Vlákno názorů k článku
Mezery nebo tabulátory? Jasně že mezery, ale kolik? od WuDo - Pak tu je ještě technika, jak lidi odnaučit...

Pak tu je ještě technika, jak lidi odnaučit přílišné zanořování: Fibonacciho odsazování. Viz https://github.com/jklmnn/fibonacci-indentation

Právě proto. Jestli potřebuješ víc jak tři-čtyři úrovně odsazení, tak píšeš zbytečně složitý kód.

Ehm...

Jsou různé doporučení pro míru abstrahování, například SOLID (single responsibility principle), kde jedna věc (funkce, třída, metoda třídy) má mít právě jednu funkcionalitu. A při dodržování znamená, že zanoření vytváří další funkcinalitu, tedy možnou abstrakci do jedinčné funkce, metody.

V praxi se to dodžuje například doporučením v coding standards (nebo lint), že kód by neměl mít více jak např. tři zanoření.

To fibonacciho odsazování je měkčí nástroj na to, učit lidi tomu, že pokud jsou někde hluboko v kódu, tak by měli spíše vytvořit abstrakci. To se pak dá unit testovat, znovupoužívat a číst.

Jo, takový kód jsem viděl. Nedalo se v něm vyznat ani za zlaté prase, protože to byla naprosto šílená změť subrutin, takže se jen těžko zjišťovalo, co to vlastně přesně dělá.

Já znám ještě odsazování tzv. po pičusovsku. Největší zobrazovaná hloubka je 4, potom už je to všechno pod sebou. Jenom si nemůžu vzpomenout, kde jsem to viděl.

:-D trefa!
To mě tu taky docela irituje...