Nebo se zamyslet, jestli je fakt dobrý nápad sdružovat svůj osobní komunikátor, mapu, identifikátor osoby, klíč ke cloudovým službám úložiště soukromých fotek a videí (které se zároveň sdílí s nějakým cloudem - to je zlo samo o sobě) do jednoho zranitelného přístroje.
Podle mého názoru by telefon připojený k internetu být neměl bez ohledu na výmluvy o pohodlí. Stejně tak foťák a záznamová zařízení obecně. O neustále rušících notifikacích, dementních krátkých videích ani nemluvě. Stačí se rozhlédnout v MHD po matlaplackových závislácích, čím se zabývají.
S tím se samozřejmě dá souhlasit, ale na realitě to nic nezmění. Situace je prostě taková a jde spíš o to apelovat na takové ty komunitní rodinné správce těchto technologií, aby to hlídali a včas vyměnili lidem kolem sebe přístroje za aktuální a podporované. Což neplatí jen o telefonech, ale i o dalších přístrojích někam připojeních – což je dnes téměř všechno.
Téměř všechno bychom tedy měli vyměňovat kvůli dosti malichernému a mnohem efektivněji řešitelnému problému, ale zároveň zavádíme emisní povolenky, zakazujeme plastová brčka, rtuťové teploměry a chce se po nás omezovat konzumaci masa kvůli prdění dobytka. Zdánlivě protichůdná opatření - takže se podívejme na to, co mají společného. Odpověď je prostá a stará jako lidstvo samo. Rozhodně to není ani snaha o bezpečnost a pohodlí uživatelů v prvním případě, ani ochrana životního prostředí v případě druhém.
1. Mýlíte se. V současnosti u nás připadá ročně na obyvatele asi 85 kg masa, v roce 1989 asi 100 kg.
2. Jakých emisí konkrétně? Kolik konkrétně? Představuje to skutečně problém? Jak velký? Jaká jsou možná řešení? Jaké dopady by měla jednotlivá řešení? Jaké dopady má zbytečné zahození zařízení, které by technicky mohlo sloužit svému účelu dalších N roků?
Jen pro zajímavost...:
Že hlad nehrozil, to se pozná i z příhody, která se udála týden před svatým Václavem v roce 1591. „Jeho Milost pán odjel na Krumlov a hlubocký kuchař se v jeho nepřítomnosti dostal s čeládkou do vážného sporu. Uvařil jim jelena, ale druhý den už divočinu nechtěl nikdo jíst a žádali svou obyčejnou stravu. Proto pan hejtman mezi ně s bejkovcem přijíti musel a některé z nich do klády k vodě a chlebu na plac zasunouti poručil.“
Nezdá se tedy, že by čeládka trpěla hladem, což lze poznat z jídelního listu čeledního, sepsaného hradeckým kuchmistrem Jiřím Krejcarem na jeden srpnový týden v roce 1589. V sobotu byly drobné ryby máslem podpuštěné. K obědu hovězí maso, k večeři hovězí a telecí. Pondělí: hovězí maso, k tomu vepřová hlava, k večeři kačeny a hurlák. Úterek: hovězí maso. A je tu středa a spolu s ní drobné ryby. Čtvrtek měl na jídelníčku hovězí v hnědé šalši jak na oběd, tak na večeři. Na pátek dostala čeleď kapry v rosolu, a když došli, tak byla v rosolu vejce. A v sobotu totéž co v pátek. Myslivcům se poslali uzené štiky a nadívaní kapři, a ještě uzené s chlebem. A končíme nedělí – protože už nebylo hovězí, tak se musela chasa spokojit se srnčím, a k tomu jeden holub. Cizí čeládka dostala vařené skopové a kachny. Hrách, kroupy, krupky, pivo, chleba - to se rozumělo samo sebou.
Zdroj: Toulky českou minulostí
Podle toho textu to zní jako jídelníček čeládky u zámeckého dvoru, pokud ano, těžko to vypovídá o běžné dobové stravě :)
1989 už počítám z pohledu farmářského průmyslu do současnosti.
Jestli přes všechny důkazy emise metanu a CO2 nepovažuješ za akutní problém, těžko se o něčem bavit s někým kdo ignoruje vědu, to už se můžem rovnou bavit o tom jestli je země placka :)
Kate: to myslíš tu „vědu“ (to je ta, která je placená za ty „správné“ výsledky) nebo skutečnou vědu (to je ta, která říká i věci jako že se mohli v minulosti mýlit)? Můžeš mi, prosím, připomenout o jakých změnách obsahu CO2 se tu bavíme? Jaké koncentrace CO2 je potřeba dosáhnout, abychom zachránili planetu? Uvědomuješ si, že planeta samotná svojí činností je schopná vyprodukovat řádově více CO2/metanu bez jakéhokoliv přispění lidí a bez měřitelného dopadu na ekologii?
No, tady bych trochu přibrzdil. IPCC založili Al Gore (který napřed založil řadu firem prodávajících větrníky a FVE) a Rajendra Pachauri (majitel Tata Industries, což byl tehdy největší výrobce větrníků a FVE na světě, než se do toho vložili Číňani). Takže tam se dá zcela přesvědčivě argumentovat tím, že si to tihle dva celý připravili jako mlejnek na peníze. A při založení uhlíkový burzy se k nim přidal ještě jistý Barrack Hussein Obama, který se před první kandiaturou na POTUS nechal vyplatit, aby v představenstvu nadále nefiguroval, a jeho podíl mu byl vyplacen ve výši 160 milionů dolarů.
Problém je, že i když oteplování globálního klimatu je tvrdej fakt, ten kompromitující ekonomickej motiv prostě nejde vymazat, a vždycky už bude fungovat jako těžce diskreditující faktor Jakkoli můžeme chápat, že přístup "když už ten průser existuje, tak na něm aspoň vydělejme", tak osobní ekonomický zájem na alarmismu je z hlediska PR katastrofa.
A ano, pokud máme na jedné straně hromadu vědecké práce s mnohokrát potvrzeným měřením a výsledkami které s velkou přesností předvídají další vývoj, a na straně druhé cherry picking dat a mnohokrát vyvrácené hypotézy, ze kterých žádná neobstojí v realitě, je srovnání s plochozemci poměrně na místě :)
" jedné straně hromadu vědecké práce"
Nejakou ukaz ... mame hromadu vedecke prace ze na covid vymre lidsvo .. takze vazne nevim, co tu delas ...
Lidstvo sice vypousti kolem sebe vsemozny svinstvo, ale ani vesnu tolik, aby to ovlivnovalo klima. A pokud, tak presne opacne nez ti "vedci" tvdi, protoze v historii lidsva bylo na planete mnohem tepleji, a lidstvu to neprekvapive prospivalo, jsou to totiz presne ta obdobi kdy se civilizace rozvijela.
Klima na planete se proste meni, menilo a menit bude. Zcela bez ohledu na to, jestli tu vubec nejaky clovek je nebo neni.
> Nejakou ukaz
https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/ac2966
Tady je jedna z rozsáhlých metastudií. Linkuje i použité studie, včetně setu 3000 náhodně vybraných pro účel metastudie, a seznamu dodatečně dohledaných klima skeptických studií.
(Doplňková data se seznamy: https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/ac2966/data)
12. 2. 2026, 22:39 editováno autorem komentáře
Omyl. Ona to klidně může být věda vysoce kvalitní, ale je prostě neoddiskutovatelným faktem, že ekonomická motivace na výsledcích bádání je silný diskreditující faktor a z PR hlediska přinejmenším problém. Ale to se dá řešit snadno a mnoha způsoby, a to jak uvedením zadavatele výzkumu, jasným formulováním zkoumaných hypotéz a toho zda cílem bylo je potvrdit nebo vyvrátit, jasně popsanou (a dodrženou) metodikou, zpřístupněním surových dat, a tedy umožněním přezkoumání správnosti závěrů.
Osobně nemám s financováním výzkumu subjekty majícími na problematice zájem problém, POKUD je ten výzkum veden správně a metodiky a výsledky jsou po kritickém přezkumu shledány z hlediska správnosti nenapadnutelnými.
Což bylo mnohokrát porušeno bohužel i vědci dělajícími výzkum klimaproblém prokazující, jako byla skartace surových dat a provalená komunikace při její přípravě. Tyhle lapsy se prostě nesmí dít ani na jedné straně, jinak se na to klidně můžeme všichni vysrat.
Ze i dneska se najdou klausohujeri co popiraji klimaticke zmeny mne prekvapilo. I kdyz u tebe
* nálepkování = argumentační faul
* překrucování - nikdo nepopírá klimatické změny; pochybnosti vzbuzují závěry o jejich predikci a vysvětlení; pochybnost je základním hybatelem vědy a motorem lidského poznání
Tvrdím-li, že Země je kulatá, měl bych být schopen to dokázat. Tvrdím-li, že Země obíhá okolo Slunce, a ne naopak, měl bych být schopen to dokázat. Domnívám se, že obojí bych průměrně vzdělanému jedinci dokázal vysvětlit. To, co tvrdí klimaalarmisté, je založeno na mnohem komplexnějších úvahách nežli mnou zmíněné fenomény, tudíž by nikoho nemělo překvapovat, že u přemýšlejícího člověka nutně musejí jejich závěry vzbuzovat pochybnosti, a oni by měli být schopni svá tvrzení vysvětlit pomocí známých přírodních jevů a matematických metod. V případě, že data chybějí nebo jsou závěry nejisté, je normální to otevřeně přiznat. Jaká je realita? Nálepkují, urážejí, argumentačně faulují, vylučují z diskuse, se svými tvrzeními zacházejí jako s náboženskými dogmaty...
Pokud chci zpochybnit převažující teorii která je podložená ~100 lety výzkumu a obřím množstvím studií, a to je stav ve kterém jsme momentálně, viz metastudie kterou linkuji o kus vedle, je důkazné břemeno na mě. Nemůžu se kouknout na hromadu důkazů, modely které se ukazují jako přesné a říct "nu-uh, podle mě to musí být jinak, dokaž mi že máš pravdu". Těch důkazů je hromada, ukaž v čem se mýlí.
pokial nemama pamat vinnej musky tak si jednoducho pamata nepravdive predpovede, ktore ta "převažující teorii která je podložená ~100 lety výzkumu a obřím množstvím studií" vygenerovala o sucasnosti. (napr. sprava IPCC)
Sucasny stav je ocividny: "globalne oteplovanie" sa premenovalo na "klimaticku zmenu", co umoznuje o comkolvek prehlasit "lebo CO2".
A kapitola sama o sebe je obsah tohto clanku, ktory pozaduje zvysovanie mrhania zdrojmi. Co je zhruba to iste, ako ked si Nemci odpalili jadrove elektrarne.
> napr. sprava IPCC
V čem?
> Sucasny stav je ocividny: "globalne oteplovanie" sa premenovalo na "klimaticku zmenu", co umoznuje o comkolvek prehlasit "lebo CO2".
Změna klimatu je starší termín. Od 1980 se používá klimatická změna a globální oteplování, termín globální oteplování se stal na veřejnosti populárním asi 10 let potom. Dneska se spíš přešlo na změny klimatu, protože ač situaci popisují oba, "změna klimatu" je přesnější - globální nárůst teploty prostě ovlivňuje víc věcí. Známe například vlivy mořských proudů na lokální klima, a víme že rostoucí teplota země ty proudy ovlivňuje. Což vede k extrémnějším výkyvům počasí.
Stejně jako je známý efekt oteplování mořské vody a vzduchu kolem na intenzitu hurikánů.
Odkazem v článku myslíš zprávičku pod kterou tohle řešíme? To upgradování telefonů požadují klimatologové, nebo jak to souvisí?
13. 2. 2026, 08:36 editováno autorem komentáře
Tak ona v těch modelech je spousta chyb a nepřesností, jsou tam i nějaké metodické chyby; otázkou je, nakolik jsou jimi vnesené nepřesnosti relevantní (IMO pouze z hlediska rychlosti, tzn. za jak dlouho bude problém skutečně disruptivní, tedy kdy bude nutno stěhovat pobřežní města a populaci do vnitrozemí, načež dojde k rozvratu globálního obchodu kvůli zániku přístavů a infrastruktury, a tedy jestli průser nastane za 50, za 100, nebo 200 let, nebo jestli už jsme za bodem "bez návratu v historickém časovém horizontu", nikoli JESTLI vůbec). Z toho plynou otázky co se s tím dá dělat, co z toho je nezbytné udělat, a hlavně co je nutné udělat hned a včera bylo pozdě.
Hlavní problém je, že na to nikdo přesvědčivě odpovědět nedokáže, protože to je problém který je pro většinu lidí mentálně neuchopitelný. Bavíme se o časových úsecích mimo chápání Pepíka Nováka z Horní Dolní, který TEĎ problém nemá a za svého života ho mít spíš nebude, a pokud, tak v podobě "pivo zdražilo, v létě je horko, takže potřebuju nový auto s klimatizací, a zahrádku musím zalejvat 2x denně místo jen večer".
> To, co tvrdí klimaalarmisté, je založeno na mnohem komplexnějších úvahách nežli mnou zmíněné fenomény, tudíž by nikoho nemělo překvapovat, že u přemýšlejícího člověka nutně musejí jejich závěry vzbuzovat pochybnosti
Mně přijde, že to, co tvrdí klimaalarmisté, je default, a žádná komplexní úvaha. I.e. "koncentrace CO2 se zvýšila lidskou aktivitou [jednoduché spočítání kolik uhlí a ropy se vytěžilo a spálilo] o 60% a je na cestě k +100% [jednoduchá extrapolace spotřeby fosilních paliv do budoucnosti] + CO2 pohlcuje infračervené záření [jednoduchý fyzikální experiment] = hrozí důsledky, které by minimálně stály za důsledné vyšetření [IMHO zjevný důsledek uvedeného]".
Obecně v diskuzi s klimaskeptiky vidím, že z nějakého důvodu tvrdí, že default je "taková věc se neděje; nebo se děje a nemůže za to člověk a můžou za to např. sopky [to mi přijde jako úplně wtf, vždyť to nepřežije orientační 'order of magnitude' výpočet na podtácku]; nebo za to může člověk ale Země si s tím poradí; nebo si s tím Země neporadí ale důsledky nebudou zásadně škodlivé; nebo důsledky budou škodlivé ale nejde s tím nic dělat", nezřídka více těchto věcí současně ten stejný člověk :) (neříkám že zrovna vy tímto trpíte), a požadují extrémní důkazy o opaku (klam "Isolated demands for rigor"), což mi přijde mnohem víc jako náboženství, nebo pokud je to argumentováno bez argumentačních faulů, tak jako složitější teorie vyžadující mnohem větší důkazy (ve smyslu Occamovy břitvy), kterých se, přijde mi (nejsem expert na klima), nedostává. Je to jak z toho memu s paní na žíněnce vs. letícím supermanem. To mi přijde jako komplexní úvahy.
> nikdo nepopírá klimatické změny; pochybnosti vzbuzují závěry o jejich predikci a vysvětlení
To právě není úplně jasné, výše jsem uvedl nějaké příklady, které najdete, pro začátek v této diskuzi, ale samozřejmě "k nějaké skupině existuje jiné skupina která má podobné názory ale trochu jiné" není v některých kontextech validní argument (ani z jedné strany).
13. 2. 2026, 03:18 editováno autorem komentáře
"koncentrace CO2 se zvýšila lidskou aktivitou [jednoduché spočítání kolik uhlí a ropy se vytěžilo a spálilo] o 60% a je na cestě k +100% [jednoduchá extrapolace spotřeby fosilních paliv do budoucnosti] + CO2 pohlcuje infračervené záření [jednoduchý fyzikální experiment] = hrozí důsledky, které by minimálně stály za důsledné vyšetření [IMHO zjevný důsledek uvedeného]"
Ano, to je jistě plausibilní úvaha. Jenže je to celé složitý, komplexní systém. Jistě v něm najdeme spoustu korelací, ale horší to bude s kauzalitami. Aneb "vždy před vjezdem do tunelu se ozve zahoukání => zahoukání lokomotivy způsobí, že se na trati objeví tunel => zrušme stavební firmy, ke stavbě tunelů stačí pořídit houkačky". První implikace - no, teoreticky... Ale u druhé implikace si už musíme být zcela jisti platností té první!
To, co tvrdí klimaalarmisté, je možné a plausibilní. Ale v okamžiku, kdy na základě toho chceme dělat podstatné systémové změny ekonomiky, průmyslu, dopravy... to už musíme vědět s pravděpodobností blížící se jistotě. A musíme vědět dostatečně přesně nejen kvalitativní, ale i kvantitativní vztahy, tj. kolik čeho, abychom dosáhli toho a toho efektu, včetně kritérií vyhodnocení úspěšnosti. Musíme být schopni udělat nějakou cost/benefit analýzu a na základě té se rozhodnout pro nejlepší (nebo alespoň nejméně špatné) řešení. Vy jste něco takového zaznamenal? Místo skutečných expertů dostávají prostor "mluvící děti" a uřvaní pošuci, kteří nejsou schopni odpovědět ani na nejzákladnější otázky - a když už z nich něco vypadne, je to zcela mimo realitu - viz https://youtu.be/bJfrKNR3K2k?si=dihJZomKmIJh3r4z
Kdyby se mě nějaký plochozemec zeptal "a jaký průměr tedy podle vás má ta Země, když tvrdíte, že to je koule," měl bych to alespoň přibližně vědět, a ne tipovat skoro o 3 řády mimo. Takovíto "experti" jako na tom videu ve mně zkrátka důvěru nemohou vzbuzovat - a někdo se mi diví? V čem jsou otázky, jež jsem položil Kate, pobuřující/nevhodné? Tohle přece řešíme podvědomě během každodenní rutiny, tak jak je možné to neřešit u tak zásadních problémů? Připusťme, že meteorismus hospodářského dobytka by byl pro klima zásadní problém - pak se ovšem okamžitě naskýtá otázka - a co divoká zvířata, ta problém nepředstavují? Titíž lidé pak prosazují masivnější využití zemního plynu na úkor jiných fosilních paliv a využití bioplynu. A vědí tito lidé vůbec, že tyto plyny jsou v podstatě stejné jako u toho dobytka? Vědí, kolik se jich dostane do atmosféry v souvislosti s jejich těžbou/výrobou, přepravou a finálním využitím?
A pokud jde o vědecké studie - ano, jsou tisíce pejprů podporujících ten "správný" názor. Jenže jsou i spousty jiných, jež s ním polemizují, zpochybňují ho, nebo ho přímo vyvracejí. Vzhledem k tomu, jak je řešeno financování vědy, peering atd., by nemělo překvapit, že institucionalizovaná věda ztratila objektivitu. Oponentní články vám redakce významných impaktovaných žurnálů nevezmou, protože nejsou v souladu s vědeckým konsenzem. Takže to můžete maximálně zveřejnit jako samizdat nebo v nějakém okrajovém žurnálu, aby pak "oficiální" proud mohl argumentačně faulovat "tss, vždyť to vyšlo v nějakém pochybném časopisu, to nemá žádnou váhu." Vždyť to je komedie jak z filmu Bílá paní - "budeš zavřenej, dokud mi nezaplatíš, cos mi povinen. A to nezaplatíš, páč budeš zavřenej, ha ha ha!"
Netvrdím, že klimatické změny neexistují, ani že na ně člověk nemá vliv. Ale i kdybych si myslel, že se řítíme do nějaké "klimatické krize", a že to způsobil člověk, tak si rozhodně nemyslím, že přijímaná opatření mohou tento problém nějak významně zpomalit či zvrátit, zato jsem přesvědčen, že tato opatření - zmatená a vzájemně si odporující - dalších několik závažných problémů zcela jistě způsobí.
> A musíme vědět dostatečně přesně nejen kvalitativní, ale i kvantitativní vztahy, tj. kolik čeho, abychom dosáhli toho a toho efektu, včetně kritérií vyhodnocení úspěšnosti. Musíme být schopni udělat nějakou cost/benefit analýzu a na základě té se rozhodnout pro nejlepší (nebo alespoň nejméně špatné) řešení.
Zase ukazujete default, co všechno musíme, musíme, musíme, a jak je to strašně složité a tak nemůžeme nic. Co kdybychom se na to podívali z druhé strany? Protože systému vůbec nerozumíme, jak sám tvrdíte, jistě není možné povolit zvýšení koncentrace nějakého plynu, který má plausibilně netriviální vliv, na násobky předchozích hodnot. A tak to bude, dokud vypouštěči nedodají nevyvratitelné důkazy, že je to OK.
> Místo skutečných expertů dostávají prostor "mluvící děti" a uřvaní pošuci, kteří nejsou schopni odpovědět ani na nejzákladnější otázky - a když už z nich něco vypadne, je to zcela mimo realitu [...] Kdyby se mě nějaký plochozemec zeptal "a jaký průměr tedy podle vás má ta Země, když tvrdíte, že to je koule," měl bych to alespoň přibližně vědět, a ne tipovat skoro o 3 řády mimo. Takovíto "experti" jako na tom videu ve mně zkrátka důvěru nemohou vzbuzovat - a někdo se mi diví?
Pro zajímavost (sám nevím, nezažil jsem, jen jsem viděl pár dobových zdrojů a přednášek o tom), ozonová díra a následný zákaz freonů v 1980s by tímto vaším sítem prošel? Tehdy neexistovali blábolící politici, podplacení a/nebo chybující vědci, rozporuplné informace lišící se o řád? Šlo tehdy odhadnout, jak velká tehdy jen vznikající díra nakonec bude vzhledem k množství vypouštěných freonů, a nesmetl byste takové odhady ze stolu? Přijde mi to trochu jako "když neumíme nebezpečí dostatečně přesně kvatifikovat, nelze s ním nic dělat".
13. 2. 2026, 11:46 editováno autorem komentáře
> pak se ovšem okamžitě naskýtá otázka - a co divoká zvířata, ta problém nepředstavují?
Divoká zvířata tvoří 5 % všech zvířat na planetě. Jejich krmení zároveň vyžaduje další využití zemědělské plochy a kácení lesů. Pro mě osobně hraje roli i etika průmyslových farem, to že je to týrání zvířat snad nikdo nezpochybňuje. Nikdo netvrdí že omezení množství hospodářských zvířat je jediné řešení, ale rozhodně se jedná o jednu z věcí kterou bychom měli brát v potaz.
> Titíž lidé pak prosazují masivnější využití zemního plynu na úkor jiných fosilních paliv
Nikdo netvrdí že zemní plyn je řešení. Je čistší než jiné způsoby výroby energie (v případě uhlí podstatně čistší), to je tak vše.
> Jenže jsou i spousty jiných, jež s ním polemizují, zpochybňují ho, nebo ho přímo vyvracejí
"Spousty" vyvolává dojem že se jedná o nějaké netriviální množství. Je jich naprosté minimum, a metastudie je berou v potaz, ta co linkuju je dokonce cíleně vyhledává.
> aby pak "oficiální" proud mohl argumentačně faulovat "tss, vždyť to vyšlo v nějakém pochybném časopisu, to nemá žádnou váhu."
Neviděla jsem jediný klimaskeptický článek který by nebyl vyvrácený bez argumentačních faulů. Už jsem se tu na nějakou ukázku ptala, můžeš ukázat příklad?
> Oponentní články vám redakce významných impaktovaných žurnálů nevezmou, protože nejsou v souladu s vědeckým konsenzem.
Příklad něčeho co je zamítnuté jen proto že jde proti konsensu?
> to už musíme vědět s pravděpodobností blížící se jistotě. A musíme vědět dostatečně přesně nejen kvalitativní, ale i kvantitativní vztahy, tj. kolik čeho, abychom dosáhli toho a toho efektu, včetně kritérií vyhodnocení úspěšnosti. Musíme být schopni udělat nějakou cost/benefit analýzu a na základě té se rozhodnout pro nejlepší (nebo alespoň nejméně špatné) řešení. Vy jste něco takového zaznamenal?
Jsou toho mraky, včetně analýz nákladů když se na to výbodneme.
Kontrolní otázka: tu Klausovu knížečku ses přečíst obtěžoval, nebo operuješ jen na základě toho, jak to překroutili novináři?
Nápověda: ten kdo fakt existence oteplování globálního klimatu popírá skutečně není klausohujer, protože tvrdí něco úplně jinýho (fakticky přesnej opak) než Klaus.
A ne, Klause fakt vystát nemůžu, akorát doporučuju řešit to, co skutečně napsal, ne co z toho udělal nepřátelsky naladěnej špatně placenej pisálek.
Jistě, nešlo o stravu průměrného poddaného na venkově, ale - na druhou stranu - ani o žádnou šlechtickou kuchyni.
Já jsem ale položil konkrétní otázky, na něž by měly být známy konkrétní odpovědi. Právě protože dnes se vědou maskuje kde, co. I náboženství. Pozná se to právě podle toho, že na podobný dotaz se dostane odpovědi typu "ty si dovoluješ pochybovat o písmu svatém?!" Když mi někdo bude tvrdit, že Země je placatá, tak, přinejmenším, nestranný pozorovatel diskuse dotyčného se mnou by měl dospět k závěru, že dotyčný se mýlí. Toto bohužel dnes v klima"vědách" nefunguje, protože se z toho stalo náboženství. Jenže lidé v takovýchto věcech spíše slyší na je to věda než na je to bóží řízení.
Ve vědě jsem se pohyboval od svého přijetí na VŠ do svých 32 let, pak jsem, znechucen a vyhořen, raději odešel do průmyslu živit se něčím poctivějším a užitečnějším. Já vím jak funguje věda, resp. to, co z ní často pouze zbylo. I studie prospěšnosti kouření pro lidské zdraví se dá zpracovat ve formě "vědecké" práce. Byl jsem svědkem nechutných handlů o peníze, nahánění bodů do h-indexu prostřednictvím připodepisování se a produkováním vhodných článků do vhodných časopisů ("to je zajímavá myšlenka... Ale to ti nikde nevezmou. Víš, kolik lidí by v důsledku toho mohlo přijít o penězovod?").
Replikační krize se zdaleka netýká jen humanitních věd a její analogie vidíme i v přírodních vědách - v podobě neprůkazných závěrů, omezování se jen na "vhodná" výchozí data... Nevím kolik vám je a jaké jsou vaše životní zkušenosti, ale věda už se mnohokrát zásadně mýlila - a často i bez vnějších tlaků v podobě církve či byznysu. Odpovědi vašeho typu nejsou vědecké, ale náboženské.
Hele, já nevím. Pokud si na jedné straně můžu přečíst ověřitelná data a studie, sledovat jak na nich založené predikce vycházejí, a na druhé straně mám lidi placené think tanky které historicky prokazatelně sloužily jako nástroj propagandy, a jejich výstup je prokazatelná dezinformace, vychází mi z toho že jeden z nás je náboženský fanatik, ale já to nejsem :)
Ale ok, ukaž mi jedinou práci která vyvrací klimatickou změnu a vliv člověka a není prokazatelně blbě :)
Vychadzaju? V ktorej realite?
Podla overitelnych dat a studii z mojho detstva uz sme mali mrznut v dobe ladovej. Z cias mojej mladosti uz sme mali byt vyprahnutejsi ako Sahara. Dnes uz je to len "zmena", kedze sa stalo nebezpecnym predikovat nieco konkretnejsie. Kedze nejaka uroven zmien v dynamickom systeme je prirodzeny stav, takze teraz konecne neklamu uplne na hulvata.
Jo, a aj ropa tiez uz mala dojst pred nejakym piatkom.
Oni si mysleli, že všechno uhlí vytěžíme a spálíme při budování socialismu.
Teď ukončujeme těžbu a v zemi zůstávají miliardy tun uhlí. Okolo dvou miliard tun vytěžitelného uhlí a dalších možná dvacet miliard tun uhlí nevytěžitetelného (z technických a ekonomických důvodů).
Pro srovnání, na Ostravsku se za 250 let vytěžilo 1,7 miliardy tun uhlí.
https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2019GL085378
Globální ochlazování nikdy nebyla mainstream věda, ale zní to dost senzačně, takže pokud jsou tvůj zdroj informací články v bulváru, může to tak vypadat. Už v době kdy s tím několik vědců přišlo převládal názor že se řítíme do oteplování.
12. 2. 2026, 14:01 editováno autorem komentáře
Ale když už jsme u toho, ta "Sahara" je taky dobrá ukázka cherry-picking propagandy. Je to stejné jako mluvit o alarmismu ohledně ozonové díry, protože nejhorší predikce nevyšly, a naprosto ignorovat fakt že došlo k zásadnímu omezení emise freonů.
Většina klimatických modelů zahrnuje několik predikcí v závislosti na vypuštěných skleníkových plynech. Každý článek který popírá přesnost predikcí ukazuje jen predikci založenou na situaci, kdy by k žádnému omezení produkce CO2 a dalších skleníkových plynů nedošlo - což není naše realita, produkci jsme omezili.
"dy by k žádnému omezení produkce CO2 a dalších skleníkových plynů nedošlo"
jj, budem muset konecne poslat atomovky na islad ... tam provozujou ty svoje sopky a vypoustej tak do ovzdusi asi tak milionkrat vic CO2 nez cely lidstvo dohromady.
A taky je poreba konecne tu naftu zacit lejt zpatky do more ... protoze je treba omezit spalovani ropy ... ale tim uz se tvy kamaradi nepochlubej, ze veskera paliva delaji cca 10% (a nafta + mazut je odpad, se kterym nic jinyho nez je palit delat neumime). Takze pocitam, ze se oblikas vyhradne do kuze ulovenych zviratek (a samozrejme je lovis hummane, prakem a kamenem), maximalne jeste tak muze oholit ofce ... protoze kvuli bavlne zmizel treba celej kaspik.
V opacnym pripade ses totiz farizej, ktrej ostatnim kaze co maj delat a sam dela presnej opak. Ostatne i ten pocitac ze kteryho sem pises svy moudra je z ropy. A to at primo nebo neprimo ve forme ppotrebovanych paliv na vytezeni a dopravu.
Když máte rád ty své nezávislé zdroje, tak podle kterého zdroje sopečná aktivita je milionkrát více CO2 než lidská aktivita? Protože ty validní zdroje tvrdí, že jde max o 5% celkové lidské aktivity.
Takže jsem opravdu zvědav, jakým zázrakem máte o tolik řádů jiný výsledek.
Ale řekl bych, že to je typické pro odpůrce klimatické změny člověkem - neustále z nich padají nesmysly.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mount_St._Helens
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eyjafjallaj%C3%B6kull
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krakatoa
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hekla
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tambora
Pak si dejte dohromady události 19. století a jiné...
Zcela nepřekvapivě, nejsi první koho napadlo že k tomu přispívají sopky. Mají vliv, zdaleka ale ne takový.
Ona je dostatečným ukazatelem na lidi i rychlost změn. V minulosti opravdu docházelo k podobným výkyvům, ale každý takhle rychlý byl spuštěný globální katastrofou typu výbuch supervulkánu, naráz asteroidu... Jediná proměnná která je v současné době jiná je rychlost, kterou do atmosféry vypustíme oxid uhličitý z uhlíku, který byl uložený pod zem někdy ve druhohorách.
Ve chvíli kdy se do ostatních proměnných přidá ten, modely vychází přesně.
Od průmyslové revoluce jsme zvedli CO2 v atmosféře o víc jak 50 %. Kolik toho vytěžíme a spálíme my si docela dovedeme spočítat.
Víš, jenže ono to omezení produkce CO2 je v globálním měřítku naprosto zanedbatelné.
Veškeré(!) predikce nám říkají, že se treploty budou měnit o desetiny stupně, ale přitom s podobnou přesností ty teploty ani neumíme pořádně měřit - ještě 30 let zpět meteorologové odečítali kapalinové teploměry ručně.
Dnes, vezmu-li jedno z nejlepších dostupných čidel teploty, tak si v datasheetu přečtu, že sice měří na tisícinu stupně, ale hned na dalším řádku je, že s přesností +-0.5°C. Takže sice si přečtu, že teplota je 7.501°C, ale vlastně jen vím, že je někde mezi 7 a 8. Někde. A jak byly přesné ty kapalinové teploměry? A víš, jak se ještě nedávno měřila teplota moří? A z toho chceš dělat jaké závěry?
A když to vezmu do důsledku, mám tu 15 let vlastních historických dat měření teploty. Z výsledků ti vědecky uznávanými metodami udělám predikci na dalších 10 let na cokoliv mezi jezery kapalného CO2 a teplotami nad bodem varu vody. Když pominu extrémy, tak cokoliv ostatního bude uvěřitelné... A zde je ten problém. Normální vědec by řekl, že ze zjištěných dat není schopen nic rozumně predikovat. Ale to by pak sušil hubu. Tak predikuje, že nějaká změna bude.
Mimochodem, víš to, že ve 14. století se v Polabí pěstovala vinná réva? Dnes není schopná pořádně dozrát ani na jižní Moravě (proto jsou moravská vína tak kyselá).
Dále se vraťme to do roku 2010. Pamatuji si sakra dobře ty predikce nejteplejšího léta za posledních X let. Realita byla chladná a mokrá. Proč? Praskl jeden malý pupínek... Eyjafjallajökull a predikce si to uvědomily až v červnu.
Aby bylo jasno, nezpochybňuji změny jako takové - počasí se mění. Ale zpochybňuji predikce, ať jsou jakékoliv, protože používají velmi omezené vstupy v extrémně komplexním systému, který ani celý neznáme, tudíž můžeme míjet důležité proměnné, které tento systém ovlivňují. Koukáme se klíčovou dírkou do haly a na základě toho, co vidíme, říkáme s jistotou, co je v celém zbytku haly. A ve vedlejší hale.
Takže tyhle všechny grafy z různých zdrojů, které konvergují k jednému vývoji, to je všechno fejk
odhalil to náhodný diskutující na Rootu!
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_povrchov%C3%A1_teplota
Omezene vstupy nejsou az tak omezene.
Diky hustote ledu v mistech s trvalym ledem vime o prumernych teplotach a muzeme odmerit prumernou teplotu treba v roce 1643 a to ted s dnesnimi metodami. Diky vzduchovym bublinam vime i o slozeni atmosfery.
Proto si myslim, ze popirani zmeny klimy je temer na urovni konspiracnich teorii. Stale nemusime snizovat emise CO2 a muzeme treba odkazat Nizozemcum, at se uci plavat, protoze se omezovat nebudeme.
Hledáš zajímavě, osobně nemám problém najít běžně dostupná čidla s ±0.1
Každopádně, celkem mylně předpokládáš že v minulosti se nedalo měřit přesně. Třeba tady je ukázka k měření teploty moře a něco málo k historii.
Máme tu dvě strany. Jedna, která je placená z veřejných peněz, osočená z finančního zájmu s nejasným důvodem (zatím jsem se tu dozvěděla že "politika", hm...). Tahle strana vytváří nezávislé predikce které vychází s obrovskou předností. (A jasně, přírodní katastrofy můžou způsobit výkyv, na celkový trend to zjevně vliv nemělo)
Druhá strana je prakticky bez výjimky placená fosilním průmyslem, tvoří ji minimum vědců a politické think tanky jako Heartland Institute, jinak známý dřívější prací pro Phillipa Morrise ve vyvracení škodlivosti kouření, jediný výstup je "nu-uh", znovuotiskování vyvrácených hypotéz a cherry-picking dat, a doteď nevyplodili jedinou hypotézu která by obstála v realitě.
Chci důkaz o tom, že opozice je placená pouze z ropné lobby. Stejně tak chci důkaz, že placení z veřejných peněz nevede ke korupci. Zde si dovolím tvrdit, že nikdo dobrovolně nekousne do ruky, která ho krmí. A taky koho chleba jíš, toho píseň zpívej, kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt... A spoustu dalšího ti jistě napoví.
P.S. mne nikdo neplatí za můj názor. Já jen pochybuji o správnosti zde prezentovaných názorů na klimatickou (teď už jen) změnu.
S tou vědou placenou za ty "správné" výsledky jsi přišel ty, tak by mě nejdřív zajímalo jak tohle funguje a tvoje důkazy. "Koho chleba jíš" - no, koho? Kdo má zájem financovat globální vědeckou konspiraci takového rozsahu? Jak ten zájem funguje? Nemůžeš obvinit jednu stranu z finančního zájmu, který je navíc založený dost na vodě, a naprosto od ignorovat fakt že opozice má nejen finanční zájem, ale zároveň jejich studie podporují nejmocnějším lobbistické skupiny. Navíc opět, neviděla jsem nic co by vyplodili a obstálo to před realitou, zatímco modely založené na lidském vlivu vychází, a nikomu se je nepodařilo vyvrátit.
Pokud jsou jejich predikce špatně, proč musí protistrana napadat jen vybraná data a ve svých pokusech o vyvrácení pravidelně vynechávají co se jim nehodí? Pokud mám důkaz že někdo lže, nepotřebuju strawman, stačí mi ukázat že lže.
Když jsme u té politiky, NASA si stále stojí za svým klimatickým výzkumem, a tvrdit že je tomu momentálně politická situace v USA nakloněná by asi bylo absurdní.
12. 2. 2026, 18:15 editováno autorem komentáře
> Hledáš zajímavě, osobně nemám problém najít běžně dostupná čidla s ±0.1
Ačkoli naprosto souhlasím s ostatními věcmi, co tu píšeš, dovolím si doplnit kontext k této jedné konkrétní informaci.
Není problém zařídit čidlo, které bude svoji teplotu měřit na 0.1°C i lépe. Je problém zařídit, aby teplota čidla odpovídala teplotě okolí, nebo byl bias alespoň pokaždé stejný. A to jak na lokální škále - proto se na meteostanice dává ten bílý "izolátor" a jsou studie o tom, jestli to mají být "podtácky z květináče" nebo třeba spirála, jestli náhodou nemá být vnitřek černý (nějaká emisivita nebo něco čemu nerozumím), jestli tam má nebo nemá být větrák co to aktivně profukuje. A že to má být 2 metry nad zemí a nad posekaným trávníkem. A na střední škále - tepelné ostrovy měst.
To řečeno, nezneplatňuje, co jsi napsala, predikce nevychází jen z měření meteostanic jak se snaží tvrdit předřečník, ale z mnoha dalších měření družic, bójí a kdo ví čeho, a numerických modelů atmosféry.
Je legrační jak se celá EU zabývá malichernostma a jde celá do kopru. Ceny se zvedají, lidé nadávají a pak se diví, proč se kupuje vše z Číny...
Jako výrobce HW jsem si sám ověřil, že to stejné tam vyrobíte klidně 10x levněji, mnohem rychleji a často i kvalitněji. Zavání to velkým průserem a je jen otázka času, kdy na to všichni v EU doplatí.
Děkujeme EU.
A uvědomuješ si, že veškerá zemědělská výroba je v kontextu klimazměny naprosto irelevantní, protože CO2 a metan jí produkované vždycky byly součástí uhlíkového cyklu, protože se vždycky točily mezi atmosférou, rostlinami, a živočichy a jejich produkty?
Problém je produkce plynů, které součástí organického uhlíkového cyklu nikdy nebo aspoň dlouhodobě (tzn v horizintu delším než minimálně desítky tisíc let) nebyly, tzn v uvolňování uhlíku z hlubinně těžených paliv (ropa + zemní plyn, protože ty produkují zemní baktérie z minerálů v zemské kůře, tedy nejde o uloženiny z atmosféry, a z uhlí, protože tenhle uhlík vázaný pravěkými rostlinami právě umožnil ochlazení podnebí proti tehdejším podmínkám), táním permafrostu a uvolňováním hlubokomořských hydrátů metanu (protože ty, podobně jako uhlí, vážou uhlík který v atmosféře byl naposledy před mnoha stovkami tisíc až stovkami milionů let). TOHLE je to co rozhazuje rovnováhu, ne pálení dříví nebo prdění krav.
Akorát mi tam falíruje logika, podle které zřejmě dle klimaalarmistů oteplení funguje s nulovou setrvačností, zatímco ochlazování se setrvačností limitující k nekonečnu.
Ano a ne. Zemědělská výroba je (alespoň co vím) v zásadě uhlíkově neutrální. Na stranu druhou, metan je potentnější skleníkový plyn než CO2, takže i přes to že nevydrží v atmosféře dlouhodobě, přispívá k oteplování dost netriviální mírou - a živočišná výroba k přeměně CO2 na metan, který se časem změní zpátky na vodní páru a CO2, dost přispívá. Zároveň kácíme obrovské zalesněné plochy pro pěstování krmiva, což tu uhlíkovou neutralitu nabourává. Pokud z vykáceného pralesa nezasázíme nový, uvolnili jsme CO2 který v atmosféře dlouhodobě nebyl.
Krávy pasoucí se na zelených pastvinách opravdu nejsou problém, ale to není realita většiny existující živočišné výroby.
(Ještě bych zmínila likvidaci biodiverzity, která je důsledkem dost věcí které děláme, ale možná by nebylo špatné nepřispívat víc než je nutné)
13. 2. 2026, 12:29 editováno autorem komentáře
"Zároveň kácíme obrovské zalesněné plochy pro pěstování krmiva, což tu uhlíkovou neutralitu nabourává. Pokud z vykáceného pralesa nezasázíme nový, uvolnili jsme CO2 který v atmosféře dlouhodobě nebyl."
Tak moment. Dřevo, které se nenechá přirozeně rozložit, ale použije se jako stavební nebo výrobní, přece CO2 neuvolní, narozdíl od toho, které v přírodě zetleje. Na tom je založenej ten nápad akademiků kácet sibiřské lesy a klády po řekách posílat do Severního Ledového Oceánu, kde se nacucají vodou a klesnou na dno, čímž CO2 (údajně miliardu tun ročně) dlouhodobě uloží.
Samozřejmě, pokud na té holině nic nevysadíme, vyrobili jsme poušť, ale pokud by se tam nasadily rychlerostoucí dřeviny, tak to bude fungovat jako slušná CO2 houba.
A ano, právě rozvrat stále ještě fungujících ekosystémů tam vidím jako problém vyloženě fatální.
Část dřeva se určitě použije, ale to neplatí o všem dřevu a o zbytku vegetace, část se často pálí. Myšlenky na ukládání CO2 do dřeva počítají hlavně s pěstováním nového, vykácet existující lesy bez náhrady moc nepomůže.
A ta vazba na živočišný průmysl je dost evidentní. Třeba v případě Amazonského pralesa, velké plochy byly vykácené pro pěstování soji, přičemž kolem 75 % celosvětově pěstované soji se využívá právě jako zvířecí krmivo.
Rozvracení ekosystému je jeden z největších problémů změny klimatu. Ekosystém dovede reagovat na změny, a dovede se přizpůsobit. Jenže na to všechno je potřeba čas. Evoluce nefunguje ze dne na den. Spousta zvířat a rostlin se dovedlo přizpůsobit i slušným extrémům, ale ne "ze dne na den". Rychlé změny vedou ke kolapsům.
Aktuální oteplování se vymyká všem přirozeným změnám v historii, které nedoprovázela katastrofa planetárního významu. (je vtipné že "There's XKCD for that" platí i tady: https://xkcd.com/1732/ - i když pochopitelně existují i lepší grafy :D )
A ta vazba na živočišný průmysl je dost evidentní. Třeba v případě Amazonského pralesa, velké plochy byly vykácené pro pěstování soji, přičemž kolem 75 % celosvětově pěstované soji se využívá právě jako zvířecí krmivo.
Ano, bavme se o skutečných zásadních ekologických problémech, jako je tento. Ale prosím ponechme stranou klimatické náboženství.
> Ale prosím ponechme stranou klimatické náboženství.
Jako třeba...?
Jako, pořád by mě zajímalo která přesně část "země se otepluje" a "může za to člověkem vypuštěné CO2" je přesně to náboženství, protože na to všechno máme nespočet studií a nic co by to rozumně vyvrátilo.
Nemůžu přijít k výsledku výzkumu podloženého daty, říct "nope, tohle se mi nelíbí, určitě je to jinak" a skončit u toho.
13. 2. 2026, 18:50 editováno autorem komentáře
1) nijak jeho životnost nepopirám, doslova to píšu.
2) jeho doba rozpadu je irelevantní, pokud ho neustále doplňujeme. Momentálně jsme na cca 2.5 násobku Metanu v atmosféře oproti stavu před průmyslovou revolucí. Ano, pokud snížíme jeho produkci, zaznamenáme relativně brzo pokles.
14. 2. 2026, 00:15 editováno autorem komentáře
Preco by som mal menit plne funkcny telefon z roku 2021 za novy telefon len kvoli tomu ze google sa rozhodol nepodporovat nic starsie ako 3-4 roky. A to sa nebavime o ziadnom srote, v roku 2021 to bol nadupany telefon, a aj na dnesne pomery sa stale jedna o viac nez slusne vykonny telefon.
A to mam s timto napadom prist za rodinou a kazdemu povedat nech si nachysta stovky eur na to ze ideme menit telefony lebo uz su nepodporovane?
Za mna by mal zmenit pristup google. Nevydavat kazdeho pol roka az rok novu verziu androidu, radsej sa zamerat na to ze holt, je era kedy novy telefon neprinasa nic moc nove oproti staremu, casto krat iba vyssie rozlisenie displeja a fotakov, o nieco rychlejsi procesor, raz za par rokov dvojnasobok ram a pamete. To ludom proste nestoji za to dat kus vyplaty na novy telefon.
> Za mna by mal zmenit pristup google. Nevydavat kazdeho pol roka az rok novu verziu androidu
To není ten problém. Normální operační systémy (Ubuntu, openSUSE, Fedora…) vydávají nové verze každého půl roku až rok, a přesto na počítačích z roku 2021, ale dokonce i 2016, i starších, současné a podporované verze bez problémů fungují.
Jakože mám každé dva roky navrážet zhruba dvacet až čtyřicet tisíc do nových telefonů? Mohu vás ujistit, že na to mě tedy opravdu neužije. Ano, kdybych měl na výběr, pořídím si něco rozumnějšího než bazmekový androidový telefon nebo podporované ale specifické a poměrně uzavřené jabko. Ale na výběr tak nějak prostě moc nemám.
Já mám třeba Pixel 5. Uveden na trh 2020, poslední aktualizace 2023. A to je prosím řada, na které Google ukazuje, jak má vypada ideál Androidu.
Asi už opravdu přejdu na novější, ale žádný takhle malý telefon se nedělá ještě pár let bych s ním vydržel (nebýt tedy ještě toho, že z něj začalo mechanicky vypadávat zapínací tlačítko).
Velikost telefonů roste, protože roste výkon, čímž roste i spotřeba - a tedy je potřeba zvětšit i baterii.
Přitom by reálně stačil přístroj s výkonem cca 10 let starého přístroje, na energeticky efektivnějších součástkách, který by mohl být menší (což znamená nižší rozlišení obrazovky a nižší nároky na výpočetní výkon...)
Jenže do těch strojů cpeme stále více naprosto nezbytných
aplikací, jejichž složitost neustále roste, protože nemohou stagnovat.
Přitom ve znaškové prodejně jistého výrobce několikrát za den odpovídají na otázku: Něco kolem 6" by nebylo?
Ostatně soudím, že antispam Z vaší IP adresy byl vložen názor před několika vteřinami
by měl být co nejrychleji opraven!
Problém je, že to znamená měnit jinak fungující a plně postačující zařízení - drahé zařízení.
Průměrná doba životnosti mobilního telefonu v naší rodině je cca 6 let. (Já táhnu průměr nahoru s Nokia 6021, naopak děti mají svůj první mobil zatím jen pár roků.) Jediným důvodem k výměně zatím bylo: banka trvá na bankovní aplikaci a ta na tento typ telefonu nejde nainstalovat
. Pokaždé to znamená investici několika tisíc korun.
Telefony měníme nikoliv proto, že bychom chtěli, ale proto, že nás k tomu okolnosti nutí.
Opačným extrémem jsou někteří kolegové, kteří obmění přístroj klidně po několika měsících: buď za nový model, nebo protože starý rozbili (nejčastěji pádem přístroje na WC - nikdy jsem nepochopil, proč bych si měl odnášet telefon na záchod!).
" a včas vyměnili lidem kolem sebe přístroje"
To jiste, jako ze po zaplaceni hodit rovnou do popelnice, protoze 80% zadnou aktualizaci nikdy nedostane a ty co se po zapnuti patchnou, tak na nejakou 2-3 roky starou verzi.
A specielne u aut si rovnou vzit krumpac a rozflakat vsechno co kde maji prodejci vystaveny, protoze ten soft uvnitr je nejmin 15 let starej.
Ale ne. Na cteni je eink ctecka. Na koukani je televize (velky monitor). Na psani jedine desktopovy pocitac s plnohodnotnou klavesnici a monitorem, protoze na notebooku ma clovek malokdy spravne ruce a kouka moc dolu. Na hrani je cokoliv na cem jede vhodny OS na kterem dana hra jede. Hodinky jsou zbytecne, protoze vsichni mame telefon, ctecku, tablet, chytrou televizi, notebook atd...
:)
E-ink čtečku považuji za formu tabletu, a u toho koukání jsem nepředpokládal filmy - na ty je stejně nejlepší jít do kina. ;-)
Já mám i k notebooku plnohodnotnou klávesnici (a myš) - protože když naň dosáhnu, tak nepřečtu text na obrazovce.
A rozhodně nebudu hledat telefon, čtečku, tablet, chytrou televizi, notebook atd.., když prostě potřebuji vědět, kolik je zrovna hodin a jestli mi ten autobus už neujel.
OT: Opticky promítnout obraz do dálky (a zvětšit ho) lze i na běžném monitoru, knize atd., stačí vhodně upravené brýle. Před operací krátkozrakosti jsem si to takhle dělal a přišlo mi to dobré (YMMV). (teď mi relativně dobře funguje i defaultní vzdálenost)
13. 2. 2026, 03:36 editováno autorem komentáře
Nijak speciálně.
V případě, že jsi krátkozraký (=máš rozptylky), tak je vyrob o cca. 1D slabší (e.g. pokud máš třeba -5D a -3D, tak si necháš udělat -4D a -2D). To způsobí, že ohnisko nebude v nekonečnu, ale ~metr daleko. Pak ještě musíme zařídit fúzní konvergenci, tj. že "paprsky" z očí nejsou rovnoběžné, ale protínají se. To lze pomocí induced prism, v případě rozptylek je dáme dál od sebe = zvýšíme mezizornicovou vzdálenost (IPD). Tam by pro koukání na metr daleko vyšly typicky nesmyslně vysoké hodnoty (pokud máš vzdálenost mezi očima 6 cm a koukáš metr daleko, potřeboval bys 3 prizma na každé oko, což je celkem dost) a asi by to způsobilo chromatickou aberaci, já jsem si tedy ve výše uvedeném příkladu (-4D a -2D) zvýšil IPD o 1 cm, čímž jsem udělal na jednom oku 1 a na druhém 2 prisma, tj. poloviční oproti teoretickému.
Zajímavé je, že tohle jde přesně proti tomu, co někteří oční lékaři a optometristé tvrdí (na druhou stranu, jiný oční lékař - vzhledem ke své středně silné krátkozrakosti od dětství (jak jsem psal -5 a -3D) jsem jich potkal několik - měl na uvedené pro změnu velmi pozitivní názor). Pro úplnost tyto názory uvádím:
- Tvrdí, že by se dioptrie neměly odečítat, ale škálovat. Tj. pokud máš třeba krátkozrakost vyžadující korekci -6 a -3D, tak by tyto brýle na blízko měly mít -3 a -1.5D (dělení, ne odčítání konstanty). To mi nepřijde fyzikálně podložené z hlediska toho, že pak máš ohniska různě daleko.
- Tvrdí, že pro koukání na blízko má být vzdálenost mezi středy čoček nižší, nikoli vyšší. To je podložené tím, že když se člověk dívá na blízko, tak stočí oči k sobě, a když kouká přes středy čoček (které tedy musí být blíž u sebe), tak to má menší chromatickou aberaci a obdobné vady. Ale zase se musí více namáhat tím stáčením očí k sobě.
Pokud máš normální zrak (což mám teď po operaci) nebo jsi dalekozraký (=máš brýle se spojkami), je situace inverzní: necháš si vyrobit trochu silnější spojku, a dáš je blíže k sobě. Tohle docela dobře aproximují "brýle na čtení od pokladny z Tesca", nicméně ty, co jsem viděl, měly dost špatnou chromatickou aberaci, což si vysvětluji buď levným materiálem s větší disperzí (nebo jak se tomu říká, prostě takové to jak moc čočka vyrábí duhu - jak moc se liší index lomu pro červenou a modrou), nebo tím, že jsem za mnoho let nošení rozptylem natrénoval mozek na kompenzaci chromatické aberace tím směrem, kterým ho dělají rozptylky, a když ho teď spojka dělá opačným směrem, tak na to nejsem zvyklý. Obecně tedy nyní "brýle na čtení" používám výjimečně při pájení hodně malých věcí; na běžné čtení ne.
Ještě se naskýtá otázka, kde takovou věc realizovat. I kamenné optiky typicky fungují, že tam přijdeš a řekneš "chci vyrobit brýle těchto parametrů" a oni to udělají. Kamenné optiky nicméně byly strašlivý kartel a do dnes trochu jsou, takže jsem použil online optiku. Tehdy (2017) konkrétně Optiscont, kde se tehdy daly pořídit kompletní brýle za 440 Kč (kvalita zpracování, jak z hlediska optického, tak z hlediska mechanického, byla naprosto standardní; čočky jsem si nechal později změřit a odchylka oproti specifikaci byla neměřitelná (řádově 2° v ose cylindru a menší než 0.125D v optické mohutnosti což bylo rozlišení přístroje)). Nyní takových optik existuje více, i zahraničních, zmiňme třeba Zenni optical. Obecně pokud vás základní brýle vyjdou na více než 50€, tak vás strašlivě odrbali.
O uvedeném mám trochu zastaralou wiki stránku a občas to přednáším. Z tohoto jsou slidy a záznam, který je bohužel v dost špatné kvalitě.