstupují při přenosech dat do hry různá kódování zajišťující synchronizaci, samoopravné či detekční kódy (což je zase digitální pohled na věc). No a když půjdeme ještě níž, dostaneme se někam do oblasti kvantové fyziky, kde je to možná taky víc digitál než analog (o čemž si nedovoluji nijak víc polemizovat, neb o tom dohromady nic nevím).
-
Bohužel nikoliv, digitální obvod není deterministický stroj. Je to mimo jiné důsledkem toho, že digitální obvody nemáme. Všechno to jsou analogové obvody. Komplikuje se to dál díky parazitním kapacitám, zvýšené spotřebě při změně stavu. Sekvenční obvody navíc vytváří přechodové jevy, díky kterým se vám objevují stavy, které nemohou existovat. Ale existují, protože ačkoliv k obvodu třebas vždy putují dvě stejné hodnoty, tak jedna má cestu delší a tak změna z 0 na 1 nebo naopak dorazí o nanosekundu později, což stačí kombinačnímu obvodu na to, aby si myslel, že má na každém vstupu hodnotu jinou. Takže třebas obvod (A xor (not(not(A))) je docela hezký generátor krátkých pulzů.
Prostě je zázrak, že cokoliv složitějšího vůbec funguje. Je to důsledek dodržování celé řady návrhových zásad, aplikace "nesmyslných" pravidel, nekonečného zástupu různých kódování, samoopravných kódů a hlavně neustálého testování a simulací. Ty zásady a pravidla jsou výsledkem desítek let zkušeností z průšvihů a neustále se na nich pracuje, vylepšují a přibývají nové.
Návrh obvodů je magie. A pokud si vezmete nějaký kus HW a začnete to zkoumat s osciloskopem, tak zjistíte, že to všechno jsou analogové signály. A s rostoucí frekvencí vypadají méně a méně hezky. Digitálního tam není nic. Když se vám to "špatně" potká, tak tam determinismus selhává.
-
Na tehle vecech jde krasne videt kdy se k vecem vyjadruhe teoretik-matematik / teoretik-inzenyr a navrhne treba reseni ktery funguje sice teoreticky funguje spolehlive, ale pouze nekolik km pod zemi bez fyzicke pritomnosti cloveka a za stale teploty.
Proto tu mame i fyziky kteri pocitaji s tim ze nam kolem lita spousta pouhym okem nepostrehnutelnych "veci" ktere ovlivnuji vysledek.
Nekdy povazuji za zazrak ze technologie bez ECC pameti jsou tak spolehlive. A pritom jsou to docela dobre detektory :-) -
Jojo, to je ten klasickej vtip, jak matfyzák řeší problém, jak slepice v hale přimět, aby se všechny nazobaly stejně a přitom se neuklovaly k smrti.
Po tejdnu přijde se štosem papírů a povídá: "už jsem na to přišel. Bude to spolehlivě fungovat, ale jen na dokonale sférické slepice přesně jednotné velikosti, a to ve vakuu a nulové gravitaci".2. 11. 2024, 06:38 editováno autorem komentáře
-
Stojim si za tim, ze digitalni obvod je deterministicky. Jo, sice z pohledu HDL vyvojare, ale kdyz napisu HW "kod", tak bude fungovat vzdy stejne - vzdy stejne dobre, nebo stejne spatne, casto zdanlive dobre - az na okrajove podminky ktere jsem treba dostatecne neprotestoval. Tohle je zaklad - jak pro domaci bastleni, tak pro vyvoj miliardovych cipu. Od nizsi vrstvy ocekavate determinismus.
Jiste, ma to sve omezeni, a to je, ze preklad (i pro FPGA) musi vedet na jake frekvenci se dana vec ma provozovat - takze jedine kriterium je, aby to bylo provozovano v ramci tech specifikaci ktere urcim (a teploty/napeti ktere urci vyrobce obvodu).
Pokud je zde nejaky prostor pro nedeterminismus - tak leda SPATNE napsanym kodem (typicky pro spojeni mezi ruznymi casovymi domenami, kde se data nesmi ztracet ale ani opakovat). Ale to je znova problem autora, ze napsal kod spatne.
U realnych cipu do te obalky spolehlivosti vstupuje krome frekvence i to napeti a teplota. Pokud jste uvnitr provoznich limitu, tak to funguje deterministicky - vzdy stejne. Neni v ramci bezneho provozu mozne, aby se neco spatne potkalo.
Zadny zazrak to neni, v jakemkoliv meritku - porad se spolehame na to, ze tranzistory spinaji, logicke hradla a funkce funguji, a regitry si data pamatuji.
Co se tyce samoopravnych kodu (ECC,FEC) - tak to je pouze vylepseni konecne provozni spolehlivosti a ucinnosti a zejmena na ochranu pred vnejsimi vlivy (radiace, EM ruseni), na cipu mate leda moznost vytvorit nejake struktury navic a pak je behem testu vypnout (jadra) / prepnout (ram/flash radky-sloupe, ci v hbm propoje).
A veci ktere jsou navrzeny zamerne s nedeterminismem, jsou uz cista RNG, PRNG je znova ciste deterministicky a musi byt :-) Nekde na pokraji spolehlivosti muze byt cteni z disku (PRML) nebo nand bunek, ktere se musi precist vicekrat, kdyz na prvni dobrou je nemozne aplikovat opravny kody. Ale to uz nejsou procesory, ale media.
-
Digitalni obvod je deterministicky do te miry jakou mate jistotu ze 1 je 1 a ne neco mezi, stihl jste takt (nedoslo k deviaci treba teplotou) atd. Celkem dobre to jsem schopen garantovat u obvodu s par tranzistory. A to jeste v omezenem case protoze soucastky starnou. Ale s miliony?
Prostor pro urcity nedeterminismus mate u hromadne vyroby vzdy v nejake mire. Netestujete do podrobna kazdy tranzistor pri vyrobe. Jen celkove testy. A pro vami definovanou miru determinismu pouzivate i nejake standartni podminky od kterych se ty provozni mohou lisit.
Litografie miva standartne nejakou nepresnost a chybovost. I vlivem zastaravani komponent - napr. slepnuti skla u optiky nebo mechanicke problemy.
Pri testech se pak sleduje jen chybovost za standartnich podminek. Ta se dale sleduje i za provozu. Dnes nenajdete vykonne CPU bez pocitadel chyb ci samoopravnych mechanismu.Vzdy se rozhodujete mezi co nejlepsi mirou determinismu daneho reseni v pomeru k ekonomicke navratnosti vyroby. Jinak to bude pri mobilu v kapse a jinak pri komponentech pro aerospace.
Akorat pak vam ten mobil projede rentgenem na letisti a determinismus je v haji
:-) -
Jseš si tím jistojistý? A funkcí instrukce RDSEED potažmo digitálního zdroje entropie v tom digitálním obvodu, který generuje seed a je podle dokumentace non-deterministic random bit generator (NRBG) vysvětlíš jak? The entropy source for the RDSEED instruction runs asynchronously on a self-timed circuit and uses thermal noise within the silicon to output a random stream of bits at the rate of 3 GHz.
Školy už mám hodně dávno za sebou, ale že stačí jeden zdroj ND aby ti zamořil celý zbytek...
-
Celou dobu se bavime o funkcionalnim determinismu - ze procesor bude pocitat - a vykonavat instrukce spravne.
Otazka toho, *KDY* se vysledku dopocita, nebo s jakou latenci se jak ktere preruseni obslouzi, je v tomto ohledu irelevantni - u bezneho pocitace v domacnosti se nejedna o RT ridici system, kde se posuzuji navic i tyhle parametry.
Stejne tak asynchronicita pameti je beznou soucasti procesoru s promenlivou frekvenci a kvuli tomu neni procesor funkcne o nic mene deterministicky. Vzdy to precte stejna data, ktere tam zapsal.
Mozna jsme meli zacit s lepsim vyrazem - co treba funkcni korektnost? na to, co myslim.
-
Kdyby to takhle bylo, že na časování nezáleží, tak by byl svět krásně jednoduchý a neexistovaly by race condition chyby. Ale existují, takže na časování záleží. A IRQ změní v nepredikovatelném čase stav systému, který může ovlivnit běh výpočtu, který byl deterministický - determinismus jde do kopru, o tom není snad sporu.
-
Race condition ale neni vubec problem casovani - je to problem zamykani resp. nezamykani a nespravneho zamykani pri paralelnim pristupu ke stejne polozce a toho, ze operace nejsou atomicke. Pokud tam mate neosetrenou sdilenou promennou, tak vas zadne specificke casovani nezachrani, protoze se jedna o v zakladu vadny kod.
To same ovlivnenim preruseni - pokud v preruseni neulozite vsechny pouzivane registry na zasobnik a pak je neobnovite - tak to neni poruseni determinismu na hlavni funkci, ale velice amaterska chyba pseudo-programatora, ktera ovlivni spatny vysledek vypoctu prerusovane aplikace.
A pokud se bavime o funkci, ktera by snad vracela pocet cyklu behem 1s behu (takove to klasicke "bogomips" meritko). Tak pokud behem te funkce mate povolene preruseni, nebo nedejboze task switching - tak asi jako nedostanete to spravne cislo - opet to neni poruseni determinismu. A stejne mu do toho muze hodit vidle hypervisor nebo i SMM, takze nelze timto zpusobem ziskat stejne cislo - takze chyba programatora, protoze si neni vedom bigger picture o dane platforme.
-
Spíše šlo o to, že on ten HW ani se správně napsanou aplikací se nebude chovat deterministicky, protože náhodě překlopený bit kvůli čásitici/rozpadu/etc. Ostatně oni s tím právě ty obvody počítají a snaží se o zachování dojmu determinismu. Ne proto, že by to bylo přirozené a nějak dané, ale protože je to pohodlné uživatelům.
-
Vy jste nic nedokazal ale.
RDSEED prave ze deterministicky vrati nejake nahodne data. Kdyby nevracel nahodna data, ale dokola same nuly, tak to je teprve ono nedeterministicke chovani (i sekvence nul by ale byla platna, pokud skrze specifikacni parametr "maximalni pocet stejnych symbolu" se mu povoli takovy pocet stejnych hodnot).
Race condition je aplikacni chyba zpusobena spatnym programovanim. Nesouvisi vubec s casovanim pameti, ale s pristupem dvou vypocetnich jader na stejnou pametovou lokaci nekoordinovanym zpusobem. Pokazde co zopakujete stejny access pattern tech dvou vlaken, dostanete stejne spatny vysledek.
Funkcni PC je deterministicky stroj. Pokud by byl jakkoliv nedeterministicky - napr. po vzoru AI / LLM, tak se to jako pocitac vubec neda prece pouzivat.
Jestli hledate nedeterminismus v postrannich jevech, tak to uz se netyka procesoru, potazmo PC jako stroje, ale hodnotite nejaky konkretni system / reseni / nasazeni.
-
Aha, tak už asi vím, v čem je problém. Ty máš v hlavě chybou definici determinismu. Tady je správná: In mathematics, computer science and physics, a deterministic system is a system in which no randomness is involved in the development of future states of the system.[1] A deterministic model will thus always produce the same output from a given starting condition or initial state.
23. 10. 2024, 08:59 editováno autorem komentáře
-
radekmStříbrný podporovatel
> A deterministic model will thus always produce the same output from a given starting condition or initial state.
Otázkou je, co přesně je ten stav? A jestli jsme vůbec schopni mít stejné startovací podmínky a iniciální stav?
Tohle mi přijde jednodušší definovat u nějakého teoretického výpočetního modelu (jako třeba Turingův stroj), ale jak to vlastně funguje v reálném HW?
-
Samozrejme ze to jde delat i bez chyb - ale ne za podminek ktere se stali modernim standartem v oboru - jako je orezany rozpocet a lidske zdroje, nezvladnuta analyza ani architektura, takze se cile meni za pochodu, jako nesmyslny deadline, inkluze smejd kodu z knihoven, inkluze smejd lidi z teamu, beh na nestabilni platforme (hw i sw) a dalsi neduhy dnesniho konzumu.
Az tohle vsechno vyresite a nabidnete zdrave prostredi, pujdu k vam delat bezchybny sw i ja :D
-
No, nejde to dělat bez chyb. Nejde. Jasně, že jde vždycky vyhradit víc času a zdrojů na testování, ale tak složitý systém nelze otestovat úplně.
Při tom všem je ale průměrný HW mnohem lépe otestovaný než průměrný SW. SW se prostě snadněji patchuje - navíc často bez vlivu na výkon, u HW to jde hůř (a někdy vůbec ne).
Pokud ale jde o postranní kanály a spekulativní poçítání, to je úplné jiný problém. To prostě v době návrhu nemohli vědět (řeknéme dnes-2 roky), i když postupovali podle state-of-the-art. Takovéhle útoky jsou často posun ve state-of-the-art a změna paradigmatu...
Jestli jsem ale správně pochopil Linuse, tomu jde o něco jiného: chce vědět, zda zranitelsnost je reálná a má cenu se jí věnovat v jádře nebo ne. Tedy verifikovat zneužitelnost (resp. složitost zneužitelnosti).
-
Nejde. Jednak pravdepodobnostne, s rastúcou komplexitou rastie aj pravdepodobnosť chýb. A komplexita je na tomto poli už dávno brutálna.
Navyše mnohé tie scenáre s využitím čoraz obskúrnejších postranných kanálov, štatistiky a časovania, neboli v dobe návrhu tých architektúr ani len principiálne známe, takže sa im ťažko mohli snažiť vyhnúť.
-
Tak pokud byste delal SW bez chyb, asi by vas to nezivilo / neuzivilo ,)
Bohuzel to je dnesni realita take - drzet stav SW na ostri noze, na kriticke hranici kterou ovce dokazou strpet, pri platbe mesicniho vypalneho - o nicem jinem to neni, nez o udrzeni chybovosti, jako nutne podmince pro vydelecnost dnesnich SW firem.
-
Mno vis ... ono se da, dokonce exaktne matematicky dokazat, ze SW nema chybu. Potiz je trochu v tom, ze to je vypocetne narocnejsi, nez desifrovat nejslozitejsi sifry.
HW neni defakto nic jineho nez "dratova" implementace SW.
A prave proto se jako mnohem pristupnejsi jevi s chybou pocitat, predpokladat ji a byt na ni pripraven. A to lze i v situaci, kdy tu chybu nemuzes nejak primo odstranit. Typicky se takhle navrhujou treba ruzny vesmirny sondy.
-
Čistě ze zvědavosti, jak takový důkaz vypadá? (A co to má společného s halting problémem, který dokázat naopak dokazatelně nejde?)
Nebo jde jen o to, že reálný systém je konečný, zatímco celý důkaz halting problému vyžaduje "nějaké" nekonečno, a pak se onen důkaz provede vyčerpáním stavového prostoru, takže BF?
-
Uci se to treba na vejsce (ano - rad popichnu ty, co o VS tvrdi ze je k nicemu ,)
v kratkosti:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Form%C3%A1ln%C3%AD_verifikacelepe pak zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Formal_verificationVeci, ktere nelze opakovat, stoji miliardy, ci zivoty - musi projit timto koleckem. Je to sice narocne, ale ne nemozne. Ale vyzaduje to prave ty znalosti ze - co to ma umet - a s cim to pracuje.
Takze typicky nejake dnesni "AI" based veci jsou nezverifikovatelne, z toho duvodu, ze nemate ty predpoklady. Ale zas u AI nejde o 100%, je to z podstaty chybujici system a pravdepodobnostni orgie.
-
Samozrejme ze ano! Skuste pripravovat pokus v laboratoriu napriklad 1 rok za 300 tis. Euro ktory bude trvat vo vysledku len niekolko sekund a potom povedat ze nie su data lebo bola chyba v SW/HW... Toto je moj denny chlebicek, nulova tolerania k chybam. Kludne mozem odlozit meranie aj o niekolko mesiacov ak nemam istotu ale nemozem vo vysledku zlyhat. Viem ze nie som komercia ale cez tuto optiku sa pozeram na svet a je mi smutno ako rychlost predbehla snahu o dokonalost.
22. 10. 2024, 08:31 editováno autorem komentáře
-
Lenže tie CPU nezlyhávajú takýmto spôsobom. Vo vzťahu k pôvodnému zadaniu dokonca nezlyhávajú vôbec, korektnosť z hľadiska ekvivalencie výpočtu s nejakým triviálnym deterministickým automatom (sekvenčným obvodom) bez pipeline dizajnu, predikcií a ďalších optimalizácií nie je dotknutá, rovnako security na úrovni izolácie, ako bola chápaná v čase vzniku.
Tzn. svoju inžiniersku robotu si odviedli minimálne rovnako dobre, ako tvrdíš, že to rutinne robíš ty.
22. 10. 2024, 09:06 editováno autorem komentáře
-
Porad je to chyba designu - naspecifikovat tabulky pro rizeni napeti a frekvence blbe, pokud to ten obvod umi a jediny kdo tam ty hodnoty zadava je vyrobce.
Jo, jeste to muze byt chyba testovani (a tak ty tabulky jsou nespravne individualizovany), nebo primarne vyrobni chyba (ze material je jiny nez si mysleli a meli namereno z charakterizace). Ale tohle Intel nikdy verejne neprizna, takze vysledek pro nas je predesly bod, tj je to chyba navrhu.
-
To není tabulka, al celý firmvare, který to řídí.... přímo si to tahá za prorprietární sběrnici na VRM...
On je to patrně velmi kompleční problém, zahrnující jak to vlastní řízení, tak kupu provozních parametrů, rozptylů parametrů výroby v čase a místě, po snad údajně nějaký problém v kvalitě/čistotě nějakého materiálu pro výrobu nějaké šarže.
Od stolu to vypadá jednoduše, ale komplexita toho problému je prostě taková, že to moc řešit nejde a chyby se prostě stávat budou. Zase to je vlastně extrémě levné, vůči té složitosti.
-
"Porad je to chyba designu "
Chyba je (z pohledu intelu) tak maximalne to, ze to zaclo umirat jeste v zaruce, to je ten zdaleka nejvetsi fail.
To co oni udelali bylo jen totez, co delali a jeste obcas delaji overclockeri po celem svete. Jenze ti pocitaji s tim, ze kdyz tomu CPu zvednou napeti, tak ze je treba taky razantne zlepsit chlazeni, a pocitaji i s tim, ze presto muze chcipnout. Intel zvednul napeti, aby CPU udrzel vyssi frekvence, ale chladic k tomu byl a je porad stejny box smejd s nalepenou zvejkackou.
Kdyz chces delat nejaky vetsi OC, tak kazdy kdo o tom neco vi, tak taky vi, ze je treba z CPU sundat ten plech, protoze pod nim je dalsi zvejkacka zhorsujici chlazeni.
Tohle vsechno v Intelu odingnorovali, protoze jim to prece tech 10 minut v testu fungovalo.
Podotykam, ze sem provozoval pretoceny CPU i roky, a nikdy mi zadnej neumrel. Pokud sem to pri nejakym uvodnim setupu prehnal, maximalne vytuh. Ale vzdycky sem na nem mel chladic nasobne vetsi a tezsi nez to co se s tim CPU bezne dodavalo.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelPřesně tak. Nikomu nic nebrání provozovat dnes cokoli na přesně zdokumentovaném 80386, implementovat program dvakrát dvěma různými týmy, každý výsledek porovnávat komparátorem a pokud nebudou výsledky sedět, všechno zastavit. Akorát to uplatníte možná někde při řízení jaderné elektrárny, ale jinde moc ne. Protože jinde to tak nikdo nechce a nezaplatí.
-
V jaderné elektrárně, jo?
On ten počítač padá? Zkuste zvednout napětí :D
https://www.youtube.com/watch?v=e90Q328jVmA&t=4616s -
Když jsem před lety viděl první přednášku tohoto typu, tak jsem si říkal, že by tyhle lidi vůbec neměli pouštět před kameru. Je to jistě jen jejich slang, ale v podstatě celá přednáška je takové vyprávění, jak se to jako asi možná dělá, odhaduje, zkouší, (ne)domlouvá se s dodavatelem (který je takový nějaký), vlastně i trochu bastlí a tak. Nevím, jestli to vymyslel někdo z PR týmu speciálně pro ČVUT, ale tohle mě teda spolehlivě odrazuje a ještě uvidím pár přednášek tohoto stylu, tak se ze mě stane odpůrce jádra.
Podle mě každý obor, který chce mít nějakou důvěru a nějaký kredit, nutně vyžaduje, aby jeho zástupci jednali profesionálně. To znamená, že v jaderce opravdu nevytáhnete trafopájku a opravdu v žádném případě nezačnete vyměňovat součástky jak vás napadne. A když se případně rozlomí nějaký konektor, tak ne, nevydá se příkaz pro zaměstnance "vytahujte to opatrně", ale prostě se ty zkřehlé konektory všechny do jednoho vymění. Fakt není dobré PR tohle prezentovat veřejně.
-
Zkuste to celé, to bylo doporučení dodavatele toho počítače, oni naopak to řešení chtěli.
Nicméně skutečnost je taková, že se selháním zařízení prostě počítá, a řeší se na systémové úrovni nějakou formou redundance. Jinak to ani nejde, 100% spolehlivé řešní není.Já tu teď aktuálně mám součástky v ASIL-D, míra paranoi je tam fakt veliká (každý drát, cesta, registe, bit paměti v IC lze otestovat a dělá se to stále) a i tak celý desigl prostě se selháním počítá, a když se to stane, tak z detekcí a nějakou řízenou akcí.... 100% spolehlivé věci nejsou, jde jen o to, dostatečně snížit míru rizika, že selhání někoho zabije.
-
Naopak, je to dukaz sobestacnosti - a jsem rad ze to umi spravovat (u toho jsem vazne uvazoval, ze jim napisu, je to temer muj salek caje).
Jsou treba pro porovnani zahranicni videa - napr. z velkych radiovych vysilacu, kde maji inhouse soustruh. Si rikate taky k cemu ma stanice soustruh, kdyz to s radiem nesouvisi, a maji si nejake veci nakoupit od dodavatele. Ale to casto ani nejde - a radeji zaplatite lokalni vybaveni, obsluhu, odborniky - nez to budete outsourcovat k "profikum".
A zcela validni aspekt proc to nejde - dodavatel se vas zepta - kolik toho chcete?
Reknete 1 kus. Tak to se na vas KAZDY vite co :D Takze znova nezbyva nic jineho, nez inhouse servis, vyvoj, ladeni. Majitel/provozovatel o sve technice vi toho stejne nejvice, a zadny externi subjekt nema sanci neco odladit v souvislostech mimo provoz, nebo jen z teoretickeho pohledu.
-
Zrovna v tomto dává smysl to centralizovat.
prostě postavivit v jedné generaci na chlup stejné jaderky v celé EU, a řešit toto pro všechny hromadně (skladování, servis, ale třeba i kapacity výroby komponent).
Ne, místo toho nejsou dvě stejné, každý kdo má do (;) díru vymyslí změny na každý jeden projekt i v rámci jednoho provozovatele, a vohnouti v EU raději vymýšlí rovnáky na banány a buzeraci řidičů. Samozřejmě, pak je vše problém a je to nekonečně drahé. -
Naopak, je to dukaz sobestacnosti
O to se vůbec nepřu. Pokud na to mají kvalifikaci a všechny zkoušky a příslušný personál, tak je to zcela v pořádku. Proto mě tak zaráží, že to komentuje zrovna tímto stylem.
Jsou treba pro porovnani zahranicni videa - napr. z velkych radiovych vysilacu, kde maji inhouse soustruh.
Jo, tohle taky sleduju.
Ale to casto ani nejde
Což je v případě jaderky dost průser, že? Tady bych automaticky očekával zajištěný dodavatelský řetězec po celou dobu provozu. Na tom CVUT kanále je jiné video o řízení konfigurace, kde popisuje, jak se v jaderce hledá nové čerpadlo. Více bez komentáře. Doufám, že to byla jen ukázka pro čvut mateřskou školku nebo to snad vyšlo 1.4.
Tak to se na vas KAZDY vite co
Nevím, co? Těch vysílačů jsou jen v USA stovky. Tak proč jeden kus? Žádný jiný vysílač vůbec nikdy nebude potřebovat náhradní díly?
-
"Reknete 1 kus"
On ti dodavatel ten 1 kus doda ... ale za cenu 10 000ks. A ani to by jeste casto nebyl az takovej problem, jako spis to, ze se snim budes 5 let dohadovat, jak ze to co chces ma vlastne vypadat, protoze i kdyz mu dodas technickej vykres, dostanes neco uplne jinyho. Ono to sice bude mozna podobne vypadat, ale tolerance budou zcela mimo.
BTW: Dodavka pro zakaznika, den prvni. S prekvapenim se zjistilo, ze krabice, ktera byla na miste jiz 3 mesice, neprojde dvermi, pricemz pred temi 3mi mesici tam dvere nebyly, a nebyla tam ani zed, a dalo se to tudiz snadno namontovat.
Den druhy, prekvapeni bylo o to vetsi, ze krabice potrebuje napajeni, ale on se jaksi nedohod dodavatel krabice s dodavatelem rozvodu, a tudiz tam neni kusdrat.
Den treti ... krabice potrebuje eth, ale s takovou prkotinou v ramci stavby nepocital nikdo, a blbi ITci, kteri neco na to tema blabolili se prece odignorujou. Nu coz, tak se ty vykachlikovane a vymalovane zdi vysekaji ...
Jeste se nekdo divi ze si radsi clovek udela vsechno sam? I to cemu vubec nerozumi?
-
Pokud jste se koukal pozorne tak zjistite ze si nechavaji ty obvody pajet profesionalne externi firmou. Pokud si neco zkousi tak na HW ktery neni v produkci. Je nutne si uvedomit ze rada toho HW uz se nevyrabi.
Jake mate potom meritko pro profesionalitu?
Ekonomicky se vyplaci drzet to pri zivote misto noveho systemu a recertifikace.Rad bych vas take informoval ze podobnou saskarna se musela resit i na tranzitnich plynovodech. Bohuzel my jsme byli dodavatel a sami jsme dany HW uz 25 let nevyrabeli.
22. 10. 2024, 16:30 editováno autorem komentáře
-
"Bohuzel my jsme byli dodavatel a sami jsme dany HW uz 25 let nevyrabeli."
Znam par dodavatelu, kteri drzi skladem dily starei 40 let, uplne nove, v krabicich, peclive zabalene. Tochu potiz je s tim, ze jakkoli se tohle da naprosto vpohode delat s ruznejma mechanickejma soucastma (a mozna bys takhle nekde ze skladu vytah uplne novou parni lokomotivu), tak s elektronikou je ta potiz, ze i kdyz to budes mit v suchu a teple, tak to degraduje proste casem, a az ty kondenzatory po 40+ letech zapnes, tak zjitis, ze jsou totalne v haji.
Ovsem typicky frikulin ani nepocita s tim ze se jeho vytvor bude pouzivat jeste za rok, natoz za 10.
-
Tady se mi libil krasny priklad blbe reseneho thermal designu. Perfektni analyza proudu vzduchuvelmi drahym pristrojem -> kusem papiru :-)
Tyhle dlouho bezici pristroje jsou pomerne dobrym testem navrhu proti vlastnim chybam vlivem starnuti soucastek. Napriklad takove ciste vyrazeni vadne komponenty nebo selftesty. U toho je porad co zlepsovat. Problem je v tom ze obcas ty veci neselzou vubec determisticky ale jen napul. -
radekmStříbrný podporovatel
> Ta rychlost před dokonalostí srazila ceny výpočetní techniky natolik, že se stala konzumní.
Celková cena je právě IMO vyšší, akorát ji pak platí zákazníci tím, že pořád musí řešit různé problémy, když něco nefunguje.
Mnohokrát jsem pak zažil situace, jak malý důraz na kvalitu výrazně prodražil i vývoj a podporu.
