To se na to díváte ze špatné strany. Tady nejde o licenci MIR, ale o vliv na Wayland. Všiml jste si, jak starý projekt to je a jak daleko došel? Máte pocit, že se to v dohledné době zlepší? A věříte alespoň trochu tomu, že lidi od Waylandu budou zajímat potřeby Ubuntu? Klíčová otázka je, zda, kdyby Canonical nacpal moře peněz a úsilí do Waylandu, by vůbec komunita kolem Waylandu takové úpravy přijala. Já se obávám, že situaci vystihl jeden z komentátorů před několika týdny: Canonical se musel rozhodnout, zda podpoří nový server, nebo udělá fork Waylandu.
Jinými slovy, Canonical zvolil to menší zlo. Budou mít nový zobrazovací server a ten bude s jejich SW fungovat.
Pridávam sa k súhlasu. Čo tak letmo sledujem aktivity Canonical, tak sa profilujú jasne ako komerčná firma, ktorá má záujem produkovať zisk. A podľa toho robí rozhodnutia.
Pri všetkej úcte k open source komunite, príliš často vidno, že sa vývojari nepohodnú a tí nespokojní vytvoria fork. A pre Canonical je dôležitá stabilita, napr. ak do niečoho nalejú peniaze, očakávajú, že za ne niečo aj dostanú.
Veľké pozitívum (podľa mňa) je v tom, že takéto správanie ani v najmenšom nenarušuje filozofiu open source, resp. Linuxu - ak sa niekomu prístup Canonical nepáči, nikto ho/ju nenúti Ubuntu & spol. používať, možnosť voľby je tam vždy.
"Čo tak letmo sledujem aktivity Canonical, tak sa profilujú jasne ako komerčná firma, ktorá má záujem produkovať zisk. A podľa toho robí rozhodnutia."
Ano a proto už jsou deset let ve ztrátě, zatímco Red Hat, který spolupracuje s ostatními mnohem více a s Waylandem nemá problém, je už řadu roků v zisku a příjmy má mnohonásobně vyšší než Canonical. Tomu říkáte stabilita? Kdyby do toho Shuttleworth nelil peníze, tak už dávno zkrachují stejně jako Mandriva.
Red Hat se na rozdíl od Canonicalu soustředí na prodej firmám, a má z toho dost zajímavé tržby. Ty by sice zdaleka nepokryly náklady na vytváření kódu, ale když se ten kód napíše za peníze někoho jiného, Red Hat může i kus vydělat. Nicméně i tak bych si tipnul, že poměr mezi cenou tvorby kódu a tím co Red Hat vydělá bude nad 10:1.
Na tom ale není nic divného. Díky sdílení kódu jsou náklady na vývoj pro jeden subjekt výrazně nižší. Na druhou stranu jsou i nižší potenciální příjmy. Stačí se podívat, kolik je instalací produktů Red Hatu, u kterých zákazníci neplatí nebo platí někomu jinému: CentOS, Scientific Linux, Oracle Linux, nebo i RHEL, protože pro něj poskytuje podporu třeba i SUSE.
Jinými slovy to funguje tak, že Red Hat to prodá za výrazně méně (stačí se podívat, kolik stojí komerční Unixy a hlavně kolik stály před příchodem Linuxu) a celá řada subjektů má výsledek práce Red Hatu možnost používat úplně zadarmo. A přesto na tom dokáže Red Hat ještě vydělat. Ano, tak funguje open source.
Mimochodem nikdo ty ostatní firmy stejně jako Red Hat nenutí investovat do open source. Kdyby z toho neměly vlastní prospěch, tak to nedělají.
Komerční UNIXy byly předražené mrchy, a kolem jejich prodeje byla typicky spousta špinavostí, o tom žádná. Ale licence Red Hatu mi nijak levné nepřijdou. Nejlevnější RHEL pro dva fyzické CPU stojí USD 350 na rok, pro IBM System z vás vyjde nejlevnější licence na USD 15000 na rok. U desktopových verzí je to ještě drsnější: RHED omezený na jeden fyzický CPU a 8GB RAM za USD 50 na rok, verze na dva fyzické CPU a bez omezení paměti za USD 179. Vyjma verze pro IBM System z je to všechno se self-supportem, tedy možností stahovat patche a hledat v knowledge base.
U desktopu se dobře srovnává cena. Windows 8 s daleko širším API, lepší dostupností aplikací a omezením na 128GB RAM vyjdou na USD 93, verze Pro na USD 125. A to jednou, žádné roční poplatky. Red Hat je minimálně na desktopu dražší, i když nabízí horší produkt a kód má převážně zdarma.
Je to tak, kdyz se nad tim opravdu clovek zamysli, tak mu dojde, ze Open Source system vyvoje je dost neefektivni - spousta usili prijde vnivec. Sam do OP prijektu prispivam, ale opravdu je nekdy jednodussi dostat kod do produkce v bance, nez protlacit one-liner patch do trunku v OS projektu.
A kde je v tom problém? Výsledný kód bude k dispozici pod GPL3, z čehož jistě komunita může mít radost. Pokud by někdy v budoucnu Canonical přestal uvolňovat nový kód pod GPL3, dá se projekt snadno forknout (lidé z XFree86 o tom mohou vyprávět). A komu CLA nevyhovuje, tak ať prostě nepřispívá.
Ono u projektu s více autory těžko dodatečně přelicencovávat, když k tomu potřebujete souhlas veliké spousty autorů, ze kterých jistá část nebude souhlasit, případně vůbec nebude k dohledání. Tyhle věci je lepší řešit hned na začátku projektu.
"A kde je v tom problém?"
Když už se člověk rozhodne přispívat do nějakého projektu pod GPLv3, tak mu jde o, aby ten soft byl vždy distribuován jako open source.
"A komu CLA nevyhovuje, tak ať prostě nepřispívá."
Vždyť to se děje. CLA je jedním z hlavních důvodů, proč se do projektů Canonicalu zapojuje minimum jiných subjektů a celkové zapojení komunity je malé. Před časem někdo dělal statistiky a 94 % kódu Unity pochází od zaměstnanců Canonicalu. U Miru aspol. to bude podobné.
"Tyhle věci je lepší řešit hned na začátku projektu."
Nikdo Canonicalu nebránil dát do CLA klauzuli, že v případě změny licence bude výsledná licence opět open source povahy. Má to tak celá řada projektů a tím by asi kompletně utlumili výtky kritiků. Neudělali to kvůli tomu, že s největší pravděpodobností plánují ony projekty distribuovat (taky) jako uzavřený software.
Upřímně být lepší než X11 není zas tak těžké :). Nicméně s X11, Waylandem, Mirem, DirectFB, DRI, freeNX a dalšími projekty mi připadá, že komunita nepotřebuje k omezení rozvoje Linuxu žádné zlé externí síly. Na roztříštění sil a fragmentaci platformy si stačí komunita sama.