Vlákno názorů ke zprávičce Microsoft posílil Wim Coekaerts, vrchní linuxák Oraclu od maxlink - Tak proto M$ prohlásil, že Win 10 jsou...

Na prvním místě s odpusťte osobní útoky a urážky.

Linux je pro některé lidi náboženstvím, takže o technické podstatě věci moc nepřemýšlejí. Technicky vzato jde o opis Unixů ze semdesátých let jedno volání API po druhém. Psát v roce 1991 OS s monolitickým kernelem, bez podpory multithreadingu, s BLK (Big Kernel Lock), podporující výhradně 80386, je špatné designové rozhodnutí. Každé špatné rozhodnutí pak vede k obrovské spoustě špinavých hacků, kterými se to vývojáři snaží lepit. Například použitelný threading přišel do Linuxu někdy v kernelu 2.6, tedy až po více než 12 letech trvání projektu, a ještě je implementovaný mimořádně divokým způsobem (nemluvě o příšerných LinuxThreads). BKL, který vede k obrovské lacency a špatnému škálování na víceprocesorových systémech, byl odstraněn až po 20 letech, a to rozbitím na menší locky, které přináší podobné problémy menšího rozsahu. Volba monolitického kernelu znamená že s rostoucí složitostí projektu se z něj stávají čím dál větší špagety, zvyšuje se počet chyb a komplikuje se údržba a rozvoj kódu.

Pokud odhlédneme od kernelu, tak jde o sadu GNU utilit odpovídajících 40 let starým Unixům, 30 let starého naprosto příšerného X11 atd.

Pokud chcete vidět nějaké další problémy dnešního Linuxu, tak tady:
http://itvision.altervista.org/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html#Desktop_Linux_Problems_and_Major_Shortcomings

Žonglujete tady s těmi odbornými termity hezky, ale člověk po chvíli pochybuje, zda opravdu víte, co za nimi je nebo to máte vyčtené z nějaké nalejvárny typu "odborníkem snadno a rychle za týden."
A to už vůbec nezmiňuju, že vám naprosto zjevně chybí jakákoliv praktická zkušenost, natož zkušenost se systémy pod velkou zátěží...
Vyřvávat slova jako "naprosto příšerné", "po 20letech", "40 let..., " to opravdu nestačí.

+1

To víte, na odporné termixy jsem extort :)

Takže podle vás byl skvělý nápad v roce 1991 navrhnout OS s monolitickým kernelem, bez podpory multithreadingu, s BLK (Big Kernel Lock), podporující výhradně 80386?

X11 je podle vás co? Single-threaded mana seslaná z nebes, prolezlá zbytečnými round tripy a hromadou mizerně dokumentovaných extensions?
https://www.youtube.com/watch?v=RIctzAQOe44&t=1390

Design kernelu zahrnující BLK je podle vás optimální?

Atd., atd. Linux je prostě technologicky zastaralý systém, jehož jedinou výhodou je nulová cena.

Ad vám naprosto zjevně chybí jakákoliv praktická zkušenost, natož zkušenost se systémy pod velkou zátěží - jistě, vy o mě sice nic nevíte, ale zato je vám jasné, že nemám žádnou zkušenost s tím či oním :D. Pokud jde o serverovou zátěž, tak tam má Linux své neduhy, ale v principu to funguje tak jako na starých Unixech. Jenže na serveru vás netrápí když se seká zvuk a přehrávání videa, scrollování okna roztrhá jeho obsah, a nejspíš je vám jedno i to že X11 je v principu nebezpečné. Nevadí ani že stroj neuspíte (nebo ho pak neprobudíte), je zmršená podpora národních klávesnic, nebo to že ty samé aplikace se natahují výrazně déle než na Windows. Naopak vás může trápit to že vývoj kernelu došel "tak daleko", že vanilla kernel je bez hromady testů a patchů prakticky nepoužitelný pro jakékoliv produktivní nasazení.

Souhlas v tom, že samotné vyřvávání slov jako "naprosto příšerné", "po 20letech", "40 let..." apod. by nemělo smysl. Jenže tady to zjevně má velmi dobrý smysl, protože X11 je naprosto příšerné, BKL byl odstraněn až po hanebných 20 letech, a GNU tools jsou opravdu koncepčně 40 let staré.

Ad docela zajimave, ze na systemech pod velkou zatezi najdete spis ten Linux - fakt? Z jakých čísel vycházíte? Já ve firmách vidím drtivou převahu serverů s Windows, pak pár strojů s klasickými Unixy (AIX, HP-UX, Solaris), a někdy výjimečně Linux. Plus Linux najdete ještě občas u malých firmiček, které se pochlubí že mají ve vedlejší vesnici Frantu Wifičáče, který se jim o systém stará.

A ony existují nějaké firmy kde nemají ani jedny Windows? Takovou jsem opravdu ještě nepotkal, takže pokud existují, tak jsou velmi vzácné.

Ad vyberovy efekt jako u gastroenterologa, taky vsude vidi hemeroidy - vtipné, ale zjevně toho málo víte o práci gastroenterologa.

Kdepak vendor lock-in. Za všechny důvody bych zmínil obtížný vývoj komerčních aplikací. Minové pole open source licencí, kde si musíte dát pozor, abyste nemusel uvolnit kompletní zdrojáky svého účetnictví, mezd nebo skladového hospodářství. Velmi omezené API platformy, obtížný vývoj v prakticky použitelných vyšších jazycích (Java je funkčně omezená a pro desktop nevhodná, C# na Linuxu moc neletí, C/C++ je na podobné projekty sebevražda). Roztříštění Linuxu na spoustu dister s různou adresářovou strukturou, různými knihovnami v různých verzích, různými instalačními procedurami (deb, portage, různé verze RPM, a i v jednom balíčkovacím systému nakonec musíte mít balíček per distro A jeho verzi) a různými bugy. Špatná zpětná i dopředná kompatibilita. K tomu taková ta klasika typu špatné podpory HiDpi, problémy s akcelerací grafiky (třeba potrhaný obsah okna při scrollování), absence použitelné vzdálené plochy atd. S takovou jsou zákazníci rádi za Windows.

"Takže podle vás byl skvělý nápad v roce 1991 navrhnout OS s monolitickým kernelem, bez podpory multithreadingu, s BLK (Big Kernel Lock), podporující výhradně 80386?"

A psát nový OS v Cčku nebyl zase dementní krok ze strany MS? V té době už deset let existovaly vyspělejší systémy, dokonce i ve vyšších jazycích. V tom si MS může s Torvaldsem podat ruce. I pitomý Plan 9 by byl obrovským pokrokem proti oběma.

V čem konkrétně byste vy psal OS začátkem devadesátých let? Cčko je (pokud je vhodně použité) portabilní, a vyšší jazyky jsou pro psaní OS vysoce problematické. Ten "pitomý" Plan 9 nejen že používal přežité unixové koncepty (například soubor je pravidelně daleko horší abstrakce než objekt), ale hlavně byl napsaný v Cčku stejně jako Windows NT a Linux.

Ty argumenty jsou pořád stejně platné. Přečtěte si co jsem linkoval, dokument obsahuje reference na konkrétnější informace. To že byly argumenty vyvráceny je váš dojem, nikoliv fakt. Například X11 je ve všech aspektech příšernost, a vyvrátit to jaksi nelze.
http://itvision.altervista.org/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html#Desktop_Linux_Problems_and_Major_Shortcomings

Ad zavidi, ze ani po dvaceti letech Widle porad nemaji takovou sadu GNU utilit, jako Linux - no nejvíc mi trhá žíly to že konfiguraci needituji pomocí vi klávesami hjkl, a samozřejmě mě štve, že kurzorové klávesy ve Windows prostě fungují :). Naštěstí si můžu doinstalovat Services for Unix včetně utilit. Kurzorové klávesy sice fungovat nepřestanou, ale jinak je to Unix na Windows. Brr :/

Vám šipky fungují, šťastný to člověk. Samozřejmě si můžu vybrat jiný editor, ale se šipkami to moc nepomůže. Navíc kde jinde bych hledal editor který je uvedený v POSIXu (resp. dnes Single Unix Specification), a je visual a interactive :D

Já myslel že místo Registry máte například konfigurační databázi rpm. Jo počkejte, k té vlastně nic jako regedit nemáte.

Ohledně té konfigurace máte pravdu. Ve Windows je jí naprostá většina v Registry, tj. databázi do které se přistupuje jedním API, ukládá data jedním způsobem, a existuje k ní jedno GUI.

Na Unixech máte například tu RPM DB, IBM Object Data Manager, dconf GVDB, ini files se sekcemi (s escapováním a bez), ini files bez sekcí (s escapováním a bez), config files se složenými závorkami, samozřejmě "lidsky čitelné" XML, JSON, YAML, a pár dalších formátů jistě vzniklo a zaniklo zatímco jsem psal příspěvek :). Většinu z toho, ne-li všechno, dostanete hned v defaultní instalaci distra. Samozřejmě když chcete do konfigurace kouknout, nebo jí třeba upravit z kódu, tak každý z těch typů konfigurace vyžaduje jiný nástroj. Textová konfigurace je vyjma pár souborů (/etc/hosts a pár podobných tradičních) stejně pro člověka nečitelná, nakonec si zkuste změnit nastavení LibreOffice editací souboru. Zato "výhodou" je to že čtení jedné hodnoty znamená proskenovat celý soubor, přidání i změna jediné hodnoty znamená přepsat celý soubor, nelze konfiguraci číst když do ní zapisujete atd. Prostě samé velké "výhody".

Pokud jde o vyznání se v konfiguraci, tak to je na Windows i Linuxu podobné. Obdobou /etc je HKEY_LOCAL_MACHINE, obdobou ~/.* adresářů je HKEY_CURRENT_USER. Formální dokumentace která by popisovala všechno co může kdy být pod /etc nebo v adresářích ~/.* neexistuje. Kolik "bordelu" to je si můžete spočítat na svém desktopu.

Windows Server 2012 se snad ještě nepovažují za pravěk :)

Nejako sa mi nechce verit, ze v pripade LA ide o konkretnu osobu, takze to nie je mozne chapat ako osobny utok ;o)

Ked uz sme u tych odkazov, tiez mam jeden: http://top500.org

494 systemov bezi na nejakom "zaostalom" Linuxe s mizernou podporou, spinavymi hackmi, ubohym dizajnom, blablabla.

Ze Ta (Vas) hanba o zem netrieska za tu spinavu demagogiu.

P.S.: Akosi som tam nenasiel ziaden system, ktory by pracoval so skvele dizajnovanym (uz od NT!!!) systemom, plnym modernych prvkov a takmer bez chyb...

Jenže top500.org se zabývá superpočítači, a to jen těmi 500 největšími. Každý takový stroj je výpočetním clusterem, je tvořený řadou nodů (řekněme podobně jako SETI@home). Ty nody jsou celkem tupá zařízení, která nemusejí umět nic než správu paměti, procesů, a nějaký networking. Že jsou problémy se spánkem a hlavně pak probouzením? Nezájem, node nepotřebuje sleep/resume. Mizerná výdrž na baterky? Nezájem. Node nejede na baterky, a když nemá práci, není problém ho vzdáleně vypnout (a později zase zapnout). X11 je katastrofa? Nezájem, node nemá GUI. Zbastlený kernel? Nezájem, protože umí správu paměť a procesů a networking, a node prakticky víc nepotřebuje. Trhá se audio? Trhá se přehrávání videa? Nenajede grafika po patchování? Vysoká latency? Rozbití Linuxu na řadu dister? Nic z toho tu nehraje roli. A samozřejmě mít na 10000 nodech 10000x Linux zdarma je výrazně levnější, než mít tam 10000x placené Windows, ze kterých stejně použijete naprosté minimum funkcí.

Jinými slovy argumentujete traktorem když je řeč o osobním automobilu. U traktoru fakt nevadí že nemá airbag, nedají se s ním řezat zatáčky a nevejde se na výšku do garáže u obchoďáku :)

No musi, tak je to v GPL. Nesmie zabranit sireniu zdrojakov.

Patenty sluzia na patentovy trolling a nicenie konkurencie. Mensie spolocnosti to polozi, vacsie cross-licencuju.

Je pekne ze ERP, a velke databazy a bla bla. To iste ide na Debiane. V pripade poruchy su certifikaty nahradou hajzelpapiera.

Patenty jsou smlouvou mezi tvůrci inovací a uživateli těch inovací. Tvůrci inovací je zveřejňují, a jejich uživatelé je mohou za poplatek používat. Kdybychom patenty neměli, tak by nemohly existovat společnosti které se živí vývojem technologií, protože by ty technologie kdokoliv zdarma obšlehnul. A jak už jsem psal, tohle je dost velký problém ve vztahu třeba k Číně.

Ad To iste ide na Debiane - na Debianu asi rozchodíte třeba SAP, ale pokud dojde na jakýkoliv problém, tak vás jejich support pošle do háje. A pošle vás tam zcela správně, protože různá distra sice vycházejí z vanilla kernelu, ale každé integruje jiné patche, používá různé parametry kompilace, integruje různé verze knihoven, případně má jinou adresářovou strukturu atd. Výsledkem je třeba to že svého času když jste měl RHEL, tak jste měl i Native POSIX Thread Library, kdežto na ostatních distrech ne.

To je pekne, ze si tak patenty predstavujete, tak to bolo mozno kedysi davno. Dnes existuju firmy, ktore sa zivia len tym, ze nakupia patenty, nic neinovuju, len sa sudia. Je to zmrdizmus najhrubsieho zrna, z ktoreho maju prospech akurat tak pravnici. Aj ked sa preukaze, ze patent je neplatny, uz moze byt zalovanej firme sposobena skoda predbeznymi opatreniami, kedy je zakazany predaj.

Ad certifikaty, tie su pre menezerov, ked sa potrebuje ziskat zakazka. Chcu mat proste na papieri, ze system presiel nejakou certifikaciou a preto je kvalitny. Ano mat support je pekna vec, ale realne, komu to kedy pomohlo tam volat ...

Podle WIPO bylo jen v roce 2014 podáno 2.7 milionu patentů. V US jich podle USPO bylo uděleno 325,979. Celkem je v US odhadem 2-3 miliony aktivních patentů.
http://www.wipo.int/ipstats/en/
http://www.uspto.gov/web/offices/ac/ido/oeip/taf/cst_utl.htm
http://patentlyo.com/patent/2012/05/how-many-us-patents-are-in-force.html

A víte kolik bylo v roce 2015 soudních sporů iniciovaných patentovými trolly? Odhadem 4150. Opakuji: při 2-3 milionech aktivních patentů. Jinými slovy patentoví trollové jsou sice nepříjemní, ale nejsou žádnou podstatou patentového systému.
http://arstechnica.com/tech-policy/2015/07/patent-troll-lawsuits-head-towards-all-time-high/

Proč se vám může zdát, že patenty jsou jen o patentových trollech? Protože ve zprávách čtete prakticky výhradně o případech patentového trollingu. Nikdo nepíše o tom, že i hloupý mobilní telefon nebo mikrovlnka mají v ceně hromadu patentů. Nikde se nedočtete že společnost Škoda Auto licencovala X patentů, Y jich naopak licencovala někomu jinému, a nakoupila Z kusů produktů krytých patenty (což je v tomhle průmyslu v podstatě všechno). Dokonce i některé typy zipů (zdrhovadel) mají pokud vím dodnes aktivní patenty. Přečtěte si něco o selection bias.

Ad mat support je pekna vec, ale realne, komu to kedy pomohlo tam volat - velké firmy mají často otevřené případy podpory u dodavatelů. Samozřejmě nejde o triviality které řeší helpdesk, admini nebo interní support. A pochopitelně se to netýká malých firem například typu "provozovatelů webových aplikací", kteří mají v serverovně poskládaný šrot, ze kterého lezou střeva kolem.
http://www.root.cz/serialy/stavime-domaci-server-ze-supliku/

Ad certifikaty, tie su pre menezerov, ked sa potrebuje ziskat zakazka - certifikáty v těchto případech říkají, že něco bylo úspěšně testované dohromady. Triviální příklad: Canonical certifikuje notebooky, a v rámci testů zkouší jestli funguje suspend/resume (testováno 30x v cyklu, po resume se testuje například jestli dál funguje audio a síť). Sice jde o rudimentární certifikační program, ale dobře že je tu. Pokud si chcete koupit notebook a provozovat na něm Ubuntu, tak to buď střelíte od boku s tím že to možná bude fungovat (a možná ne), nebo budete vyžadovat model s certifikací, u kterého je to zkoušené.
http://certification-static.canonical.com/docs/coverage_by_release/14.04_OSP1/Ubuntu_Desktop_Certified_Hardware_Coverage_for_14.04_LTS_OSP1.pdf

Certifikace systémů probíhá velmi podobně. Když jako dodavatel přijdete za managerem a řeknete mu "my jsme tu aplikaci s Debianem nikdy netestovali, možná budou jinak adresáře a permissions, možná tam nebudou některé knihovny, nebo se u nich proti našemu testovacímu systému mohou lišit verze, bugy i binárky, a my vlastně ani nemáme dpkg package a nechceme ho dělat, ale třeba to nainstalujete, a když budete mít štěstí tak to může fungovat bez problémů", tak asi zcela správně zvolí serverovou platformu na které autoři testovali, nebo si vybere jiný SW.

Příklad problému: nová verze kernelu vám zpomalí DB operace na čtyřnásobek. Certifikovaný RHEL to otestuje a nepustí, jiné distro to pustí, a vy máte problém.
http://www.phoronix.com/scan.php?page=article&item=linux_2629_benchmarks&num=4

Když budete mít méně štěstí, můžete třeba ztratit data na FS.
http://news.softpedia.com/news/Linux-Kernel-Plagued-by-an-EXT4-Data-Corruption-Issue-481699.shtml
https://bugzilla.kernel.org/show_bug.cgi?id=98501
A teď si vyberte, jak podobná situace se ztrátou dat bude pokračovat v kanceláři toho managera:
A. Použil jste OS certifikovaný pro vaší aplikaci, a jeho dodavatel (Red Hat, SuSE, Oracle) důkladně testuje, takže se u vás nic nestalo. Manager s vámi nejspíš bude řešit vaší dovolenou, nebo to že jeho sekretářce nefunguje ta kancelářská libre-věc, na kterou se od vás po měsísích přemlouvání nechala ukecat, i když se s vámi původně začala bavit protože s vámi chtěla jít na rande :)
B. Váš dodavatel problém neodchytil. "Red Hat uvolnil patch který způsobil ztrátu dat, máme otevřený support case, jejich technik Jeremy je připojený a zjišťuje jestli dostane ta data zpátky. V nejhorším případě uděláme restore a recovery, což sice bude trvat cca 10 hodin, ale pak pojedeme."
C. Budete vysvětlovat že dodavatel DB tvrdí že běžíte na necertifikovaném OS a nebude se s vámi bavit, prý je to problém OS, a na ten samozřejmě nemáte support, ale certifikace jsou jen pro managery když jim někdo chce něco prodat, a support stejně nikdy nikomu nepomohl. Řev managera můžete čekat cca okolo výroku "ale na diskusním fóru Debianu jsem četl...", a výpověď nedlouho poté.

Patentový troll je "non-practicing entity", tedy společnost která patent vlastní, ale nevyužívá ho pro vlastní aktivity, neprovádí vývoj a výzkum, a pouze vymáhá poplatky za využívání patentu. Poplatky jsou typicky silně nadsazené a podmínky neférové.

Ve světě IT se typicky vzájemně žalují konkurenti, tedy nikoliv patentoví trollové. Mezi konkurenty zuří patentová válka, což není žádný nový fenomén. Jak jsem tu opakovaně psal už před lety, například v automobilovém průmyslu zuřily podobné války už před rokem 1900 (v linku níže najdete linky na zábavné letáky). Podobně zuřily později v letectví, nebo u baterií složení lithium iron phosphate. Princip je pořád ten samý: strana A podá patent, konkurent B podniká ve stejném oboru, jsou tam obvinění z nerespektování patentu, proti-obvinění že daná věc není patentovatelná (dnes "slide to unlock měl dědeček na dveřích od chléva!", před 120 lety by to asi bylo "svíčka? tu měla už babička, jen to nebylo v autě!" nebo "jak si někdo může patentovat že naloží motor na kočár?"), proti-žaloby mávající jinými patenty, a pak samozřejmě soudy. Nakonec se, jako v každém jiném průmyslu, situace uklidní. Kdo inovuje ten má patenty a může je směňovat, kdo inovuje méně ten si připlatí, kdo neinovuje vůbec ten si připlatí víc. Koukněte se, jak to dnes funguje třeba v tom automobilovém průmyslu.
http://www.root.cz/zpravicky/samsung-zahajil-ofenzivu-chce-zakazat-iphone-5/395972/

Ono je úkolem každého konkrétního patentu činit svět lepším? :) Nevím o patentu na double click. Patent na progress bar byl zapsaný v roce 1994 společností IBM, takže je expirovaný. Osobně na takovém patentu nevidím nic špatného. Spíš se vás zeptám, jak učiní svět lepším patent na žárovku nebo vodovzdorný zip.

Ad Vetsina patentu v IT je prave na podobne kraviny - to vycházíte z čeho? Z těch pár patentů o kterých čtete na rootu?

Progress bar byl svého času inovativní prostředek, jak ukázat uživateli délku nějakého procesu. Nevím proč by to měla být triviální pitomost. Vyžaduje spočíst délku trvání tasku a průběžně zjišťovat jaká část byla už provedena, což se před progress barem dělalo zřídka. Navíc jde o vizuální reprezentaci, žádné "Now processing object number 12 of 100". Z dnešního hlediska se vám to sice může zdát trivialita, ale to se na to díváte očima člověka, který ty progress bary 25+ let používá. Další otázka je jestli se ten patent vůbec týká GUI progress baru; claims jsem podrobně nečetl.

Ad jakou revolucni myslenku z IT, ktera byla patentovana, mi predhodite - proč by nutně měla být revoluční? Myslíte že ventil na láhev s kečupem, který skladovat láhev vzhůru nohama, je nějak revoluční? Asi není, ale je inovační.
http://www.google.com/patents/US4991745

Jako zjevně patentovatelné vidím třeba následující:
http://www.google.com/patents/US7181072
http://www.google.com/patents/US5982324

Ad veci, jako mp3 a podobne, ale urcite ne po tak dlouhou dobu; tri roky maximalne - MP3 byla přelomová technologie, která umožnila digitální distribuci hudby. Za tři roky se vám možná zaplatí nový kodek, když budete mít veliké štěstí a chytne se ho nějaký velký výrobce zařízení (na použití v nějakém standardu zapomeňte, nestihne se to). Ovšem v době kdy ztrátová komprese zvuku prakticky neexistovala ani náhodou nemůžete stihnout za tři roky dopilovat technologii, uvést na trh zařízení a obsah.

Vaši pionýři z pomocné školy dneska leda tak vymýšlí jak komponentě progress baru nacpat hodnoty Maximum, Minimum a Value.

Ad slepenina - koukněte na sekci Cross-Reference to Related Applications. Samozřejmě nikdo nestaví na zelené louce. I v tom jsou patenty praktické: můžete na nich stavět dál. Kdybychom je neměli, tak by firmy místo patentování metod pro kompresi audia a videa v nejlepším případě dodávaly jen předražené čipy, do kterých by nikdo neviděl.

Ad Takovy patent pak slouzi k financnimu vycerpani start-upu, ktere by si dovolily lezt nekomu do zeli - jak konkrétně by to mělo proběhnout? Pokud startup vyvíjí multimediální kompresní technologie, tak předpokládám neopisuje to co má někdo patentované (protože pak by tam jaksi chyběla inovace), ale vyvíjí nějakou revoluční technologii. Pokud startup používá hotové technologie tohoto typu, tak si na ně platí licenci. Například v ceně čipu, OS nebo jiného SW, případně licencuje rovnou patent.