Ano ano,
a jen houšť a větší kapky! Také jsem měl tu smůlu být v rámci dodání notebooku Lenovo G580 s Windows 8 zdarma vyzkoušet jejich skutečně brutální chod za hranici znechucení během cca 2 dnů pokusů s uživatelskou přívětivostí, rychlostí běhu a podporou staršího softwaru z dob windows XP, která je ve všech bodech naprosto příšerná. Zbavit se následně tohoto systému z počítače je taky poměrně složité - žádné insert boot CD a go go go. Je vidět že u levných zařízení dělají Mrkve první poslední aby na to nešel ideálně ani nabootovat Linux či co jiného, protože u drahých kousků se obvykle páni manažeři na takovou akci buď nezmohou, nebo pro firemní politiku nemohou...
Pane Bořánku, Chrome OS neměl ve Spojených státech na noteboocích 20% tržní podíl. Měl 21% z trhu předkonfigurovaných notebooků prodávaných přes distributory.
Abych ilustroval rozdíl: pokud má Staropramen podíl 15% na trhu piva, nemůžete tvrdit, že má 15% tržní podíl na trhu nápojů, protože trh piva je pouze podmnožina trhu nápojů.
Chápu že na autory zdejších článků nelze mít přehnané nároky, ale věcná stránka věci by snad zasloužila jistou pozornost.
http://www.root.cz/clanky/chromebooky-na-vzestupu-miri-i-na-cesky-trh/nazory/488110/
Nikde tam nevidím, jaké zastoupení mají "předkonfigurované notebooky prodávané přes distributory" ze všech prodaných notebooků. Prosím neplést do toho desktopy, tablety, nebo cokoliv jiného. Bavíme se jen a jen o NOTEBOOCÍCH. Pořád si myslím, že to procento se bude velice blížit ke stovce.
Jak jsem psal v linkovaném příspěvku, zpráva NPD Group má jako základ 14.4M desktopů, notebooků a tabletů prodaných přes commercial channels. Přitom jen PC (bez tabletů na Androidu a iOS) se podle Gartneru prodalo v US 61.6M. Takže velmi pochybuji, že by ve vzorku NPD Group byly všechny notebooky prodané v US, nebo že by se to 100% blížilo.
A také jsem psal, že například prodeje PC, které v NPD Group sledovali, se zvýšily o 19%. Ovšem *celkové* prodeje PC v US podle Gartneru i IDC spadly o 10%. NPD Group prostě nepopisuje reprezentativní vzorek trhu.
Jinými slovy NPD Group tvrdí něco jiného, než za co to kolega Bořánek vydává.
Takže ještě jednou: Chrome OS neměl v roce 2013 ve Spojených státech na noteboocích 20% tržní podíl. Takové číslo je nesmyslná interpretace tiskové zprávy společnosti NPD Group, která bere v úvahu jen jeden prodejní kanál, a počet *všech* strojů prodaných tímto kanálem (14.4M desktopů, notebooků a tabletů, včetně Androidu) je podle všeho nižší, než celkový počet notebooků prodaných v daném období. Čísla jste dostal, stačí je pochopit.
To je trochu zavadzanie ked porovnavate jednu znacku piva oproti vsetkym znackam napojov. Tych OS zas tak vela nie je ako je znaciek piva a znaciek napojov.
Ked su vysledky predaja chrome OS take skreslene, tak coho sa vy a M$ bojite a naco sa zlacnuje? Jaaj jasnee ved preto aby mohol M$ zvysit svoj obrat aj na poli lacnych zariadeni (M$ PR copyright). Pockat a preco to nerobil uz doteraz???
To neni v USA nezakonne provadet srovnavaci reklamu nebo dokonce primo utocici na konkretniho konkurenta a/nebo jeho produkt ?
Nemyslim si nic pekneho ani o jedne spolecnosti, ale tohle chovani Microsoftu je cista zoufalost a pokud si s pravem vytiraji zadni cast tela tak o to hur. Raneny kun, ktery kope ?
Jistě. MS bojuje proti prosazení jiných systémů tak, že v cloudu MS Azure nabízí předinstalované stroje s Linuxem, píše MS Office pro MacOS, iPhone a Android, standardizuje technologie jako CIL, C#, OOXML, publikuje hromady specifikací atd.
Naopak třeba Google je skvělá společnost, že musí mít "don't be evil" jako motto, protože by to jinak nevěděli :). A Google samozřejmě zlý není. Například:
- Identifikoval podle UA stringu konkurenční Windows Phone a bránil jim v přístupu ke Google Maps, které (při změně UA stringu) naprosto normálně fungovaly.
- GMail nabízí pro WP webový interface z doby kamenné, podobně jako pro feature phones, i když k tomu není jediný technický důvod.
- Rozhodl se vypnout podporu protokolů ActiveSync a CalDAV (který nakonec zůstal, ale ve srovnání s Calendar API je z něj second class citizen), aby lidé nemohli plnohodnotně GMail používat jinak než z jeho aplikací nebo webu.
- Sbírá osobní informace pro cpaní reklamy uživatelům, a obnáší to i čtení pošty.
MS muze tezko ovlivnit, co nasazuji v cloudu jini. Nabizi sam tedy i Linux, aby mu neutikal zisk, protoze nasazeni Widli v cloudu ostatnim nemuze naridit. Vyderacske praktiky minulosti, kterymi dostal DOS a pozdeji Widle na kazdy pocitac, nelze na cloud uplatnit.
Spinave praktiky Google obhajovat nebudu, nicmene se nemuzu zbavit pocitu deja-vu. Dalo by se rici, ze "imperium vraci uder", protoze to, co popisujete, bylo kdysi bezne u MS. Napriklad kdyz MS posilal Opere jine CSS, ktere zpusobilo, ze se web MS zobrazoval v Opere nespravne, dokonce posunuty mimo okraj monitoru. V uzivatelich pak vznikal dojem, ze Opera je nemozny prohlizec.
Ta argumentace se vám moc nedaří. Kdyby se MS snažil bojovat proti prosazení jiných systémů, jak píšete, tak by nenabízel Linux v MS Azure, a nepsal by podporu Hyper-V pro Linux, díky které se stal v roce 2012 jedním z největších přispěvatelů do kódu kernelu.
MS posílal Opeře jiné CSS? Kdy/kde?
Nesmyslím že by MS přišel s MS Azure pozdě. A samozřejmě má cenové páky, minimálně když nabízí Windows. A nenechte se mýlit - MS nenabízí Linux v cloudu protože nemůže vyhrát, ale proto aby vyhrál. Když nějaká firma chce přesunout systémy do cloudu, a má tam i systémy na Linuxu, tak MS buď takového zákazníka oželí, nebo mu ten Linux nabídne stejně jako konkurenti.
MS samozrejme zadne velke cenove paky nema. Nemuze si totiz dovolit to, co delal v minulosti, kdy vyrobcum HW rekl, ze bud dodaji vsechny pocitace s DOSem nebo se muzou rozloucit se zvyhodnenou cenou a tim padem konkurenceschopnosti. To uz by jim dnes tak snadno neproslo. Hned by se to proflaklo a byl by s tim Internet polepeny od polu k polu a MS by zase mel z ostudy kabat. Nehlede na to, ze dnes by nekdo patrne zacal vysetrovat nekale obchodni praktiky.
Když nějaká firma chce přesunout systémy do cloudu, a má tam i systémy na Linuxu, tak MS buď takového zákazníka oželí, nebo mu ten Linux nabídne stejně jako konkurenti.
Ano, presne to jsem mel na mysli. Mel jsem za to, ze je to jasne.
Osobně nemám jediný problém s tím, že se nějaký výrobce nebo prodejce dobrovolně zaváže k exkluzivitě. MS takové OEM smlouvy nemá čistě z důvody změny legislativy. Ta je dnes nastavená tak, že výrobce automobilů nemůže ani uzavřít s autosalonem smlouvu o exkluzivitě, takže ten samý prodejce může prodávat Porsche a čínské plečky.
Ano, je to jasné. Když je otevřenost výhodná, je otevřená každá firma. A jak vidíte na Googlu, když přestane být výhodná, firma uzavírá co může.
He? Já se smál té dobrovolnosti. Ty smlouvy na prodej PC s Windows byly asi tak stejně dobrovolné, jako jsou dobrovolné smlouvy výrobců se super/hypermarkety. Pokud chtěl výrobce konkurovat - mít výhodnou cenu, "dobrovolně" musel přistoupit na smlouvu. Jistě, mohl si dobrovolně vybrat oproti ostatním cenu vyšší :-)
Takže když vám někdo nabídne měsíční příjem X, a někdo jiný měsíční příjem Y, tak podle vás nemáte svobodnou volbu vybrat si nižší příjem? A vůbec - nejste vy vlastně otrok, když si nemůžete vybrat, jestli chodit do práce nebo ne? A není nakonec zotročením i to, že musíte dýchat?
Zjevně máte zmatek v základních pojmech jako jsou dobrovolnost, volba, nutnost, donucení, svoboda.
Rozdil mezi auty a PC je podstatny. Vyrobcu aut je mnoho a vyrobcu PC take. Vyrobcu OS bylo malo, z nichz jeden mel prakticky monopol, vyrobcu benzinu ponekud vice. Ovsem zatimco u PC bylo jadrem pudla OS (palivo), u aut monopol na palivo nebylo treba resit. Nepovazuji za vhodne, aby vyrobce aut vyzadoval od prodejce exklusivitu, nicmene je-li takova smlouva uzavrena, je mi to jedno. Trh se tim nepokrivi, protoze staci, abych zasel o par dveri dal a trati na tom prodejce, ktery uzavrel nebhodnou exklusivni smlouvu. U PC ovsem muzu koupit jiny HW, ale porad tam budou ty same zatracene Widle, rozdil bude jenom ve srackach, ktere do toho vyrobce nebo prodejce nainstaluji.
Rozdil mezi auty a PC je podstatny - ano, to už jsem si stačil všimnout :). Nicméně pointou nebylo přirovnání počítačového softwaru ke kapalným uhlovodíkům. Bylo jí srovnání exkluzivity u autosalonů a OEM partnerů MS.
Výrobci HW nemají žádný monopol (a na rozdíl od MS ani silně dominantní postavení), a proto nevidím riziko pokřivení trhu, když se nějaký z výrobců rozhodne uzavřít exkluzivní smlouvu. Pokud se k exkluzivním smlouvám upíše velká většina výrobců, tak to asi musí být zatraceně dobrý OS, který zákazníci fakt chtějí :)
...a proto nevidím riziko pokřivení trhu, když se nějaký z výrobců rozhodne uzavřít exkluzivní smlouvu. Pokud se k exkluzivním smlouvám upíše velká většina výrobců, tak to asi musí být zatraceně dobrý OS, který zákazníci fakt chtějí
Jenze to neni to, k cemu doslo. Nejen, ze exklusivni smlouvu neuzevrel jen nejaky z vyrobcu, tu smlouvu uzavreli snad vsichni a ne proto, ze by se jednalo o tak uzasny OS, ale proto, ze je k tomu donutil MS vyderacskymi praktikami. Jine OS se tak k zakaznikovi vubec nedostaly a pri tom, kolik toho drive lide o pocitacich vedeli, se tak zakaznik o jinych OS vubec nedozvedel. Mohli si sice jiny OS koupit, pokud o nem vedeli, nicmene tak vetsinou neucinili, protoze by se jednalo o extra naklady a oni jiz jednou za OS zaplatili.
A rici, ze DOS byl zatracene dobry OS, je znacne prehnane. Nebyl a to ani v dobe pocatku PC.
To "vydírání" bylo úplně stejné, jaké používali výrobci automobilů při podpisu smluv s autosalony. Chcete lepší ceny, marketingovou podporu, školení? Podepište exkluzivní smlouvu. Nechcete? Nepodepisujte. Jinak o vydírání by se jednalo v případě, kdy by zástupce MS držel OEM výrobci pistoli u hlavy, a hrozil že pokud nepodepíše, tak mu ustřelí hlavu. Pokud by k takovým případům došlo, bylo to to politováníhodné.
V IBM nabízeli své stroje s CP/M 86, DOSem, OS/2, Xenixem, Windows a kdo ví čím ještě. Podobně měly širokou nabídku produktů i další firmy. MS to vyhrál nízkou cenou a podporou vývojářů. Samotné exkluzivní OEM smlouvy jsou jen důsledek úspěchu MS. Exkluzivitu s neúspěšným a nezajímavým výrobcem SW by nikdo neuzavřel.
Tak ještě jednou:
značek aut a jejich výrobců je mnoho, když dané auto nechcete, stačí zajít do vedlejšího autosalónu. Windows jsou jenom jedny, takže ať jdete kamkoliv, dostanete pořád ty samé Windows. Kapišto?
"Jinak o vydírání by se jednalo v případě, kdy by zástupce MS držel OEM výrobci pistoli u hlavy, a hrozil že pokud nepodepíše, tak mu ustřelí hlavu. "
To samozřejmě není pravda:
Vydírání je trestný čin podle § 175 českého trestního zákoníku, který spočívá v použití násilí, případně jen pohrůžky násilí či jiné újmy tak, že oběť je donucena něco konat, opominout nebo strpět.
OS je také spousta, a můžete si pořídit jakýkoliv. Zákazníci mají své preference, a proto se nejvíc nabízí to, co chtějí. Samozřejmě kdyby zákazníci víc chtěli počítače s jiným systémem, výrobci by je víc nabízeli. Můžete to vidět na úspěchu Applu a Androidu na tabletech.
vydírání by se jednalo v případě, kdy by zástupce MS držel OEM výrobci pistoli u hlavy VS spočívá v použití násilí, případně jen pohrůžky násilí - zjevně by taková situace byla vydíráním
Ohledně té jiné újmy: ve vašem pojetí by vydíráním mohlo být to, že v obchodě trvají na zaplacení ceny, jinak vám nedají rohlík. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, 8 Tdo 612/2011: Musí... jít o neoprávněné jednání pachatele, který hrozí způsobením takových následků, které jsou svou intenzitou srovnatelné s hrozbou spojovanou s pohrůžkou násilí, takže pohrůžka jiné těžké újmy může u poškozeného vyvolat obavu obdobnou s ohrožením jeho života nebo zdraví.
http://profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=214&id_article=256209&csum=dc796b47
Jistě se shodneme, že nabízet výměnou za exkluzivní smlouvu výhody v podobě lepší ceny, školení, marketingové podpory apod. nemá žádné znaky vydírání. Je to otázka smluvní volnosti, a tedy oprávněné jednání - stejně jako když vám nedají rohlík bez zaplacení ceny.
OS je také spousta, a můžete si pořídit jakýkoliv. Zákazníci mají své preference, a proto se nejvíc nabízí to, co chtějí.
Prdlajs. Znacek aut jsou desitky, OS je nekolik. Vyrobcu PC je mnoho, ale dodavaji skoro vzdy s Widlemi, v minulosti uplne vzdy s DOSem. Je to totez, jako by vyrobci aut prodavali auta, ke kterym si musite koupit benzin Shell na dobu jejich zivotnosti.
Já tady těch OS vidím až dost. A to jich řada už umřela, plus tam nejsou ty stovky dister Linuxu.
http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_operating_systems
Nakonec jsem už psal, že i v IBM dodávali počítače s různými OS.
"vydírání by se jednalo v případě, kdy by zástupce MS držel OEM výrobci pistoli u hlavy VS spočívá v použití násilí, případně jen pohrůžky násilí"
To není pravda, dával jsem sem text.
V rozsudku NS se hovoří o způsobení TAKOVÝCH NÁSLEDKŮ, které jsou svou intenzitou SROVNATELNÉ s hrozbou spojovanou s pohrůžkou násilí. U vydírání NEMUSÍ JÍT O POHRŮŽKU NÁSILÍ.
Ne, v tom se tedy neshodneme. Nepřijetí podmínek M$ znamenalo nemožnost konkurenceschopnosti (dražší licence) a tudíž potenciální možnost krachu. A to už je sakra závažný důvod.
OMG, OMG. Asi si to budeme muset přepsat jinak, abyste to viděl.
isExtortion=neoprávněné_jednání && ( násilí || hrozba_násilím || jiná_srovnatelná_újma)
Z toho mimo jiné plyne, že pokud policista říká "přestaňte toho člověka mlátit, nebo vás vezmu obuškem", tak to není vydírání, protože je k hrozbě násilím oprávněn.
K případu donucení k podpisu smlouvy zbraní u hlavy: k takovému jednání není nikdo oprávněn, a je tam hrozba násilím, takže jde o vydírání.
K případu podpisu smlouvy, ke které není člověk nucen: pokud není dáno jinak (dnes to zakazují zákony na ochranu hospodářské soutěže), je k takovému jednání výrobce SW plně oprávněn.
Velmi mě překvapuje, že plavete v základní terminologii a logických operacích. Na práva to nezkoušejte, vyletěl byste.
Máte to špatně, to NEOPRÁVNĚNÉ JEDNÁNÍ se týká NÁSLEDKU vydírání, nikoliv POŽADAVKU:
isExtortion=whatever && ( násilí || hrozba_násilím || jiná_srovnatelná_újma)
Vydírání spočívá v tom, že požaduji něco a vymiňuji si to nějakým neoprávněným jednáním.
Račte si laskavě přečíst poslední odstavec toho Vašeho linku. Tam je uvedeno, že pachatel hrozil zveřejněním fotek, přičemž NENÍ UVEDENO, CO POŽADOVAL, a přesto je možno to považovat za vydírání.
Co nám říká tr. zákoník:
Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem.
Zato mě nepřekvapuje, že vytrhujete z kontextu a používáte demagogii :-)
K podpisu výrobce tlačí to, že když podepíše, bude mít lepší ceny.
BTW je podle vás vydíráním, když přijde zástupce pivovaru do hospody a nabídne tam, že když se zavážou točit jen jeho pivo, tak jim dá zdarma sklenice, ubrusy, tácky, a lepší cenu na pivo? Podle vás je tím hospodský vydírán, protože když nepodepíše, nebude mít výhody vyplývající ze smlouvy.
Kdyz MS nekam prujde, tak rekne spis, ze kdyz vyrobce nepodepise, tak mu natahnou ceny za licence. To se na PC trhu rovna likvidaci, zatimco odmitnuvsi hospodsky prijde akorat o tacky a dalsi kramy. Podepsavsi hospodsky ovsem prijde o zakazniky, kterym nevyhovuji hospoda jen s jednim pivem, zejmena, kdyz jim prave toto pivo nechutna.
Hospodský si může vybrat. Buď smlouvu podepíše, a vyjma těch tácků a sklenic získá také pivo za lepší cenu. Samozřejmě komu pivo konkrétního výrobce nesedí, ten asi půjde jinam. Nebo hospodský nepodepíše, bude moct čepovat cokoliv, ale zase bude mít vyšší náklady jak na pivu, tak na těch táccích a sklenicích. Každý si může vybrat. V ČR si velké procento hospod vybralo tu exkluzivitu, ale jiné ji nechtějí.
O těch OEM výrobců je to obdobné: někteří tehdy měli podepsané exkluzivní smlouvy, jiní ne. Ta první skupina byla výrazně větší. Důvod je jasný - stroje s Windows jim dělaly tak velkou část businessu, že o jiný OS nestáli, a daleko víc ocenili lepší cenu za Windows, marketingovou podporu, školení a další výhody.
Přestaňte už porovnávat operační systém s auty, pivem, rohlíky, a já nevím čím vším ještě. Je to nesmysl.
Na podmínky MUSELI přistoupit VŠICHNI významnější výrobci PC, protože nepřistoupit znamenalo značnou konkurenční nevýhodu. Exkluzivita za snížené ceny je svinstvo, stejně tak, jako třeba kartelová dohoda. A v tomto případě, kdy M$ se svými windows (DOSem) okupoval naprostou většinu PC, dvojnásobná.
Tak já řeknu, abyste neporovnával OS s pivem, že je to hovadina, a co uděláte Vy? Pokud nechápete rozdíl mezi pivem a OS, tak je to smutné.
"Mohli prodávat počítače s dražšími OEM licencemi Windows"
Napíšu, že nepodepsání smlouvy znamenalo konkurenční nevýhodu v dražších licencích a vy to zopakujete. Znáte někoho příčetného, kdo si dobrovolně zvolí nevýhodnější podmínky kromě těch, kteří chtějí přivést firmu ke krachu?
Dobře chápu rozdíl mezi pivem a OS. OS se nedá vypít :). Nicméně jste si mohl všimnout, že jsem mluvil o exkluzivních smlouvách, které jsem demonstroval na autosalonech a pohostinství. A tam je ta paralela platná.
Vybral jste si jednu z možností, kterou výrobce měl, a točíte se na ní. Jenže těch možností jsem vyjmenoval víc. Samozřejmě pokud výrobci přišlo nejvýhodnější podepsat exkluzivní smlouvu s MS, tak to udělal. Pokud by přišlo výrobci nejvýhodnější nabízet stroje s OS/2 nebo Linuxem, tak by to nejspíš udělal právě to.
Nicméně jste si mohl všimnout, že jsem mluvil o exkluzivních smlouvách, které jsem demonstroval na autosalonech a pohostinství. A tam je ta paralela platná.
Ne, neni platna ani nahodou. Platna by byla, kdyby Stela Artois nejakym zpusobem donutila 95 % hospod k podpisu exklusivni smlouvy, ze budou prodavat akorat jeji chcanky nebo kdyby Trabant podobne donutil 95% prodejcu aut k prodeji pouze Trabantu a nesmeli by prodavat ani trakare, ktere po Trabantu jsou jen o neco horsim dopravnim prostredkem. Ovsem, priznejme si to otevrene, Trabant je o dost spolehlivejsi nez Windows, i kdyz ma okna take.
Ta paralela není platná ani náhodou. Windows okupují cca 90 % PC. Kdyby to tady skončilo, bylo by to ještě OK. OVŠEM i dnes je přechod na jiný systém obtížný, mnohdy nemožný, jinými slovy pokud někdo chce používat PC, nemá jinou možnost, než windows. Z tohoto (a nejen tohoto) důvodu zákazníci vyžadují windows. V případě sestav (linuxáři si většinou komp poskládají) to bude množství těsně pod 100 %. Takže já jako výrobce ročně prodám třeba 100 tisíc PC s windows a teď mám na výběr:
1. Podepíšu smlouvu a budu mít levnější licence
2. Nepodepíšu, licence budu mít dražší a buďto musím zdražit PC, nebo budu mít o ten rozdíl menší marži
3. Budu prodávat PC bez windows, kterých prodám ročně do 5 tisíc
Jediná přijatelná možnost je ta první. Takže ne že jsem si vybral jednu z možností, vybral jsem si jedinou možnost.
OMG. Ta čísla máte samozřejmě vycucaná z prstu, a zrovna počítačů bez OS se trvale prodává spousta (koukněte i dnes do nabídky Alza.cz). Navíc je tu řada dalších možností:
4. Budu prodávat počítače s OS/2, eComStation, BeOSem, distry Linuxu, FreeBSD, OpenSolarisem a dalšími systémy. Ty sice nemají na trhu velké procento, ale trh je veliký, takže se dost možná jeden větší dodavatel uživí, zvlášť pokud bude opravdu rozumět tomu co nabízí.
5. Vyvinu vlastní OS nebo zaplatím jeho vývoj, a zkusím s ním prorazit na trhu.
6. Dohodnu se s Applem, že budu dělat počítače pro něj.
7. Začnu místo PC prodávat servery, klidně s Linuxem, FreeBSD a dalšími UNIXy. Můžu z toho udělat značkový shop pro Red Hat, SuSE a MandrakeSoft.
8. Místo PC začnu vyrábět storage - kasle jsou prakticky stejné, jen do nich budu cpát spoustu HDD, jeden malý board na ARMu a firmware co mi skoro zdarma napsali studenti.
9. Začnu místo počítačů vyrábět mobily, autorádia, DVD/BR přehrávače, nebo cokoliv jiného, co mi přinese zisk.
10. Továrnu pronajmu nebo prodám někomu jinému, koupím si v Karibiku jachtu, pozvu pět slečen s velkýma... očima a dám si s nimi cestu kolem Jižní Ameriky.
Sám jste vyjmenoval tři možnosti, já dalších sedm. Těžko pak můžete tvrdit, že vybíráte z jedné možnosti. Pokud vám jedna možnost připadá s přehledem nejlepší, jděte do ní. Ale neříkejte u toho, že nemáte na výběr. Těch možností je totiž vždycky celá řada.
OMG ty čísla jsou PŘÍKLAD!!!!! Vy neumíte číst?
Vybírám si ze dvou možností V RÁMCI SVÉHO PODNIKÁNÍ. To, že nepodepsání pro mě znamená výraznou nevýhodu V DANÉM OBORU je špatně! Někdo s dominantním postavením mě nutí přijmou něco a nepřijmutí pro mě znamená výrazné problémy. BTW z Vašeho linku výše:
Při posuzování, zda jde o pohrůžku jinou těžkou újmou, je třeba přihlížet též např. k závažnosti možného narušení osobních, rodinných, pracovních či podnikatelských nebo jiných vztahů poškozeného pro případ uskutečnění učiněné pohrůžky...
"koukněte i dnes do nabídky Alza.cz"
Jak poznám podle nabídky celkové prodeje? Na to je nějaký speciální mechanismus?
"Těch možností je totiž vždycky celá řada."
Ne. Možnosti jsou VŽDY pouze dvě.
Ano, ta čísla jsou příklad, který jste si vycucal z prstu.
To že je pro vás jedna volba výhodnější než jiné volby neznamená, že je něco špatně. V podnikání vám nikdo a nic vám nezaručuje, že musíte mít na výběr z více stejně výhodných možností.
U mého linku jste si na prvním místě měl všimnout, že se mluví o neoprávněném jednání. A jistě se shodneme, že nabídnout lepší ceny výměnou za jiné plnění samo o sobě není neoprávněné jednání a tedy to nenaplňuje znaky vydírání.
Objemy prodeje počítačů bez OS z toho asi nevykoukáte, ale vzhledem k tomu, že se jich už dlouhá léta nabízí spousta, tak tam asi nějaký odbyt bude (na rozdíl od strojů s Linuxem, se kterými firmy většino začnou, a pak rychle skončí).
Opakuji: špatně je, že někdo někoho tlačí k tomu, aby si tu "lepší" nabídku vybral, jinak bude mít horší podmínky, než ostatní.
"U mého linku jste si na prvním místě měl všimnout, že se mluví o neoprávněném jednání. A jistě se shodneme, že nabídnout lepší ceny výměnou za jiné plnění samo o sobě není neoprávněné jednání a tedy to nenaplňuje znaky vydírání."
Jak už tady někdo psal, kdysi jste měl alespoň nějaké argumenty, dnes už většinou jen trollujete. Neoprávněné jednání se netýká požadavku, neoprávněné jednání je ta hrozba při nesplnění:
Pokud budete chtít třeba prodávat HW a nepodepíšete s někým distributorskou smlouvu, logicky budete mít horší podmínky, než ti co podepsali. Příběh MS a OEM smluv nebyl nijak výjimečný.
Tvrdit to, že nabízení výhod za podpis smlouvy je vydíráním, je 1. právně zcela nesmyslné, 2. zjevně absurdní. Pokud to nevidíte, je problém na vašem přijímači (a ne poprvé). BTW zamyslete se, proč by kdokoliv kdykoliv měl podepsal nějakou smlouvu, kdyby to pro něj nebylo výhodnější, než smlouvu nepodepsat.
Vy pořád tvrdíte něco o nějakých výhodách. Jenže to není jaksi jádro pudla. Problém je v tom, že ty výhody jsou přiznány pouze v případě exkluzivity, a to je špatně:
1. Brání to výrobci (distributorovi) dodávat i jiné konfigurace
2. Je to likvidace konkurence z pozice silnější firmy
Dám příklad: buďto podepíšeš smlouvu o ochraně a budeš pravidelně platit, nebo ti nemůžeme zaručit bezpečí a mohlo by se stát, že ti nějací vandalové třeba vyrabujou obchod.
Podle Vás tohle tedy není vydírání, protože obchodník si může svobodně vybrat vhodnější variantu. LOL :-D
Proč by MS nabízel výrobcům výhodnější podmínky, kdyby z toho nic neměl? :) Slevy nejsou zadarmo.
Řada agentur poskytuje služby ochrany objektů, a v oblastech s vysokou kriminalitou jsou jejich služby hodně žádané. Vydírání je to v případě, že někdo vyhrožuje, že když nezaplatíte, podpálí nebo vyrabuje váš obchod. To je totiž zjevně výhrůžka násilím nebo jinou újmou. Když nedostanete slevu, je naopak to plně legální. Fakt vám tenhle rozdíl uniká?
Nj. To co někdo považuje za vidírání, jsou pro někoho jen běžné obchodní praktiky. Prostě se neshodnem :-) Je to asi o tom jaké má kdo morální zásady :-) Trošku off topic. Vybíral jsem si minulý rok NB. Chtěl jsem Dell kvůli šasi a klávesnici, ale AMDčko kvůli výkonu, pochopitelně bez OS. Samozřejmně Dell tlačí jen Intel CPU, tak jsem se musel spokojit s HPčkem. Ach jo. Trh jako prase, že výrobci nevědí jak by se vnutili zákazníkům a k PC vám skoro přibalují ponožky jako bonus, ale díky těmhle "dohodám" pak pak ve finále výběr stejně na pikaču.
Obchodní praktiky běžné v každém supermarketu by vám asi způsobily šok. Poplatek za zavedení zboží do systému - bez jeho zaplacení od vás nic neodeberou. Ovšem jeho zaplacení nijak nezaručuje objednávku. Když objednávka přijde, mají vaše faktury 90-denní splatnost, a supermarket může vrátit jakékoliv množství neprodaného zboží. Když chcete něco opravdu prodat, připlatíte si za umístění zboží na prodejném místě v regálu. Pak jsou tu příplatky za doplňování zboží... A nakonec vám zavolají, že by vaše zboží rádi dali "v akci", a tedy vám snížili úhradu již dodaného zboží. Pokud nesouhlasíte, bude souhlasit někdo jiný, a prodá se jeho zboží místo vašeho. Vy si pak to svoje neprodejné můžete odvézt na vlastní náklady.
Aha, takže Dell se svobodně rozhodne, že chce nabízet jen CPU od Intelu. Vy si pak jako oběť těchto "kriminálních praktik" musíte koupit notebook od někoho jiného. Takhle hrozivě porušili vaše práva? To vám fakt nezávidím. Jak to vůbec můžete přežít? :D
Jak nic neměl? M$ by při podpisu distributorské smlouvy pochopitelně měl zisky z prodeje. Nebo mi chcete tvrdit, že dnes, kdy je vyžadování exkluzivity nezákonné, je nemá?
Ono u tzv. "racketýringu" není potřeba přímo vyhrožovat, úplně stačí neznačit, že by se "něco případně mohlo stát". Oni už lidi pochopí a "dobrovolně" zaplatí, aby se "něco případně nestalo".
Dnes má MS o výhodu méně. BTW uvolnění podmínek pro OEM licence má i řadu negativ. Například v době browser wars OEM výrobci chtěli, aby mohli předinstalovat další aplikace. Prý Javu, RealPlayer a další věci, které jejich zákazníci chtějí. MS to povolil, a skončilo to tak, že se PC dodávají nacpané spoustou cripplewaru, který zákazníci nechtějí.
Nebolo to "mierne" inak?
http://www.theregister.co.uk/2009/07/23/microsoft_hyperv_gpl_violation/
http://virtualization.info/en/news/2009/08/microsoft-violated-gpl-license-before.html
Jednu dobu to vyzeralo, ze tu prvotnu nablitu sracku zo stagingu vykopnu, lebo sa o to nikto nestaral. Na poslednu chvilu na tom zacali pracovat a nebyt relativne sirokej pomoci, mohlo to cele skoncit uplne inak...
Smlouva mezi MS a Googlem není veřejná, ale podle neoficiálních informací Google platí flat rate, nikoliv per-user. A protože GMail zachovává podporu ActiveSync pro existující i platící uživatele, je cíl Googlu zjevný: umožnit používání GMailu jen z aplikace od Googlu, případně přes webový interface (pokud se Googlu zrovna líbí UA string).
Je to samozřejmě plné právo Googlu, nakonec je to jejich služba. Nicméně jako uživateli by se mi to silně nelíbilo.
ad: "Nevím kterého.." Potrefena huse se vzdycky ozve.
ad "máte lepší a ověřené informace": mam lepsi neoverene:
Microsoft od nich vyzadoval dvojnasobek obvykle castky.
duveryhodnost minimalne takova jako u tech vymyslu o flat rate.
mam jeste dalsi neoverene informace "se zarukou":
Microsoft zere male deti.
Linus Torvalds zere male deti.
Z nezarucenych informaci si muze kazde pako vybrat co chce nebo si vymyslet svoji ...
A co mi povies k tomuto - default v Exchange 2013 je to vsetko ENABLED.
Bing Maps - When you click this app, it will be able to access limited information in the active message, such as phone numbers, postal addresses, or URLs in the message body or subject. The app may send this data to a third-party service.
Suggested Meetings - When you click this app, it will be able to access personal information on the active message, such as sender names, recipient names, email addresses, message body, and attachment information. The app may send this data to a third-party service. Other items in your mailbox can't be read or modified.
Unsubscribe - When you click this app, it will be able to read or modify the contents of any item in your mailbox, and create new items. It will be able to access personal information -- such as the body, subject, sender, recipients, or attachments -- in any message or calendar item. The app may send this data to a third-party service.
Action Items - Permissions: Read\write mailbox
When you click this app, it will be able to read or modify the contents of any item in your mailbox, and create new items. It will be able to access personal information -- such as the body, subject, sender, recipients, or attachments -- in any message or calendar item. The app may send this data to a third-party service.
Aha, takze uz neni normalni pozadat o svoleni pred vstupem do soukromi, popripade naslednym zverejnovanim soukromych informaci.
Micro$hit & Lala Onan doporucuji: nechte se smirovat by default, pokud stojite o zdani soukromi napred prolezte vsechna nastaveni a povypinejte to co jde ...
Například ta integrace Bing Maps umožňuje klientské aplikaci najít adresy v textu emailu, a zobrazit link na Bing Maps. Neprobíhá to nijak automaticky, a nemyslím, že by šlo o vstup do soukromí nebo zveřejňování soukromých aplikací.
Budete se možná divit, ale Windows v defaultní konfiguraci nemají ani založené potřebné skupiny a uživatele, nejsou nasdílené disky, není založené Group Policy... Jo, musíte prolézt spoustu nastavení. Kdo to neumí, ať si nehraje na admina.
Nemám tu WinXP, ale pokud si pamatuji, tak při instalaci úplně stejně založily jednoho admina, a nabídly vytvoření dalších uživatelů (a nejspíš s výběrem typu účtu). V doméně je to pak trochu jinak.
Jo, na Linuxu je spousta věcí natvdo vázaná na účet roota. Ve Windows je to trochu jinak.
V některých konfiguracích WinXP (tuším bez domény a/nebo Home Edition?) nemá by default heslo žádný uživatel. U domácích počítačů se to hodí, protože si většinou nepotřebujete zamykat poč heslem kvůli vlastní rodině. Samozřejmě uživatel bez hesla se může přihlásit jen lokálně.
Jiste, defaultne je kazdy uzivatel bez hesla. Je na kazdem, jak blbe si to zabezpeci nebo ne. Tady jde ale o to, ze od okamziku, kdy si vytvorite uzivatele, tak pred vami XP uslechtile skryvaji, ze uzivatel Administrator vubec existuje. Ten tak zustane bez hesla, takze i kdyz nekdo patri k tem, kteri automaticky vytvareji na Widlich dva uzivatele - obycejneho a admina - a pak Widle provozuje pod tim neprivilegovanym, porad jeste ma v systemu bezpecnostni diru, jak stodola. Kdyz se to provalilo, tak MS alespon nejakym updatem zatrhl sitova spojeni na uzivatele bez hesla. Nelze tak treba utocit na system pres zcela nechranene sdileni c$ a dalsi, ktera existuji v lepsi verzi, nez to priblble Home. Dlouho panovaly zlate casy, kdy se uzivatel bez hesla mohl dostat na sdileni a pravdepodobne i pripojit na Remote desktop.
Dobre je take to, ze uzivatel Administrator neni videt ve spravci uctu a to ani na verzi Pro. Je videt pouze v Computer Management->User Accounts nebo jak se to jmenuje. Tam ale neni videt ve verzi Home, protoze nejaky mudrc z Redmondu usoudil, ze je lepsi nepretezovat myslenkove pochody uzivatele tim, ze mu bude umozneno spravovat ucty na dvou ruznych mistech.
Nasledkem je to, ze se muzu zalogovat temer na kazdem cizim pocitaci s XP jako Administrator, protoze "prosty lid" o tomhle nevi a hesli si tak pocitac v podstate zbytecne.
A BTW, i na verzi Pro je tusim kazdy novy user defaultne clenem skupiny adminu.
MS alespon nejakym updatem zatrhl sitova spojeni na uzivatele bez hesla - o tom nevím. Zdroj?
A protože WinXP už je historie, musel jsem se podívat na screenshoty setupu. Doporučuji se kouknout na kroky 13 (pojmenování počítače a zadání hesla účtu Administrator) a 23 (vytvoření účtu bez hesel, s popisem jak přidat hesla nebo změnit typ účtu).
http://junglebiscuit.com/techxpinstallationguide.shtml
Účty přidané během administrace jsou admini. Při přidávání dalších účtu přes Control Panels se to ptá na roli admin/limited.
http://www.wikihow.com/Create-a-New-User-Account-in-Windows-XP
Ve Vistě byla změna. Účet Administrator se vytváří jako disabled, nejspíš bez hesla. K tomu se vytváří při instalaci uživatelský account s právy admina.
Když to shrnu, tak to máte trochu pomotané.
MS alespon nejakym updatem zatrhl sitova spojeni na uzivatele bez hesla - o tom nevím. Zdroj?
Zdroj si najdete sam. Po tech letech uz neni snadne to vygoglit. Nicmene mam dojem, ze se o tom psalo i tady a sam mam pocit, ze jsem to nekde pouzival a pak to prestalo chodit. MS tu berlicku vydal, kdyz o tom psal uz i mistni zpravodaj v Hornich Praskolesich.
Účty přidané během administrace jsou admini. Při přidávání dalších účtu přes Control Panels se to ptá na roli admin/limited.
Jo, a defaultne je zaskrtnute, ze je novy user admin. Typicky BFU ani nevi, co to je nebo to v nem vyvolava pocit moci a tak to tak necha.
Ty screenshoty ze setupu jsou z nejake verze XP s SP3. Takovou jsem v ruce nikdy nemel, takze nevylucuji, ze se chytli za nos a udelali nejakou zmenu. Nicmene pomotane to mate asi vy. Mate jinak nejake vysvetleni pro to, ze kolikrat prijdu ke stroji s XP Pro a najdy admina bez hesla? To si ti lide dali tu praci a to heslo zrusili? U Home je pak Admin bez hesla skoro samozrejmosti.
Take si z instalace XP Pro nepamatuji tu obrazovku 23. Nevylucuji, ze jsem zapomnel, ale spise mam pocit, ze se jedna o novotu z novejsich instalaci. Uz jste nekdy videl XP, kde byl jenom uzivatel Administrator? Ja ano a ne jednou. Administrator se totiz objevi na Welcome Screenu, kdyz nevytvorite jineho uzivatele. A jak by k tomu doslo, kdyz by v instalaci byla obrazovka 23? Snad leda tak, ze by vytvoreni dalsich uzivatelu bylo pouze dobrovolne, coz je na dve veci. Podotkneme, ze vytvoreni uzivatelu *bez hesla* je take typicky napad z Redmondu.
Články k Windows XP jsou pořád v MS KB, a pokud máte pravdu, tak to můžete triviálně doložit. Podle mě si to ale pletete. Ve WinXP bylo možné vypnout požadavek na heslo u sdílení disků. Opět to má v domácnosti dobré důvody.
Ano, výchozí stav zaškrtávátka je admin. Pokud BFU neví, nechá to tak, a všechno bude fungovat jak předpokládá.
Screenshoty z instalace WinXP bez SP ukazují stejné dialogy. To heslo admina byl možné nechat prázdné (předpokládal bych že to pak vyhodilo warning). Pokud jsou uživatelé matláci, asi jen klikali next, next, ok, next. Vytvoření druhého a dalšího účtu bylo nepovinné; u prvního účtu si nejsem jistý.
Uživatelé bez hesla se mohou přihlásit pouze lokálně. V té době lidé počítače doma často sdíleli, a věci před sebou nezamykali, tak jako si doma před rodinou asi nezamykáte pokoj.
Trivialne si to dolozte sam. Za existenci XP bylo snad nekolik tisic zaplat. Opravdu nevim, jak to tam chcete najit a je to prilis stare na to, aby se to dalo snadno vygooglovat. Dost mozna, ze nastaveni, ktere zakazalo pripojeni na sdileni uzivatelum bez hesla, se objevilo v SP2. Tam par veci pritvrdili, dost mozna, ze i tohle.
BTW, problem (minimalne Administrator bez hesla) se tyka i W 2003 a dokonce byli lide, kteri nakoupili pro fabriku hafo notebooku s W 7 a byl tam administratorsky ucet bez hesla.
Sdílení chráněné hesly bylo samozřejmě v první verzi WinXP, a jak jsem psal, požadavek na heslo se dal vypnout.
Windows Vista, a asi i 7, zakládají při instalaci účet uživatele-admina. Účet Administrator je minimálně ve Vistě zakázaný - a ano, asi u toho nemá heslo. Pokud měl někdo účty povolené a bez hesla, asi někdo dojebal předinstalaci.
Takže ještě jednou, po milion prvé. Monopol, z řeckého monos=jediný, polein=prodejce. Definice je taková, že existuje jediný výrobce či prodejce daného statku, A ZÁROVEŇ neexistuje substitut, A ZÁROVEŇ existují nepřekonatelné překážky vstupu na trh. U Microsoftu neplatí ani jedna podmínka.
Vasa definicia je nespravna. Existuje totiz aj pojem monopolisticka konkurencia, co v podstate znamena, ze sice existuje viacero firiem v rovnakom odbore ale iba jedna dodava specificky produkt (windows), ktory dovoluje monopolne spravane v danom regione ci trhu.
Tiez nemate pravdu ze u MS neplati ziadna z vasich podmienok. Dost casto plati ta posledna. To plati napr. pri predistalovanom windowse pre notebookoch.
Kazdopadne suhlasim ze MS zacina postupne o tento monopol prichadzat co je len dobre a to stale pripominam.
Monopolistická konkurence se týká primárně toho, že nabízené produkty nejsou perfektními substituty. Výrobky se liší například značkami, různými vylepšeními apod. Příkladem může být oblečení, pohostinství, automobilový průmysl. Bundu značky Adidas, se stejným střihem a materiálem, prostě nikdo jiný nedělá. Podobně hospůdka u vás na rohu je jediná, a čínská restaurace o blok dál je prostě jiná. Podobně nikdo jiný než Porsche nedělá Porsche Panamera.
Monopolistická konkurence samozřejmě nedává výrobci možnost se chovat jako kdyby měl monopol. Když Adidas nebo Audi nastaví desetinásobnou cenu svých produktů, zákazníci prostě koupí Nike nebo BMW. Když hospůdka u vás na rohu zvedne ceny na desetinásobek, asi také zvolíte blízkou čínskou restauraci, nebo nějaký jiný podnik.
Mimochodem mi není jasné, jak vás příspěvek má dokazovat, že "moje" definice monopolu (mimochodem opsaná z nějaké učebnice) je nesprávná.
Tak to sa nehadam ale o tom ci nieco je perfektny alebo nieje perfektny substitut tu vobec nieje rec, preto je vase vysvetlovanie zbytocne.
Tiez monopolisticka konkurencia nie je iba o cene ale su aj ine moznosti okrem ceny ako obmedzovat trh. Aby som to aplikoval na vas priklad, tak proste si u svojho znameho na policii vybavite zakaz vjazdu do tej blizkej cinskej restauracie + pravidelne kontroly tej restauracie od hygieny (doteraz mi nieje znama jedna cinska restauracia, ktora by presla bez problemov).
Vasa definicia monopolu je prave az priliz ucebnicova ale asi ste si pomylil forum. Tu sa bavime predovsetkym o IT a nie o ekonomii a ako monopol berieme aj pojem, kde sa zucastnuje aj monopolisticka konkurencia aj ked to tak poda ucebnice ekonomie nieje. Na ekonomickom fore by som ale vasu definiciu monopolu bral za spravnu. Odporucam menej citat a pastovat definicie z ucebnic, pretoze nebudete schopny porozumient kontextu prispevkov a aj vase odpovede budu mimo kontext (co sa uz deje).
Pokud v diskusi používáte ekonomické termíny, měl byste je (nejen vy) používat správně. Bez toho jste mimo kontext. Předpokládám že kdybyste četl na serveru duskutujícím státní správu něco o operačním systému Microsoft Office a webovém serveru Sharepoint, také byste se zděsil.
Budoucnost je jednoducha ...
Mam tu 100PC. Vsechno 5+let stary stroje, vpohode funguji, vpohode staci na kancl praci pro kterou sou urceny ... na vsech jsou XP.
Ted mam zhruba nasledujici moznosti ...
1) koupit 100x licenci novejch widli (samo by tam prisly 7, protoze 8 jsou zcela mimo realitu) = 100xcca 5kKc => 1/2M
2) koupit 100x novej stroj = 100x cca 10kKc => 1M (rozhodne daleko vhodnejsi nez predchozi varianta - vymeni se i HW)
3) nahodit na ne tuxe - aktualne ve fazi testovani.
Pomijim zcela nesmyslny reseni jako trebas porizeni tenkych klientu ... z nabidek ktery tu mam ... to vychazi tak, ze cena + licence == cena desktopu s widlema, s tim, ze na web se useri nepodivaj, protoze na to bych potreboval blade pro kazdyho extra ...
Widli aplikace se spusti v lokalnim okne za pomoci TS (licence na nej firma ma) => 3ti varianta vychazi na porizovaci naklady ... 0.
Takže budete muset vybudovat IT oddělení schopné podporovat Windows i Linux (a to i na koncových stranicích), koupit nějaký SW pro správu sítě (náhradu Group Policy), hrýt si s Directory Services, zakoupit podporu na desktopový Linux a aplikace na něm běžící, řešit problémy s drivery a aplikacemi pro Windows (ne všechno běží na Terminal Serveru) atd. A ten HW stejně nejspíš nahradíte, protože 5+ let starým strojům začnou odcházet disky, monitory, a na nová distra Linuxu budou na daném HW pomalá (zvlášť jestli na desktop nainstalujete nějaké mamuty jako OO/LO nebo FF). Nakonec vás to sice vyjde dráž než upgrade na novou verzi Windows, ale můžete jako v Mnichově slavně vydat zprávu o tom, kolik jste vlastně ušetřil :D
5 let starý stroj je dostatečně výkonný i na dnešní distra, LO a FF. Já provozuji Win 7 x64, LO i FF (mimo jiné) na 7 let starém notebooku a běhá to velmi svižně. Je pravda, že klasický HDD jsem nahradil SSD, ale to byla jediná drobná investice. Komp v pohodě ještě pár let poslouží.
Jj, pokud jste si koupil dostatečně silný notebook, zvětšil paměť, vyměnil HDD za SDD, a ten notebook netaháte s sebou, tak mohl i vydržet. Jenže kancelářská PC mívají - zvlášť v ČR - dost slabou konfiguraci. Zkuste pracovat měsíc s novým počítačem, a pak používat 7 let starou plečku - budete růst z pomalé odezvy, malého monitoru atd.
Mám Core 2 Duo, což je na dnešní dobu nic moc. 5 let staré PC nebudou o moc horší. Paměť jsem dokoupil, protože potřebuji mít spuštěné virtuály, jinak by mi v pohodě stačily ty 2 G, co tam byly. NTB jsem přenášel téměř denně 5 let, poslední dva roky už ne, ale to nemá s výkonem nic společného. A, světe div se, pokud nainstalím dnešní distro s nějakým normálním window manažerem do virtuálu s jedním jádrem a 1 G paměti, běhá svižně. Na kancelářskou práci nebudu nikomu pořizovat 4 K IPS :-)
Jeden nemajetny znamy nasel na ulici vyhozeny notebook. Prinesl mi ho, jestli by se mi nehodily nejake soucastky. Byl to ACER s Celerem, mozna 10 let stary nebo skoro tolik, 512 MB pameti. Krome obvykleho problemu deklu praskajiciho okolo pantu a haldy prachu na chladici tomu nic nebylo. Jen tam nejaky blb zkousel nainstalovat Widle Vista a nevyslo to, stroj nebootoval.
Toz jsem tam prihodil dalsich 512 MB pameti z elektroodpadu, hodil jsem tam Lubuntu a pak jsem ziral, jak to na tom mrska. Je to rychlejsi, nez na mem dvojjadrovem Atomu na vyssi frekvenci. Jo, takovehle OS v Redmondu neumeji.
BTW, kdysi jsem mel podobny ACER zhruba ze stejne doby, byly na tom XP. I s pridanou pameti to byla totalni tragedie. I pote, co se dokoncil wupdate a update Avastu, to byla totalne tragicky pomala sracka. Fuj!
Tohle není poprvé, co zmiňujete sběr odpadků. Nežijete vy někde v Indii?
http://www.csmonitor.com/var/ezflow_site/storage/images/media/content/2013/080813caindiaragpickers/16565721-1-eng-US/080813CAIndiaRagPickers_full_600.jpg
Nevysvetluje to nic. Mozna si nedovedete predstavit, ze existuji lide, kteri nemaji na koupi pocitace. Nicmene se rozhlednete a zjistite, ze takovych je vsude dost. A v CR jsou v takove situaci i mnozi Cesi. Vubec neni potreba byt Ind. Pricemz dotycny Ind ma alespon co jist, zatimco spousta Cechu dnes vybira popelnice. To vite, to je ta promyslena ekonomicka politika, uspesna privatizace, rozvinuty socialni stat.....
Nevidim prilisnou souvislost otazky s tim, co jsem napsal. Ne, v Indii jsem nebyl, znam lidi, kteri tam byli a i nejake ty Indy.
Pokud chces rici, ze Indie je moderni zeme, blabla, tak ano, na jedne strane je. Na strane druhe jsou tam spousty lidi, kteri ziji v nepredstavitelnem svrabu. A pak jsou ti nekde mezi, z nichz take rada neni bohata, i kdyz treba nejsou o zebrote. On treba takovy riksa treba nezije na ulici za kontajnerem, ale nemuze si take stezovat na nadbytek penez, ktere se mu nevejdou do matrace.
Takze na jednu stranu tam maji jaderne zbrane, bujici prumysl (kde lidi pracuji kolikrat za mizerny plat skoro jak v Cine), na druhou stranu jsou tam treba nedotknutelni, kteri ziji v krabici na skladce, ze ktere doluji kovy na prodej do sberu.
Těžko si představím, že někdo musí vybírat popelnice, nebo dokonce nemá na počítač. Proč? V ČR je přece obrovská spousta práce (Praha-východ má nezaměstnanost jen 3.6%), a při troše snahy práce najde každý. Vyjma toho má ČR i rozsáhlý systém sociální péče.
Mimochodem za blahobyt každého jedince je někdo odpovědný. Je to konkrétní osoba. A není to prezident, ani ministr práce a sociálních věcí. Je to ten dotyčný člověk, který je odpovědný sám za sebe. Někdy mi přijde, že to pár lidem ještě nedošlo. Poslal bych je na půl roku žít někde mezi domorodci, aby si zvykli, že mají buď co uloví/vyrobí, nebo co jim ostatní dají ze soucitu.
Aha, yakze v CR konecne uderil ten kyzeny blahobyt, ale me to nejak uniklo. Proc tedy je tolik nezamestnanych, zejmena v nekterych regionech? A co ti vsichni ti lide, kteri nekde zarezavaji vzdy na zkusebni dobu a za nejakou almuznu a pak je vyhodi a najmou jine, zase na zkusebni dobu?
Pravicacke kydy o tom, jak je kazdy sveho stesti strujce, si nechte. Takle to nefunguje anebo jen do urcite miry.
Nezaměstnaných máme 8-9%, což není úplně skvělé, ale také to není tak špatné (koukněte třeba do Španělska). Jsme na tom dokonce tak skvěle, že spousta obyvatel radši pohodlně žije na dávkách, než by si hledali práci. A obyvatelé Dobrovíze a Brna jsou na tom tak skvěle, že nestojí o vytvoření tisíců pracovních míst Amazonu. Zrovna těm by někdo měl vysvětlit, že pozemky pro průmyslové zóny jsou dávno schválené, a sklad Amazonu má na rozdíl od řady jiných provozů nula komínů.
Tak to samozřejmě funguje: každý se o sebe na prvním místě musí starat sám. Pochopitelně kdo se nesnaží, nemůže čekat žádné skvělé výsledky.
A pak je tu jeste pohled tech co o tom neco vi:
Clovek ktery "zije na soc davkach pohodlne" mimo jine vyrabi potomstvo jak kralik, lze (aby dostal vic nez mu prislusi), ozeli ruzne veci jako "prebytecnou" hygienu (zadne praci prasky, vlozky, zubni pasty, myci prostredky, voda na myti ...) a rozumnou/zdravou stravu apod, o kvalite bydleni nemluve.
Na druhou stranu mu ale zbude neco na doplnkove vitaminy jako Nikotin a Ethanol, ktere k preziti v extremnich podminkach potrebuje ve zvysenych davkach.
I tak je obcas nutne prijmy doplnit "sberem prirodniho bohatstvi" (napr. elektronika, drahe kovy ale v podstate vse co neni pribite), obzvlast pokud pouziva drahe leky s doplatkem (ten druh co se aplikuje snupanim ci injekcne).
O tom jakym zpusobem k obzive vyuziva sveho cetneho potomstva se radsi rozepisovat nebudu.
Práce schopný dospělý člověk by měl být schopný uživit vlastní děti, nebo si je nepořizovat. Samozřejmě je potřeba pomoci lidem v nouzi. Ale překvapuje mě, s jakou lehkostí u nás všichni přijímali sociální dávky ve formě rodičovských příspěvků. Copak není věc cti každého muže, aby živil své děti on, a ne jeho sousedi?
Stimulace porodnosti pomocí přídavků na děti má zanedbatelný vliv, a to jen u lidí z nejnižších sociálních vrstev, kteří si z rození dětí udělají business. V ČR a SR jde například o některé romské rodiny.
Jako daleko lepší podpora porodnosti se ukazuje například dobrá dostupnost školek. Bohužel tu v ČR nejsme schopni zajistit, a vždycky jsme překvapení, že je těch dětí nějak moc, nebo naopak málo. Nakonec jak by to soudruzi mohli tušit dopředu, když mají občany registrované od narození, a registrují všechna úmrtí i změny trvalého bydliště? :/ Další možností jsou soukromé a firemní školky, které brzdí různé absurdní předpisy, a mimo jiné se proti nim staví odboráři.
Z Core 2 Duo jsem upgradoval minulý rok. 2GB RAM se sice kdysi zdály jako veliká spousta, ale dneska vám je sežere Firefox s pár otevřenými taby Facebooku nebo Youtube.
Dnešní mainstreamové distro Linuxu, například Ubuntu, vám na tom starém HW nepojede nic moc. 4K IPS na práci asi nepotřebujete (BTW už ty 4K monitory konečně naučili víc než 30Hz?), ale 20+" monitor je u nových počítačů samozřejmostí. Pracuje se na něm daleko lépe, než na malých monitorech.
Notebooků máme spoustu, se všemi se cestuje, a většina z nich mechanicky odešla do tří let. Nejčastěji odcházejí klouby displaye, HDD, případně klávesnice zničí display. Baterky vydrží cca dva roky (a někdy jen pár měsíců - naštěstí jsme nikdy nehořeli), občas odejde zdroj, dříve odcházely výbojky podsvěcující obrazovku, někdy kabely spojující obrazovku s hlavní jednotkou, a tradičním problémem samozřejmě klávesnice a ventilátory. Pochopitelně když se s notebookem necestuje, vydrží výrazně déle. Při přenášení z kanceláře domů může vydržet podobně jako když leží celou dobu na stole, záleží na zacházení.
Jsem presvedcen, ze by to muj Esus vydrzel. Staci s nim netriskat o zem. Ale holt nekteri lide neumeji s vecmi zachazet a holt ne vsechny masiny jsou decentne zkonstruovane. Zkuste si priste koupit neco jineho, nez ACER. Treba ThinkPady x61 jsou dnes tak stare, ze jsou skoro k nicemu, nicmene z tech nekolika, ktere vidam v okoli, se zadny nerozpada.
Pokud někdo v práci leze na FB nebo Youtube, asi moc práce neodvede :-)
Dnešní mainstreamové distro linuxu, třeba Lubuntu, nebo Mint, pojede na Core 2 Duo jako blesk. Jak jsem psal, jede svižně i ve virtuálu s jedním jádrem a giga ram. A fakt nevím, proč bych měl na kancelářskou práci někomu pořizovat 20+ monitor. Že je běžný u nových kompů je tak nějak irelevantní. Já mám NTB 17" a dělám na tom složitější věci, než psaní ve Wordu nebo účto. Máti má NTB 16" a dělá na tom v pohodě právě tu kancelářskou práci, navíc browsí po netu a kouká na filmy. Dříve používala externí monitor, ale už ho nepoužívá, prostě jí stačí displej notebooku.
Je fakt, že já kupoval na tu dobu kvalitní NTB, protože jsem počítal s tím, že bude namáhaný. Nicméně vydržel. Ale to už je mimo, přenášení se stolních PC netýkají.
Ehm... Pokud jedete distro ve virtuálu s jedním jádrem a 1GB RAM, tak máte na hostu nejspíš víc paměti. Ten soubor, ve kterém máte virtuální stroj, se pak cachuje do té paměti hostu. Navíc jste psal že máte SSD. Jinými slovy říkáte, že trabant naložený na nákladní tahač jede vlastně celkem rychle, a ani to moc nedrncá :D
Ohledně monitoru: zrovna při práci v MS Office velký monitor hodně pomáhá. Naopak pokud mastíte regexpy v okně terminálu (což je nepochybně složité), klidně vystačíte s tímhle:
http://www.catb.org/~esr/writings/taouu/html/graphics/vt100.jpg
BTW je celkem štěstí, že nepoužíváte psací stroj. Děláte složitou práci, a stačí vám ten psací stroj, tak proč by ostatní měli mít na jednoduchou práci nějaký počítač? ;)
Virtuál jaksi nemůže být rychlejší, než hostitel. Takže pokud virtuál provozuji na mém 7 let starém C2D NTB, vyplývá z toho co? Navíc už vidím, jak host, maje 4 giga ram, nakešuje 15 gigový soubor virtuálu :-) Ve správci vidím využití paměti cca tolik, kolik má host přiděleno.
Velký monitor NENÍ NUTNOST. Vše ostatní jsou jenom kecy okolo. BTW nemastím regexpy v terminálu. To je zřejmě nějaká Vaše obsese, že to zmiňujete celkem často :-)
OMG. Cachování se neprovádí po souborech, ale po clusterech (na Linuxu asi po sektorech). Cache se nepočítá do paměti procesu, a ve většině případů ani do celkové obsazené paměti.
Velký monitor samozřejmě není nutnost, podobně jako není nutnost LCD místo CRT. Ale velký monitor je daleko lepší, zvlášť na práci s dokumenty.
Jak jsem psal, zároveň vám to přinese i spoustu nákladů. Kdybyste musel přijmout jen jediného člověka na migraci z Windows na něco jiného, vyjde vás už cca po půl roce levněji upgradovat ty licence. S náklady na zaměstnance se totiž nedostanete pod 50k měsíčně (zjistěte si kolik dělají odvody), a to je 600k ročně - plus ty náklady které jsem zmiňoval dříve.
Můžete to samozřejmě udělat jako v Mnichově: sestavit si tým specialistů, vytvořit si vlastní distro, a deset let migrovat. Jestli tohle někoho vyjde levněji než upgrade MS licencí, musí něco dělat zatraceně špatně.
Navíc není třeba nikoho přijímat, ten člověk už ve firmě je.
S vlastním distrem, instalací serverů s tímto distrem zákazníkům a jejich následnou správou mám poměrně dobré zkušenosti. Celkové náklady vycházejí mnohem příznivěji, než kdyby se jim instalovaly windows. Těch serverů běží kolem 200.
Pravě proto jsem ten termín poupravil na dominantní.
Na nic z toho dalšího jsem se neptal. Ptal jsem se, kolik % má na desktopu Canonical. Vzhledem k tomu, že linux má kolem 2 % a Ubuntu je pouze jedna z mnoha distribucí, tak se u Canonicalu NEMŮŽE jednat o zneužití dominantního/monopolního postavení, tudíž Vaše poznámka o něm je irelevantní.
I toho dominantního postavení je to v případě MS otázka. Jde o definici rozhodného trhu. Pokud mluvíme o trhu OS, tak tam díky Androidu a Applu jde MS v procentu licencí dost dolů.
Tomu co provádí Canonical a řada dalších se říká predatory pricing, případně undercutting. Je samozřejmě špatně, když je to samé jednání u jedné firmy v pořádku, a u jiné je stíhané. Jakožto zastánce svobody a tedy i volného trhu jsem za to, aby mohl kdokoliv nabízet produkty za jakoukoliv cenu, případně bezplatně.
Bavíme se o desktopech. Uvádí se 90 % Windows. To je silně dominantní postavení.
Volný trh je utopie, stejně jako myšlenka komunismu. Trh není samoregulační mechanismus, bez regulací to nejde a nikdy nepůjde. No, možná půjde, až lidé transcendují na vyšší úroveň bytí a zbaví se svých špatných vlastností :-)
To je právě o definici rozhodného trhu (tedy trhu na kterém chcete hodnotit tu dominanci). Jsou to OS pro desktopy, x86 počítače, nebo obecně pro počítače? Pokud rozhodný trh "správně" zúžíte, samozřejmě vždycky najdete nějaké dominantní postavení. V případě desktopů je dobré si uvědomit, že tablety a telefony jsou do značné míry substitutem (náhražkou) desktopu.
Proč by volný trh neměl fungovat? Samoregulační mechanismy samozřejmě má.
Jak jsem psal, pohled na věc se liší podle definice rozhodného trhu.
Trh to samozřejmě řeší. Kartelové dohody ani zneužívání dominantního postavení přece nijak nebrání konkurenci ve vstupu na trh. A nechat se uplatit je v nestátní sféře prakticky neznámá věc, protože majitel podniku má přímý zájem na tom, aby mu peníze neutíkaly. To jen státní správa se ráda míchá do všeho, zachází s penězi které nám bere násilím (zkuste nezaplatit daně), a kontrola absentuje, protože plátci těch peněz mohou leda jednou za pár let ve volbách zaškrtnout políčko A, B nebo C. O to víc překvapí, že přestože stát zmrví na co sáhne, chtějí po něm Češi, aby například vyráběl pivo, hospodařil v lesích, vyráběl energie apod.
"Kartelové dohody ani zneužívání dominantního postavení přece nijak nebrání konkurenci ve vstupu na trh"
Vy si snad fakt děláte srandu. Proč se asi kartelové dohody dělají? Asi aby podpořily vstup konkurence :-D
O politice tady diskutovat nehodlám, nicméně uplácení patří mezi způsoby, jakými si firmy nekale zajišťují odbyt.
Kartelové dohody jsou o společném využití pozice na trhu, nikoliv o zabránění vstupu konkurence.
Samozřejmě soukromé firmy uplácejí - ono bez toho bohužel nejde získat státní zakázku. Ale viděl jste někdy, aby se soukromá firma nechala uplatit? Asi ne, protože je to mimořádně vzácné. A přesně o tom jsem mluvil. Stát hospodaří s vašimi penězi, ale ty peníze platit musíte (zkuste neplatit daně a koupit si místo toho službu od někoho jiného), nemáte nad nimi prakticky žádnou kontrolu (jednou za pár let zaškrtnutí A/B/C ve volbách), a stát ve většině oblastí nepřipouští žádnou konkurenci.
Kartel je forma obchodní dohody mezi soutěžiteli, která narušuje hospodářskou soutěž. Cílem kartelu je omezení, nebo vyloučení konkurence a maximalizace zisku celého odvětví.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kartel
Buďto jste hlupák Vy, nebo máte za hlupáky nás. Jinak fakt nevím.
Já o podplácení soukromých firem nemluvil. Ani by mě to tak nějak nenapadlo.
ChromeOS môžem bez problémov vymazať, pretože som zaň nikomu nemusel zaplatiť. Kdežto za widle od M$ platím v cene notebooku, takže kúpou takéhoto notebooku som zbytočne vyhodil peniaze do luftu (o tom, že by som tú zvrhlosť z redmontnu používal sa vôbec nedá uvažovať).
Z toho mi vyplýva, že notebook s CHromeOS si bez problémov môžem kúpiť, kdežto notebook s widlami jedine z donútenia - nie každý notebook sa dá kúpiť bez výpalného pre M$, či tú kravinu budeš používať alebo nie.
Nikdy neuvazovat o utopenych nakladech. Nikdy.
Kdyz budu mit moznost koupit si za X Kc notebook s Windows, co po nainstalovani Linuxu bude splnovat me pozadavky, tak ho koupim, prestoze existuje notebook za X+Y Kc, ktery take splnuje me pozadavky a Win neobsahuje. (kvuli "vtipnym" komentatorum dodavam, ze X, Y > 0). Je to blbe, ale clovek proste muze koupi notebooku bez Win a jejich smazanim usetrit. Nebudu soudit, zda je to dobre, spatne, ale je to tak.
Kupoval jsem teď novej noťas manželce. Z toho, co se dlo nejlíp na její požadavky, vyšel cenově nejlíp noťas s předinstalovaným Linpusem + dokoupení 4M RAM. Proti stejnýmu modelu s WP7 o cca 1200 levnější. Takže stačí nelpět na prákovinách jako klitoris na klávesnici...
A ještě jedna podstatná věc, nebyl to nákup v nějakým přitroublým Electrowordu nebo Datartu, kde si nejspíš počítají paušálně náklady 200 litrů za zavedení zboží do systému a pak je v ceně zboží zkouší rozpustit...
Nechapu, proc to tolik lidi vzrusuje, vzdyt je to dobre, ze se trh konecne dostava do normalni polohy. Copak je normalni, aby 90% procent lidi pracovalo ve stejnem prostredi? Chapu, ze lenochodum to unifikovane prostredi vyhovuje, ale ja to pokladam za totalne nenormalni a nechci k tomu vubec nijak prispivat. Copak neni fajn, ze muzeme vybrat z nekolika operqacnich systemu? Me jen mrzi, ze jich je tak malo, jak bych jich chtel jeste vic. Ta predstava, ze vschni budou pracovat v jednom OS, me desi stejne, jako ze vsichni budume jezdit v aute jednoho vyrobce, ktery bude mit na trhu pouze tri typy. Ale co auta, co obleceni, vsichni budopu mit maximalne tri druhy kalhot, dri druhy tricek a dri druhy bot. Prijde to nekomu bezva? Me vubec, chci si vybrat, chci se ucit, chci vsechny systemy propojovat a nastavovat, jakakoliv homogenie me k smrti desi. Takze at podil windows klesa, at se rodi nove znacky, nove systemy, nove napady a nove reseni.
Standardizace operačních systémů není nic špatného, roztříštěnost přináší jen další náklady. Programování přenositelných aplikací je problém, pokud je systém úplně jiný.
Většinu lidí spíš děsí představa, že co mohou udělat na jednom počítači, tak na druhém nemohou. Vede to k přesunu aplikací na web - aspoň tam, kde to jde. Ale všude to nejde.
Auta - podívejte se na VW, mají jednu unifikovanou platformu, jen nastaví pár parametrů (vzdálenosti kol) a hodí na to jinou karoserii (skin). Je to výhodné a levné. Mohou být levnější náhradní díly, snadněji a s nižšími náklady se vyvine nový model, vylepšení platformy se projeví na všech modelech ...
Ano, standardizace OS je dobra, ale pokud bude vsude jeden konkretni system (a zrovna windows), tak se jedna o unifikovanost a tu ja nemam rad. Naklady prenositelnych aplikaci me vubec nezajima, at ji autorska firma zaplati, pokud bude aplikace uspesna, stejne ty penize firma vydela zpet. S nimi nemam zadnou litost:-) A mit strach v dnesni dobe, ze udelam na jednom kompu neco a na druhem ne, v dobe cloudu, web aplikaci a vsudypritomnem internetu a site obecne, je uz trochu passe. Staci mit jen ty spravne navyky a vse je bez problemu. S temi auty uvadite jednu konkretni firmu, tam takovy vyvoj povazuji za naprosto normalni. Ale kvuli toho prece nebudou mit vsichni lidi jednu znacku, anebo vsichni vyrobci nebudou delat presne kopie jedne znacky, to by se ztratil smysl jejich existence, prave ta pestrost je to co dela ten trh zajimavym.
Pockat! Naklady na prenositelnost jsou zpusobeny z velke casti prave monopolem Microsoftu. MS mel dlouho tak dominantni postaveni, ze dokazal zlikvidovat veeeelkou spoustu standardu. Vzpomenme na sabotaz ODF, OpenGL, HTML, web technologii obecne, win-only drivery a libky od vyrobcu. Kdyz by nebyl MS >90%, byly by naklady na prenositelnost zlomek dnesnich. Uz se to ale zlepsuje (korelace s problemy MS), a je to videt :)
Měl byste si ale také vzpomenout na sabotáž OOXML od Sunu, IBM a spol., bažinu jménem OpenGL extensions a nevhodnost OpenGL pro hry před příchodem DirectX, sabotáž box modelu od W3C která vedla k rozbití zpětné kompatibility webu, řeči vývojářů kernelu o nutnosti uvolňovat zdrojáky veškerých driverů pro Linux atd.
Jinak obecně pokud se platformy liší, tak je přenositelnost samozřejmě komplikovaná. A kdyby se ty platformy nelišily, tak zase nemá smysl mluvit o multiplatformním vývoji :)
LSD je sice v principu stimulant, ale vzhledem k rozsahu OOXML myslím, že byste ho ani tak za víkend nenapsal. BTW kdybyste si někdy chtěl stěžovat na rozsah OOXML, tak ODF 1.2 má v OASIS verzi 1204 stran. Až bude umět třeba i opravdu použitelné trackování změn v dokumentu, nejspíš bude velké jako OOXML.
Ano, budou to implementovat dva ruzni Indove nebo spis dva ruzne tymi Indu, protoze ta sracka ma nejakych 6000 stran a jenom precist to trva tydny. A budou to implementovat dva tymi, protoze kdyz to nekdo tak dementne navrhl, je nejspis zcela vyloucene, ze by ten filtr obsahoval nejake spolecne casti, ktere by slo vyuzit pro import do ruznych aplikaci. Nezbyde, nez implementovat extra filtr pro kazdou aplikaci zvlast.
Ano, kdežto sračka jménem ODF má ve verzi 1.2 (OASIS) 1204 stran, plus je tam linkovaná spousta dalších specifikací. Jestli máte chuť, můžete si obě specifikace (a jimi linkované specifikace) stáhnout a spočítat stránky strojopisu. A až se ODF naučí to co umí OOXML (například Track Changes), bude mít možná podobný rozsah ;)
Jaké společné části podle vás bude mít filtr formátů Wordu a Excelu? Word processor používá objekty jako jsou znaky, odstavce, sekce, chunks atd., kdežto spreadsheet používá buňky. Jestli je zarovnání odstavce word processoru a buňky spreadsheetu popsané stejným atributem, to při implementaci nehraje vůbec roli. Buňky spreadsheetu mají prostě úplně jiné vlastnosti, a nemá smysl si hrát na to, jsou to třeba odstavce.
Zas zavadzate svojimi bludmi ako sun ci IBM lobovali proti OOXML? A opengl pred prichodom directx, ved to bolo tak pred 20 rokmi. To je uz ubohe spominat stav pred takou dobou. Alebo ako podozrievate W3C, ze rozbil web. Skutocne, pokial nieco nie je od M$, tak je to automaticky zle. Zacinam pochybovat o vasom psychickom zdravi. Minule som cital, ze hateri v diskusiach maju prejavy sadomasochizmu. Mozno by ste mal zvazit psychiatricke vysetrenie.
Myslím že lobbování Sunu a IBM proti OOXML bylo už popsáno. U OpenGL opravdu popisuji stav před 20 lety, nicméně ta bažina extensions se za tu dobu moc nezlepšila :/. A ve W3C opravdu přijali box model, který je jak nelogický, tak v rozporu s tím co používaly v té době rozšířené browsery, a tím postavili Netscape i MS před volbu buď rozbít kompatibilitu webu, nebo jít vlastní cestou.
Mimochodem dneska všichni hrozně slaví, že se v browserech implementují drafty CSS3 a HTML5, přičemž finální recommendation se čeká cca v roce 2016 (a jak známe W3C, tak to nejspíš bude později). To že ve finálním recommendation může být něco úplně jiného než v draftu, a že to opět může rozbít web, jak to ve W3C už ukázali, zjevně nikoho nezajímá.
To co píšu jsou prostá fakta, která lze snadno dokladovat. Pokud vám vaše víra brání vidět fakta, měl byste toho psychiatra vyhledat spíš vy.
Lobovani MS pro OOXML take uz bylo popsano. Na hlasovani pro prijeti se tehda najednou zahadne objevili zastupci zemi, ktere se nikdy zadneho hlasovani nezucastnili a u nichz vetsina lidi musi pouzit atlas, aby nasli, kde ze to vlastne lezi. Navic se casto jednalo o zeme, ktere nemohly na prijeti OOXML mit zadny zajem, ale spis naopak, protoze tam nemaji za co nakoupit Widle a MS Oppice. Dokonce to bylo nejen prvni hlasovani, ktereho se dotycne zeme zucastnili, ale pravdepodobne na dlouho i posledni. Zrejme az do doby, kdy MS bude zase potrebovat prosadit nejaky standard.
To už jsem popisoval - o žádnou záhadu nešlo. Sun a IBM chtěli do státní správy protlačit nikým nechtěný OOo s komerční podporou, a proto zablokovat standardizaci OOXML. MS následně vyzval písemně i ústně své partnery, aby se zúčastnili standardizačního procesu, protože jinak jim hrozí ztráta příjmů z prodeje MS Office a aplikací postavených nad MS Office. No a partnerům se nechtělo ty peníze nechat Sunu a IBM, takže přišli, hlasovali, a prosadili svou.
Zneužití standardizačního procesu k netržnímu prosazování jinak neúspěšného SW je svinstvo. Pokud se to nebude opakovat, a bude se jednat věcně, nemá MS důvod zvát partnery na hlasování.
Kdyz zacne standardizovat MS, tak nekde je zakopany pes. MS to totiz byl, ktery se snazil drzet zakazniky v zajeti svych nestandardnich formatu a technologii a standardy, ktere nekso jiny dal dokupy, systematicky porusoval a rozbijel.
Navic v pripade OOXML nemel MS vubec v umyslu neco standardizovat. Predstava byla takova, ze bude zakzniky i nadale drzet ve vendor lock-in. Jenze pak se zacaly mnozit pripady, vcetne EU, kdy zacaly byt vyzadovany otevrene formaty. V ten okamzik si soudruzi v Redmondu uvedomili, ze jim uz zase ujizdi vlak a horkou jehlo honem spichli ten "dukladne promysleny" standard, ktery si pak nechali schvalit za pomoci najatych soudruhu, povetsinou z africkych zemich, ktere tak poprve a naposledy projevily zajem o jakykoliv standardizacni proces.
MS dlouhou dobu nabízel licencování dokumentace binárních formátů MS Office, a firemní zákazníci mohli používat prapůvodní XML formáty už v Office XP v roce 2003. Otevřené formáty začaly být vyžadovány kvůli tlaku lobbyistů Sunu a IBM. A jak jsem psal, soudruzi nebyli najatí - prostě nechtěli svůj business přepustit Sunu a IBM.
BTW když je u standardizace u MS vždy něco špatně, proč tedy MS standardizoval CIL a C#? Java bude asi lepší, když standardizovaná není :D
A jak jsem psal, soudruzi nebyli najatí - prostě nechtěli svůj business přepustit Sunu a IBM.
To mluvite jako o cem? Jaky business? Tady je rec o nejakych africkych zemich, o kterych nikdy nikdo neslysel, protoze tam z nejakeho zahadneho duvodu zatim nevypukla genocida a kde mozna jeste zerou misionare a komunikuji tam-tamy. O ktery business se to s IBM a Sunem prali?
Vaše představy o Africe jsou fakt roztomilé.
JAR:
http://www.legendtours.co.za/wp-content/uploads/2012/11/Johannesburg.jpg
Senegal:
http://www.easyvoyage.co.uk/images/villes/1753/570x360/2693.jpg
Etiopie:
http://orphanadoption.files.wordpress.com/2011/03/1addis-ababa.jpg
Keňa:
http://cdn.theatlanticcities.com/img/upload/2012/11/15/ban%20kampala.JPG
Zimbabwe:
http://www.fareaway.com/wp-content/uploads/2009/02/harare_city.jpg
Maroko:
http://2.bp.blogspot.com/-3q5H-0BZ9bs/T0ls3m45RpI/AAAAAAAAINg/hu4c-0NdFaU/s640/Casablanca+%231.png
Zvedněte se někdy od počítače, a jeďte trochu poznat svět. Jednak je to super na vyčištění hlavy, a nabyté zkušenosti asi dost změní váš názor na řadu věcí.
Jo, jo. A take:
http://afrikanerjournal.files.wordpress.com/2011/03/22032011336.jpg
http://adambemma.files.wordpress.com/2013/04/accra-e-waste-slum.jpg
http://theinsidescoops.files.wordpress.com/2013/01/1-kibera-slum.jpg
http://igoman.com/wp-content/gallery/haya-water-away-day-mothers-kids-muscat-intercontinental-hotel-2010-innovation-team/a-slum-in-africa-642.jpg
http://04varvara.files.wordpress.com/2011/07/03a-east-africa-famine.jpg?w=1200&h=850
http://allthingsinthemiddle.files.wordpress.com/2011/09/africa-starvation.jpg
http://www.documentingreality.com/forum/attachments/f10/167248d1274025431-everyday-life-africa-dies-hunge-starving-killed-nobody-cares-these-poor-people-nenq.jpg
http://www.periodistadigital.com/imagenes/2011/03/07/ruanda.jpg
http://www.eco-addiction.com/wp-content/uploads/2008/11/congounaguerra1.jpg
http://bukavuonline.com/wp-content/uploads/MASSACRE-DE-BUNYAKIRI-4.jpg
http://bukavuonline.com/wp-content/uploads/MASSACRE-DE-BUNYAKIRI-2.jpg
Tihle lidé počítače moc nepoužívají, zvlášť ti z poslední třetiny obrázků. Nicméně pointa nebyla v tom, jak mizerně se žije ve slumu, nebo jak ošklivě vypadá výsledek masakru. Byla v tom, že v těchto zemích se samozřejmě používají Windows i Office, fungují tam západní i místní firmy, a mají zastoupení v ISO. Misionáře tam možná žerou také, ale to zpravidla bývají jiní lidé, než ti co se vyjadřují k ISO normám.
Ano, i v techto zemich se pouzivaji Widle. Otazka je, jak velkeho uplatku je treba, aby tamni soudruzi rozhodli o nasazeni Widli do statni spravy amisto levnejsich reseni, ktere by meli uprednostnovat, kdyz, jak vidite na tech obracich, maji zavaznejsi problemy, ktere vyzaduji jejich financni pozornost.
Jinak konkretne Jizni Afrika hlasovala proti. Asi jsou tam technicky tak rozvinuti, ze je jim jasne, ze hlasovat pro muze jenom silenec.
Zeme, jako Banglades nebo Kongo pak jsou jiste rozvinute zeme, kde Widle a Oppice nasazuji, protoze si to muzou dovolit, jelikoz nevedi, co s penezi delat. Hlasovaly tedy pro.
O tom standardizacnim procesu se da najit ledacos zajimaveho. Treba https://en.wikipedia.org/wiki/First_OOXML_ISO_Standardization_Ballot_Results
Tohle je dobre, doporucuji alespon prvnich nekolik odstavcu: http://www.linuxjournal.com/content/microsoft-ooxml-and-iso
Je pěkné, že dobře víte, co by kdo měl upřednostňovat. Já bych to nechal na dotyčných. Možná nemají deset let času, nechtějí psát vlastní distro a nechtějí své aplikace pro Windows běžet i po deseti letech ve virtuálu na Linuxu. Možná nemají experty, které by už ve školce učili vi a regepy. Těžko říct.
Z toho co linkujete se některé věci jistě staly, jiné jsou popsané tak vágně že jeden neví, a další se mi moc nezdají. Každopádně pokud čekáte objektivitu od autora kampaně NOOOXML, tak se koukáte špatným směrem. Mimochodem najímání aktivistů, neziskovek, blogerů apod. je dnes už celkem běžná praktika (podívejte jen co se tu píše občas o mě), takže různí haters nikoho nepřekvapí.
Me tam zaujalo treba to, ze po odhlasovani OOXML je standardizacni organizace paralyzovana, protoze zeme, ktere se staly cleny u prilozitosti prave onoho hlasovani, nadale jevi nulovy zajem a neplni sve clenske povinnosti. Organizace kvuli tomu nemuze fungovat podle svych pravidel. Nesmrdi trochu skutecnost, ze ty zeme hlasovaly prave a jenom o jedne veci? Take je hezke, ze MS, pro prosazeni svych zajmu, nevaha jit pres mrtvoly standardizacnich organizaci.
U ISO/IEC 29500-1 vyšla v roce 2011, takže ISO i Joint Technical Committee 1 zřejmě schvalování OOXML nějak přežily :)
Jinak na nečinnost byla vyčítána i autorům ODF. Nakonec to že dodnes nedostali ani ty vzorce spreadsheetů do ISO standardu, a Tracking Changes bude nejspíš za několik let, je dost tristní výsledek. Je dobré si uvědomit, že Sun/Oracle kompletně vyhodil ODF/OO/LO do koše, v IBM to také odpískali a IBM Lotus Symphony odstřelili, a nikdo jiný do toho asi prostředky cpát nebude.
Mimochodem byly tu dotazy na to, jak Sun a IBM lobbovali za ODF. Mimo jiné to bylo pomocí téhle lobbyistické organizace:
http://en.wikipedia.org/wiki/OpenDocument_Format_Alliance
Je fakt, že ta Vaše pohádka není ničím jiným, než tou pohádkou.
Taky je fakt, že ti, jak Vy jim říkáte, partneři, nikdy partnery MS nebyli a neměli s Office ani se ziskem z nich nic společného.
"A já myslel, že standardizace technologie navrhovatele je primární účel standardizačního procesu."
Zřejmě Vám uniká rozdíl mezi termíny standardizace a zneužití standardizačního procesu.
Tahle kampaň Sunu a IBM probíhala cca v době, kdy se tu na blozích zdejší čtenáři vytahovali svými dopisy na česká ministerstva, obsahující perly jako "Jakto že ještě nepoužÝváte Linux a OpenOffice, gdyž to doporučuje EU" :)
Tak ještě jednou. MS má řadu partnerských programů. Těch se účastní vývojáři aplikací, prodejci a další. Mezi výhody patří typicky nabídka školení, zahrnutí v katalozích MS partnerů, možnost prezentace na různých akcích apod. A v rámci těchto programů MS oslovil firmy, aby se zúčastnily standardizačního procesu (byl jsem tehdy jedním z oslovených, stejně jako kolegové z jiných firem). Na základě jejich vstupů pak národní standardizační instituce formuje svůj postoj, který dá najevo při hlasování v ISO. Podrobněji zde:
http://xmlguru.cz/2008/03/proc-bude-cesky-hlas-pro-ooxml-ano
MS při oslovování zdůrazňoval, že nepřijetí OOXML by znamenalo radikální snížení tržeb z MS Office, a tedy poškození jejich businessu. To je celkem logické, protože státní správa bylo lobbyisty tlačena k používání standardizovaných formátů. Kdyby MS neměl standard, byl by OpenOffice zaveden nejprve ve státní správě, a pak postupně i v soukromých firmách. Partneři MS by přišli o zisk, a ten by inkasovali Sun a IBM, protože ti nabízeli verze OpenOffice a IBM Lotus Symphony s komerční podporou (státní správa ani slušná firma nemůže používat nepodporovaný SW).
Už je to jasnější?
To co převedli Sun a IBM bylo jednoznačně zneužití standardizačního procesu. Akci MS vidím jako naprosto logickou reakci.
Co je na kampani špatného?
Tak jinak. M$ možná kontaktoval své partnery = firmy, ale ani přesto se nepodařilo OOXML standardizací protlačit. Pak se z nějakého "záhadného" důvodu do procesu přihlásily zemičky, které v tom procesu nikdy předtím, ani nikdy potom nefigurovaly. Myslet si, že to udělaly z dobrého srdce, aby M$ nepřišel o zisky z Office, si může myslet jen totální blázen.
"To co převedli Sun a IBM bylo jednoznačně zneužití standardizačního procesu."
Zatímco M$ má na hlavě svatozář :-D BTW čím že to ty dvě firmy zneužily standardizační proces? Tím, že pořádaly kampaně za použití standardizovaných formátů dokumentů? LOL
Pokud jsem si všiml, tak OOXML je dnes ISO standardem, takže se ho protlačit podařilo. A ty zemičky šly do standardizace proto, že je k tomu posouvali partneři MS (a určitě i přímo místní MS).
Ty dvě firmy zneužily standardizační proces tím, že se přenesly konkurenční boj do ISO, a snažily se zabránit přijetí konkurenčního standardu, aby mohly protlačit své nikým nechtěné produkty netržním způsobem.
"A ty zemičky šly do standardizace proto, že je k tomu posouvali partneři MS (a určitě i přímo místní MS)."
Jojo, já vím, jak M$ "posouvá", taky bych se nechal takto "posunout" :-)
"snažily se zabránit přijetí konkurenčního standardu"
Jak se snažily? Ony držely členům komise nůž pod krkem? Nebo jim snad vyhrožovaly, že jim nedodají levné licence? ;-)
No jo jsou to prostá fakta, jenomže už nezmiňujete jiná fakta s kterými by to už tak prostě nevypadalo.
Např. první WEB browser zdarma, což mělo celkem zjevný cíl, ani nebudu připomínat jaký. Od té se doby SUN a MS moc nekamarádily. Windows nikdy nebyli na SPARCu, SUN necertifikoval MS javu....
Proč se ovšem MS nepokusil spolupracovat na ODF, ale přišel s kompletně jiným formátem?
Používá snad Google formáty a protokoly, které by nebyli veřejně přístupné? A nejen specifikace, ale i co se týká vlastní imlementace.
A ty další fakta, prostě začínáte v čase vždycky podle toho jak se vám to hodí do krámu a předchozí události vypouštítě. Běžný postup demagoga.
MSIE byl původně v ceně Windows, nikoliv zdarma. Zdarma je Linux, a to s deklarovaným cílem poškodit komerční společnosti - ani nebudu připomínat které :)
Formát ODF byl v době svého přijetí zcela nepoužitelný, a problémy má dodnes (například neumí trackovat změny v tabulkách). ODF je odrazem interního objektového modelu OOo, a OOXML odrazem objektového modelu MS Office. Protože ty dva SW mají různou funkcionalitu (ani nechci připomínat kdo je pozadu), a stejnou problematiku mnohdy řeší jiným způsobem, byla by jakákoliv snaha o vytvoření společného formátu předem odsouzená k nezdaru.
Samozřejmě Google má spoustu uzavřených věcí. Například kompletní Google Mobile Services, která zahrnují čím dál větší část API Androidu. A pokud jde o používání ISO standardů, tak tam Google také zrovna neexceluje.
To bolo mozno popisane vo vasich zvratenych predstavach. Kazdopadne realita je odlisna od vasich predstav. Tiez, ze sa nieco nezlepsilo alebo je pre vas nieco nelogicke su zas iba vase predstavy.
Co sa tyka terminu nemate pravdu. Finalny recommendation sa caka v tomto roku a doteraz bol tzv. Candidate Recommendation uz z roku 2012 co bol popis funkcionality, ktora uz nemoze byt odobrana ale nove features mozu byt pridane. V roku 2016 ma byt finally recommendation html 5.1 a pracovat sa bude na dalsej verzii. To co ale vas stve je to, ze IE je vzdy na chvoste vsetkych browserov co sa tyka novych technologii a kompatibility (resp. bezproblemovosti) a taky CSS designeri by vam tiez na ten uzasny produkt nieco od srdca povedali.
Vase "prosta fakta" su zatial bud bulvarne informacie, neznalost aktualneho stavu alebo detinske a zavadzajuce informacie. Vy proste nieste schopny prijat, zeby nieco mohlo existovat a fungovat aj mimo a bez M$. Bud ste platenym zamestnancom M$ alebo by ste naozaj mal vyhladat psychiatra. Jedna znama psychiatricka mi opisovala prave take pripady ludi, ktory jednoducho nedokazu pripustit, ze moze byt nieco lepsie nez vec, ktoru obhajuju a obhajuju ju striktne (niesu schopny vidiet ziadne negativnum). Nedokazu prijat kritiku ostatnych a dokonca ked im dojdu argumenty su agresivny a su schopny napadnut ci dokonca aj usmrtit. Ja verim, ze to nie je vas pripad a ak je, tak dufam, ze sa nenachadzam niekde vo vasom okoli.
Všichni se shodli na WebRTC? Mě to tak nepřipadá, protože ve W3C ještě neleží ani Last Call Working Draft, a k formovanému standardu je spousta připomínek, které brání reálnému nasazení. Jde mimo jiné o error handling, detailní specifikaci callbacků, API pro řízení kvality a přenosového pásma atd.
http://www.w3.org/2011/04/webrtc/wiki/Missing_for_real_services
A proč se MS neúčastní? Má Skype, za který dal spoustu peněz, a který dobře funguje. Není v jeho zájmu podřezávat si vlastní větev, raději to nechá pomaleji udělat ostatní. Až bude WebRTC finální, a pokud bude mít nějakou větší podporu, MS se jistě s nějakým zpožděním připojí.
Ano, všichni se shodli na WebRTC jakožto technologii pro videohovory na webu. Že není hotová kompletní specifikace na věci nic nemění. Dokonce se už přidal i Apple. Všichni, až na M$, který si vyvíjí jakousi svou verzi. Takže opět a zase všude to bude fungovat, dokonce i na Apple, jenom s IE budou problémy.
Máte pravdu, HTML5 má plánovaný status Recommendation "už" letos. Ovšem vzhledem k tomu, že CSS2 vyšlo v roce 1998, a CSS3 není hotové dodnes (pro jistotu ho rozdělili na moduly), tak bych nebyl moc optimistický.
IE je vzdy na chvoste vsetkych browserov co sa tyka novych technologii a kompatibility - aha. Proto měl MS AJAX od roku 1998, a Gecko v použitelné verzi v roce 2002, Safari ve 2004, Konqueror a Opera ve 2005... a ve W3C měli už v roce 2006(!) první draft specifikace. Wow! Podobně měl MSIE například první font embedding. A ohledně kompatibility dlouhá léta platilo, že když chcete web vidět bez problémů, je potřeba používat MSIE. Uznávám ale, že se situace u konkurence trochu zlepšila.
Svědectví u soudu je podle vás bulvární informace jen proto, že jsem ho linkoval zrovna ze serveru, který hodnotíte jako bulvár? No to máte super argument :)
Věci samozřejmě mohou fungovat bez MS. Jenže MS je v řadě věcí napřed, a kde napřed není, tam stejně většinou převažuje synergický efekt použití jeho technologií. A můžete mi věřit, že o problémech s MS technologiemi toho vím spoustu.
Přijde mi vtipné, že na jedné straně píšete o lidech kteří nejsou schopní ustát kritiku, jsou pak agresivní atd., a na druhé straně se mě snažíte posílat k psychiatrovi - což je zjevně důsledek toho, že vám docházejí argumenty, a máte potřebu se do mě navážet. Abychom se neposílali vzájemně k psychiatrům, doporučuji zůstat v technické rovině diskuse, a osobní dojmy zbytečně neventilovat.
V úctě a respektu, Lael
"A ohledně kompatibility dlouhá léta platilo, že když chcete web vidět bez problémů, je potřeba používat MSIE. "
Bodejť by ne, když s trochou nadsázky se dá tvrdit, že IE byl tehdy jediný desktopový grafický browser. Neexistoval FF, neexistovalo Chrome, Opera byla víceméně fanouškovský browser. Zato dnes je to úplně naopak. Weby se dělají primárně pro FF / Chrome a pro IE se doháckovávají, aby to vypadalo alespoň podobně.
Když je to dokumentované na MSDN, je to feature :). Ne, vážně. Za tohle si mohli ve W3C sami, když zmršili box model. Kdyby tu blbost neudělali, zřejmě by nenastala éra, kdy byl MSIE nekompatibilní se standardy, a uživatelům by i web designerům se žilo lépe. Chtěl bych doufat, že si z toho ve W3C vzali nějaké poučení.
To je dost nadsázka, protože už tehdy jsme měli Netscape/Mozillu/Firefox, a řadu dalších browserů, na které si dneska už nikdo nevzpomene (BTW opera je browser? :D). Ohledně webdesignu: pokud používáte MSIE jako primární browser, tak nejspíš děláte design pro něj, a případné problémy řešíte až při testování na FF/Chrome. A vyplatí se také vědět, co je DOCTYPE a quirks mode.
Jak už někdo psal, UTF je daleko novější, než CP1250. Ve zkratce: MS potřeboval kódové stránky pro Windows. Standardy ISO 8859 v té době ještě nebyly hotové, a navíc počítaly se semigrafikou, a chyběly jim věci zásadní pro typpografii - kulaté uvozovky apod. MS tedy doplnil tyto a nějaké další znaky do 8859-1 na místo control characters. Pro ostatní země vytvořil kódové stránky na základě draftů 8859-x (to je případ CP 1250, protože 8859-2 přišla až v roce 1999). Pro řadu zemí nebyly k dispozici ani drafty, takže MS musel improvizovat. Jak vidíte, existují zcela racionální důvody.
Pokud jde o UTF, tak Unicode na začátku popisoval pouze 16-bitové code points (dnes UCS-2), které MS dost revolučně použil při psaní Windows NT. Unixy dost dobře nemohly použít Unicode code points, protože pro to neměly API, a jakékoliv předělávky na Unixech by byly na dekády. Unicode sice obsahoval UTF-1, ale to bylo prakticky nepoužitelné. UTF-8 ovšem umožňovalo poměrně dobře procpat Unicode i skrz API psané pro 8-bitový datový typ char, takže se ujalo na Unixech.
UTF-8 přišlo devět měsíců po CP-1250, zase tak daleko novější není.
První vydání ISO 8859-2 je z roku 1987. V roce 1999 vyšel jen update. MS nijak improvizovat nemusel a udělal to naschvál.
UTF-8 přišlo prostě pozdě - poprvé bylo prezentované devět měsíců po vydání Windows 3.1, které byly napsané v CP1250. Vývoj pochopitelně začal daleko dříve, a standardizace UTF-8 (ono tu ještě bylo UTF-1 a UTF-7) trvala ještě dost dlouho.
Podobně vývoj Windows NT začal v roce 1989.
Aha, že je ISO 8859-2 tak staré, to jsem nevěděl. Přesto řada ISO 8859-x norem přišla příliš pozdě. Navíc se ISO 8859-2 a CP1250 liší jen v pár znacích, které jsou u CP1250 shodné s CP1252, takže bych to jako naschvál neviděl. Mimochodem v té době se v ČR používala kódování CP 852, Kameničtí, KOI-8-CS, a k tomu několik firemních (například CP 10029). Myslíte že to všichni dělali naschvál? :D
Máte pravdu, MS měl z čeho vybírat i u ISO. Problém bych viděl ještě ve vou věcech: 1. v kombinacích jazyků, kdy se na jednom území používá například čeština a němčina, a 2. možnost zobrazit text v jiné CP obvyklé v okolních zemích tak, aby pokud možno důležité znaky seděly. Upřímně nemám teď čas sestavovat si tabulky kódování a korelovat je s frekvenčními tabulkami znaků v různých jazycích. Možná jsem geek, ale ne zas takovej :)
Ano, v ČR (a podobně v každé jiné zemi) existovala pěkná směska znakových sad. Jak je vidět, sady 8859-x se ujaly jen na Unixech.
Zobrazovat češtinu a němčinu najednou jde i pomocí ISO 8859-2. MS ve svém standardu nahrazoval pouze písmena za typografická znaménka, která mohl klidně nacpat do vyhrazeného prostoru ISO 8859-2. Německé znaky mají ISO 8859-1, ISO 8859-2, CP 1250 i CP 1252 na stejných místech, takže o kompatibilitu s CP 1252 při těch změnách evidentně nešlo.
ISO 8859-2 a následně UTF-8 se postupně ujalo všude kromě Windows.
CP1250 se od 8859-2 liší v pár znacích. Wiki tvrdí následující: Most of the rearrangements seem to have been done to keep characters shared with Windows-1252 in the same place as in Windows-1252. A CP1252 zavádí některé znaky, které nejsou v 8859-1, ale jsou v 8859-2.
8859-2 se ujalo všude mimo Windows? Aha. Proto má HP svoji HP roman8, Apple má CP Macintosh Central European.
Windows používají UTF-16.
Qt (na kterém stojí celé linuxové KDE) používá UTF-16.
MacOS používá v nových verzích UTF-16.
Takže mi připadá, že se trochu mýlíte.
CP 1252 zavádí jen dva znaky z ISO 8859-2: š a ž. Oboje jistě potřebuje nějaká místní verze němčiny, angličtiny či francouzštiny :-) Ne, fakt se nemůžu zbavit dojmu, že to je naschvál. Obzvlášť když v rámci té „kompatibility“ došlo k přesunům znaků jako ť, ľ a ź, které v CP 1252 vůbec nejsou.
Bavíme se o kódování dokumentů, ne? Jak si to aplikace kódují interně, mě při výměně dokumentů nezajímá, pro výměny dokumentů Qt i MacOS X používají UTF-8. MacCE je starší než ISO 8859-2.
Ano, CP1252 zavádí š a ž. Š se vyskytuje ve finských textech, plus v několika jazycích amerických indiánů. Ž se vyskytuje v severoamerickém jazyce Siouxů. CP1250 je pak má na stejném místě jako CP1252. Jinými slovy žádný naschvál nevidím.
Například ť je přesunuté zřejmě proto, že v CP1252 jsou na tom místě francouzské uvozovky. Bez těch se francouzský text zobrazuje celkem blbě. Samozřejmě pokud nejde o ISO 8859, kde typograficky korektní uvozovky "pro jistotu" vůbec nejsou.
společné platformy jsou minulostí ... dnes jede o výrobu jednoho takřka identického modelu pod různými logy a vlastně o klamání zákazníka ... dnes už kupříkladu značka Škoda automaticky neznamená, že auto nebylo vyrobeno ve Španělsku s tamní technologickou kázní. Zatím k tomu nedochází ale systém to umožňuje.
Standardizace na úrovni jádra, funkcionality a ovladačů? Proč ne. POSIX standard není úplně od věci. Standardizace grafické knihovny? Proč ne, Wayland apod. jako podhoubí pro grafický aplikace není marný. jednotný TCP/IP stacky? Proč ne, jediný risk jsou bezpečnostní chyby.
Portovat to na jinou platformu není problém. Stačí cross kompilátor, knihovny cílové platformy a makefile, klidně vygenerovaný nějakou malou aplikačkou nebo skriptem, když toho člověk dělá víc. Zahrnout verzi do night buildu a automatickýho testování. Možná si to vyžádá nějaký další server na sestavení a testování ale to je tak všechno. Pokud ovšem jeden z těch systémů nemá nesystémový API, který neí kompatibilní ani s předchozí, ani s budoucí verzí sebe sama...
Na druhou stranu, upravit si desktop tak, aby byl ergonomický a člověku se s tím dobře dělalo, je právo každýho. Kdyby bylo 20 firem, který nabízí na jednom "podvozku" různý uživatelský prostředí s různou ergonomií a užitím, dalo by se mluvit o konkurenčním trhu.
POSIX nestandardizuje jádro ani ovladače, a naopak popisuje spoustu věcí, které patří do technického muzea. Mimochodem Linux není POSIX-compliant. Standardní grafická knihovna typu Wayland apod. je polovičaté řešení, protože řeší jen zobrazení. To i dvacet let staré GDI je proti němu velká výhra, protože podporuje různá zařízení včetně tiskáren a Remote Desktopu. S jednotným TCP stackem můžete začít na Unixech, a podělit se s námi o zkušenosti s jeho "jednoduchou rekompilací" pro tak odlišné systémy, jako jsou Linux, AIX a Solaris.
Vaše pojetí "práv" je v nejlepším případě poněkud svérázné.
Jak vidím, tak byste uvítal, aby se systémy lišily jen barvou ikonek a přednastaveným shellem. Kdybych byl velký zastánce Linuxu, měl bych dlouhý proslov o opravdové svobodě. A technicky by se jistě dalo mluvit o nutnosti vývoje (kterou Unixy zaspaly). Nicméně bych navrhoval jiný model: zkusme vytvořit jeden pořádný a kvalitní OS, který bude použitelný pro většinu účelů, a který si lidé budou moci upravit podle svých přání a potřeb. Můžeme mu říkat třeba Windows. A pro ty vysloveně menšinové potřeby ať existují různé speciality.
Zajímavé počtení. Na to, že sem od fóra očekával názory na článek Windows 8...chromebooky, tak sem se dozvěděl spoustu věci o MS Office, LO, browserech a já nevím čím vším.
Teď trochu z jiného soudku. Pořádný a kvalitní systém může být v podstatě jakýkoliv. Tady spíše záleží na uživateli. Nedávno sem nainstaloval známému Windows 8.1, téměř každý druhý den mě otravoval, že mu něco nejde, přitom evidentně byla chyba mezi klávesnici a židlí. Tím nechci říct, že by 8.1 byly bůhvijak dobré (narazil sem na spoustu nedostatků, které mají oproti 8). Pro mě je třeba kvalitní systém FreeBSD nebo Fedora. Ano, Fedora má sice spoustu bugů, které se průběžně opravují, přece jen to není produkční systém, ale přináší taky spoustu novinek, takže váš argument, že Unixy zaspaly by mohl být mimo (pokud ovšem nemyslíte například zmíněné BSD, Linux is not Unix). Na druhou stranu BSD se dává do systémů, kde se vyžaduje nějaká míra bezpečnosti a já nevím čeho (typicky Firewally, PS4 jede na upraveném BSD). Jinak i když byste tady rozlišil Unix vs Linux, tak pořád mi příjde nemístné napsat, že zaspaly dobu (prostě mi příjdou stabilnější, a i když se stává, že některé funkce se do nich dostávájí se zpožděním, tak mají zase jiné funkce, které se v Linuxech zatím neoběvily). Spíše mi příjde, že Microsoft zaspal dobu, co se týče technologií (windows decoration, které MS má a měl, bylo už x-let v Linuxech, Hyper-V není schopná konkurovat Xen, VMWare a dalším). Abych MS nekřivdil, jejich integrace AD, DFSR a GPO je asi to nejlepší, co sem v těchto systémech viděl (na druhou stranu je natolik uzavřena, že od Windows Vist už ji nedokáže pořádně nic nahradit). Avšak jediný důvod, proč Windows používám, je Steam.
Proč sou menšinové? Proč MS tolik lobuje, aby byly jeho systémy ve státní sféře, stačí začít už od základky, Když naučite malé dítě, že pomeranč není pomeranč, ale samice pohrabáče (fanoušci daného seriálu mi snad odpustí, pokud sem to popletl), tak tomu tak bude říkat pořád (v případě pomeranče by ale šel asi do psychiatrické léčebny). Je to furt o penězích. Ano i Linuxový/Unixový svět je o penězích (RedHat/Canonical/IBM/SUN a další ale vydělávají spíše na podpoře, samozřejmě, pokud máte doma open-source řešení a nedáte ani korunu na podporu nebo prostě jen tak z dobré vůle, tak je to vaše věc a nikdo vás za to nemůže kritizovat). Cenová politika MS je prostě taková, že se platí "desátek" za každé zařízení s jejich systémech a v dnešní době i s Androidem (pominu teď možnost torrentů a jiných služeb, problematiku CAL radši ani zmiňovat nebudu :D).
Srovnání MS Office vs LO nebo OO nebo jiný balík není asi na místě. Ano, funkcionalita MS Office je na vyšší úrovni, ale úpřimně - kolik funkcí ste doposud použil (i přes moje pokročilé znalosti včetně lineárního zápisu matematických vzorců, UML a maker odhadují, že tak maximálně 10%, a to si myslím, že sem přestřelil, spousta lidí používá pouze základní věci a to i na těch školách, kde se navíc učí snad jen nesmyslný Access). Na čem by měl MS v tomto ohledu zapracovat, je rychlost daných balíků, zatímco v LaTeXu sem schopen bez problémů psát matematické vzorce i na 10 let staré plečce, tak ve Wordu už při několika řádcích má problém i i7 s 16GB RAM a SSD diskem. LO a OO sice neoplývají tolika funkcemi, ale ty co obsahují, sou aspoň udělány pořádně (a úpřimně, na psaní toho, co se běžně používá, sou vće než dostačující a rychlejší, než MS Office). Co se týče formátů, tak ten MS má jednu dost velkou díru (teda asi jich má více), stačí změnit koncovky souborů na ZIP a můžete se procházet i zdrojovými kodý XML (v 2007 dokonce tohle fungovalo, i když byl zaheslovaný soubor, nevím jak v 2010, ale ve 2013 už to nejede, pokud je soubor zaheslovaný). Ale jinak jakožto běžný BFU takovéhle věci řešit nebudu, chci si umět napsat dopis, vytvořit tabulku a pár dalších věcí (na pokročilé věci použijí příslušné nástroje, bakalářku budu dělat například v TeXu, ne že by to ve Wordu nešlo, ale takový komfort mi prostě není schopen poskytnout, ti co znají TeX, mi snad dají za pravdu, ti co ne, budou používat třebas ten Word).
Co dál. Zmínil ste C#. ANo, jakožto jazyk je skvělý a tady se otevřeně přiznám, že nejsem zastáncem Javy. Na druhou stranu, C# je pouze jednoplatformový (ano, existují určité projekty jako je Mono, ale bohužel vzhledem k uzavřenosti tohohle jazyka ze strany MS je portování aplikací někdy i nemožné). Naproti tomu je Java otevřená, máte ji podstatě všude. Z vaši idei mít všude jeden systém by nebyl asi problém mít i uzavřený programovací jazyk, ale vaše idea taky vede k monopolu.
Teď k prohlížečům, Internet Explorer standardy rozhodně nedodržuje, respektive buď je nedodržuje on, nebo ostatní prohlížeče, jejichž tržní je "asi větší" než u Exploreru (v "" proto, že tento balast je dodáván v každé instlaci Windows, pominu teď K a KN verze). Explorer je v současnosti použitelný pouze v bankovních, vlastně tam ani nic jiného použít nejde (snad jen jedna banka umožňuje práci i pod jinými prohlížeči).
Pročetl sem si celou diskuzi znova, abych zjistil, kde se to zvrtlo a na co sem chtěl původně odpovědšt (protože těch názorů nesouvisejích s článkem je dost ), a v podstatě se domnícám, že už to bylo hned na začátku, když ste napsal srovnání s pivy, což mi příjde jako nešťastné (vezměme všechny počítače jako nápoje, a notebooky třeba jako pivo, pak by ChromeOS mohl být třeba Radegast, Plzeň, nebo něco jiného, pak ten váš příměr je špatný, protože vy byste to vztáhl k celé množině počítačů, nikolik k množině notebooků). Jinak, když provádíte výzkum, tak jej provádite jen na určitém vzorku dat, to že jedna agentura tvrdí, že se celkem prodalo 60 milionu PC a druhá tvrdí, že 20% ze 14 milionu byly ChromeOS notebooky si neodporuje, věřím, že pokud by ten průzkum zjemnili, tak ta čísla budou furt blízko sebe. Dokonce sem se díval na ty linky, NPD má tá čísla správně (z jejich pohledu samořejmě), StatCounter nelze použít, protože míchá notebooky i počítače dohromady, to samé se děje i u Gartneru. Tím nechci nějak znehodnocovat data poskytnuta těmito firmami, ale na druhou stranu mě ani jeden z těchto linků nepřesvědčil o tom, co ste tvrdil vy, na druhou stranu, pokud sem pošlete pádný argument, tak nevidím důvod, proč by redakce Rootu nedokázala opravit daný článek, pak by tato diskuze měla dokonce i smysl.
Měl byste si Laeli, uvědomit, že MS není nějaká mantra všeho a nebýt tady konkurence ve formě Linuxu, Unixu a dalších ať už open-source nebo close-source věcí, tak by tady skutečně vznikl monopol (což by ze strany MS nebylo poprvé a nebude to asi ani naposled, ale tohle téma nemá cenu tady rozebírat, protože z vašich příspěvků je více než zřejmé, komu že to vlastně fandíte). I když denodenně používám technologie od MS, tak místo toho 90% tržního podílu bych radši viděl nějakých 50-60, klidně i míň. Pak by se dalo začít mluvit o zdravém trhu (opět tady zmiňuji státní sféru, kde je MS nejvíce protěžován, protože je nutné začít právě ve školách a umožnit jim právo volby, které prostě nemají - viz rámcové smlouvy s kraji a tlak krajů na sjednocení systému na školách, který je na jednu stranu vítán, protože by aspoň nebyl ve státńi sféře takový bordel, na druhou stranu, pokud je zde možnost mít to všechno zadarmo, teda kromě HW, tak proč jít opačnou cestou, ale to je jiná úplně jiná diskuze).
Pracovat s dekoracemi oken jste mohl už ve Windows 95, dělají to například WindowBlinds od Stardock Corporation. Ovšem řeč byla o technologiích. U Linuxu je katastrofou například X11, které mělo být nahrazeno tak před dvaceti lety. Srovnejte ho s GDI32 z Windows 95 - dodnes je to silně ve prospěch toho GDI.
Pokud jde o virtualizaci, tak tam MS dosáhl zatím na 28% trhu, a VMware spadl na 56%. Obě čísla se přibližují a přibližovat asi budou. U nás volíme Hyper-V, protože s VMwarem byly celkem zásadní problémy.
Cenová politika MS je taková, že za SW se platí. Konkurenti dávají SW zdarma, a protože jim naprostá většina uživatelů neplatí, nemají pak dost prostředků na vývoj. To je hlavní důvod, proč je například OO/LO pozadu, a nedovede slušně implementovat ani plně dokumentované formáty OOXML.
Ohledně funcionality MS Office jste troch uvedle. On sice každý používá jen kus funkcionality, ale každý používá něco jiného, a stačí poměrně malá skupina uživatelů, aby pokryla 100%.
Vzorce jsem si právě zkusil, a po zaplnění tří stránek vzorci nepozoruji zpomalení.
(La)TeX není WYSIWYG, takže vám stačí textový terminál VT100 a editor vi.
C# je standardizované jako ISO/IEC 23270:2006. Common Claguage Infrastructure (Common Type System Virtual Execution System, Common Language Specification) má normy ISO/IEC 23270:2006 a 23271:2012. Podobně jsou v ISO standardu XML Libraries a Common Generics. Plus MS uvolňuje spoustu další dokumentace, a .NET je velmi dobře dokumentovaný. Vyjma .NET Frameworku můžete používat také Mono (podporuje Linux, Microsoft Windows, Mac OS X, BSD, Sun Solaris, Nintendo Wii, Sony PlayStation 3, Apple iPhone, x86, x86-64, IA64, PowerPC, SPARC (32), ARM, Alpha, s390, s390x (32- a 64-bitový). Pak je tu ještě Portable.NET a DotGNU, ovšem to bych viděl na vlastní riziko.
Naopak Java není nijak standardizoavná, a jak by mohl vyprávět například Google, s její otevřeností je to poněkud ošemetné.
Internet Explorer nedodržoval "standardy" (ve skutečnosti doporučení W3C), protože se MS rozešel s W3C poté, co tam přijali naprosto nesmyslný box model, který byl navíc v rozporu s tím, co browsery tehdy podporovaly. V poslední době je na tom MSIE ohledně kompatibility s W3C daleko lépe.
Čísla NPD Group jsou sice správně, ale postihují jen jeden prodejní kanál, takže nepopisují situaci na celém trhu. Průzkumy se sice provádějí na vzorku, ale ten vzorek musí být reprezentativní, což ten od NPD Group zjevně není (jak jsem uváděl, na jejich vzorku trh rostl, podle Gartneru klesal).
Ad radši viděl nějakých 50-60[%], klidně i míň - fragmentace trhu nepomáhá výrobcům SW ani spotřebitelům.
Ad nebýt tady konkurence... tak by tady skutečně vznikl monopol - pokud je monopol stavem bez konkurence, tak to jaksi plyne z definice :)
Ad MS není nějaká mantra - to není. Akorát nabízí ve většině případů nejlepší technologie, a u toho zbytku případů stejně často převáží synergický efekt jeho produktů.
Co k tomu více dodat. Smekám před vaši bezchybnou argumentací. Dobře jen snad pár poznatků.
WindowBlinds plus jiné blbosti fakt ne, nevidím důvod, proč něco nějak skinovat, ano sou uživatelé zvyklí na určitý typ prostředí, tak budíž, ale aplikace, kterou ste zmínil není zrovna šťastné řešení (nenažraná na výkon, časté padání, netýká se jen mě, obecně cokoliv, co nějak zasahuje do vzhledu Windows není v současné době MS moc po chuti, jak se tak dívám, zkoušel sem jen tak ze srandy nějaké to Startmenu a ono to po pár hodinách shodilo celý okenní manažer).
Tržní podíl ještě neznamená, že je něco lepší (to by pak mohl taky tvrdit, že když je na základkách a středních školách výhradně MS s jeho produkty, tak že je taky dobrý, což není pravda, viz mnou zmíněné rámcové smlouvy a tlak ze strany krajů, o tom, zda to bylo nebo nebylo košér, raději pomlčím), v případě propadu VMWaru za to může jejich cenová politika (počáteční investice vyjde dráž, ale to že si to pak MS vybere na CALech, tak to už se nikde nezmiňuje) a navíc odstranění určitých služeb, které byly zdarma, a díky kterým získával VMWare další zákazníky (nic to nemění na tom, že jakožto virtualizační nástroj je na tom líp než Hyper-V, i když ve 2012 sou už trochu dospělejší).
Co se týče těch funkcí v Officech, tak já se tady nebavím o funkcích , které si mohu dohledat pomoci myši (proto sem například zmínil lineární zápis matematických funkcí), schválně co se stane, když běžnému BFU ve Windows seberu myš. Jen tak na okraj, s příchodem Metra/Modern-UI sem používání myši omezil jen na tři typy programů (grafické, hlavně CAD/CAM, i když je pravda, že pokud bych je uměl pořádně, tak si vystačím s klávesnici; browsery - ale i u nich si začínam pohrávat s myšlenkou, že budu používat jen klávesnici; a Steam). Pro ovládání celého OS a zbytku programů (od prohlížeče filmů přes Visual Studio až po například MatLab) používám výhradně klávesnici.
Fragmentace trhu nepomáhá ani výrobcům ani spotřebitelům - zajímavá teze. Otázka k zamyšlení, co se stane s vývojem? Pokud trh nebude fragmenotván, kdo donutí výrobce vyvíjet další věci. Je pravda, že ne všechno vyvýjené je k něčemu dobré, ale když bych se měl rozhodnout, zda udělat obyčejný notepad v assembleru, nebo v C, tak bych asi moc neváhal (je sice možné poznamenat, že kdysi tu C nebylo :D , ale sou zde určité dopady na společnost, které si vývoj prostě vyžádaly).
Cenová politika MS je jasná :D (vlastně není, protože mají ty svoje CALy, spoustu licenčních smluv, kde v každé se píše něco jiného a každá i něco jiného zahrnuje, je to jako příjit do dvou různých bank, zatímco v jedné, když si chci založit účet, tak mi vytisknou 20-30 papírů, které musím podepsat, tak v druhé jim stačí jen 3). Běžný uživatel pomalu ani neví, co je v OEM smlouvě, protože i ty bývají různé (záleží na výrobci/prodejci HW, a to mluvím jen o ČR).
Ten poslední odstavec beru jako vtip, o když nepovedený. MS má dobré provázáni mezi svými produkty (vše se děje na základě registrů, doufám, že tady nemusím zabýhat moc do podrobností, dokonce i ne MS aplikace se tomu musí občas podřizovat, pokud neexistují tedy jejich "portable" verze), obdobně je na tom Google s jejich aplikačním portfoliem, nejinak je tomu i u AIXů od IBM. Ale to ještě neznamená, že sou dané produkty nejlepší. Vezměmě si takový MS SQL, de naprosto v pohodě nahradit MySQL, Oracle a DB2 sou na tom podstatně lépe. Nebo mnou zmiňovaný Hyper-V.
Víte, nevím, jestli ste za to placen nebo ne, ale on existuje i svět mimo MS a ten je občas zábavnější.
(Měl sem známého, který byl sice trochu větším zastáncem MS, ale dalo se s nim bavit, ale jakmile mu MS nabídl peníze za to, aby je propagoval ještě víc, tak už se s ním bavit nedá, de prostě přes "mrtvoly", jen aby prosadil, že MS je super, klidně vám na něj dám kontakt - věřím, že na moc takových lidí nenarazím, jen prosím, tohle není vztaženo na vás, protože s vámi se dá aspoň diskutovat.)
O nenažranosti WindowBlinds nevím, ale pro úpravy Windows jsou údajně nejpopulárnější. Nikdy jsem je nezkoušel, protože stejně jako většina uživatelů nemám potřebu si UI tímto způsobem. Každopádně ve Windows je možné upravovat jak vzhled čehokoliv, tak rozšiřovat nebo nahradit shell.
Náhrada za Start Menu vám nejspíš shodila explorer.exe, a nikoliv window manager. Jako typický důvod bych viděl resource leak v COM komponentě, která běží in-process.
S Hyper-V mám osobně daleko lepší zkušenosti než s produkty VMware.
funkcí v Officech, tak já se tady nebavím o funkcích , které si mohu dohledat pomoci myši - o čem se tedy bavíte?
Pokud trh nebude fragmenotván, kdo donutí výrobce vyvíjet další věci - přijde vám snad, že by se Windows nevyvíjely, nebo že by se nevyvíjely aplikace pro ně? A teď se vžijte do role autora aplikace. Dnes ji napíšete pro Windows. Budete k tomu mít kvalitní vývojové nástroje, super dokumentaci, rozsáhlé API, s kreditkou v ruce si můžete koupit hromadu profi komponent, a hlavně váš produkt může používat v podstatě kdokoliv. Pokud se trh rovnoměrně rozdělí mezi pět různých OS, tak na tom budete ve všech ohledech hůř. Nejhorší bude, že vaše aplikace bude k dispozici pro pouhých 20% zákazníků, takže se daleko hůř uživíte.
Samozřejmě je možný multiplatformní vývoj. Ale je to daleko obtížnější, a většina takových aplikací vypadá na všech systémech jako UFO - používá jiné konvence UI, má jiný vzhled, neumí využít možnosti platformy. Proto jk i většina multiplatformních aplikací populární jen na jedné platformě. S přihlédnutím k vyšším nákladům na vývoj, testování i support je to špatná volba.
MS SQL je stejná váhová kategorie jako Oracle nebo DB2. Ti posledně jmenovaní mají výhodu v tom, že dovedou běžet na ne-Intelovém železe, které může mít vyšší výkon. Ovšem v posledních letech pro většinu aplikací Intel bohatě stačí.
MySQL je technologická příšernost, používaná jako back-end pro webový hosting, a to ještě jen díky tomu, že je to celé zdarma. Každému vývojáři vážně míněné aplikace bych doporučil používat nějakou free verzi MS SQL nebo Oracle. Pokud narazí na limity té free verze, narazili by i na limity MySQL. A na rozdíl od MySQL jim ty free verze umožní prostě zakoupit licenci plného produktu, u kterého omezení dopadnou, a to beze změny jediného řádku kódu.
Můj svět není zdaleka jen o MS. Samozřejmě mám zkušenosti s řadou jiných výrobců SW.
Pokud jde o fragmentaci trhu, tak absence je rozhodně špatná. Pokud neexistuje konkurence, nic výrobce netlačí k tomu produkt vyvíjet nebo vylepšovat, protože uživatelé nemají na výběr a musí vzít to, co je. Příkladem budiž IE6, který zamrzl ve vývoji na dlouhá léta.
Pokud jde o databáze, MySQL (MariaDB) je na menší až střední projekty dobrou volbou. Běží (na rozdíl od MS SQL) na různých systémech, zvládá dobře i poměrně velké databáze, je plně atomická (InnoDB), podporuje replikace. Je velmi vhodná na různé diskusní a blogovací služby, je rychlá při čtení. Osobně jsem přesvědčen, že ti, kteří ji zavrhují (technologická příšernost), tak činí buďto proto, že vyznávají nějakého výrobce a vše ostatní je špatně, nebo to dělají prostě z principu, stejně jako třeba ti, kteří za každých okolností odsuzují PHP nehledě na to, jací giganti na něm založili svůj byznis (Google, Facebook). V obou případech si dotyční nevidí ani na špičku nosu.
Komu nestačí MySQL, může použít PostgreSQL, kterou bych se nebál v dnešní době označit za opravdu profesionální databázi.
Ohledně browserů: současná situace je výsledkem toho, že se firmy jako Google a Facebook snaží cpát na web aplikace. Někdo tomu tleská, jiný ne. Za sebe vidím u webových aplikací řadu nevýhod, a trend "všechno v browseru" mi připadá krokem zpátky.
MySQL se jistě dá použít na malé projekty, o tom žádná. To že běží na různých systémech je většině lidí úplně jedno, protože potřebují, aby DB běžela na jejich systému. PostgreSQL je na rozdíl od MySQL hodný označení DB engine, i když má také své rezervy.
PHP je příšerný jazyk, zjevně vyvíjený bez jakékoliv koncepce. Je to jako když pejsek a kočička vařili dort. A když jsme u jeho použití, tak například Facebook měl velké problémy s výkonem. Chápu že šlo na začátku o maličký projekt, takže Zuckerberg stejně jako řada dalších "webových vývojářů" aplikaci spatlal v PHP. Nicméně to byla špatná volba, a musel reimplementovat PHP v C++ - nejprve napsal HipHop a později HHVM. FYI jenom HipHop má 2.7M řádek kódu. Odhad ceny vývoje za použití COCOMO vychází na 60-80M USD, což není špatný účet za použití free PHP :). Výsledkem je to, že se kód dál píše v tom příšerném pa-jazyku, a HipHop bylo potřeba znovu přepsat na HipHop Virtual Machine (tedy další náklady).
Kdyby od začátku použil třeba ASP.NET, měl by pro vývoj webu daleko lepší jazyk i prostředí, a hlavně by nemusel v rámci vývoje webové aplikace draze reimplementovat PHP.
Podobných příkladů drahého použití free technologií je samozřejmě víc. Například když v Adobe psali Flash pro Linux, museli údajně upravovat i kompilátor. To zní velmi "povzbudivě". Chcete napsat plug-in pro browser? Nejprve se naučte upravovat kompilátor :)
Ohledně browserů jsem hovořil k minulosti, což by Vám z toho, že jsem zmiňoval IE6, mohlo dojít. V době nástupu FF, který konečně začal postupně IE6 vytlačovat, k žádném Chrome téměř nikdo nevěděl.
PHP: bla bla bla. Kdyby Zuckenberg zvolil řešení ala M$, tak nejen, že by musel řešit nějaké stupidní licence, protože nikde jinde, než na windows, ASP.NET nefunguje, ale stejně by musel celý projekt přepisovat. Nedokážu si představit ani v nejdivočejších snech, že by současný FB běžel na widnows. To samé platí pro MySQL.
MS nikdy nebyl, a vzhledem k mimořádně snadnému vstupu na trh OS asi nikdy nebude, jediný výrobce OS.
Kdyby Zuckenberg zvolil Windows a ASP.NET, tak by se samozřejmě musel starat o licence, stejně jako se o ně musí starat v případě Linuxu a PHP. Může vás to překvapit, ale i Linux a PHP mají licenční ujednání. BYW proč by zrovna Facebook nemohl běžet na ASP.NET?
Facebook sice nadále pro některé věci používá MySQL (a kouká po alternativách), ale musel ho silně modifikovat, podobně jako PHP.
On by se o ty licence nemusel jen starat, on by je musel hlavne koupit. A pokud FB bezi na baterii PC farem, jako Google, tak to by se zatracene prodrazilo a z administrativniho hlediska by se jednalo o dost otravnou ulohu. Asi by musel nakoupit stroje s OEM Widlemi, jinak by se licenci nedopocital - ledaze by MS mezitim dal do placu Licence Manager, ktery opravndu funguje, ne takovy, ktery na domene s cca petisty stroji napocita zaporne hodnoty licenci, jako to delal na NT.
Obavam se, ze koupe OEM stroju, jako treba pouziva Google, tedy mobo na policce a do nej nastrkane pameti, zdroj a disky - zadna grafarna a kastlik, by se ukazala jako problematicka. Vy znate obchod, kde tohle prodavaji? A kam se lepi nalepka s licenci? A dale: dokazete rozbehnou Widle bez graficke karty? O kolik vice pameti by muselo byt v tech strojich a o kolik by bylo nutno navysit pocet stroju, aby to zvladalo ten hukot?
Jo, to by se FB prodrazil. Tolik serverovych licenci by nedokazal zaplatit snad ani sam veliky Bill. Myslim, ze projekt, jako FB, je na Widlich nerealizovatelny i za predpokladu, ze by tam byly nastroje na high availability a dalsi, co by mohlo byt potreba. A ted si jeste predstavte, jak by to tam prave nyni usilovne a nakladne upgradovali na Widle 7 nebo 8, protoze XP konci podpora. Kazdy, vcetne uklizecek a sekretarek, nosi pocitace do pristavenych kamionu, ktere to odvazeji na smetiste, kde z toho vznika hora elektroodpadu. Z druhe strany privazeji nove stroje a kazdy, kdo ma ruce, to stehuje dovnitr, vybaluje z krabic a polystyrenu a vselijakych pytliku. FB se utapi v obalech, ktere jsou pritomny jiz uplne vsude. Nastava slavnostni okamzik zapnuti prvniho upgradovaneho pocitace. Spousti se Windows Update - pri trose stesti skonci nekdy tou dobou, kdy budou mit instalovany posledni pocitac. A pak to kazdou updatovaci stredu budou muset vsechno restartovat. Proboha, cim se automaticky restartuje 20000 pocitacu s Widlemi?
Windows se už dlouho nabízejí ve Web Edition, která je výrazně levnější než standardní serverové edice. Při uvedení stály tuším USD 399. Jenom to přepsání PHP na HipHop vyšlo odhadem na 60-80M USD, což je přes 150k licencí Windows Serveru Web Edition. Přitom by jistě šla dohodnout lepší cena.
Ohledně nákupu specifického HW: a kde ho asi Facebook kupuje dnes? Znáte takový obchod? :) Asi ne. Nejspíš si nechají navézt náklaďák dílů, a začnou skládat. BTW headless blade servery jedoucí na Windows jste asi nikdy neviděl?
Ohledně upgradu jste opět mimo. Upgradovat a vyměňovat po závadě je samozřejmě potřeba i stroje s Linuxem, a i distrům Linuxu jednoho dne končí podpora. Pochopitelně to neznamená nutnost měnit veškerý HW, natož najednou.
Ohledně aktualizací: pokud jsem si všimnul, tak automatické aktualizace došly i na distra Linuxu. A kupodivu se celý Facebook nerestartuje při updatech - restartuje se postupně. Jak to jen udělali, je za tím nějaká magie? :D
Takže ano, váš příspěvek byl zábavný, pokud jste to zamýšlel jako vtip.
"MS nikdy nebyl, a vzhledem k mimořádně snadnému vstupu na trh OS..."
Tohle je demagogie vyloženě jako prase. Čekal jsem, kdy s tím vylezete. Pro Vaši informaci ono nestačí naprgat "nějaký OS", tím to totiž ani zdaleka nekončí. Dalo by se říct, že tohle je ta jednodušší část celého procesu "vstupu na trh OS".
"stejně jako se o ně musí starat v případě Linuxu a PHP"
Tu licenci si stačí jednou přečíst, tím veškeré starosti o ni končí.
Psal jsem, že si nedokážu představit, že by jel (byl by provozován) FB na windows.
Pokud jde o MySQL, myslel jsem to trošku jinak. A to tak, že pro ni platí to samé, co pro PHP. Možnost bezproblémové migrace na jiný systém může být k nezaplacení. Rovněž možnost migrace na jinou DB, pokud vývojáři nejsou prasata, nemusí být nic těžkého v případě, že MyScQL přestane vyhovovat.
Vstup na trh je u OS daleko jednodušší, než ve většině jiných odvětví. Nemusíte stavět drahé továrny ani pořizovat drahé technologie, nejde o žádné omezené zdroje typu ložisek nebo nalezišť, není potřeba budovat přenosové sítě.
Naopak v případě open source licencí si musíte dávat velký pozor, abyste se nenechal kontaminovat, a nemusel pak uvolňovat zdrojáky. Licence Windows je v tomhle daleko jednodušší.
OK, a proč konkrétně si nedovedete představit, že by Facebook běžel na Windows? Brání tomu něco technicky? Podle mě ne. Navíc by vývoj mohl probíhat v kvalitnějším jazyce i prostředí, a nebylo by potřeba reimplementovat PHP a ohýbat MySQL, což Facebook vyšlo odhadem na nejméně desítky milionů dolarů.
Ad možnost migrace na jinou DB, pokud vývojáři nejsou prasata, nemusí být nic těžkého - jenže vývojáři MySQL jsou prasata, a jejich SQL má se standardy málo společného. Navíc ani migrace mezi DB typu MS SQL, Oracle a DB2 nejsou žádná sranda. To byste mohl vědět, pokud jste si někdy něco takového zkusil.
Akorát musíte vyvinout ten systém. Sice to vyjde peněžně přinejmenším nastejno jako nová továrna a drahé technologie dohromady, ale je to daleko jednodušší ;-)
Jistě, u Windows nemusíte licence vůbec sledovat a BSA vůbec neposílá výhrůžné dopisy :-D
Technicky tomu nic nebrání. Brání tomu ekonomický problém: Windows jsou drahé na koupení a ještě dražší na provozování. PHP se u Facebooku používá z historického hlediska, možnost použít jiný jazyk rozhodně není argument pro přechod na Windows. Třeba Seznam a Google používají C++ a Python a překvapím vás: na Linuxu.
Jistě, vývojáři MySQL jsou prasata, proto je těžké migrovat, zato vývojáři MS SQL, Oracle a DB2 jsou skvělí, proto je těžké migrovat.
OS často píšou i studenti v rámci studia. Navíc máte možnost posbírat kód pod BSD nebo GPL licencí, a stavět na něm.
U Windows pochopitelně musíte sledovat, jestli máte OS licencovaný. Dopisy BSA můžete dostat i když Windows nepoužíváte, a úplně stejně je můžete hodit do koše.
Ještě jednou: jen ten přepis PHP na HipHop nejspíš vyšel Facebook na ekvivalent 150 000 licencí Windows 2003 Web Edition. Mluvím o ceně těch licencí beze slev, ve skutečnosti by se dalo dostat na lepší podmínky. Další podobný výdaj muselo být přepsaní HipHopu na HHVM. Navíc nešlo o argument pro přechod na Windows, ale o argument k tvrzení, že Facebook měl jít do Windows na začátku. Měl by lepší vývojový jazyk i prostředí, a zřejmě by to ve výsledku vyšlo laciněji.
Seznam a Google používají Linux, dobře jim tak. Ohledně toho Pythonu nevím kolik ho používají, ale je mi to celkem jedno.
Ten poslední odstavec jste vystihl dobře, akorát slovo "proto" nahraďte za "a".
Jistě, on je vývoj OS zadarmo. Tak fajn, naprogramuje se OS za pár let a pár desítek milionů. A co dál? Kde jsou nějaké ovladače, aplikace, vývojářské nástroje? Ty asi spadnou z nebe. Co jako budu dělat s holým OS? Postavit továrnu je MNOHEM jednodušší, stačí zaplatit, postavit nebo nakoupit a může začít výroba a hlavně PRODEJ!
Fakt nevím, v čem by mě měly kontaminovat licence při provozu webových aplikací. Pokud nechci GPL, můžu provozovat BSD.
Provozovat takový systém na windows by byl neskutečný opruz. Co tak různě slýchám (a vídám) u správy windows, tak děkuji, opravdu ne. Oni asi ví moc dobře, proč jim ty systémy jedou na nixech.
"Navíc by vývoj mohl probíhat v kvalitnějším jazyce i prostředí..."
LOL oni jsou asi všichni úplně pitomí. Takže PHP nestíhalo, ale ASP by to zvládlo levou zadní :-D U MySQL aspoň měli možnost ji "přiohnout", u proprietárního řešení by si mohli tak leda trhnout nohou.
"jenže vývojáři MySQL jsou prasata, a jejich SQL má se standardy málo společného"
To je tak nějak jejich problém ;-) Prasit se dá kdekoliv.
"Navíc ani migrace mezi DB typu MS SQL, Oracle a DB2 nejsou žádná sranda. To byste mohl vědět, pokud jste si někdy něco takového zkusil."
Ano, něco o tom vím. Migruje se jeden trošku větší projekt ze Sybase na Postges. Z hlavy teď momentálně bohužel nevím počet řádků, zkompilované SQL má cca 70 MB. Tak jsem si dal tu práci a je to celkem 1400 SQL souborů, 395 tisíc řádků.
Vývoj OS sice není zadarmo, ale berte v úvahu, že OS si píše spousta studentů na škole. Příkladem může být třeba HelenOS, napsaný na MFF UK pár studenty. Navíc můžete použít hotový kód z FreeBSD a řady dalších projektů, včetně Linuxu (i když tam je velkým omezením GPL). Koukněte na MacOS, který se skládá z Mach kernelu (dostupný zdarma), BSD (dostupné zdarma), a vlastního frameworku nad tím.
Uvést na trh OS je trivialita. Samozřejmě získat podporu výrobců HW, vývojářů a hlavně zákazníků, tedy jinými slovy s tím OS uspět na trhu, je daleko obtížnější. BTW jestli si myslíte, že podobné problémy nebudete mít při otevírání automobilky, tak jste dost naivní.
GPL je "nakažlivá" licence, takže si musíte dávat pozor. BSD takové omezení samozřejmě nemá.
Nevím proč by měl být problém provozovat větší web na Windows. Provozuje se jich tak velká spousta.
Nevím jak by stíhalo ASP - technicky je dost podobné PHP (jen ten jazyk je o řád lepší). Osobně bych volil ASP.NET, které má přesně ty features, kvůli kterým Facebook reimplementoval PHP. Jinak slušnou DB nemusíte ohýbat, na rozdíl od MySQL.
Ano, prasit se dá kdekoliv, a MySQL je dost katastrofická ukázka.
Super, máte projekt migrace DB. Takže možná sám víte, kolik je s tím práce.
Nepleťte si explorer.exe s okenním manažerem. Když spande explorer.exe, tak okenní mažer zůstane zachován, naopak ne (občas toho i "zneužívám" (zvláště u téměř čisté instalace systému).
Jestli sem vám někde vyvracel názor, že máte s Hyper-V dobré zkušenosti, tak se omlouvám. Psal sem v obecné rovině, že zatím nesahají VMWare ani po kolena (a tom fakt argumentovat nebudu, nemělo by to smysl).
U MS, Office že by něco, co neumíte :D (psal, sem "schválně, co se stane, když běžnému BFU seberete myš", zkuste si to ve Windows, jide to a docela dobře, občas i rychleji, ne fakt vám to neprozradím, ale mohl bych uložit někde jeden wordovský dokument, kde byste měl JK a D obvody s celkem 8 proměnnými, psal sem daný dokument asi 4-5 hodin bez myši, , jak dlouho by to asi trvalo s myší :D ).
Ale Windows se vyvíjí právě z důvodu fragmentace trhu. Potřebuje jednak reagovat na požadavky zákazníků (ač to bývají občas šlápnutí vedle) a potřebuje se taky přizpůsobovat okolí/trhu. Vy si myslíte, že by to MS dělal, kdyby neměl konkurenci (kdo by ho k tomu nutil). Co se týče multiplatformního programování, asi vám budu znít jako mlýnek na kafe, ale co třeba mnou "nenáviděná" Java (no vlastně Java jako taková mi asi až tak moc nevadí, ale chtělo by to míň bugů, lepší zabezpečení a větší stabilitu). Našel sem na internetu nějaký zajímavý subnet kalkulátor v Jave (protože ten, co sem si dělal v Excelu, nešel v Open Office, musel bych přepsat x různých funkcí, tady je na vině ale česká mutace Excelu, protože sem používal jen funkce když a "a" - fakt byli asi v MS zhůlení, když to takhle přeložili, ano anglicky AND, ale občas se musí přemýšlet a někdy je lepší prostě něco nepřekládat, zvlášť když obsahuje tuny funkcí, z nichž některé česky sou a jiné ne), který mi jel bez problému jak v Linuxech, tak ve Windows (v Linuxech i na Armu dokonce).
Problém v multiplatformosti s pohledu vývojáře nespočívá v různých vzhledech (pokud jo, tak by to bylo asi to poslední, co by mě trápilo), problém bych spíše viděl v licencování. Pokud prodáváte binárku pod GPL, tak musíte na požádání poskytnout zdrojový kód ( https://www.gnu.org/philosophy/selling.cs.html ). Protože MS ani Apple nic takového nevyžaduje, tak se vývoj komerčních aplikací soustředí hlavně na tyto platformy. U AIX od IBM je zase "výhoda", že to jede jen na jejich železe (vlastně ne, už je to Lenovo), sice si ty zdrojáky můžete překompilovat, ale asi to není tak výhodné, protože AIX běžně doma mít nebudete. PS4 používá upravené BSD, Sony to oddůvodňuje bezpečností, ale je tu i aspekt neslučitelnosti BSD s GPL (tudíž není nutné řešit zdrojáky). Pro všehny linuxáře a unixáře, opravte mě, kdybych se v tomto mýlil (problematiku licencování sem zatím nestudoval, možná u bakalářky, ale to na strojařině asi nehrozí).
MSSQL je stejná váhová kategorie jak Oracle nebo DB2. "select uzivatel from MSOnlyProducts where fansonly=1;" :D V tomhle si sou databáze rovny, stejně tak v insert, create, modify, joiny a spousty dalších (namátkou Postgre, MySQL i FoxPro). Na druhou stranu, pokud se budem bavit o funkcích a procedurach, tak minimálně Oracle je naprosto někde jinde, DB2 tak moc dobře neznám.
Zatímco sem psal tohle, tak sem si všiml nového příspěvku. PHP je příšerné (nevím, mě zase tak hrozné nepříjde, ale to je fakt věci vkusu, rozhodně bych se vyhnul Asp .Net kvůli tomu, že jediný prohlížeč, ve kterém bude na 100% fungovat, je Explorer, i když to by vám asi moc nevadilo, já bych byl třeba pro Django, neříkejte, že Django je taky hrozné, to už by se mi zhroutl celý svět :D ), Adobe muselo upravovat kompilátor - nedokazuje to snad, že Flash od Adobe je nestandardní, vlastně proč rovnou neřekli, že je chyba už v assembleru :D (jo já vím špatný joke, ale od Adobe by mě ani tohle nepřekvapilo).
Tak zatím :P (me to jen tak, že už se zase blíží víkend).
Spíš jsem se ptal, jestli se nepletete vy. Windows klasický window manager nemají. Jeho funkci zastávají Desktop Window Manager, USER32 a explorer.exe. Každopádně kupod máte problém s konkrétní náhražkou Start Menu, není to problém Windows, ale toho konkrétního programu. Na několika strojích mám Classic Start Menu, a funguje bez problému.
Nevím v čem Hyper-V nesahá VMwaru ani po kolena. Má jistě svá omezení, ale funguje velmi spolehlivě, a vidím spoustu firem, které na přechází z VMwaru na Hyper-V.
Souhlas, Windows i Office se dají bez myši ovládat v pohodě. Osobně kombinuji myš a klávesnici. Někdy je rychlejší jedno, někdy druhé.
Java je pěkný jazyk, o tom žádná. Bohužel ale ten koncept "write once run anywhere" moc nefunguje. Java používá nejmenší společnou funkcionalitu hostitelských platforem, a spousta věcí proto chybí. Proti .NETu je její API prostě nedostatečné. Navíc nevyniká rychlostí, a poslední dobou ani bezpečností. O vzhledu aplikací nemluvě.
Vzorce Excelu jsou nezávislé na jazyku MS Office. Při otevření toho samého souboru české verzi Excelu se vám vzorec zobrazí česky (fuj), v německé německy (opět fuj).
Samozřejmě licencování je jedením z problémů multiplatformního vývoje. Dalším problémem je to, že výrazně liší jak jednotlivé platformy, tak požadavky a zvyky uživatelů na těch platformách.
V čem konkrétně je Oracle "naprosto někde jinde" ve funkcích a procedurách?
V ASP.NET samozřejmě můžete psát weby pro jakýkoliv prohlížeč. Mám tu ASP.NET aplikace které jedou bez problému v MSIE, FF i Chromu. Django jsem nezkoušel, protože nevidím důvod, a navíc mi Python moc nesedí. Asi to bude lepší než PHP, ale to není tak pracné :)
Příklad Facebooku i Adobe podle mě ukazuje, že ty super free technologie mají při vážnějším nasazení často značné problémy, které je zatraceně prodraží.
No dobře Laeli (snad to tykání nevadí). Jen ve zkratce - nechtělo se mi psát Desktop Window Manager, ale budiž.
Hyper-V - co třeba správa dynamické paměti (dokonce ani Power-HA nejsou na tom se svými AIXy tak dobře jak VMWare, i když toho umějí dost, taky bychř řekl více než Hyper-V, ale sou jen omezené na AIXy, Hyper-V by mělo podporovat Windowsy a běžné verze Linuxů - RedHat, ten tak běžný není a Ubuntu), co vMotion (live migrace v Hyper-V je pomalejší a omezenější, i když offline přesun je naopak rychlejší, ale zkuste si vypnout někde na produkci server byť jen na pár minut, abyste ho přesunuli), v neposlední řadě správa storage (našlo by se pár dalších věcí), teď sem se dokonce díval na cenová srovnání a pro SMB je lepší VMWare Essential nebo Standard, protože je levnější. Neříkám, že Hyper-V nepokročilo někam dál, ale 2012 sem zatím neměl možnost testovat.
Ohledně Office: položím tady 4 otázky (pro jednoduchost se budou týkat jen Wordu, ale platily by i pro PowerPoint, Excel má výhodu v tom, že "umí" počítat, jen tak mimochodem, Excel dokáže počítat i docela nepřesně, protože na stejném stroji se stejným systém dává jiné výsledky než Octave nebo MatLab, teda ne ve všem, ale i tak mě to dost udivuje, chápal bych, kdyby se chyba projevila třeba na 10-15 desetinném místě, ale ne na druhém):
1. Co má společného LaTeX a Word?
2. Co mají naopak odlišného?
3. Existuje prostředí, ve kterém lze psát bez problému oba dva typy dokumentů (tex, docx) a pak jen při výběru uložit se vybere požadovaný formát?
4. Dá se takové prostředí udělat?
Odopovědi hlavně na ty první dvě můžou být překvapující (zvláště pro ty, co mají "uzavřené" myšlení).
Já nemluvil o kompatibilitě mezi jazykovými mutacemi Excelu (to by byl vrchol, kdybych neotevřel tabulku v českém prostředí Excelu například v anglickém nebo německém, dokonce to zašlo tak daleko, že kvůli hnusnému českému překladu a nepřekladu sem se rozhodl používát anglickou verzi, když zmíním například moji oblíbenou funkci "A", v angličtině je to "AND", a tomu už rozumím :D , chápal bych, kdyby MS přeložil všechny funkce, ale to asi nebude). Psal sem o tom, že tu českou tabulku v xls i xlsx neotevřu jinde (respektive otevřu, ale ty funkce "a" a "když" nefungují).
Ohledně Oraclu a MSSQL, podiv se na packaging, pak na T-SQL vs PL/SQL (pro někoho je lepší jedno, pro někoho druhé), taky se podiv na transakce (jak se k ním chová Oracle a jak MSSQL, to už se samozřejmě netýká přímo funkcí a procedur), samozřejmě, když budeš mít všude microsoftí produkty, tak si do toho nebudeš házet Oracle (ani já bych to neudělal, dokonce se přiznám, že sem zatím nic lepšího jak SQL Managemnt Studio, nebo jak se to jmenuje, neviděl, ale dostat se ke komerčním věcem od Oraclu včetně databáze nejde, teda možná jde, ale zkoušet to nebudu).
U zbytku už se mi nechce přemýšlet, přece jen se snažím orientovat jiným směrem než IT (zatím se nedaří :D ), No nic, myslím si, že je na čase tuto diskuzi ukončit a dát prostor jiným, novějším (v podstatě jediná věc, která by mě od tebe zajímala, sou odpovědi na ty 4 otázky u Office, hlavně ty první dvě).
Dovolím si jen malou poznámku, když už flame pokračuje:)
Klidně LO oslovuj v množném čísle. A nebude se ani jednat o vykání. Dost možná se za tim nickem skrývá vícero "píáristů" dělající, nevim proč zrovna zde, reklamu na jistou firmu a její produkty.
Kdy si konečně uvědomí, že styl jakým to dělaj je dost kontroverzní a možná už i překonaný?
Nemá smysl se s nima dohadovat.
Jenom by mě zajímalo, kolik za to berou? Nebo to dělaj, jako správní fanatici, zadáčo?
Preferuji vykání.
Ohledně Hyper-V: ten na rozdíl od VMwaru si dohodne potřebnou velikost paměti s OS. VMware používá memory overcommitment, což je velmi špatný nápad. Ohledně live migration bylo Hyper-V ve Win2k8 R2 trochu pozadu, protože nešlo migrovat více strojů najednou - to je ve Win2012 opravené, a lepší je i výkon (srovnání s VMwarem na stejném HW ale nemám). Navíc nově není potřeba SAN, jako shared storage se dá použít běžně SMB sdílení.
Ohledně Office:
1. Oba programy jsou word processory.
2. Spoustu věcí. TeX je psaný jako překladač značkovacího jazyka na grafické formáty. Work je WYSIWYG.
3. Nevím o něm.
4. Těžko. TeX používá algoritmy, které jsou pro WYSIWYG prostředí silně nevhodné. To je jeden z důvodů, proč všechny pokusy o WYSIWYG editor pro TeX mají spoustu omezení. A i kdyby se tohle podařilo vyřešit, TeX je koncepčně dost odlišný od MS Wordu. Používají se odlišné souřadné systémy, jinak se ukotvují objekty, rozměry se udávají vzhledem k jiným vztaženým bodům (zjednodušeným příkladem budiž msie vs 23C box model) atd. I OO/LO Writer, což je v podstatě obšleh Wordu, má odlišnosti, ze kterých vyplývají například problémy s převodem dokumentů.
Nemám nikde český Excel, ale jak nahlížím do specifikace OOXML, jména funkcí by měla být v angličtině. Jestli se vám funkce importují do jiného prouktu špatně, tak je ten produkt špatně importuje. Další možností je, že se to stává jen u custom funkcí psaných ve VBA. Když si v českém Excelu ve VBA vytvoříte funkci/makro SPOCITEJTO, OO/LO to určitě naimportuje se stejným jménem funkce, a nebude vědět co s ní, protože to makro psané ve VBA nepřevede.
T-SQL i PL/SQL vyhovují svému účelu (když odhlédneme od zpoždění, které měl Oracle u přechodu na standardní zápis relací). Silnějším nástrojem jsou ale procedury v .NETu, resp. Javě.
Ohledně transakcí: v čem má být Oracle lepší? Obě DB podporují různé úrovně izolace.
Ohledně packagingu: totéž - v čem má být Oracle lepší?
Ohledně SQL Management Studia naprostý souhlas. Nic lepšího jsem neviděl. Nástroje od Oraclu jsou předpotopní.
Málem mi to vypadlo, ale asi to bude neaktuální, neva.
1. Word i LaTeX lze používát jako WYSIWYG i WYSIWYM editory. Samozřejmě s omezenou funkcionalitou, ale lze (i Wordovský dokument lze napsat v notepadu, akorát, že Word je tak strašně omezený, že napsat v tom notepadu celý dokument je spíše o hubu; stejně tak na LaTeX existuje editor, kde nemusíte znát dané příkazy, opět platí to samé co u Wordu)
2. Word je WYSIWYG, LaTeX nikoliv, avšak ale to není ten hlavní rozdíl. Hlavní je v tom, že dokumenty se v LaTeXu dělají jednodušeji (teď se nebavím o nějakých formálních dopisech a každodenních dokumentech typu sekretářka-ředitel, ale když bude potřeba mít jiné formátování určitých stránek, generování obsahu - tabulky, kapitoly, obrázky, číslování a další věci, tak Word je v tomhle neohrabaný - nejjednodušší příklad: čísla stránek až od 4-5 stránky a například jiný formát číslování do obsahu a v přílohách, tohle fakt programátoři v MS nezvládli, pak je tu generování obsahu, šílenost sama o sobě, viděl sem spoustu lidí, co to radši dělali ručně, protože používát styly a
a nadpisy ve Wordu je fakt za trest).
3. Napadá mě třeba ten notepad (ale může to být i PSPad a další)
4. Ale dalo, když si uvědomíme, že Wordovské dokumenty sou zabalené XMLka, tak by to takový problém být neměl (ano, teď neberu v potaz znalost MS norem ani TeXovských), v podstatě by se to dalo řešit pomocí tagů (například <b></b> by značil tlustý a podobně, prosím neplést s HTMLkem, je to jen ukázka)
Ke zbytku už se výjadřovat nebudu. A ani k této diskuzi (trvalo mi chvíli, než sem na ní znova narazil, protože si pravidelně mažu historii).
1. LaTeX je document markup language, a jako taková samozřejmě WYSIWYG nemá (podobně jako ho nemá HTML nebo ODF). Existují různé front-endy, které se o WYSIWYG s větším či (většinou) menším úspěchem snaží.
2. čísla stránek až od 4-5 stránky a například jiný formát číslování do obsahu a v přílohách - naučte se pracovat se sekcemi. Ad používát styly a nadpisy ve Wordu je fakt za trest - pokud neznáte koncepty, tak jistě ano.