Názory k článku
Microsoft zrušil v Office podporu některých formátů

jj spravnne, jen kazdou diskuzi zahulanovat:)

Co pořád všichni mají s Hulánem, že jsou z něho tak poprdění? Etalon demagoga to není a nevidím důvod ho jím dělat a dělat mu tím pádem reklamu a zvyšovat jeho hodnotu (ve smyslu u i negativní reklama má pozitivní dopad na prodejnost).

Hulán je obsesivní egomaniak s schopností se vecpat všude. Tak asi proto.

Co je tenhle LO za pošuka ?

urcite nejakej mladej Hulanuv fanousek, co sedi doma u woken, hraje hry a z nedostatku sebevedomi prudi na konferencich, ktere nejsou dilem samotneho Hulana ;-)

Přestaňte s invektivy, vy hnido. Kecáte tu leda vy. Podíváme se na to, jak umíte počítat.

Zákazník předpokládám nepotřebuje MS Access na každé stanici. Pokud má napsané aplikace v MS Access, runtime je zdarma. Pokud hovoříme o Wordu, Excelu a Outlooku, stačí Office 2007 Basic. OEM verze stojí CZK 3569 bez DPH (plátci daně nakupují bez DPH, řečeno zjednodušeně). Takže jsme na částce CZK 17845. Samozřejmě když po pár letech počítače odprodáte, prodáte s nimi i licence Office. Asi to nebude za plnou cenu, stejně jako u HW nebo Windows, ale počítá se to.

Vy jste zákazníkovi spočítal CZK 48875, z toho CZK 31030 úplně zbytečně. Běžte se stydět někam do kouta, licenční experte. Od vás bych chtěl nakupovat ;)

PowerPoint je i ve verzích Standard a Small Business. Navíc jsou tu nabídky typu ActionPack, kde za CZK 6900 získáte na rok 10 licencí (skoro) všeho klientského, a 1 licenci (skoro) všeho serverového.

OEM licence jsou vázané na HW z toho důvodu, že když se zbavujete počítače, je žádoucí, aby měl legální SW i příjemce. Docházelo k situacím, kdy se charity dostávaly do problémů, protože distribuovaly nelegální SW.

Je mi vcelku jedno, kdo ztratil. Ale pokud jste spočítal blud, který jste spočítal (pokud jste to byl vy), tak jste postupoval velmi neprofesionálně. A ještě jste se do mě navážel - to se netoleruje.

Produktivita s OpenOffice nebude nic moc. Navíc office bez groupware (který OOo nenabízí) je dost o ničem. Ale kdo chce kam, dobře mu tak. Třeba budou spokojení...

OEM licencie sú taký nefunkčný paškvil, a motivácia bude zrejme trochu iná ako to vykresľuješ. Podľa EULA nie je doterajší používateľ automaticky oprávnený odpredať spolu s počítačom aj licenciu. Musí dostať písomné povolenie od Micro$oftu. Chcem teda vidieť niekoho, kto za zostatkovú cenu predáva alebo zadarmo dáva charite PC a ešte bude podstupovať byrokratické kolečko aby dostal od Micro$oftu láskavé povolenie odovzdať s počítačom aj príslušné OEM licencie.


Ani M$Office neobsahuje groupware. Dá sa dokúpiť, to áno, ale cena Window$ servera, Exchange servera, klientské licencie, všetko dohromady, to vyjde už na peknú pálku.

Našťastie, keď chce niekto groupware, môže si buď za priaznivú cenu kúpiť O3, ktorý je stvorený pre spoluprácu s OpenOffice.org, alebo OX5, alebo si môže úplne zadarmo nainštalovať eGroupWare pre ľubovoľný počet používateľov.

Máte špatné informace. OEM verzi můžete prodat i se strojem. Jen jí uvedete ve smlouvě.
http://www.microsoft.com/cze/infolinka/faq/licencovani/domaciuzivatel/prevodoem.mspx

Psal jsem tu o MS ActionPacku, kde za CZK 6900 získáte na rok 10 klientských licencí, a 1 serverovou. Jinou možností je koupě Small Business Serveru.

Nevydávejte webové hračky za groupware. Webový přístup je důležitý, ale produktivita s webovým klientem je obecně hrozivá.

OEM MS Office 2007 Small Business, CZK 4639 (bez DPH). ActionPack, CZK 6900 na rok za 10 licencí klientských a 1 serverovou (v balíku je tam toho velká spousta).
http://www.microsoft.com/cze/partner/licensing/actionpack/licences.mspx

Většina firem komunikuje s okolím. Kompatibilita OOo s MSO je mizerná - složitější dokument se rozpadne nebo ztratí původní vlastnosti. A například spolupráce na smlouvě s vyznačováním revizí dopadne při použití kombinace MSO a OOo děsivě. Groupware je super věc i pro firmu s 5 lidmi. Pravda, některým firmám stačí psací stroj, POP3, nebo OOo.

Nemusíte nic distribuovat. Stačí se zaregistrovat. Jako System Builder nakonec nemusíte prodat ani jeden systém. Podobně při koupi vývojářských nástrojů se někdy může vyplatit si někde koupit stařičké Delphi, a poté si koupit konkurenční upgrade na to, co chcete používat.

Kompatibilita OOO s MSO je taková, že se složitější dokumenty rozpadají (tím je řečeno vše). Lze mít jeden počítač s MSO, stejně jako lze mít jeden počítač s přístupem na inet. Ani jendo není moc praktické.

Vidím, že jste jeden z těch, co groupware ještě nepoužívají. Nebo používáte Linux, a jste odkázaný na POP3/IMAP/webové hračky.

MS není můj zaměstnavatel, i když to tvrdí nějaké hovado podepisující se moji přezdívkou.

Jestli musíte distribuovat, můžete to vyřešit prodejem jedné MS myši sekretářce, třeba za korunu. Buďte kreativní.

Dokument se v MSO nerozpadá, pokud to není featurou produktu (dokumenty ve formátu starém přes 10 let, kde to mělo dobrý důvod, který samozřejmě nechápete).

Jestli máte zapotřebí kvůli pár korunám používat béčkový produkt s omezenou kompatibilitou, dobře vám tak. Já se hlavně ohrazuji vůši vašim nesmyslným "kalkulacím".

Zbytek je mimo, a nemám důvod jej komentovat.

Radím vám využívat možností, které máte. Pokud máte možnost získat SW za dobrou cenu, a podmínkou je, že budete registrovaný System Builder, můžete se registrovat. Jestli je podmínkou, že musíte něco prodat, zkuste něco prodat. Jestli je podmínkou, že musíte mít MS certifikovaného specialistu, tak si to spočítejte, a jestli se to vyplatí, někoho certifikujte.

Lžete, nebo neznáte. MS Word 95 musel tisknout na jehličkových tiskárnách s nízký rozlišením. Když na takovém zařízení vyrastrujete text, může mít (díky zaokrouhlování a hintingu, který je nutný pro zachování tvaru písmen) jinou šíři, než na jiných zařízeních. Proto Word prováděl zlom v závislosti na zařízení, pro které se lámalo. Ve Wordu 97 a vyšším už se počítalo s 24-jehlou jako nejhorší běžnou tiskárnou, a lámalo se nezávisle na zařízení. Ovšem pro zpětnou kompatibilitu lze vynutit layout dle tiskárny i ve Wordu 2007. Pokud máte dokument ve formátu Wordu 95, nebo v něm byla šablona, má toto nastavení i výsledný dokument. Jenže to byste vy musel vědět, o čem mluvíte. Bohužel trvale předvádíte opak.

Schválně, proč tedy používáte OOo, když ne kvůli ceně? Proto, že neumí ani zdaleka to, co MSO?

Víte co? Invektiva zkoušejte na svou mrtvou babičku. Jestli se neumíte chovat, není důvod, abychom se spolu bavili.

Jasně, bla bla, sbohem a šáteček.

Tak mluvte o OEM verzi, jako já. Není povinné si kupovat krabicovou verzi.

Tak použijte kalkulačku, a zjistíte, že vyhovovat bude.

Když je Linux zadarmo, není to podpásovka? A má se v té situaci smysl bavit o tom, jak moc je podpásové, když je Small Business Server levný?

Samozřejmě MS ve small businessu kraluje, ale to je už stará věc. Dnes tu máme firmy, které běží na Windows opravdu velké DB, a středních firem používá Windows pro business critical aplikace naprostá většina.

Souboj MS vs Oracle na platformě Windows vyhrává MS. Na unixech se ho MS neúčastní, tam se perou Oracle a IBM (a Oracle zřejmě vede).

Je to podpásovka, protože pořizovací cena software byla hlavním důvodem proč měli ve small byznysu lidé o Linux zájem. Prostě se jim za ty Office nechtělo tolik platit. MS jim to zlevnil a tak je Linux přestal zajímat. Většina lidí si linux vyzkouší a když po několika mesících zjistí jaká je realita s linuxem na desktopu tak klidně dál používá na desktopech Windows.

Kdo může v současnosti na desktopech konkurovat MS Office ? kvalitou nikdo, pořizovací cenou OpenOffice.org. OO se ale ovladá strašně těžkopádně, dokonce i Office 2000 je výrazně lepší. Testoval jsem OO 2.3 vs MSO 2000 a stopoval za jak dlouho udělám velkou prezentaci, stopnul jsem to po půl hodině, nemělo to cenu.

Tenhleten Eclipse rework OO vypadá, že je rozhodne více user friendly než originál. Jdu ho poradne testnout, je mi ale fakt líto těch lidí co na tom dělají a pak jsou nucený to dávat zadarmo, protoze kdyby to nebylo, nikdo by to nechtel.

Je to ale především chyba managementu, který nepochopil co vlastně uživatelé chtějí. Software, který se bude především snadno ovládat (šetří to čas a tudíž peníze) a z kterého polezou například použitelné grafy a ne něco, co se člověk stydí ukázat.

S dobrým managementem věřím, že by pár let práce na OO použitelný výsledek ve finále přineslo, snad by se to díky LGPL OO licenci dalo i normálně pak prodávat. Klíčová otázka je, zda se IBM podaří sehnat schopný management, ktery je ochoten naslouchat uzivatelum. Uvidíme.

http://symphony.lotus.com/software/lotus/symphony/home.jspa
tu registraci by asi měli zrušit, kolik lidí se jim bude chtít registrovat aby si tu betu stáhli.

IBM se právě že s nikým nepere, já jejich marketing nechápu, nedělají ani pořádné PR releasy. Kdyby například Microsoft vyrobil 4.7GHZ POWER6 CPU, byly by na to všude reklamy a rozhodně by jim hw sales neklesaly.

Doufají že je jejich velcí zákaznící uživí, ale ty nebudou mít věčně protože x86 stroje jsou pořád rychlejší a levnější. Lidi koupí x86, dají tam okna a office. Jaká je reálná šance, že si budou chtít koupit něco od IBM? Minimální. díky nedostatku pořádné reklamy ani nevědí co vlastně u IBM dělají. Jen se ve svém okolí zeptejte.

Já měl za to, že podpásovkou je dávatprodukty zdarma. Když Sun vytopí v přepočtu miliardy Kč za OpenOffice, a uvolní ho zdarma, je to podpásovka (zjevně to dělá prot, aby poškodit konkurenta, a ve výsledku poškozuje celý trh Office). Cenu SBS bych viděl jako běžný konkurenční boj.

Ano, MS Office dnes nemůže konkurovat nikdo. Je to smutná vizitka neschopnosti ostatních výrobců. Aplikace s řadou let historie a se spoustou loajálních zákazníků byly svými výrobci rozvíjeny tak mizerně, že zcela ztratily trh. Dumping OpenOffice pak tytoprodukty definitivně usmrtil. Kupodivu nikdo nekřičel, jako když byl usmrcen Netscape.

OpenOffice (a obecně open source) potřebuje hlavně velikou hromadu peněz, které jsou potřeba k solidnímu vývoji. Napsat jakž-takž funkční aplikaci je jen 10-20% úsilí. Ten zbytek je o tom, aby ta aplikace byla opravdu dobrá. Sun peníze nemá (v podstatě se pořád potácí na hraně krachu), a nikdo jiný do OpenOffice zatím neinvestuje. Ani s dobrým produktem totiž není úspěch jistý, protože konkurence je silná. Navíc díky GPL licenci bude jediným úspěchem obsazení trhu; tržby nebudou, protože koncový uživatel za OpenOffice nic neplatí (a support je jako zdroj příjmů až směšně nedostatečný).

IBM velcí zákazníci asi uživí. IBM má velmi dobré jméno, a dobré styky na úrovni top managementu. Samozřejmě se trh pro IBM HW zužuje. Ale IBM není firmou, která by žila jen z prodeje HW. Opravdu překvapující je marketingová idiocie IBM. Tu ovšem ukázali už s OS/2, PS/2, Lotus WordPro a dalšími. Co chtít od firmy, která ještě nedávno měla IBM uniformy, oficiální IBM zpěvník atd. ;)

Ano, s Javou se to moc nepovedlo. Lotus Notes je celkem pěkná platforma. Viděl jsem například spisové služby psané v Notes, má je hodně státní správa. Jako workgroup je Notes určitě členem klubu těch produktů, se kterými je nutné počítat. Bohužel na trhu prohrává (a asi oba známe důvody). Některé firmy volí Notes čistě jen proto, aby se vyhnuli Outlooku. Ne že by se jim Outlook nelíbil, ale těží z toho, že Notes je méně obvyklý klient, a je méně často cílem útoků. Jo ty read marks lze, pokud si pamatuji, nějak protlačit. Zkuste pošťourat nastavení replikace. Teď nevím jestli replikace mezi klientem a serverem, nebo replikaci mezi servery. Domino server jsem už pár let neviděl.

SmartSuite jsem neviděl používat nikdy a nikde. Bohužel. I když vlastně jednou, na nějakém demu IBM ;)

Vývoj DB engine je bohužel velmi drahá věc, a konkurence je tvrdá. Například pokusy o komercionalizaci PostgreSQL se neujaly. Kolega JakOnSeJenJmenoval (takový ten chlap, co se umí podepsat) vám určitě vysvětlí důvody.

Kdybych já měl vsadit na úmrtí jednoho z top 3 hráčů na trhu RDBMS, bude to IBM DB2. MS na své platformě vyhrává, a nějak chybí důvod, aby to bylo jinak. Oracle má tradici, a je synonymem pro high end. IBM má dobré jméno, ale podle je z té trojice nejslabší. Třeba budeme mít časem OpenDB2 ;)

Já Lotus Notes pouze míjel. Je pravda, že coby člověk pracující tehdy s Exchange jsem byl z některých věcí dost v šoku. Poslední jsem viděl DXL (Domino XML). To byl způsob, jak pracovat s Dominem externě. Můžete vytáhnout z DB objekt, a ve slidech IBM to vypadalo moc pěkně. V praxi při vytahování objektu proti RPC 8x vyšší spotřeba paměti, 10x delší čas, zalhcená síť, a výsledné XML často nebylo Domino ochotné sežrat zpátky, protože je prý invalid :). V jiných případech byl import toho XML OK, ale objekt pak nešel otevřít, protože například tabulka měla moc řádků či sloupců (kupodivu před exportem to bylo OK). Ještě že mám tuto část života za sebou.

OpenDB2 nemusí být nereálná myšlenka. Pokud ztratíte tržní podíl, a nemáte z produktu dostatečné příjmy, může se vyplatit ho uvolnit jako open source. Tedy ne že by to přineslo peníze, ale stejně už není o co přijít. Bude se o vás psát, a konkurenci to pořádně zatopí. A jestli zákazník za vývoj DB2 zaplatí formou licence, nebo v ceně serverového HW, to je celkem jedno. IBM stejně má příjmy primárně z consultingu a serverového HW. Podívejte se také na Sun a uvolnění Javy. V roce 95 si to nikdo neuměl představit, a Java byla svatým grálem IT. O 11 let později má Sun z Javy minimální příjmy, a uvolňuje ji pod GPL.

Zeptejte se Oracle, jestli chce server DB pro Windows servery, nebo jestli ho raději dobrovolně opustí ;). Samozřejmě MS SQL Server nabízí lepší vývojové nástroje, snadnější administraci, levnější licence i školení, a to vše na Oracle velmi tlačí. Na unixech tento tlak není, a Oracle tam má lepší tradici.

Mimochodem. Na kolik by prisly licence (klidne OEM) na domain controler pro 50 PC? Klidně i jako SBS. Naposledy, když jsem to počítal (a pokud jsem neudělal já i distributor selectových věcí nějakou chybu), tak i pro školu se selectem to včetně CAL licencí vycházelo o dost dráž než byla tehdy cena docela slušného serveru (RAID, tehdy největší disk - 400GB, slušné chlazení a case, ...). A asi jediné, co mě na Linuxovém doménovém řadiči schází je WSUS. Nemluvím o stanicích - tam jsou windows, jelikož uživatele prostě jako one man show nepřeškolím (dost těžko zvládali Office 2000->XP a děsím se případné nutnosti přechodu Office XP->2007).

Ceníkové ceny alza.cz (v praxi jsou tu multilicence, ale ty si nechce někde spočítat): SBS 2003 (Win2003, Exchange, SQL Server, SAI, WSUS, Shared Fax, Outlook, Sharepoint, FrontPage) + 5 licencí CZK 8429, 5 klientů CZK 2539. Celkem tedy CZK 31280, cena bez DPH (tedy efektivní cena pro toho, kdo je registrovaný k DPH). Obávám se, že jsem se touto odpovědí nechtěně dostal na hranici reklamy :(. Ale zpráva je taková, že SBS není drahý.

Prepáč, musel som sa zasmiať, lebo som si spomenul na koncert U2 v Sydney, kde Bono vykrikuje:

I have a vision! I have a vision!
(Mám víziu! Mám víziu!)

A Edge naspäť: What vision?
(Akú víziu?)

A po chvíli prekrikovania:
Televíziu! Televíziu!


Celý príspevok mi pripadá, ako keby Steve Balmer na pódiu kričal: Mám víziu!

Existují. Ale ty mají zase vyšší náklady na softwarové audity a pod. Máte v MS smůlu, že jste se zamotali to pojmů jako "celkové náklady" a "náklady na údržbu".

V Office 2003 se mi líbí nový Outlook, v Office 2007 je kompletně přepracovaný UI některých aplikací. Samozřejmě pod kapotou je více změn. To je ale na první pohled stejně neviditelné, jako změny mezi Windows NT 4.0 a Windows 2003 Serverem.

Rovnako ako na druhý, tretí a ďalší ;-)

kolik máte důležitých dokumentů, které jste 12 let neotevřel? - to IMHO není argument. Míra důležitosti dokumentu IMHO nekoreluje s četností jeho používání.

Ještě jednou: Word 95 není na seznamu blokovaných formátů.

A _mě_ to říkáte _proč_?

Tak dobrá. Člověk si vytvoří Diplomovou práci ve Wordu, k tomu prezentace v PowerPointu a kalkulace v Excelu (jako příklad využití proprietárního neotevřeného softu). Pak se ožení/vdá a zplodí dítě. Po letech (třeba 15 let) se bude chtít pochlupit tím, co napsal a vytvořil. Je v klidu, neboť stále používá produkty stejné společnosti. A ejhle :-( Některé soubory nejde otevřít, to určitě bude nepříjemné zjištění. A proto, kdo se nechce za několik let dožít toho, že nedokáže otevřít starší soubory, tak poučen tímto poznatkem si nebude pořízovat soft od firmy, která takového kousky dělá. A obtížnost převodu není tak neobvyklá věc. Hodně problémů bylo s převody souborů t602 do jiných formátů.

V takovém případě ten uživatel bude muset upravit jednu hodnotu ve Windows Registry, a vše otevře. Ale mohl si vybrat místo Wordu třena AmiPro, a dnes by neotevřel asi vůbec nic, protože AmiPro zemřelo bez pokračovatele.

no a já zase můžu kdejakýmu pubescentovi jako vy psát že je magor, protože je magor. a to mě řekněte kde jste vvzal, že jsem pubescent? jenom sem se nezkutečně rozčílil nad vašimi příspěvky.

to jsem nepsal já!!!! co to je za zvrhlost na tomto serveru, psát pod ukradnutou přezdívkou??? no ale nakonec ono se k Mr.ActionPackovi dá napsat jen tady tohle :-}

Beefucka do pouzivani produktu Microsoftu nikdo nenutil. Vybraly si je svobodne. Tak at pak neprudej a vylizou si co si navarili ;-)

Nejsem si tak úplně jistý, jestli před těmi >15 lety bylo nějak výrazně na výběr. Za pojmem béefúčka se např. dají vidět rodiče mnoha z nás, kteří zde diskutujeme...

Dnešní papír sto let nevydrží. To by se musel speciálně konzervovat. Jinak se rozpadne díky vlastní kyselosti.

Mé znalosti nejsou menší, než vaše arogance. Ať tak či onak, se špatně dokumentovaným formátem bude vždycky problém a čím více formátů, tím hůře. Vámi popsaná cesta je z nouze ctnost, nikoliv řešení. Pokud v elektronických archivech nedokážeme informace vyhledávat a zpracovat (a to jde u obrázků těžko), je lepší zůstat u papíru.

Omlouvám se za svou aroganci. V zápalu diskuze jsem se omylem utrhl na vás, přitom si to zasloužil jiný :(

Popsaná cesta je jediná možná. Za 20 ani 100 let zřejmě nebudete potřebovat původní soubor v upravitelné formě. Navíc z právního hlediska je důležité mít přesně ten dokument, který jste měl v roce 200x. Ne dokument rozházený, s jinými fonty apod. Rastrové formáty typu TIFF tohle zajišťují. Samozřejmě indexovat lze i TIFF. Dělá se to s použitím OCR. Stejně tak je možné indexovat původní soubor, a dát na výběr ten, nebo TIFF.

Informace často nepotřebujete vyhledávat fulltextem. Když vás zajímá vystavená faktura číslo 12345678/200x, máte jeí číslo v metadatech (resp. v externí DB). A samozřejmě i archiv bez fulltextu má oproti papírovému řadu výhod. Vyjma toho vyhledávání v metadatech je to rychlejší dostupnost dokumentu (nemusí nikdo hodiny hledat v krabicích), bezpečnější uložení (od papíru se blbě dělá záloha), elektronický dokument může mít na stole více lidí najednou, atd.

Presne, načo je nám štandardný a dlhodobo podporovaný formát, keď môžeme ukladať do obrázkov a potom OCR-kovať.

Arogantná odpoveď typická pre zamestnanca zarytého monopolistu.

Jen jestli. Někdy jedinou dokumentací bývá kód programu, který data dokáže zpracovat. Nepředpokládám, že by v MS neměli žádnou dokumentaci, ale při stylu jejich programování věřím, že spousta věcí je opravdu zakleta v kódu, a do popisu se ani nedostala.

Může být - o to se nepřu. Jen jsem se snažil upozornit na to, že to není zdaleka jen problém MS, ale i spousty jiných výrobců, takže napsat, že MS nepodporuje starší formáty (navíc ne zcela - jen ve výchozím nastavení) a dělat z toho bu bu bu MS, když to samé je v celku běžné (byť ano - bohužel), není úplně fér.

To mělo být na mě? Já tu naopak (podle vašeho obrazu) píšu o tom, že je u většiny automobilek zcela běžné, že dnešní auta používají benzín a podporu uhlí už v nich nenajdete. Stejně tak, jako za pár let v nich třeba už nenajdete podporu benzínu, atd. A není to záležitost jedné (MS) automobilky, ale skoro všech...

Rozhodne to neni jen problem Microsoftu, v jeho pripade ale nastava velky FUD ze strany "OpenSource komunity". Ty uvozovky jsou tam schvalne, vetsinou se totiz jedna o lidi s cernobilym videnim, kteri musi mit jaste definovane Zlo, aby proti nemu mohli bojovat.

Kolik z mistnich pohorsenych diskutujicich opravdu ma legalni verzi MS Office _a_zaroven_ spoustu 10+ let starych dokumentu, ktere _nemohou_ za zadnou cenu ulozit v novejsi verzi? 0?

Asi tak nějak :). Nepopírám, že někomu toto může způsobit problém - určitě se tací najdou, ale dělat z toho kauzu, jakoby najednou nikdo nemohl otevřít veškeré starší dokumenty před MS Office 2007 je celkem... "zvláštní" :).

Hmm, v zivote bych si nemyslel ze budu delat MS advokata. Ale asi je to o zkusenostech v komerci... malokdy je clovek "tak velkej" aby mu vyrobce sel "na ruku" ;-)

:-)

Admin GUI na Linuxu jsou tak mizerná, že i já raději použiju command line. Pro vzdálenou správu Windows můžete použít Remote Desktop, který lze použít i na dial-up modemu nebo GPRS (na rozdíl od X11, které je na takové lince nepoužitelné). Plus samozřejmě můžete použít vzdálenou administraci (třeba v regeditu si necháte připojit vzdálený stroj, totéž v konzoli MMC, nebo třeba Performance Monitoru). I ve Windows můžete použít konfiguráky, pokud chcete - stačí si vzít soubor exportu registru (.reg), a změnit hodnoty v něm. Někteří úchylnější jedinci mají .reg soubory s komentáři, změní v nivh hodnoty, a pak soubor naimportují do Registry.

Klikání přes spoustu oken je třeba jen tehdy, když nevíte, jak danou akci udělat rychleji. Zpravidla existuje content menu, nebo jiná zkratka, kterou časem objevíte. Naopak příkazy na command line neobjevíte, ty se musíte prostě naučit zpaměti. Je to podobný problém, jak vi vs editor v GUI.

Remote Desktop bych řekněme po GPRS neprovozoval v True Color, protože je to za daných okolností zbytečné. Ano, máte pravdu, že X11 nebylo navrhované na pomalé linky. Pro vzdálenou administraci je X11 naprosto nevhodné (i za předpokladu, že byste měl použitelné admin GUI). Jinak ve Windows také nemusíte otevírat RDP session, abyste změnit nastavení. Jak jsem psal, můžete se prostě připojit ke vzdálenému stroji konfiguračním nástrojem (mmc, regedit etc).

Ve Windows konfiguráky najdete (je pro ně API), ale nejsou primárním úložištěm konfigurace. Exportovaný .reg soubor není konfigurák, ale dá se s ním podobně zacházet (jenom to nedává smysl, když máte kvalitní GUI). Prostě změníte, co chcete aplikovat, a pak provedete import. V Linuxu máte třeba GConf, který je Windows Registry dost podobný.

Ano, správně, v notification area (nesprávně zvané systray) lze zobrazit ikonu připojení, a pak spojení disablit z kontextového menu.

Editor vim je především ukázka toho, jak nemá vypadat interface. Takový edit.com má interface daleko lepší (byť pravda jeho features jsou výrazně omezené).

Ano, konfiguráků ve Windows najdete pět a půl. Je to věc koncepce, viz dále. gVim vychází z vim, a opět je to ukázka toho, jak interface nemá vypadat. Do Registry si nemůže zapsat kdokoliv cokoliv, od toho jsou permissions na každém klíči (představte si ACL na každé sekci konfiguráku). Registry se jako úložiště konfigurace nezanáší a nezpomaluje, resp. ne více než FS (případné zpomalování není věcí Registry, ale věcí interpretace uložených informací).

Konzoli MMC určitě znáte. Pravá myš na This Computer, Manage, otevře se Computer Management. Computer Management je sada appletů běžících v aplikaci Microsoft Management Console. Těmi applety jsou správa disků, Event Viewer, Services atd. (je jich více, než vidíte v Computer Management). Prakticky všechny tyto applety pracují i se vzdáleným systémem. Podobně i aplikace Regedit umí připojit vzdálený systém. Ve výsledku není problém například nasdílet na vzdáleném stroji adresáře, vytvořit partition, založit uživatele, defragmentovat disk, založit plánovanou úlohu, spravovat web server IIS atd. To všechno v lokálním GUI, které komunikuje se vzdáleným strojem. Pokud na lokálním stroji nemáte příslušné GUI (například XP asi nebudou mít všechny applety Windows Serveru), lze je nainstalovat, tuším z instalačního CD produktu (Windows Serveru). V době přes uvedením Remote Desktop to byla jediná cesta, jak administrovat vzdálený NT stroj (vyjma PC Anywhere, VNC apod). Mimochodem obdobně si můžete nainstalovat nástroje pro správu SQL Serveru (jsou na CD SQL Serveru) apod.

Ohledně konfigurace je ve Windows jeden důležitý koncept. Je oddělené úložiště konfigurace (ini soubory, Registry, XML soubory), a administrativní rozhraní. Hodnoty se mají měnit pouze přes konfigurační interface, kterým je GUI (nebo cokoliv jiného, co ví, jak a kam psát do Registry). Obecně by uživatel/administrátor neměl ani zjistit, že má systém něco jako Registry. V praxi je ojediněle třeba zásah přímo do Registry, což je obdobou zásahu do nekomentovaného konfiguráku (takových na unixech najdete také řadu); k tomu by pochopitelně docházet nemělo, nebo ne za běžných okolností.

Koncept GUI je takový, že GUI je základním interfacem pro práci s počítačem (samozřejmě včetně administrace), a tedy musí běhat stejně samozřejmě, jako v unixech terminál vt100 na sériové lince. Oba ty koncepty jsou celkem logické, a přispívají ke snadnějšímu používání počítače. V unixech je to jiné. Jsou velmi staré, a primárním interfacem je command line. Konfigurační nástroje mnohdy neexistují, a jsou nahrazovány komentáři v konfiguračních souborech. Takový "interface" se samozřejmě velmi levně a jednoduše píše, ale je velmi omezený (špatně se používá; umí jen stringy; nezajištuje ani elementární korektnost konfigurace typu hodnota musí být z výčtu, hodnota musí být integer). GUI je považováno za volitelnou nadstavbu, kterou systém může a nemusí mít, a použitá technologie je mimořádně nešťastná (X11 je špatný protokol).

Píšete, že konfiguráky a command line mají své výhody. Ano, jistě mají. Jenže tyto výhody byly aktuální před desítkami let. Je jistě příjemné, že mohu administrovat unixový systém přes sériovou linku o rychlosti 300Bd (třeba přes nějaký opravdu pravěký analogový modem). Ale k čemu mi to je dnes, kdy analogové modemy mají 33.6-56kbps, a jsou (spolu s GPRS) dostatečně rychlé i pro plně grafický přístup přes RDP? Vyměním snadnost obsluhy stroje za možnost ho spravovat po 300Bd lince? To bychom se mohli rovnou bavit o tom, jestli se dá stroj ovládat pomocí děrných štítků. O několik řádů důležitější je, že si s užíváním a administrací stroje poradí prakticky každý člověk. Nikdo se už nemusí memorovat příkazy vi, příkazy operačního systému, umístění a obsah konfiguráků. Více se bavíme o tom, CO chce dělat (nasdílet disky), a daleko méně o tom, JAK to udělat (otevřít konfigurák /etc/samba/smb.conf, založit sekci přidat do ní hodnoty comment, path, valid users, public, writable, printable a create mask). To JAK je s GUI o řád jednodušší. A právě za tento fakt vděčíme tomu, že jsou dnes počítače v každé firmě. To opravdu za administraci po 300Bd lince neměňte. Pro úplnost: je pořád nutné se učit tu část CO, kterou řada lidí pohříchu zanedbává, když je to JAK tak jednoduché.

Pravdivost toho, co popisuji výše, celkem dobře ilustrují snahy doplnit unixové systémy o GUI, a usnadnit administraci. Pokusů bylo mnoho, ale výsledek je pořád rozpačitý. CDE bylo propadákem (typicky v něm běželo pár xtermů a možná jeden xclock). Nástroje typu smit a sam byly jen wrapperem pro spouštění command line utilit, koncept zůstal starý (a navíc byly tyto utility v každém unixu jiné, s výjimkou Solarisu, který pro jistotu neměl žádné). Novinky typu KDE a YaST jsou samozřejmě pozitivní, ale je to pořád málo, velmi pozdě, a hlavně pořád jen tak napůl.

Co s MacOS? Ten nemá s unixy společného téměř nic. Sice je certifikovaný jako unix, ale to jsou Windows se Services for Unix také. Nicméně MacOS ani Windows s nainstalovanými Services for Unix nemají s unixovou filosofií moc společného.

Bohužel ty pokusy o GUI aplikace typu gVim, SMIT a SAM mají společné to, že ukazují, že přenesení konceptů konzole do GUI nefunguje. Dobré GUI je věda, a autoři KDE a Gnome by mohli vyprávět o tom, jak s věcí bojují.

Registry je úložiště konfigurace. Pravda, vyjma konfigurace aplikací drží také informace o COM komponentách (objemově největší část Registry). Aplikace samozřejmě musí občas hrabat i mimo "svou" část Registry. Například pokud nainstalujete na Linuxu deamon, instalátor zřejmě bude muset zapsat do /etc/rc.d/rc.local (nebo někam jinam), aby se mohl spouštět. A při odinstalaci se zase bude muset odstranit. Nejspíš bude zapisovat i něco do /etc/services (a kdo ví, jestli to po sobě při odinstalaci odstraní). Když nainstalujete plugin pro OpenOffice (představte si třeba intergaci faxového software do Writeru), asi budete muset zapsat do konfiguráku OpenOffice, aby vůbec nějaká integrace mohla nastat. Obdobně to funguje ve Windows.

Rychlost systému se nemění díky rozsahu Registry, stejně jako se rychlost nemění díky objemu koniguráků v /etc nebo pod home adresářem uživatele. Na odezvu počítače mají vliv například shell extensions, tedy COM komponenty, které se volají například při vykreslování kontextového menu. Bohužel některé kousky jsou zvláště "povedené". Naši přátelé ve společnosti nVidia například už jako součást setupu driveru instalují knihovnu, kterou registrují do kontextového menu video souborů. Tento doplněk po pravém kliku na soubor avi/wmv/mpg do kontextového menu přidá položku Play on my..., a poté seznam monitorů a TV. Seznam zobrazovacích zařízení se sestavuje dynamicky, zřejmě voláním driveru. Bohužel u toho dojde k přebliknutí obrazovky. Fuck, shit, který idiot?! Zdržení je naštěstí poměrně malé. Jiné kousky například nabízejí extrakci ze ZIP selfextraktoru, a tedy po pravé myši na souboru .exe testují, jestli v něm není ukrytý ZIP, což chvíli trvá. To je důvod, proč je systém po instalaci pár podobných aplikací poněkud vláčný. Je asi jasné, že vlastní objem databáze Registry není ten problém. Odinstalace je problém typicky u utilit "z CD časopisu ComputerWorld", které píšou prasata. V posledních 5 letech se ale i tohle zlepšilo.

Nového uživatele můžete samozřejmě naklikat, a je to poměrně rychlé. Pokud chcete více uživatelů, můžete je naklikat na jednom místě, a je to také celkem rychlé (GUI na to musí být stavěné). Samozřejmě i ve Windows máte možnost použít příkaz "net user franta pepik /add", nejlépe ještě s /domain (na co zakládat lokálního uživatele, měl by být v doméně). Samozřejmě můžu skriptovat jako v unixu, třeba mohu z command line udělat "for /f %i in (jmena.txt) do @net user %i %j /add". Samozřejmě možnosti skriptování s cmd.exe nejsou takové, jako s bashem, ale nepodceňoval bych je. Vyjma toho můžete založit uživatele ve VBScriptu, nebo jakémkoliv jiném jazyce podporujícím COM (viz http://www.microsoft.com/technet/scriptcenter/scripts/ad/users/manage/usmgvb05.mspx). No a kdybych opravdu potřeboval zakládat uživatele často, tak si vytvořím v Excelu sheet, do kterého dostanu jména (napíšu je tam, nebo naimportuji třeba dotazem z HR databáze), a jedním kliknutím myši spustím skript na pár řádek (prakticky loop nad těmi pár řádky z linku výše), který je vytvoří. Ve srovnání se skriptováním téhož na command line je to podobně složité, ale výsledek je *mnohem* lepší (a když na to přijde, výsledek může používat i sekretářka HR oddělení). Samozřejmě, že tohle neumí udělat člověk, který je jen power userem. Ale člověk, který se zvládne naučit unix, musí zvládnout i takovouhle trivialitu (natož Martin, který si na Linuxu umí opravit chybu v driveru). Věřte mi, že ve Windows se dá automatizovat prakticky cokoliv. Údajně i z PERLu, což opravdu není můj šálek čaje. Bohužel v unixech je GUI výrazně chudší (fakt nevím, jak bych v GUI importoval data z HR DB a zakládal uživatele v LDAP). Proto říkám, že na unixech i já používám raději command line.

Regedit se ke vzdálenému systému připojí se stejným kontextem, ve kterém byste z něj připojil disk. Pokud nemáte doménový účet, nebo nemáte práva na cílovém stroji, nejprve si připojte disk se správným uživatelem a heslem (nemusíte disk mapovat, stačí připojit). Bezpečnost netrpí, je to vše v rámci doménového modelu. Naštěstí ve Windows nemáme nic jako NFS.

Kdybych potřeboval vytvořit hromadu network shares, opět mohu použít command line (viz "net help share"), nebo si v extrémním případě napíšu Excel sheet, který shares založí pomocí těchto pár řádek: http://www.microsoft.com/technet/scriptcenter/scripts/storage/shares/stshvb01.mspx . U shares by jich ovšem musely být opravdu stovky, aby to mělo smysl, protože GUI funguje celkem fajn (stačí pravá myš na adresáři, který chcete sdílet, a vybrat Sharing). Navíc shares mají typicky odlišné nastavení permissions (na co jich jinak vytvářet více), takže ten overhead použití GUI nebude ve všem tom psaní moc velký.

PowerShell ještě mc neznám. Koncept je velmi zajímavý, a jde určitě o pokrok proti klasickému unixovému skriptování voláním utilit a parsováním textů. Důvodem pro vytvoření PowerShellu bylo zřejmě postupné opouštění Win32/COM světa, na které se MS připravuje. S použitím PowerShellu pro administraci systému si podle všeho počkám tak do roku 2009.

OCR/ICR bez GUI je celkem běžná věc. Když zpracováváte třeba formuláře, nemůžete se dívat na každý kousek ručně (to by pak to OCR skoro nemělo smysl). Proto se používá "serverové" OCR. Typicky bývá implementované s command line interface (unixy, windows), COM a .NET interface (Windows), a možná bude něco i pro Javu.

Silnou věcí ve Windows jsou právě komponenty. Když píšete aplikaci, a potřebujete v ní OCR, za pár minut můžete s kreditkou koupit sadu OCR komponent, a tyto ve své aplikaci použít. Pokud potřebujete rastrovat data ve formátu, který ukládá digitální RTG, kupte si komponentu. Pokud chcete obohatit aplikaci o reporting, můžete ušetřit spoustu práce, když si koupíte komponentu. Trh je veliký. Samozřejmě se vyplatí se rozhlížet, jak při koupi čehokoliv jiného, ale možnosti jsou nevídané. Tomuhle těžko něco konkuruje.

Shodneme se asi na tom, že Linux udělal za poslední léta na desktopu pokrok. Jenže když chcete víc, než přehrávat MP3 a brouzdat web, co může opravdu nabídnout? Snadný vývoj, dobrou dokumentaci, hromady komponent? Nevypadá to. Dobré GUI, ve kterém se dají dělat pokročilé akce (typu výše uvedeného přidávání uživatelů)? Nemyslím. Dostupnost aplikací typu profi OCR, imagingu, "systému pro management restaurace" (vezměme to jako symbol pro ty tisíce aplikací tohoto typu)? Asi také ne. Technologie typu řízení priority I/O, .NETu apod buď chybí, nebo jsou hotové napůl, nebo se velmi špatně používají. Samozřejmě je dnes Linux lepší, než byl před 10 lety, a třeba KDE je ve srovnání s CDE (děsný zmetek) neskutečný pokrok. Ale nestačí to.

Omlouvam se za OT, ale kdyz uz jste nakousl ten Remote Desktop, tak bych mel dotaz. Lze to nejak pouzivat i pro 3D grafiku? Zkousel jsem nekolik aplikaci (Ansys, ProE, MSC Mentat, neco z toho jsem zkousel i bez OGL (ze na klientskem pc muzu na akceleraci zapomenout chapu)) a na gigabitove siti a velmi slusnych pocitacich si pres tuhle vychytavku nezatocim plynule ani s kostickou. Na obou pocitacich jsou winxp(sp2). Kdyz si exportuju Xka (pouzivam Xming-mesa), tak to bezi temer jak na lokale. V nastaveni ms terminal klienta jsem toho moc nenasel, lze to nejak ovlivnit?
A nedelam si legraci, opravdu by me pripadne reseni zajimalo.

Jinak mam moc rad MS wheel mouse optical (O hromadnem prodeji ale neuvazuji). Pro cloveka, kt. hodne macka prostredni tlacitko (kolecko) je k nezaplaceni.

3D grafiku přes RDP jde provozovat blbě. RDP pracuje na úrovni GDI/driver, a poskytuje tedy primárně funkce, které driver nabízí GDI. Zkuste Citrix Metaframe, nebo RDP ve Vistě. Ve Vistě lze provozovat Aero přes RDP, tedy počítám, že umí 3D primitiva.

Mám několik MS myší. Jedna bezdrátová má bohužel kolečko, které se musí stisknout silou úderu kladiva. Vyjma toho jsem s MS mouse* celkem šťastný. Jiné myši mohou fungovat stejně dobře, ale často tomu tak není. Vybrat z ceníku MS myš je v podstatě sázka na jistotu.

Jak jsem psal, YaST je jen jedním z mnoha nekvalitních GUI.

16 partitions na RAIDu vás trápit nemusí, ale bugem to zůstává. Bug není v tom, že na RAIDu lze mít jen 15 partitions (byť je to způsobené tím zaostalým systémem major/minor number, který Linux převzal odkudsi z pravěku), ale to, že nástroje v takovém případě neumí nic rozumného zahlásit.

Neztotoznuji se s nazorem, ze YaST je nekvalitni GUI. Pouzivam ho mnoho let, a tak muj nazor neni nazorem cloveka, ktery ho videl z rychliku.

Nicmene souhlasim s Vami, ze YaST by mohl uzivatele vice vest (treba tim, ze lepe zahlasi chybnou konfiguraci). Nedavno probehla v ramci openSUSE komunity anketa ohledne nametu na zlepseni YaSTu (http://news.opensuse.org/2007/10/01/yast-survey-started/, vysledky, IMHO, nejsou verejne pristupne) a tato byla jedna z navrhovanych veci.

Officw 2003 po SP3 by default neumí oteřít některé velmi staré formáty (ne, Word 95 mezi nimi není). Pokud je chcete otevírat, je třeba to nastavit v Group Policy, nebo v Registry. To jsem pochopil, ale nemám pocit, že by to bylo jakkoli v rozporu s tím, co jsem říkal.

A já nemám pocit, že byste psal k věci. Staré dokumenty lze nadále otevírat i po instalaci Office 2003 SP3, pokud to potřebujete. Jen to nejde by default.

Ano, nejde to by default, takže vy si s tím poradíte za pár vteřin, budete-li to potřebovat, a prudit to bude především béefúčka, jak jsem psal v jiném threadu. Mimochodem, když už tady tak vytrvale děláte advokáta MS (nejste-li rovnou in house lawyer ;), máte nějaké rozumné vysvětlení toho, proč to vlastně MS udělal, nebo se shodneme na tom, že je to prudění (BFU) uživatelů, které je potřeba dotlačit ke koupi novější verze a jinak se na ně vcelku kašle?

Mám za to, že jde o celkovou bezpečnostní strategii. Ty staré formáty prakticky nikdo nepoužívá, a na chyby v jejich podpoře se tedy nepřijde. Podobně je to třeba s POSIX subsystémem ve Windows. Nikdo ho nepoužívá, bugy tam mohou zůstat nepovšimnuty. Takovéhle "mrtvé maso" zbytečně zvyšuje attack sufrace (a z důvodu neužívání je náchylné na neodstranění problémů).

Změna se nedotkne v podstatě nikoho, a koho se dotkne, bude holt muset udělat pár kliků myší. Zároveň to "postiženým" dá signál, že podpora prehistorických formátů nebude trvat věčně. Provést dávkovou konverzi je minimální problém.

Skutečně mluvíte jako insider od M$... :D

Bezpečnostní strategie? Ta byla IMHO akurátní u maker - otevíráte soubor, který obsahuje makra a Word nebo Excel na vás zařvou, že to může být z takových a makových důvodů nebezpečné, a dá vám na výběr, co dělat - pokud půjde o očekávaný soubor od dobrého kamaráda, makra spustím, je-li to příloha nigerijského spamu, spouštět to nebudu. Zabezpečení mělo tři stupně, toto chování odpovídá střednímu stupni, který, pokud si dobře vzpomínám, byl defaultní po instalaci.

MS neodstraňuje podporu otvírání starých souborů, jen přidává jakési bezpečnostní opatření (budiž), které ovšem by default nastavuje tak, aby uživatele pokud možno co nejvíc nasralo v okamžiku, kdy na ně narazí. Nebyl by problém mít podobný dialog jako u těch maker: "Soubor je ve formátu 123, který již není podporován a jeho otevření může představovat bezpečnostní riziko. Word se jej přesto může pokusit otevřít. Jste si jisti, že soubor pochází z důvěryhodného zdroje?" <&Ano> <&Ne> <&Restartovat počítač>. Pokud vím, že chci otevřít svoji x let starou diplomku, nebudu mít problém zvolit "ano". Ale MS to vymyslel líp; až se budu pokoušet otevřít starý soubor, budu muset přijít na to, proč mi nejde otevřít, pak vygooglit workaround (budu-li mít zrovna připojení k netu) a pak ten workaround aplikovat, to, že je v reálu ten workaround na tři kliknutí, je mi platný jak *****. A to mě může potkat v okamžiku, kdy zrovna budu z nějakého důvodu dost spěchat. Pro BFU to může být nepřekonatelný problém (nebo aspoň problém na hodně dlouho).

"Signál postiženým" to dá, ale charakteristika toho signálu mi přijde taková, že MS jde o něco trochu jiného... no nic, v tom se zřejmě neshodneme.

Provést dávkovou konverzi je minimální problém - jak pro koho, v office sadách je na to nějaká utilita?

Opravdu otevíráte dokumenty psané v produktu starším, než Word 6.0? Asi ne. Předpokládám, že si MS udělal analýzu, než se rozhodl, které formáty odstřelí. Navíc nechal cestu, jak import znovu zprovoznit. Podle mého názoru je to 100% košer. V ostatních produktech se to dělá úplně stejně, jenom se často nenechává otevřená ta cesta zpět.

Píšu znovu - nevím, co obsahují současné Office. Starší obsahovaly makro pro hromadný převod. Napsat takové makro je pro admina věc na chvilku.

Hlášky typu "opravdu chcete" nejsou účinné. Uživatelé je mechanicky odklepávají, mnohdy je ani nečtou. Například u maker a u spustitelných příloh (exe, com, bat, pif) nepomáhaly, uživatelé prostě vždy odklepli. Osobně jsem byl svědkem toho, že jeden uživatel takhle zaviroval firemní síť 3x během 2 dnů :)

Jo, jo. Hlavně nikdo nepočítal s tím, že jsou uživatelé až tak pitomí, aby spustili binárku, kterou dostanou emailem (i když dostanou varování). Posílal jsem kolegům takové ty vtipné prográmky typu ovecka.exe, v tomto případě vlastnoručně vyrobené. Místo vtipného čehosi zobrazily poměrně věrný dialog formátování disku s progress barem. Potom zpravidla pochopili ;)

Apple třeba napadlo udělat update system, který nepoužíval digitální podpisy :)

Možná se budete divit, ale mám soubory psané ve Wordu 2.0. MS si možná analýzu udělal, ale ty formáty evidentně neodstřelil, alespoň prozatím. Opakuji, snadněji bych pochopil, kdyby se z bezpečnostních důvodů rozhodl úplně odstranit inkriminované konverzní filtry (v nové verzi a s upozorněním před instalací), tahle blokace je prostě kočkopes. Napsat takové makro je pro admina věc na chvilku - to není totéž, co Provést dávkovou konverzi je minimální problém. Pořád se bavíme o tom, že ne každá firma má admina (mluvím samozřejmě především o těch menších) a ne každý home user umí to, co vy. BTW tu dávkovou konverzi si dokážu za pár minut napsat taky, ale z hlediska struktury uživatelů MSO to prostě není "minimální problém". Aby vám BFU nezaviroval 3x během dvou dnů síť nějakou chybou ve starém formátu dokumentu - od toho tam přece máte tu Group Policy, abyste to ve vlastní firmě mohl uživatelům zakázat. Akorát by by default měla být ta možnost otvírání starších dokumentů povolena (nebo povolena s výstrahou), nikoli zakázána. Pokud home user odklepne hlášku typu "opravdu chcete", je svého štěstí strůjcem...

BTW jak zachází poslední verze Outlooku s executable přílohami? Mám samozřejmě na mysli default nastavení po instalaci (nebo default chování po instalaci aktuálního SP).