Vlákno názorů k článku
Linux podporuje nejvíce zařízení od dc - Hmm ono je to tak ze kazdy si...

Hmm ono je to tak ze kazdy si to ohyba ako sa mu hodi.Linux je krasny pojem, ale rad by som vedel co tym v tom ktorom clanku autor mysli. Linux ako kernel? ako niektora z x distribucii ? ako OSS/GLP ? alebo to to vlastne ma byt?.
Priklad, asi ziadnu dnesnu masovu distribuciu (fedora,ubuntu atd.) nerozbeham na 486 a asi aj na Pentiu budem mat dost zasadne problemy. Ale pozor, tu sa povedal Linux takze kludne mozem zobrat aj 10 rokov staru distribuciu ktora pojde bez problemov, alebo si zoberiem dnesnu a kompletne prekompilujem zdrojaky (plus asi budu potrebne nejake tie patche a opravy) a asi mi to potom tiez pojde.Akurat to uz bude diametralne odlisny sposob od user friendly instalacie.
Obcas mam pocit ze linuxova komunita trpi tazkou schizofreniou.Na jednej strane jej je cely windows na haku a na druhej strane kde sa da tak sa porovnava s windowsami a chce sa silou mocou dostat na desktopy.Ubuntu vs Vista ? porovnavanie neporovnatelneho. Ubuntu ako Vista, malo pravdepodobne.Vista ako Ubuntu viac menej mozne.Otazka ci toto ma byt cielom Ubuntu alebo kazdej desktopovej distribucie Linuxu.

Jelikož zařízení má na starost jádro a ne zbytek distribuce, logicky byl myšlen Linux jako jádro, které opravdu podporuje opravdu extrémní množství hardwaru (http://en.wikipedia.org/wiki/Linux_kernel_portability_and_supported_architectures jen tento seznam podporovaných architektur dává tušit, že kdo tvrdí "nefunguje mi wifi a proto linux podporuje málo hardware" bude vedle)

S dovolením množství platforem, pro které lze kompilovat kernel, nemá s podporou zařízení moc společného. V případě Linuxu je problémů několik.

- Pro platformy mimo x86 je sice k dispozici kernel, ale typicky chybí základní SW. Například Qt, KDE, Gnome, OpenOffice a další jsou podporované na dost omezeném počtu platforem. Samozřejmě můžete spoléhat na nepodporované porty, nebo portovat sám, jestli máte dost času a peněz.
- Podpora rozšířeného HW je v Linuxu omezená. Mluvím o věcech typu grafické karty, scannery, RAID řadiče, tiskárny, WiFi karty apod. Cílem by mělo být, aby maximální počet instalací HW prošel v pohodě. Z toho plyne, že podpora pro HW, který
- Řada HW je podporovaná generickými drivery, které neumí využít features daného zařízení. Třeba duplektor a sešívačky u tiskáren, razítkovače na scannerech atd.
- Podpora méně obvyklého HW je dost špatná. Vezměte si třeba vysokokapacitní scannery (tam je problém i s návaznými aplikacemi), měřící desky, digitální osciloskopy (třeba CompuScope 1610), I/O karty atd.
- Kde driver není přímo součástí kernelu, nastává pro uživatele řada komplikací, i když je driver k dispozici z jiného zdroje.
- Kernelové moduly pro Linux musejí podle autorů kernelu být pod GPL, což řadu výrobců odrazuje.

Buďme ale upřímní, jakou podporu HW čekáte s rozpočtem a koordinací, které má vývoj Linuxu?

> S dovolením množství platforem, pro které lze kompilovat kernel, nemá s podporou zařízení moc společného.

Já jsem naopak přesvědčen že celkem dost.

> Mluvím o věcech typu grafické karty, scannery, RAID řadiče, tiskárny, WiFi karty apod.

Jak už tu někdo napsal. Greg mluví o ovladačích v jádře. Já vím že uživatel a Windows to moc nerozlišují proč taky. Ale opravdu nevidím důvod proč cpát stovky scannerů a tiskáren přímo do kernelu.

Co konkrétního má tedy množství platforem, pro které lze kompilovat kernel, společného s podporou zařízení?

Já osobně nevidím technické důvody, proč by ovladače měly být součástí zdrojáků jádra. Soudný člověk ví, že napsat drivery pro všechna zařízení dané třídy není realistické. Stejně tak pro řadu lidí není realistické, aby napsali driver, a kód začlenili do jádra. Chápu, že Linux svého času neuměl ani zavádět moduly (před kernelem 2.0), a pak drivery holt musely být součástí jádra. Ale dnes je snad i Linux o něco dál.

Ve skutečnosti jsou ale důvody politické. Z politických důvodů nemá kernel stabilní ABI, z těch samých důvodů vývojáři chtějí mít kód driverů pod kontrolou, a z těch samých důvodů tvrdí, že kód kernelových modulů musí být pod GPL.

S dovolením množství platforem, pro které lze kompilovat kernel, nemá s podporou zařízení moc společného. V případě Linuxu je problémů několik.

Minimalne to, ze kernel sam o sobe podporuje tuny vsemoznych zarizeni?

- Pro platformy mimo x86 je sice k dispozici kernel, ale typicky chybí základní SW. Například Qt, KDE, Gnome, OpenOffice a další jsou podporované na dost omezeném počtu platforem. Samozřejmě můžete spoléhat na nepodporované porty, nebo portovat sám, jestli máte dost času a peněz.

To je pravda, lec stale je to vice nez x86 ;-)

- Podpora rozšířeného HW je v Linuxu omezená. Mluvím o věcech typu grafické karty, scannery, RAID řadiče, tiskárny, WiFi karty apod. Cílem by mělo být, aby maximální počet instalací HW prošel v pohodě. Z toho plyne, že podpora pro HW, který - Řada HW je podporovaná generickými drivery, které neumí využít features daného zařízení. Třeba duplektor a sešívačky u tiskáren, razítkovače na scannerech atd. - Podpora méně obvyklého HW je dost špatná. Vezměte si třeba vysokokapacitní scannery (tam je problém i s návaznými aplikacemi), měřící desky, digitální osciloskopy (třeba CompuScope 1610), I/O karty atd.

I to je pravda, i kdyz zpusobena "nepodporou" vyrobce hardwaru, neni-li specifikace, reverse engineering holt neni stoprocentni. Navic zrovna co se tyka RAID radicu (vyjma SW RAID hracek) je podpora velmi slusna

- Kernelové moduly pro Linux musejí podle autorů kernelu být pod GPL, což řadu výrobců odrazuje.

To je blbost, viz. treba binarni ovladace nVidia karet ke kterym zdrojaky nejsou a dost mozna nikdy nebudou, a ktere rozhodne nejsou pod GPL

Buďme ale upřímní, jakou podporu HW čekáte s rozpočtem a koordinací, které má vývoj Linuxu?

S rozpoctem a koordinaci, ktere ma vyvoj Linuxu, se podpora hardware dostala do takoveho stavu, ze vyvojari zabyvajici se Linuxem napsali svepomoci podporu takoveho mnozstvi hardwaru, ktery treba Microsoft tak mozna certifikoval. Osobne si myslim, ze pokud by ovladace hardwaru dodavali vyrobci hardwaru (nebo poskytovali specifikace), vyvoj Linuxu by se mohl vyrazneji pohnout dopredu, protoze mraky lidi, kteri se zabyvaji tim, ze zkoumaji co ktery kus hardwaru dela a co udelat aby delal to co chteji, cimz stravi 100x tolik casu nez kolik zabere vyvoj ovladace pro Windows, by se mohli venovat uzitecnejsi praci (stejne jako to delaji vyvojari v Microsoftu)

Otázka je, proč podporovat platformy, pro které stejně na konci budete mít leda kernel a pár nástrojů. MS měl Windows NT pro několik platforem, ale zjistil, že to nemá smysl, protože náklady na vývoj a support výrazně přesahovaly přímy z těch platforem. Samozřejmě ve světě open source peníze nehrají roli, a kolik úsilí se zbytečně zmrší, to nikoho nemrzí...

Výrobci Linux nepodporují z několika důvodů.
1) uživatelů je málo, a nevyplatí se to;
2) na jakém Linuxu mají garantovat podporu, když to 1% uživatelů desktopu používá stovky distribucí, a jejich nové verze vycházejí co pár měsíců?;
3) kernelové moduly musejí podle být autorů kernelu pod GPL (důvody jsou politické), což se výrobcům nelíbí, a v některých případech ani není legálně napsat GPL driver (například u některýchy WiFi karet);
4) kernel z politických důvodů (a z důvodu chaotického vývoje) nemá stabilní ABI

SW RAID není hračka, ale věc, která má na trhu dobré místo. Takový RAID je dobrý hlavně k tomu, abyste třeba RAID5 mohl ověřit, re-buildnout, a hlavně z něj mohl zabootovat. Samozřejmě je to "hračka", protože nemá podporu v Linuxu - podobně jako byly "hračky" GDI tiskárny a winmodemy, než se je Linux naučil podporovat ;)

Binární ovladače nVidia jsou ve skutečnosti kernelovým modulem uvolněným pod GPL, který zavádí binární blob. nVidia se tak snaží obejít nutnost uvolnit zdroják driveru. Problém je, že podle autorů kernelu je to nelegální postup. Ale protože nikdo nechce rizkovat, že by nVidia stáhla jediné opravdu funkční drivery grafických karet pro Linux, tak se do toho nerýpe. Srandovní situace.

"vyvojari zabyvajici se Linuxem napsali svepomoci"... LOL. Ve skutečnosti pánové dostávají dokumentaci a další podporu od výrobců HW, a řadu driverů píšou rovnou výrobci HW, nebo platí ty "svépomocné" vývojáře. Ale to co jste napsal působí skoro jako pohádky o FireFoxu, který vyvinuly hromady dobrovolníků z celého světa (kde my ostatní víme, že vývoj FireFoxu zaplatila společnost AOL, a nyní ho platí Google).

No asi to není moc dobrý nápad, ale na druhé straně je to (ve Windows) dost podobný driver, jako driver grafické karty. Samozřejmě na unixech neexistuje žádný jednotný driver model, ale to nepřekvapí.

Další otázkou (nad kterou jsem za zamýšlel výše) je, jestli vůbec nějaké drivery mají být součástí kernelu.