Vlákno názorů k článku
Microsoft zvažuje bezplatnou verzi Windows 8. Trápí ho Chromebooky od Fantomas - Nechapu, proc to tolik lidi vzrusuje, vzdyt je...

LSD je sice v principu stimulant, ale vzhledem k rozsahu OOXML myslím, že byste ho ani tak za víkend nenapsal. BTW kdybyste si někdy chtěl stěžovat na rozsah OOXML, tak ODF 1.2 má v OASIS verzi 1204 stran. Až bude umět třeba i opravdu použitelné trackování změn v dokumentu, nejspíš bude velké jako OOXML.

Spíš si myslím, že to nějaký manažer rozdělil na 50+ dílů a každý návrhář dělal jen na svém písečku. Ten manažer to potom jenom slepil dohromady a odeslal ECMA.

Ta výtka se typicky týkala třeba odlišných hodnot atributů pro zarovnání odstavce ve Wordu a buňky v Excelu. Jenže ono na tom vůbec nezáleží, protože jde o odlišné objekty.

Technicky je úplně jedno, jestli je pro zarovnání vlevo použito alignment horizontal=”right”, nebo w:jc w:val="right". Stejně je jedno z OOXML Sheet a druhé z OOXML Text, takže to budou implementovat dělat dva úplně různí Indové.

Ano, kdežto sračka jménem ODF má ve verzi 1.2 (OASIS) 1204 stran, plus je tam linkovaná spousta dalších specifikací. Jestli máte chuť, můžete si obě specifikace (a jimi linkované specifikace) stáhnout a spočítat stránky strojopisu. A až se ODF naučí to co umí OOXML (například Track Changes), bude mít možná podobný rozsah ;)

Jaké společné části podle vás bude mít filtr formátů Wordu a Excelu? Word processor používá objekty jako jsou znaky, odstavce, sekce, chunks atd., kdežto spreadsheet používá buňky. Jestli je zarovnání odstavce word processoru a buňky spreadsheetu popsané stejným atributem, to při implementaci nehraje vůbec roli. Buňky spreadsheetu mají prostě úplně jiné vlastnosti, a nemá smysl si hrát na to, jsou to třeba odstavce.

A kdy bude mít OOXML popis maker? Bez toho se přece nedá používat ;-)

OOXML ani ODF makra nepopisuje. Ovšem vzhledem k existenci makrovirů stejně není dobré vyměňovat makra mimo firmu. Naopak Track Changes je pro výměnu dokumentů mezi mnoha firmami celkem zásadní.

Myslím že lobbování Sunu a IBM proti OOXML bylo už popsáno. U OpenGL opravdu popisuji stav před 20 lety, nicméně ta bažina extensions se za tu dobu moc nezlepšila :/. A ve W3C opravdu přijali box model, který je jak nelogický, tak v rozporu s tím co používaly v té době rozšířené browsery, a tím postavili Netscape i MS před volbu buď rozbít kompatibilitu webu, nebo jít vlastní cestou.

Mimochodem dneska všichni hrozně slaví, že se v browserech implementují drafty CSS3 a HTML5, přičemž finální recommendation se čeká cca v roce 2016 (a jak známe W3C, tak to nejspíš bude později). To že ve finálním recommendation může být něco úplně jiného než v draftu, a že to opět může rozbít web, jak to ve W3C už ukázali, zjevně nikoho nezajímá.

To co píšu jsou prostá fakta, která lze snadno dokladovat. Pokud vám vaše víra brání vidět fakta, měl byste toho psychiatra vyhledat spíš vy.

To už jsem popisoval - o žádnou záhadu nešlo. Sun a IBM chtěli do státní správy protlačit nikým nechtěný OOo s komerční podporou, a proto zablokovat standardizaci OOXML. MS následně vyzval písemně i ústně své partnery, aby se zúčastnili standardizačního procesu, protože jinak jim hrozí ztráta příjmů z prodeje MS Office a aplikací postavených nad MS Office. No a partnerům se nechtělo ty peníze nechat Sunu a IBM, takže přišli, hlasovali, a prosadili svou.

Zneužití standardizačního procesu k netržnímu prosazování jinak neúspěšného SW je svinstvo. Pokud se to nebude opakovat, a bude se jednat věcně, nemá MS důvod zvát partnery na hlasování.

Ano, tuhle pohádku o zlém drakovi (IBM + SUN), hodném princi (MS) a jeho družině / partnerech (státy, které nemají s MS ani Office nic společného), jste již psal.

Zneužití standardizačního procesu k protlačení toho svého standardu je opravdu svinstvo.

To jsou prostá fakta.

A já myslel, že standardizace technologie navrhovatele je primární účel standardizačního procesu.

A ještě větší sranda byla, když jim ten standard málem neprošel ani zrychleným schvalováním a museli dost velkou část předělat — přičemž tu strict verzi neumí MS Office ani pět let po schválení. To je ale podpora standardu :-)

Transitional verzi OOXML uměla hned další verze MSO, čtení Strict verze OOXML další verze, a zápis Strict OOXML pak současná verze. Navíc jak jsem psal před pár dny, v LO se slavně naučili font embedding (podporovaný v ODF od první verze) až někdy letos.

MS dlouhou dobu nabízel licencování dokumentace binárních formátů MS Office, a firemní zákazníci mohli používat prapůvodní XML formáty už v Office XP v roce 2003. Otevřené formáty začaly být vyžadovány kvůli tlaku lobbyistů Sunu a IBM. A jak jsem psal, soudruzi nebyli najatí - prostě nechtěli svůj business přepustit Sunu a IBM.

BTW když je u standardizace u MS vždy něco špatně, proč tedy MS standardizoval CIL a C#? Java bude asi lepší, když standardizovaná není :D

Vaše představy o Africe jsou fakt roztomilé.
JAR:
http://www.legendtours.co.za/wp-content/uploads/2012/11/Johannesburg.jpg
Senegal:
http://www.easyvoyage.co.uk/images/villes/1753/570x360/2693.jpg
Etiopie:
http://orphanadoption.files.wordpress.com/2011/03/1addis-ababa.jpg
Keňa:
http://cdn.theatlanticcities.com/img/upload/2012/11/15/ban%20kampala.JPG
Zimbabwe:
http://www.fareaway.com/wp-content/uploads/2009/02/harare_city.jpg
Maroko:
http://2.bp.blogspot.com/-3q5H-0BZ9bs/T0ls3m45RpI/AAAAAAAAINg/hu4c-0NdFaU/s640/Casablanca+%231.png

Zvedněte se někdy od počítače, a jeďte trochu poznat svět. Jednak je to super na vyčištění hlavy, a nabyté zkušenosti asi dost změní váš názor na řadu věcí.

Tihle lidé počítače moc nepoužívají, zvlášť ti z poslední třetiny obrázků. Nicméně pointa nebyla v tom, jak mizerně se žije ve slumu, nebo jak ošklivě vypadá výsledek masakru. Byla v tom, že v těchto zemích se samozřejmě používají Windows i Office, fungují tam západní i místní firmy, a mají zastoupení v ISO. Misionáře tam možná žerou také, ale to zpravidla bývají jiní lidé, než ti co se vyjadřují k ISO normám.

Je pěkné, že dobře víte, co by kdo měl upřednostňovat. Já bych to nechal na dotyčných. Možná nemají deset let času, nechtějí psát vlastní distro a nechtějí své aplikace pro Windows běžet i po deseti letech ve virtuálu na Linuxu. Možná nemají experty, které by už ve školce učili vi a regepy. Těžko říct.

Z toho co linkujete se některé věci jistě staly, jiné jsou popsané tak vágně že jeden neví, a další se mi moc nezdají. Každopádně pokud čekáte objektivitu od autora kampaně NOOOXML, tak se koukáte špatným směrem. Mimochodem najímání aktivistů, neziskovek, blogerů apod. je dnes už celkem běžná praktika (podívejte jen co se tu píše občas o mě), takže různí haters nikoho nepřekvapí.

U ISO/IEC 29500-1 vyšla v roce 2011, takže ISO i Joint Technical Committee 1 zřejmě schvalování OOXML nějak přežily :)

Jinak na nečinnost byla vyčítána i autorům ODF. Nakonec to že dodnes nedostali ani ty vzorce spreadsheetů do ISO standardu, a Tracking Changes bude nejspíš za několik let, je dost tristní výsledek. Je dobré si uvědomit, že Sun/Oracle kompletně vyhodil ODF/OO/LO do koše, v IBM to také odpískali a IBM Lotus Symphony odstřelili, a nikdo jiný do toho asi prostředky cpát nebude.

Mimochodem byly tu dotazy na to, jak Sun a IBM lobbovali za ODF. Mimo jiné to bylo pomocí téhle lobbyistické organizace:
http://en.wikipedia.org/wiki/OpenDocument_Format_Alliance

Je fakt, že ta Vaše pohádka není ničím jiným, než tou pohádkou.

Taky je fakt, že ti, jak Vy jim říkáte, partneři, nikdy partnery MS nebyli a neměli s Office ani se ziskem z nich nic společného.

"A já myslel, že standardizace technologie navrhovatele je primární účel standardizačního procesu."

Zřejmě Vám uniká rozdíl mezi termíny standardizace a zneužití standardizačního procesu.

Tahle kampaň Sunu a IBM probíhala cca v době, kdy se tu na blozích zdejší čtenáři vytahovali svými dopisy na česká ministerstva, obsahující perly jako "Jakto že ještě nepoužÝváte Linux a OpenOffice, gdyž to doporučuje EU" :)

Tak ještě jednou. MS má řadu partnerských programů. Těch se účastní vývojáři aplikací, prodejci a další. Mezi výhody patří typicky nabídka školení, zahrnutí v katalozích MS partnerů, možnost prezentace na různých akcích apod. A v rámci těchto programů MS oslovil firmy, aby se zúčastnily standardizačního procesu (byl jsem tehdy jedním z oslovených, stejně jako kolegové z jiných firem). Na základě jejich vstupů pak národní standardizační instituce formuje svůj postoj, který dá najevo při hlasování v ISO. Podrobněji zde:
http://xmlguru.cz/2008/03/proc-bude-cesky-hlas-pro-ooxml-ano

MS při oslovování zdůrazňoval, že nepřijetí OOXML by znamenalo radikální snížení tržeb z MS Office, a tedy poškození jejich businessu. To je celkem logické, protože státní správa bylo lobbyisty tlačena k používání standardizovaných formátů. Kdyby MS neměl standard, byl by OpenOffice zaveden nejprve ve státní správě, a pak postupně i v soukromých firmách. Partneři MS by přišli o zisk, a ten by inkasovali Sun a IBM, protože ti nabízeli verze OpenOffice a IBM Lotus Symphony s komerční podporou (státní správa ani slušná firma nemůže používat nepodporovaný SW).
Už je to jasnější?

To co převedli Sun a IBM bylo jednoznačně zneužití standardizačního procesu. Akci MS vidím jako naprosto logickou reakci.

Co je na kampani špatného?

Tak jinak. M$ možná kontaktoval své partnery = firmy, ale ani přesto se nepodařilo OOXML standardizací protlačit. Pak se z nějakého "záhadného" důvodu do procesu přihlásily zemičky, které v tom procesu nikdy předtím, ani nikdy potom nefigurovaly. Myslet si, že to udělaly z dobrého srdce, aby M$ nepřišel o zisky z Office, si může myslet jen totální blázen.

"To co převedli Sun a IBM bylo jednoznačně zneužití standardizačního procesu."

Zatímco M$ má na hlavě svatozář :-D BTW čím že to ty dvě firmy zneužily standardizační proces? Tím, že pořádaly kampaně za použití standardizovaných formátů dokumentů? LOL

Pokud jsem si všiml, tak OOXML je dnes ISO standardem, takže se ho protlačit podařilo. A ty zemičky šly do standardizace proto, že je k tomu posouvali partneři MS (a určitě i přímo místní MS).

Ty dvě firmy zneužily standardizační proces tím, že se přenesly konkurenční boj do ISO, a snažily se zabránit přijetí konkurenčního standardu, aby mohly protlačit své nikým nechtěné produkty netržním způsobem.

"A ty zemičky šly do standardizace proto, že je k tomu posouvali partneři MS (a určitě i přímo místní MS)."

Jojo, já vím, jak M$ "posouvá", taky bych se nechal takto "posunout" :-)

"snažily se zabránit přijetí konkurenčního standardu"

Jak se snažily? Ony držely členům komise nůž pod krkem? Nebo jim snad vyhrožovaly, že jim nedodají levné licence? ;-)

Nemluvil jsem o vydírání, ale o zneužití standardizačního procesu. A domnívám se, že nejde o kategorii trestní, ale morální.

Ptal jsem se, JAK SE SNAŽILY zabránit v přijetí konkurenčního standardu. Bude odpověď?

Snahou o zablokování přijetí OOXML v rámci ISO. Nebylo to snad jasné z předchozí diskuse?

To dost dobře vysvětluje, proč se vývoj OO/LO/ODF tak vleče :)

To je jak u hotentotů... ptám se po třetí, JAK se snažily zabránit / zablokovat přijetí OOXML? Nikde v diskusi to řečeno není.

"Myslím že lobbování Sunu a IBM proti OOXML bylo už popsáno."

Nebylo.

No jo jsou to prostá fakta, jenomže už nezmiňujete jiná fakta s kterými by to už tak prostě nevypadalo.
Např. první WEB browser zdarma, což mělo celkem zjevný cíl, ani nebudu připomínat jaký. Od té se doby SUN a MS moc nekamarádily. Windows nikdy nebyli na SPARCu, SUN necertifikoval MS javu....
Proč se ovšem MS nepokusil spolupracovat na ODF, ale přišel s kompletně jiným formátem?
Používá snad Google formáty a protokoly, které by nebyli veřejně přístupné? A nejen specifikace, ale i co se týká vlastní imlementace.
A ty další fakta, prostě začínáte v čase vždycky podle toho jak se vám to hodí do krámu a předchozí události vypouštítě. Běžný postup demagoga.

MSIE byl původně v ceně Windows, nikoliv zdarma. Zdarma je Linux, a to s deklarovaným cílem poškodit komerční společnosti - ani nebudu připomínat které :)

Formát ODF byl v době svého přijetí zcela nepoužitelný, a problémy má dodnes (například neumí trackovat změny v tabulkách). ODF je odrazem interního objektového modelu OOo, a OOXML odrazem objektového modelu MS Office. Protože ty dva SW mají různou funkcionalitu (ani nechci připomínat kdo je pozadu), a stejnou problematiku mnohdy řeší jiným způsobem, byla by jakákoliv snaha o vytvoření společného formátu předem odsouzená k nezdaru.

Samozřejmě Google má spoustu uzavřených věcí. Například kompletní Google Mobile Services, která zahrnují čím dál větší část API Androidu. A pokud jde o používání ISO standardů, tak tam Google také zrovna neexceluje.

To bolo mozno popisane vo vasich zvratenych predstavach. Kazdopadne realita je odlisna od vasich predstav. Tiez, ze sa nieco nezlepsilo alebo je pre vas nieco nelogicke su zas iba vase predstavy.

Co sa tyka terminu nemate pravdu. Finalny recommendation sa caka v tomto roku a doteraz bol tzv. Candidate Recommendation uz z roku 2012 co bol popis funkcionality, ktora uz nemoze byt odobrana ale nove features mozu byt pridane. V roku 2016 ma byt finally recommendation html 5.1 a pracovat sa bude na dalsej verzii. To co ale vas stve je to, ze IE je vzdy na chvoste vsetkych browserov co sa tyka novych technologii a kompatibility (resp. bezproblemovosti) a taky CSS designeri by vam tiez na ten uzasny produkt nieco od srdca povedali.

Vase "prosta fakta" su zatial bud bulvarne informacie, neznalost aktualneho stavu alebo detinske a zavadzajuce informacie. Vy proste nieste schopny prijat, zeby nieco mohlo existovat a fungovat aj mimo a bez M$. Bud ste platenym zamestnancom M$ alebo by ste naozaj mal vyhladat psychiatra. Jedna znama psychiatricka mi opisovala prave take pripady ludi, ktory jednoducho nedokazu pripustit, ze moze byt nieco lepsie nez vec, ktoru obhajuju a obhajuju ju striktne (niesu schopny vidiet ziadne negativnum). Nedokazu prijat kritiku ostatnych a dokonca ked im dojdu argumenty su agresivny a su schopny napadnut ci dokonca aj usmrtit. Ja verim, ze to nie je vas pripad a ak je, tak dufam, ze sa nenachadzam niekde vo vasom okoli.

Dalším příkladem budiž WebRTC. Všichni se na něm shodli, ale M$ ne, ten musí opět jít svou vlastní cestou a dělat v tom bordel.

Všichni se shodli na WebRTC? Mě to tak nepřipadá, protože ve W3C ještě neleží ani Last Call Working Draft, a k formovanému standardu je spousta připomínek, které brání reálnému nasazení. Jde mimo jiné o error handling, detailní specifikaci callbacků, API pro řízení kvality a přenosového pásma atd.
http://www.w3.org/2011/04/webrtc/wiki/Missing_for_real_services

A proč se MS neúčastní? Má Skype, za který dal spoustu peněz, a který dobře funguje. Není v jeho zájmu podřezávat si vlastní větev, raději to nechá pomaleji udělat ostatní. Až bude WebRTC finální, a pokud bude mít nějakou větší podporu, MS se jistě s nějakým zpožděním připojí.

Ano, všichni se shodli na WebRTC jakožto technologii pro videohovory na webu. Že není hotová kompletní specifikace na věci nic nemění. Dokonce se už přidal i Apple. Všichni, až na M$, který si vyvíjí jakousi svou verzi. Takže opět a zase všude to bude fungovat, dokonce i na Apple, jenom s IE budou problémy.

Máte pravdu, HTML5 má plánovaný status Recommendation "už" letos. Ovšem vzhledem k tomu, že CSS2 vyšlo v roce 1998, a CSS3 není hotové dodnes (pro jistotu ho rozdělili na moduly), tak bych nebyl moc optimistický.

IE je vzdy na chvoste vsetkych browserov co sa tyka novych technologii a kompatibility - aha. Proto měl MS AJAX od roku 1998, a Gecko v použitelné verzi v roce 2002, Safari ve 2004, Konqueror a Opera ve 2005... a ve W3C měli už v roce 2006(!) první draft specifikace. Wow! Podobně měl MSIE například první font embedding. A ohledně kompatibility dlouhá léta platilo, že když chcete web vidět bez problémů, je potřeba používat MSIE. Uznávám ale, že se situace u konkurence trochu zlepšila.

Svědectví u soudu je podle vás bulvární informace jen proto, že jsem ho linkoval zrovna ze serveru, který hodnotíte jako bulvár? No to máte super argument :)
Věci samozřejmě mohou fungovat bez MS. Jenže MS je v řadě věcí napřed, a kde napřed není, tam stejně většinou převažuje synergický efekt použití jeho technologií. A můžete mi věřit, že o problémech s MS technologiemi toho vím spoustu.

Přijde mi vtipné, že na jedné straně píšete o lidech kteří nejsou schopní ustát kritiku, jsou pak agresivní atd., a na druhé straně se mě snažíte posílat k psychiatrovi - což je zjevně důsledek toho, že vám docházejí argumenty, a máte potřebu se do mě navážet. Abychom se neposílali vzájemně k psychiatrům, doporučuji zůstat v technické rovině diskuse, a osobní dojmy zbytečně neventilovat.

V úctě a respektu, Lael

"A ohledně kompatibility dlouhá léta platilo, že když chcete web vidět bez problémů, je potřeba používat MSIE. "

Bodejť by ne, když s trochou nadsázky se dá tvrdit, že IE byl tehdy jediný desktopový grafický browser. Neexistoval FF, neexistovalo Chrome, Opera byla víceméně fanouškovský browser. Zato dnes je to úplně naopak. Weby se dělají primárně pro FF / Chrome a pro IE se doháckovávají, aby to vypadalo alespoň podobně.

Když je to dokumentované na MSDN, je to feature :). Ne, vážně. Za tohle si mohli ve W3C sami, když zmršili box model. Kdyby tu blbost neudělali, zřejmě by nenastala éra, kdy byl MSIE nekompatibilní se standardy, a uživatelům by i web designerům se žilo lépe. Chtěl bych doufat, že si z toho ve W3C vzali nějaké poučení.

To je dost nadsázka, protože už tehdy jsme měli Netscape/Mozi­llu/Firefox, a řadu dalších browserů, na které si dneska už nikdo nevzpomene (BTW opera je browser? :D). Ohledně webdesignu: pokud používáte MSIE jako primární browser, tak nejspíš děláte design pro něj, a případné problémy řešíte až při testování na FF/Chrome. A vyplatí se také vědět, co je DOCTYPE a quirks mode.

Ne, nepoužívám IE jako primární browser, až už vůbec ne pro vývoj webu, nejsem masochista. Platí to,,co jsem psal. Weby se dělají pro FF a Chrome, dokonce i v tom Safari to funguje, jenom pro IE se musí hackovat.

CP 1250 je starší než UTF-8 (první je z Windows 3 z roku 1992, druhé je z Plan 9 z roku 1993). Tipuju, že si to pletete s ISO 8859-2 (to je z roku 1987).

Jak už někdo psal, UTF je daleko novější, než CP1250. Ve zkratce: MS potřeboval kódové stránky pro Windows. Standardy ISO 8859 v té době ještě nebyly hotové, a navíc počítaly se semigrafikou, a chyběly jim věci zásadní pro typpografii - kulaté uvozovky apod. MS tedy doplnil tyto a nějaké další znaky do 8859-1 na místo control characters. Pro ostatní země vytvořil kódové stránky na základě draftů 8859-x (to je případ CP 1250, protože 8859-2 přišla až v roce 1999). Pro řadu zemí nebyly k dispozici ani drafty, takže MS musel improvizovat. Jak vidíte, existují zcela racionální důvody.

Pokud jde o UTF, tak Unicode na začátku popisoval pouze 16-bitové code points (dnes UCS-2), které MS dost revolučně použil při psaní Windows NT. Unixy dost dobře nemohly použít Unicode code points, protože pro to neměly API, a jakékoliv předělávky na Unixech by byly na dekády. Unicode sice obsahoval UTF-1, ale to bylo prakticky nepoužitelné. UTF-8 ovšem umožňovalo poměrně dobře procpat Unicode i skrz API psané pro 8-bitový datový typ char, takže se ujalo na Unixech.

UTF-8 přišlo devět měsíců po CP-1250, zase tak daleko novější není.

První vydání ISO 8859-2 je z roku 1987. V roce 1999 vyšel jen update. MS nijak improvizovat nemusel a udělal to naschvál.

UTF-8 přišlo prostě pozdě - poprvé bylo prezentované devět měsíců po vydání Windows 3.1, které byly napsané v CP1250. Vývoj pochopitelně začal daleko dříve, a standardizace UTF-8 (ono tu ještě bylo UTF-1 a UTF-7) trvala ještě dost dlouho.
Podobně vývoj Windows NT začal v roce 1989.

Aha, že je ISO 8859-2 tak staré, to jsem nevěděl. Přesto řada ISO 8859-x norem přišla příliš pozdě. Navíc se ISO 8859-2 a CP1250 liší jen v pár znacích, které jsou u CP1250 shodné s CP1252, takže bych to jako naschvál neviděl. Mimochodem v té době se v ČR používala kódování CP 852, Kameničtí, KOI-8-CS, a k tomu několik firemních (například CP 10029). Myslíte že to všichni dělali naschvál? :D

V roce 1989 byly standardizované ISO 8859-1 až ISO 8859-9, takže MS měl hodně z čeho vybírat.

Sady CP 852 (která je mimochodem také microsoftí) a Kameničtí nevím, kdy vznikly, ale existovaly již v roce 1985.

KOI8-ČS (navržený RVHP) je dokonce z roku 1979.

Máte pravdu, MS měl z čeho vybírat i u ISO. Problém bych viděl ještě ve vou věcech: 1. v kombinacích jazyků, kdy se na jednom území používá například čeština a němčina, a 2. možnost zobrazit text v jiné CP obvyklé v okolních zemích tak, aby pokud možno důležité znaky seděly. Upřímně nemám teď čas sestavovat si tabulky kódování a korelovat je s frekvenčními tabulkami znaků v různých jazycích. Možná jsem geek, ale ne zas takovej :)

Ano, v ČR (a podobně v každé jiné zemi) existovala pěkná směska znakových sad. Jak je vidět, sady 8859-x se ujaly jen na Unixech.

Zobrazovat češtinu a němčinu najednou jde i pomocí ISO 8859-2. MS ve svém standardu nahrazoval pouze písmena za typografická znaménka, která mohl klidně nacpat do vyhrazeného prostoru ISO 8859-2. Německé znaky mají ISO 8859-1, ISO 8859-2, CP 1250 i CP 1252 na stejných místech, takže o kompatibilitu s CP 1252 při těch změnách evidentně nešlo.

ISO 8859-2 a následně UTF-8 se postupně ujalo všude kromě Windows.

CP1250 se od 8859-2 liší v pár znacích. Wiki tvrdí následující: Most of the rearrangements seem to have been done to keep characters shared with Windows-1252 in the same place as in Windows-1252. A CP1252 zavádí některé znaky, které nejsou v 8859-1, ale jsou v 8859-2.

8859-2 se ujalo všude mimo Windows? Aha. Proto má HP svoji HP roman8, Apple má CP Macintosh Central European.
Windows používají UTF-16.
Qt (na kterém stojí celé linuxové KDE) používá UTF-16.
MacOS používá v nových verzích UTF-16.
Takže mi připadá, že se trochu mýlíte.

CP 1252 zavádí jen dva znaky z ISO 8859-2: š a ž. Oboje jistě potřebuje nějaká místní verze němčiny, angličtiny či francouzštiny :-) Ne, fakt se nemůžu zbavit dojmu, že to je naschvál. Obzvlášť když v rámci té „kompatibility“ došlo k přesunům znaků jako ť, ľ a ź, které v CP 1252 vůbec nejsou.

Bavíme se o kódování dokumentů, ne? Jak si to aplikace kódují interně, mě při výměně dokumentů nezajímá, pro výměny dokumentů Qt i MacOS X používají UTF-8. MacCE je starší než ISO 8859-2.

Ano, CP1252 zavádí š a ž. Š se vyskytuje ve finských textech, plus v několika jazycích amerických indiánů. Ž se vyskytuje v severoamerickém jazyce Siouxů. CP1250 je pak má na stejném místě jako CP1252. Jinými slovy žádný naschvál nevidím.

Například ť je přesunuté zřejmě proto, že v CP1252 jsou na tom místě francouzské uvozovky. Bez těch se francouzský text zobrazuje celkem blbě. Samozřejmě pokud nejde o ISO 8859, kde typograficky korektní uvozovky "pro jistotu" vůbec nejsou.

Jinak kódování dokumentů je věc aplikací, nikoliv OS. A mluvil jste o OS, ne o aplikacích.

Mluvil jsem o (výchozím) kódování dokumentů v různých OS. Vše to vycházelo z která takhle [CP 1250] naočkovala do dokumentů nekompatibilitu s jinýma platformamam.

Pracovat s dekoracemi oken jste mohl už ve Windows 95, dělají to například WindowBlinds od Stardock Corporation. Ovšem řeč byla o technologiích. U Linuxu je katastrofou například X11, které mělo být nahrazeno tak před dvaceti lety. Srovnejte ho s GDI32 z Windows 95 - dodnes je to silně ve prospěch toho GDI.
Pokud jde o virtualizaci, tak tam MS dosáhl zatím na 28% trhu, a VMware spadl na 56%. Obě čísla se přibližují a přibližovat asi budou. U nás volíme Hyper-V, protože s VMwarem byly celkem zásadní problémy.

Cenová politika MS je taková, že za SW se platí. Konkurenti dávají SW zdarma, a protože jim naprostá většina uživatelů neplatí, nemají pak dost prostředků na vývoj. To je hlavní důvod, proč je například OO/LO pozadu, a nedovede slušně implementovat ani plně dokumentované formáty OOXML.

Ohledně funcionality MS Office jste troch uvedle. On sice každý používá jen kus funkcionality, ale každý používá něco jiného, a stačí poměrně malá skupina uživatelů, aby pokryla 100%.
Vzorce jsem si právě zkusil, a po zaplnění tří stránek vzorci nepozoruji zpomalení.
(La)TeX není WYSIWYG, takže vám stačí textový terminál VT100 a editor vi.

C# je standardizované jako ISO/IEC 23270:2006. Common Claguage Infrastructure (Common Type System Virtual Execution System, Common Language Specification) má normy ISO/IEC 23270:2006 a 23271:2012. Podobně jsou v ISO standardu XML Libraries a Common Generics. Plus MS uvolňuje spoustu další dokumentace, a .NET je velmi dobře dokumentovaný. Vyjma .NET Frameworku můžete používat také Mono (podporuje Linux, Microsoft Windows, Mac OS X, BSD, Sun Solaris, Nintendo Wii, Sony PlayStation 3, Apple iPhone, x86, x86-64, IA64, PowerPC, SPARC (32), ARM, Alpha, s390, s390x (32- a 64-bitový). Pak je tu ještě Portable.NET a DotGNU, ovšem to bych viděl na vlastní riziko.

Naopak Java není nijak standardizoavná, a jak by mohl vyprávět například Google, s její otevřeností je to poněkud ošemetné.

Internet Explorer nedodržoval "standardy" (ve skutečnosti doporučení W3C), protože se MS rozešel s W3C poté, co tam přijali naprosto nesmyslný box model, který byl navíc v rozporu s tím, co browsery tehdy podporovaly. V poslední době je na tom MSIE ohledně kompatibility s W3C daleko lépe.

Čísla NPD Group jsou sice správně, ale postihují jen jeden prodejní kanál, takže nepopisují situaci na celém trhu. Průzkumy se sice provádějí na vzorku, ale ten vzorek musí být reprezentativní, což ten od NPD Group zjevně není (jak jsem uváděl, na jejich vzorku trh rostl, podle Gartneru klesal).

Ad radši viděl nějakých 50-60[%], klidně i míň - fragmentace trhu nepomáhá výrobcům SW ani spotřebitelům.

Ad nebýt tady konkurence... tak by tady skutečně vznikl monopol - pokud je monopol stavem bez konkurence, tak to jaksi plyne z definice :)

Ad MS není nějaká mantra - to není. Akorát nabízí ve většině případů nejlepší technologie, a u toho zbytku případů stejně často převáží synergický efekt jeho produktů.

Co k tomu více dodat. Smekám před vaši bezchybnou argumentací. Dobře jen snad pár poznatků.

WindowBlinds plus jiné blbosti fakt ne, nevidím důvod, proč něco nějak skinovat, ano sou uživatelé zvyklí na určitý typ prostředí, tak budíž, ale aplikace, kterou ste zmínil není zrovna šťastné řešení (nenažraná na výkon, časté padání, netýká se jen mě, obecně cokoliv, co nějak zasahuje do vzhledu Windows není v současné době MS moc po chuti, jak se tak dívám, zkoušel sem jen tak ze srandy nějaké to Startmenu a ono to po pár hodinách shodilo celý okenní manažer).

Tržní podíl ještě neznamená, že je něco lepší (to by pak mohl taky tvrdit, že když je na základkách a středních školách výhradně MS s jeho produkty, tak že je taky dobrý, což není pravda, viz mnou zmíněné rámcové smlouvy a tlak ze strany krajů, o tom, zda to bylo nebo nebylo košér, raději pomlčím), v případě propadu VMWaru za to může jejich cenová politika (počáteční investice vyjde dráž, ale to že si to pak MS vybere na CALech, tak to už se nikde nezmiňuje) a navíc odstranění určitých služeb, které byly zdarma, a díky kterým získával VMWare další zákazníky (nic to nemění na tom, že jakožto virtualizační nástroj je na tom líp než Hyper-V, i když ve 2012 sou už trochu dospělejší).

Co se týče těch funkcí v Officech, tak já se tady nebavím o funkcích , které si mohu dohledat pomoci myši (proto sem například zmínil lineární zápis matematických funkcí), schválně co se stane, když běžnému BFU ve Windows seberu myš. Jen tak na okraj, s příchodem Metra/Modern-UI sem používání myši omezil jen na tři typy programů (grafické, hlavně CAD/CAM, i když je pravda, že pokud bych je uměl pořádně, tak si vystačím s klávesnici; browsery - ale i u nich si začínam pohrávat s myšlenkou, že budu používat jen klávesnici; a Steam). Pro ovládání celého OS a zbytku programů (od prohlížeče filmů přes Visual Studio až po například MatLab) používám výhradně klávesnici.

Fragmentace trhu nepomáhá ani výrobcům ani spotřebitelům - zajímavá teze. Otázka k zamyšlení, co se stane s vývojem? Pokud trh nebude fragmenotván, kdo donutí výrobce vyvíjet další věci. Je pravda, že ne všechno vyvýjené je k něčemu dobré, ale když bych se měl rozhodnout, zda udělat obyčejný notepad v assembleru, nebo v C, tak bych asi moc neváhal (je sice možné poznamenat, že kdysi tu C nebylo :D , ale sou zde určité dopady na společnost, které si vývoj prostě vyžádaly).

Cenová politika MS je jasná :D (vlastně není, protože mají ty svoje CALy, spoustu licenčních smluv, kde v každé se píše něco jiného a každá i něco jiného zahrnuje, je to jako příjit do dvou různých bank, zatímco v jedné, když si chci založit účet, tak mi vytisknou 20-30 papírů, které musím podepsat, tak v druhé jim stačí jen 3). Běžný uživatel pomalu ani neví, co je v OEM smlouvě, protože i ty bývají různé (záleží na výrobci/prodejci HW, a to mluvím jen o ČR).

Ten poslední odstavec beru jako vtip, o když nepovedený. MS má dobré provázáni mezi svými produkty (vše se děje na základě registrů, doufám, že tady nemusím zabýhat moc do podrobností, dokonce i ne MS aplikace se tomu musí občas podřizovat, pokud neexistují tedy jejich "portable" verze), obdobně je na tom Google s jejich aplikačním portfoliem, nejinak je tomu i u AIXů od IBM. Ale to ještě neznamená, že sou dané produkty nejlepší. Vezměmě si takový MS SQL, de naprosto v pohodě nahradit MySQL, Oracle a DB2 sou na tom podstatně lépe. Nebo mnou zmiňovaný Hyper-V.

Víte, nevím, jestli ste za to placen nebo ne, ale on existuje i svět mimo MS a ten je občas zábavnější.

(Měl sem známého, který byl sice trochu větším zastáncem MS, ale dalo se s nim bavit, ale jakmile mu MS nabídl peníze za to, aby je propagoval ještě víc, tak už se s ním bavit nedá, de prostě přes "mrtvoly", jen aby prosadil, že MS je super, klidně vám na něj dám kontakt - věřím, že na moc takových lidí nenarazím, jen prosím, tohle není vztaženo na vás, protože s vámi se dá aspoň diskutovat.)

O nenažranosti WindowBlinds nevím, ale pro úpravy Windows jsou údajně nejpopulárnější. Nikdy jsem je nezkoušel, protože stejně jako většina uživatelů nemám potřebu si UI tímto způsobem. Každopádně ve Windows je možné upravovat jak vzhled čehokoliv, tak rozšiřovat nebo nahradit shell.
Náhrada za Start Menu vám nejspíš shodila explorer.exe, a nikoliv window manager. Jako typický důvod bych viděl resource leak v COM komponentě, která běží in-process.

S Hyper-V mám osobně daleko lepší zkušenosti než s produkty VMware.

funkcí v Officech, tak já se tady nebavím o funkcích , které si mohu dohledat pomoci myši - o čem se tedy bavíte?

Pokud trh nebude fragmenotván, kdo donutí výrobce vyvíjet další věci - přijde vám snad, že by se Windows nevyvíjely, nebo že by se nevyvíjely aplikace pro ně? A teď se vžijte do role autora aplikace. Dnes ji napíšete pro Windows. Budete k tomu mít kvalitní vývojové nástroje, super dokumentaci, rozsáhlé API, s kreditkou v ruce si můžete koupit hromadu profi komponent, a hlavně váš produkt může používat v podstatě kdokoliv. Pokud se trh rovnoměrně rozdělí mezi pět různých OS, tak na tom budete ve všech ohledech hůř. Nejhorší bude, že vaše aplikace bude k dispozici pro pouhých 20% zákazníků, takže se daleko hůř uživíte.
Samozřejmě je možný multiplatformní vývoj. Ale je to daleko obtížnější, a většina takových aplikací vypadá na všech systémech jako UFO - používá jiné konvence UI, má jiný vzhled, neumí využít možnosti platformy. Proto jk i většina multiplatformních aplikací populární jen na jedné platformě. S přihlédnutím k vyšším nákladům na vývoj, testování i support je to špatná volba.

MS SQL je stejná váhová kategorie jako Oracle nebo DB2. Ti posledně jmenovaní mají výhodu v tom, že dovedou běžet na ne-Intelovém železe, které může mít vyšší výkon. Ovšem v posledních letech pro většinu aplikací Intel bohatě stačí.
MySQL je technologická příšernost, používaná jako back-end pro webový hosting, a to ještě jen díky tomu, že je to celé zdarma. Každému vývojáři vážně míněné aplikace bych doporučil používat nějakou free verzi MS SQL nebo Oracle. Pokud narazí na limity té free verze, narazili by i na limity MySQL. A na rozdíl od MySQL jim ty free verze umožní prostě zakoupit licenci plného produktu, u kterého omezení dopadnou, a to beze změny jediného řádku kódu.

Můj svět není zdaleka jen o MS. Samozřejmě mám zkušenosti s řadou jiných výrobců SW.

Pokud jde o fragmentaci trhu, tak absence je rozhodně špatná. Pokud neexistuje konkurence, nic výrobce netlačí k tomu produkt vyvíjet nebo vylepšovat, protože uživatelé nemají na výběr a musí vzít to, co je. Příkladem budiž IE6, který zamrzl ve vývoji na dlouhá léta.

Pokud jde o databáze, MySQL (MariaDB) je na menší až střední projekty dobrou volbou. Běží (na rozdíl od MS SQL) na různých systémech, zvládá dobře i poměrně velké databáze, je plně atomická (InnoDB), podporuje replikace. Je velmi vhodná na různé diskusní a blogovací služby, je rychlá při čtení. Osobně jsem přesvědčen, že ti, kteří ji zavrhují (technologická příšernost), tak činí buďto proto, že vyznávají nějakého výrobce a vše ostatní je špatně, nebo to dělají prostě z principu, stejně jako třeba ti, kteří za každých okolností odsuzují PHP nehledě na to, jací giganti na něm založili svůj byznis (Google, Facebook). V obou případech si dotyční nevidí ani na špičku nosu.
Komu nestačí MySQL, může použít PostgreSQL, kterou bych se nebál v dnešní době označit za opravdu profesionální databázi.

Ohledně browserů: současná situace je výsledkem toho, že se firmy jako Google a Facebook snaží cpát na web aplikace. Někdo tomu tleská, jiný ne. Za sebe vidím u webových aplikací řadu nevýhod, a trend "všechno v browseru" mi připadá krokem zpátky.

MySQL se jistě dá použít na malé projekty, o tom žádná. To že běží na různých systémech je většině lidí úplně jedno, protože potřebují, aby DB běžela na jejich systému. PostgreSQL je na rozdíl od MySQL hodný označení DB engine, i když má také své rezervy.
PHP je příšerný jazyk, zjevně vyvíjený bez jakékoliv koncepce. Je to jako když pejsek a kočička vařili dort. A když jsme u jeho použití, tak například Facebook měl velké problémy s výkonem. Chápu že šlo na začátku o maličký projekt, takže Zuckerberg stejně jako řada dalších "webových vývojářů" aplikaci spatlal v PHP. Nicméně to byla špatná volba, a musel reimplementovat PHP v C++ - nejprve napsal HipHop a později HHVM. FYI jenom HipHop má 2.7M řádek kódu. Odhad ceny vývoje za použití COCOMO vychází na 60-80M USD, což není špatný účet za použití free PHP :). Výsledkem je to, že se kód dál píše v tom příšerném pa-jazyku, a HipHop bylo potřeba znovu přepsat na HipHop Virtual Machine (tedy další náklady).
Kdyby od začátku použil třeba ASP.NET, měl by pro vývoj webu daleko lepší jazyk i prostředí, a hlavně by nemusel v rámci vývoje webové aplikace draze reimplementovat PHP.
Podobných příkladů drahého použití free technologií je samozřejmě víc. Například když v Adobe psali Flash pro Linux, museli údajně upravovat i kompilátor. To zní velmi "povzbudivě". Chcete napsat plug-in pro browser? Nejprve se naučte upravovat kompilátor :)

Ohledně browserů jsem hovořil k minulosti, což by Vám z toho, že jsem zmiňoval IE6, mohlo dojít. V době nástupu FF, který konečně začal postupně IE6 vytlačovat, k žádném Chrome téměř nikdo nevěděl.

PHP: bla bla bla. Kdyby Zuckenberg zvolil řešení ala M$, tak nejen, že by musel řešit nějaké stupidní licence, protože nikde jinde, než na windows, ASP.NET nefunguje, ale stejně by musel celý projekt přepisovat. Nedokážu si představit ani v nejdivočejších snech, že by současný FB běžel na widnows. To samé platí pro MySQL.

MS nikdy nebyl, a vzhledem k mimořádně snadnému vstupu na trh OS asi nikdy nebude, jediný výrobce OS.

Kdyby Zuckenberg zvolil Windows a ASP.NET, tak by se samozřejmě musel starat o licence, stejně jako se o ně musí starat v případě Linuxu a PHP. Může vás to překvapit, ale i Linux a PHP mají licenční ujednání. BYW proč by zrovna Facebook nemohl běžet na ASP.NET?
Facebook sice nadále pro některé věci používá MySQL (a kouká po alternativách), ale musel ho silně modifikovat, podobně jako PHP.

LOL :-D

Tohle je jeden z nejlepších komentářů, co jsem četl za hodně dlouhou dobu :-D

Windows se už dlouho nabízejí ve Web Edition, která je výrazně levnější než standardní serverové edice. Při uvedení stály tuším USD 399. Jenom to přepsání PHP na HipHop vyšlo odhadem na 60-80M USD, což je přes 150k licencí Windows Serveru Web Edition. Přitom by jistě šla dohodnout lepší cena.

Ohledně nákupu specifického HW: a kde ho asi Facebook kupuje dnes? Znáte takový obchod? :) Asi ne. Nejspíš si nechají navézt náklaďák dílů, a začnou skládat. BTW headless blade servery jedoucí na Windows jste asi nikdy neviděl?

Ohledně upgradu jste opět mimo. Upgradovat a vyměňovat po závadě je samozřejmě potřeba i stroje s Linuxem, a i distrům Linuxu jednoho dne končí podpora. Pochopitelně to neznamená nutnost měnit veškerý HW, natož najednou.
Ohledně aktualizací: pokud jsem si všimnul, tak automatické aktualizace došly i na distra Linuxu. A kupodivu se celý Facebook nerestartuje při updatech - restartuje se postupně. Jak to jen udělali, je za tím nějaká magie? :D

Takže ano, váš příspěvek byl zábavný, pokud jste to zamýšlel jako vtip.

"MS nikdy nebyl, a vzhledem k mimořádně snadnému vstupu na trh OS..."

Tohle je demagogie vyloženě jako prase. Čekal jsem, kdy s tím vylezete. Pro Vaši informaci ono nestačí naprgat "nějaký OS", tím to totiž ani zdaleka nekončí. Dalo by se říct, že tohle je ta jednodušší část celého procesu "vstupu na trh OS".

"stejně jako se o ně musí starat v případě Linuxu a PHP"

Tu licenci si stačí jednou přečíst, tím veškeré starosti o ni končí.

Psal jsem, že si nedokážu představit, že by jel (byl by provozován) FB na windows.

Pokud jde o MySQL, myslel jsem to trošku jinak. A to tak, že pro ni platí to samé, co pro PHP. Možnost bezproblémové migrace na jiný systém může být k nezaplacení. Rovněž možnost migrace na jinou DB, pokud vývojáři nejsou prasata, nemusí být nic těžkého v případě, že MyScQL přestane vyhovovat.

Vstup na trh je u OS daleko jednodušší, než ve většině jiných odvětví. Nemusíte stavět drahé továrny ani pořizovat drahé technologie, nejde o žádné omezené zdroje typu ložisek nebo nalezišť, není potřeba budovat přenosové sítě.

Naopak v případě open source licencí si musíte dávat velký pozor, abyste se nenechal kontaminovat, a nemusel pak uvolňovat zdrojáky. Licence Windows je v tomhle daleko jednodušší.

OK, a proč konkrétně si nedovedete představit, že by Facebook běžel na Windows? Brání tomu něco technicky? Podle mě ne. Navíc by vývoj mohl probíhat v kvalitnějším jazyce i prostředí, a nebylo by potřeba reimplementovat PHP a ohýbat MySQL, což Facebook vyšlo odhadem na nejméně desítky milionů dolarů.

Ad možnost migrace na jinou DB, pokud vývojáři nejsou prasata, nemusí být nic těžkého - jenže vývojáři MySQL jsou prasata, a jejich SQL má se standardy málo společného. Navíc ani migrace mezi DB typu MS SQL, Oracle a DB2 nejsou žádná sranda. To byste mohl vědět, pokud jste si někdy něco takového zkusil.

Akorát musíte vyvinout ten systém. Sice to vyjde peněžně přinejmenším nastejno jako nová továrna a drahé technologie dohromady, ale je to daleko jednodušší ;-)

Jistě, u Windows nemusíte licence vůbec sledovat a BSA vůbec neposílá výhrůžné dopisy :-D

Technicky tomu nic nebrání. Brání tomu ekonomický problém: Windows jsou drahé na koupení a ještě dražší na provozování. PHP se u Facebooku používá z historického hlediska, možnost použít jiný jazyk rozhodně není argument pro přechod na Windows. Třeba Seznam a Google používají C++ a Python a překvapím vás: na Linuxu.

Jistě, vývojáři MySQL jsou prasata, proto je těžké migrovat, zato vývojáři MS SQL, Oracle a DB2 jsou skvělí, proto je těžké migrovat.

OS často píšou i studenti v rámci studia. Navíc máte možnost posbírat kód pod BSD nebo GPL licencí, a stavět na něm.

U Windows pochopitelně musíte sledovat, jestli máte OS licencovaný. Dopisy BSA můžete dostat i když Windows nepoužíváte, a úplně stejně je můžete hodit do koše.

Ještě jednou: jen ten přepis PHP na HipHop nejspíš vyšel Facebook na ekvivalent 150 000 licencí Windows 2003 Web Edition. Mluvím o ceně těch licencí beze slev, ve skutečnosti by se dalo dostat na lepší podmínky. Další podobný výdaj muselo být přepsaní HipHopu na HHVM. Navíc nešlo o argument pro přechod na Windows, ale o argument k tvrzení, že Facebook měl jít do Windows na začátku. Měl by lepší vývojový jazyk i prostředí, a zřejmě by to ve výsledku vyšlo laciněji.
Seznam a Google používají Linux, dobře jim tak. Ohledně toho Pythonu nevím kolik ho používají, ale je mi to celkem jedno.

Ten poslední odstavec jste vystihl dobře, akorát slovo "proto" nahraďte za "a".

Jistě, on je vývoj OS zadarmo. Tak fajn, naprogramuje se OS za pár let a pár desítek milionů. A co dál? Kde jsou nějaké ovladače, aplikace, vývojářské nástroje? Ty asi spadnou z nebe. Co jako budu dělat s holým OS? Postavit továrnu je MNOHEM jednodušší, stačí zaplatit, postavit nebo nakoupit a může začít výroba a hlavně PRODEJ!

Fakt nevím, v čem by mě měly kontaminovat licence při provozu webových aplikací. Pokud nechci GPL, můžu provozovat BSD.

Provozovat takový systém na windows by byl neskutečný opruz. Co tak různě slýchám (a vídám) u správy windows, tak děkuji, opravdu ne. Oni asi ví moc dobře, proč jim ty systémy jedou na nixech.

"Navíc by vývoj mohl probíhat v kvalitnějším jazyce i prostředí..."

LOL oni jsou asi všichni úplně pitomí. Takže PHP nestíhalo, ale ASP by to zvládlo levou zadní :-D U MySQL aspoň měli možnost ji "přiohnout", u proprietárního řešení by si mohli tak leda trhnout nohou.

"jenže vývojáři MySQL jsou prasata, a jejich SQL má se standardy málo společného"

To je tak nějak jejich problém ;-) Prasit se dá kdekoliv.

"Navíc ani migrace mezi DB typu MS SQL, Oracle a DB2 nejsou žádná sranda. To byste mohl vědět, pokud jste si někdy něco takového zkusil."

Ano, něco o tom vím. Migruje se jeden trošku větší projekt ze Sybase na Postges. Z hlavy teď momentálně bohužel nevím počet řádků, zkompilované SQL má cca 70 MB. Tak jsem si dal tu práci a je to celkem 1400 SQL souborů, 395 tisíc řádků.

Vývoj OS sice není zadarmo, ale berte v úvahu, že OS si píše spousta studentů na škole. Příkladem může být třeba HelenOS, napsaný na MFF UK pár studenty. Navíc můžete použít hotový kód z FreeBSD a řady dalších projektů, včetně Linuxu (i když tam je velkým omezením GPL). Koukněte na MacOS, který se skládá z Mach kernelu (dostupný zdarma), BSD (dostupné zdarma), a vlastního frameworku nad tím.
Uvést na trh OS je trivialita. Samozřejmě získat podporu výrobců HW, vývojářů a hlavně zákazníků, tedy jinými slovy s tím OS uspět na trhu, je daleko obtížnější. BTW jestli si myslíte, že podobné problémy nebudete mít při otevírání automobilky, tak jste dost naivní.

GPL je "nakažlivá" licence, takže si musíte dávat pozor. BSD takové omezení samozřejmě nemá.

Nevím proč by měl být problém provozovat větší web na Windows. Provozuje se jich tak velká spousta.

Nevím jak by stíhalo ASP - technicky je dost podobné PHP (jen ten jazyk je o řád lepší). Osobně bych volil ASP.NET, které má přesně ty features, kvůli kterým Facebook reimplementoval PHP. Jinak slušnou DB nemusíte ohýbat, na rozdíl od MySQL.

Ano, prasit se dá kdekoliv, a MySQL je dost katastrofická ukázka.

Super, máte projekt migrace DB. Takže možná sám víte, kolik je s tím práce.

Nepleťte si explorer.exe s okenním manažerem. Když spande explorer.exe, tak okenní mažer zůstane zachován, naopak ne (občas toho i "zneužívám" (zvláště u téměř čisté instalace systému).

Jestli sem vám někde vyvracel názor, že máte s Hyper-V dobré zkušenosti, tak se omlouvám. Psal sem v obecné rovině, že zatím nesahají VMWare ani po kolena (a tom fakt argumentovat nebudu, nemělo by to smysl).

U MS, Office že by něco, co neumíte :D (psal, sem "schválně, co se stane, když běžnému BFU seberete myš", zkuste si to ve Windows, jide to a docela dobře, občas i rychleji, ne fakt vám to neprozradím, ale mohl bych uložit někde jeden wordovský dokument, kde byste měl JK a D obvody s celkem 8 proměnnými, psal sem daný dokument asi 4-5 hodin bez myši, , jak dlouho by to asi trvalo s myší :D ).

Ale Windows se vyvíjí právě z důvodu fragmentace trhu. Potřebuje jednak reagovat na požadavky zákazníků (ač to bývají občas šlápnutí vedle) a potřebuje se taky přizpůsobovat okolí/trhu. Vy si myslíte, že by to MS dělal, kdyby neměl konkurenci (kdo by ho k tomu nutil). Co se týče multiplatformního programování, asi vám budu znít jako mlýnek na kafe, ale co třeba mnou "nenáviděná" Java (no vlastně Java jako taková mi asi až tak moc nevadí, ale chtělo by to míň bugů, lepší zabezpečení a větší stabilitu). Našel sem na internetu nějaký zajímavý subnet kalkulátor v Jave (protože ten, co sem si dělal v Excelu, nešel v Open Office, musel bych přepsat x různých funkcí, tady je na vině ale česká mutace Excelu, protože sem používal jen funkce když a "a" - fakt byli asi v MS zhůlení, když to takhle přeložili, ano anglicky AND, ale občas se musí přemýšlet a někdy je lepší prostě něco nepřekládat, zvlášť když obsahuje tuny funkcí, z nichž některé česky sou a jiné ne), který mi jel bez problému jak v Linuxech, tak ve Windows (v Linuxech i na Armu dokonce).

Problém v multiplatformosti s pohledu vývojáře nespočívá v různých vzhledech (pokud jo, tak by to bylo asi to poslední, co by mě trápilo), problém bych spíše viděl v licencování. Pokud prodáváte binárku pod GPL, tak musíte na požádání poskytnout zdrojový kód ( https://www.gnu.org/philosophy/selling.cs.html ). Protože MS ani Apple nic takového nevyžaduje, tak se vývoj komerčních aplikací soustředí hlavně na tyto platformy. U AIX od IBM je zase "výhoda", že to jede jen na jejich železe (vlastně ne, už je to Lenovo), sice si ty zdrojáky můžete překompilovat, ale asi to není tak výhodné, protože AIX běžně doma mít nebudete. PS4 používá upravené BSD, Sony to oddůvodňuje bezpečností, ale je tu i aspekt neslučitelnosti BSD s GPL (tudíž není nutné řešit zdrojáky). Pro všehny linuxáře a unixáře, opravte mě, kdybych se v tomto mýlil (problematiku licencování sem zatím nestudoval, možná u bakalářky, ale to na strojařině asi nehrozí).

MSSQL je stejná váhová kategorie jak Oracle nebo DB2. "select uzivatel from MSOnlyProducts where fansonly=1;" :D V tomhle si sou databáze rovny, stejně tak v insert, create, modify, joiny a spousty dalších (namátkou Postgre, MySQL i FoxPro). Na druhou stranu, pokud se budem bavit o funkcích a procedurach, tak minimálně Oracle je naprosto někde jinde, DB2 tak moc dobře neznám.

Zatímco sem psal tohle, tak sem si všiml nového příspěvku. PHP je příšerné (nevím, mě zase tak hrozné nepříjde, ale to je fakt věci vkusu, rozhodně bych se vyhnul Asp .Net kvůli tomu, že jediný prohlížeč, ve kterém bude na 100% fungovat, je Explorer, i když to by vám asi moc nevadilo, já bych byl třeba pro Django, neříkejte, že Django je taky hrozné, to už by se mi zhroutl celý svět :D ), Adobe muselo upravovat kompilátor - nedokazuje to snad, že Flash od Adobe je nestandardní, vlastně proč rovnou neřekli, že je chyba už v assembleru :D (jo já vím špatný joke, ale od Adobe by mě ani tohle nepřekvapilo).

Tak zatím :P (me to jen tak, že už se zase blíží víkend).

Spíš jsem se ptal, jestli se nepletete vy. Windows klasický window manager nemají. Jeho funkci zastávají Desktop Window Manager, USER32 a explorer.exe. Každopádně kupod máte problém s konkrétní náhražkou Start Menu, není to problém Windows, ale toho konkrétního programu. Na několika strojích mám Classic Start Menu, a funguje bez problému.

Nevím v čem Hyper-V nesahá VMwaru ani po kolena. Má jistě svá omezení, ale funguje velmi spolehlivě, a vidím spoustu firem, které na přechází z VMwaru na Hyper-V.

Souhlas, Windows i Office se dají bez myši ovládat v pohodě. Osobně kombinuji myš a klávesnici. Někdy je rychlejší jedno, někdy druhé.

Java je pěkný jazyk, o tom žádná. Bohužel ale ten koncept "write once run anywhere" moc nefunguje. Java používá nejmenší společnou funkcionalitu hostitelských platforem, a spousta věcí proto chybí. Proti .NETu je její API prostě nedostatečné. Navíc nevyniká rychlostí, a poslední dobou ani bezpečností. O vzhledu aplikací nemluvě.
Vzorce Excelu jsou nezávislé na jazyku MS Office. Při otevření toho samého souboru české verzi Excelu se vám vzorec zobrazí česky (fuj), v německé německy (opět fuj).

Samozřejmě licencování je jedením z problémů multiplatformního vývoje. Dalším problémem je to, že výrazně liší jak jednotlivé platformy, tak požadavky a zvyky uživatelů na těch platformách.

V čem konkrétně je Oracle "naprosto někde jinde" ve funkcích a procedurách?

V ASP.NET samozřejmě můžete psát weby pro jakýkoliv prohlížeč. Mám tu ASP.NET aplikace které jedou bez problému v MSIE, FF i Chromu. Django jsem nezkoušel, protože nevidím důvod, a navíc mi Python moc nesedí. Asi to bude lepší než PHP, ale to není tak pracné :)
Příklad Facebooku i Adobe podle mě ukazuje, že ty super free technologie mají při vážnějším nasazení často značné problémy, které je zatraceně prodraží.

No dobře Laeli (snad to tykání nevadí). Jen ve zkratce - nechtělo se mi psát Desktop Window Manager, ale budiž.

Hyper-V - co třeba správa dynamické paměti (dokonce ani Power-HA nejsou na tom se svými AIXy tak dobře jak VMWare, i když toho umějí dost, taky bychř řekl více než Hyper-V, ale sou jen omezené na AIXy, Hyper-V by mělo podporovat Windowsy a běžné verze Linuxů - RedHat, ten tak běžný není a Ubuntu), co vMotion (live migrace v Hyper-V je pomalejší a omezenější, i když offline přesun je naopak rychlejší, ale zkuste si vypnout někde na produkci server byť jen na pár minut, abyste ho přesunuli), v neposlední řadě správa storage (našlo by se pár dalších věcí), teď sem se dokonce díval na cenová srovnání a pro SMB je lepší VMWare Essential nebo Standard, protože je levnější. Neříkám, že Hyper-V nepokročilo někam dál, ale 2012 sem zatím neměl možnost testovat.

Ohledně Office: položím tady 4 otázky (pro jednoduchost se budou týkat jen Wordu, ale platily by i pro PowerPoint, Excel má výhodu v tom, že "umí" počítat, jen tak mimochodem, Excel dokáže počítat i docela nepřesně, protože na stejném stroji se stejným systém dává jiné výsledky než Octave nebo MatLab, teda ne ve všem, ale i tak mě to dost udivuje, chápal bych, kdyby se chyba projevila třeba na 10-15 desetinném místě, ale ne na druhém):
1. Co má společného LaTeX a Word?
2. Co mají naopak odlišného?
3. Existuje prostředí, ve kterém lze psát bez problému oba dva typy dokumentů (tex, docx) a pak jen při výběru uložit se vybere požadovaný formát?
4. Dá se takové prostředí udělat?
Odopovědi hlavně na ty první dvě můžou být překvapující (zvláště pro ty, co mají "uzavřené" myšlení).

Já nemluvil o kompatibilitě mezi jazykovými mutacemi Excelu (to by byl vrchol, kdybych neotevřel tabulku v českém prostředí Excelu například v anglickém nebo německém, dokonce to zašlo tak daleko, že kvůli hnusnému českému překladu a nepřekladu sem se rozhodl používát anglickou verzi, když zmíním například moji oblíbenou funkci "A", v angličtině je to "AND", a tomu už rozumím :D , chápal bych, kdyby MS přeložil všechny funkce, ale to asi nebude). Psal sem o tom, že tu českou tabulku v xls i xlsx neotevřu jinde (respektive otevřu, ale ty funkce "a" a "když" nefungují).

Ohledně Oraclu a MSSQL, podiv se na packaging, pak na T-SQL vs PL/SQL (pro někoho je lepší jedno, pro někoho druhé), taky se podiv na transakce (jak se k ním chová Oracle a jak MSSQL, to už se samozřejmě netýká přímo funkcí a procedur), samozřejmě, když budeš mít všude microsoftí produkty, tak si do toho nebudeš házet Oracle (ani já bych to neudělal, dokonce se přiznám, že sem zatím nic lepšího jak SQL Managemnt Studio, nebo jak se to jmenuje, neviděl, ale dostat se ke komerčním věcem od Oraclu včetně databáze nejde, teda možná jde, ale zkoušet to nebudu).

U zbytku už se mi nechce přemýšlet, přece jen se snažím orientovat jiným směrem než IT (zatím se nedaří :D ), No nic, myslím si, že je na čase tuto diskuzi ukončit a dát prostor jiným, novějším (v podstatě jediná věc, která by mě od tebe zajímala, sou odpovědi na ty 4 otázky u Office, hlavně ty první dvě).

Preferuji vykání.

Ohledně Hyper-V: ten na rozdíl od VMwaru si dohodne potřebnou velikost paměti s OS. VMware používá memory overcommitment, což je velmi špatný nápad. Ohledně live migration bylo Hyper-V ve Win2k8 R2 trochu pozadu, protože nešlo migrovat více strojů najednou - to je ve Win2012 opravené, a lepší je i výkon (srovnání s VMwarem na stejném HW ale nemám). Navíc nově není potřeba SAN, jako shared storage se dá použít běžně SMB sdílení.

Ohledně Office:
1. Oba programy jsou word processory.
2. Spoustu věcí. TeX je psaný jako překladač značkovacího jazyka na grafické formáty. Work je WYSIWYG.
3. Nevím o něm.
4. Těžko. TeX používá algoritmy, které jsou pro WYSIWYG prostředí silně nevhodné. To je jeden z důvodů, proč všechny pokusy o WYSIWYG editor pro TeX mají spoustu omezení. A i kdyby se tohle podařilo vyřešit, TeX je koncepčně dost odlišný od MS Wordu. Používají se odlišné souřadné systémy, jinak se ukotvují objekty, rozměry se udávají vzhledem k jiným vztaženým bodům (zjednodušeným příkladem budiž msie vs 23C box model) atd. I OO/LO Writer, což je v podstatě obšleh Wordu, má odlišnosti, ze kterých vyplývají například problémy s převodem dokumentů.

Nemám nikde český Excel, ale jak nahlížím do specifikace OOXML, jména funkcí by měla být v angličtině. Jestli se vám funkce importují do jiného prouktu špatně, tak je ten produkt špatně importuje. Další možností je, že se to stává jen u custom funkcí psaných ve VBA. Když si v českém Excelu ve VBA vytvoříte funkci/makro SPOCITEJTO, OO/LO to určitě naimportuje se stejným jménem funkce, a nebude vědět co s ní, protože to makro psané ve VBA nepřevede.

T-SQL i PL/SQL vyhovují svému účelu (když odhlédneme od zpoždění, které měl Oracle u přechodu na standardní zápis relací). Silnějším nástrojem jsou ale procedury v .NETu, resp. Javě.
Ohledně transakcí: v čem má být Oracle lepší? Obě DB podporují různé úrovně izolace.
Ohledně packagingu: totéž - v čem má být Oracle lepší?
Ohledně SQL Management Studia naprostý souhlas. Nic lepšího jsem neviděl. Nástroje od Oraclu jsou předpotopní.

Málem mi to vypadlo, ale asi to bude neaktuální, neva.

1. Word i LaTeX lze používát jako WYSIWYG i WYSIWYM editory. Samozřejmě s omezenou funkcionalitou, ale lze (i Wordovský dokument lze napsat v notepadu, akorát, že Word je tak strašně omezený, že napsat v tom notepadu celý dokument je spíše o hubu; stejně tak na LaTeX existuje editor, kde nemusíte znát dané příkazy, opět platí to samé co u Wordu)
2. Word je WYSIWYG, LaTeX nikoliv, avšak ale to není ten hlavní rozdíl. Hlavní je v tom, že dokumenty se v LaTeXu dělají jednodušeji (teď se nebavím o nějakých formálních dopisech a každodenních dokumentech typu sekretářka-ředitel, ale když bude potřeba mít jiné formátování určitých stránek, generování obsahu - tabulky, kapitoly, obrázky, číslování a další věci, tak Word je v tomhle neohrabaný - nejjednodušší příklad: čísla stránek až od 4-5 stránky a například jiný formát číslování do obsahu a v přílohách, tohle fakt programátoři v MS nezvládli, pak je tu generování obsahu, šílenost sama o sobě, viděl sem spoustu lidí, co to radši dělali ručně, protože používát styly a
a nadpisy ve Wordu je fakt za trest).
3. Napadá mě třeba ten notepad (ale může to být i PSPad a další)
4. Ale dalo, když si uvědomíme, že Wordovské dokumenty sou zabalené XMLka, tak by to takový problém být neměl (ano, teď neberu v potaz znalost MS norem ani TeXovských), v podstatě by se to dalo řešit pomocí tagů (například <b></b> by značil tlustý a podobně, prosím neplést s HTMLkem, je to jen ukázka)

Ke zbytku už se výjadřovat nebudu. A ani k této diskuzi (trvalo mi chvíli, než sem na ní znova narazil, protože si pravidelně mažu historii).

1. LaTeX je document markup language, a jako taková samozřejmě WYSIWYG nemá (podobně jako ho nemá HTML nebo ODF). Existují různé front-endy, které se o WYSIWYG s větším či (většinou) menším úspěchem snaží.
2. čísla stránek až od 4-5 stránky a například jiný formát číslování do obsahu a v přílohách - naučte se pracovat se sekcemi. Ad používát styly a nadpisy ve Wordu je fakt za trest - pokud neznáte koncepty, tak jistě ano.

Ono totiz popsat OOXML a pokryt ho rovnomernou vrstvou fekalii je skoro to same.

Tezko rict co ke "kvalite" OOXML prispelo vic, zda neschopnost nebo touha po neimplementova­telnosti ..

s/pokryt ho/pokryt papir/

Vraťte se k lopatě, diskuse vám nejde.