Nemyslím si, že by to byl záměr, jenom vedlejší efekt snahy nekomplikovat si to. Kdyby měl mít možnost zkontrolovat si to každý, musí Ministerstvo vnitra přesně popsat všechny dostupné údaje a jejich význam, musí být někde uveden veřejný klíč – a to obojí s právní sílou zákona, tj. v zákoně by muselo být ustanovení zmocňující MV k vydání vyhlášky nebo jiného dokumentu, kde budou tyto údaje uvedené. Dále by se musela podobnou cestou řešit každá změna – předem zveřejnit, že průkazy vydávané od tehdy a tehdy budou mít jinou sadu atributů, nebo bude mít nějaký atribut jiný význam. Předem zveřejnit nový veřejný klíč atd. Porovnejte si to se situací, kdy si prostě změní interní systémy kdykoli, kdy potřebují.
Navíc by to bylo celé vázané jen na občany ČR. Pokud chce někdo někoho autentizovat, slouží k tomu kvalifikované autentizační certifikáty, které platí v rámci celé EU – a na české občance na něj je místo.
Váš souhlas nikoho nezajímá. Občanka se používá tam, kde potřebujete prokázat totožnost ověřenou důvěryhodnou třetí stranou, kterou je v případě občanky Ministerstvo vnitra. Pokud někomu stačí znát váš názor na to, jak se jmenujete, nepotřebuje občanku, ale stačí se vás zeptat. Samozřejmě tím riskuje, že mu uvedete něco jiného, s čím neuspěje vůči dalším stranám (třeba u soudu).
Nedovedu si představit ani k čemu by to bylo dobré, ani jak by to někdo realizoval. To byste se klidně prokazoval občankou s cizím jménem a nebylo by vám to divné? Třeba na poště:
– „Měl bych tu mít balík na jméno Novák“.
– „Občanku prosím.“ – „Vždyť na občance máte uvedeno Hájek.“
– „Opravdu? To nevadí. Nějaký balík pro Hájka tu nemáte?“
Tak pokud to napasujete takto na realitu, tak asi ok. Ale stejně se nemohu zbavit dojmu jako asi mnozí zde v diskuzi, že je na tom něco špatně. Tj. obě zainteresované protistrany (vydavatel, nositel) by měli vědět s čím operují (tj. i včetně Vašeho postřehu o významu jednotlivých položek).
Ale to je nepochopení toho, k čemu občanka slouží. Občanka slouží státu, a ten vám jí jenom propůjčí, aby vás příště nemusel znovu ověřovat, místo toho se prokážete tou občankou. Klidně by místo občanky mohl každému dát nějaký oblázek a jenom si někde evidovat, který oblázek dal komu. To, že na té občance máte uvedené nějaké údaje (ať už vytištěné nebo elektronické) je jenom implementační detail, který umožňuje státu občanku používat i bez online napojení na nějakou centrální evidenci. Přičemž u té elektronické části se myslím ani moc nepočítá s tím, že by se to používalo offline a je to tam spíš pro jistotu, co kdyby to jednou k něčemu bylo.
... ten vám jí jenom propůjčí, aby vás příště nemusel znovu ověřovat ... Ano, ale já tedy musím nějak zaručit a předpokládám, že ta povinnost je na mě, že se budu prokazovat tou "správnou" občankou, což jak si teď uvědomuji mohu vlastně zajistit tak, že si v tom okamžiku někam poznamenám tu zašifrovanou hodnotu a tu budu 1:1 průběžně testovat. Sice nebudu znát obsah, ale budu mít jistotu, že mám stále tu samou občanku. Takže problém solved. Ikdyž z hlediska pohodlnosti by pochopitelně bylo lepší si pamatovat ten rozšifrovaný obsah. :-) Dík za trpělivost při vysvětlování.
Asi nemyslíte prokazování občankou, ale prokazování se identifikačním certifikátem (což je ta elektronická identifikace, o které se bavíme). To je zajištěné jednoduše tak, že při jeho použití musíte zadat PIN, který jste si zvolil. I kdyby vám někdo podstrčil občanku s jiným certifikátem a privátním klíčem, nebude sedět PIN. To je jednodušší, než si pamatovat otisk certifikátu.
A od kdy ministerstvo vnitra zajímají takové trapné detaily jako neexistence zákonného zmocnění? Schválně - který zákon umožňuje MV a PČR klasifikovat střelivo do kategorií B až D nebo vyžadovat po prodejcích evidenci uskutečněných prodejů střeliva? Který zákon umožňuje nadřazovat ministerské metodiky zákonům v případě, kdy jsou s ním tyto ve zcela zjevném rozporu (typicky finanční správa nebo ministerstvo dopravy)? A takových případů je víc.
"Schválně - který zákon umožňuje MV a PČR klasifikovat střelivo do kategorií B až D"
HLAVA II
ZBRANĚ A STŘELIVO
Díl 1
Kategorie zbraní a střeliva
§ 3
Rozdělení zbraní a střeliva
(1) Zbraně a střelivo se pro účely tohoto zákona rozdělují na
a) zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázané doplňky zbraní - kategorie A (dále jen "zbraně kategorie A"),
b) zbraně podléhající povolení - kategorie B (dále jen "zbraně kategorie B"),
c) zbraně podléhající ohlášení - kategorie C (dále jen "zbraně kategorie C") a
d) ostatní zbraně - kategorie D (dále jen "zbraně kategorie D"),
e) střelivo do zbraní kategorií A až D, které není zakázané (dále jen "střelivo").
(2) Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, kterých jsou nebo mají být jejich součástí.
(3) V pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie podle odstavce 1 rozhoduje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (§ 74 odst. 6).8) Postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
Možná ale bude jednodušší když předhodíš něco co je tada v rozporu ....
Jediné, co tam je řešeno je kat. A (zakázané provedení). Písmena b) až d) klasifikují pouze zbraně. Nezakázané střelivo má separátní písmeno. e) a není zařazeno do žádné kategorie! Tj. ČUZSS může na základě odst. 3 pouze říkat je to A (písm. a) ) resp. není to A (písm. e)).
Nějaká další kategorisace je většinou nesmysl, protože mnoho druhů střeliva není možno jednoznačně zařadit - prostě tam není relace 1:1, ale 1:n Například 8x57 IS může být střelivo do zbraně kategorie A (LK vz. 26), B (FG-42), C (k98) i D (G88). Pro ministerstvo je to ovšem „střelivo kategorie C“. Podobně třeba .22 LR (byť uznávám, že v ní D-čkových zbraní moc existovat nebude), .44-40 Winchester, starší Mannlicherovy ráže atd.
Co se týče rozhodování ČUZZS v příkrém rozporu se zákonem např. jednoranné (jakož i dvouranné) perkusky, které zákon jednoznačně řadí do D. Což nebrání ČUZSS některé in-line předovky klasifikovat jako kat. C.
@JJ
Ach jo. Nechtěl jsem sem kopírovat celé znění, ale v dalších oddílech jsou k některým skupinám vyjmenovány i typy nábojů a zbytek podléhá klasifikaci podle rozhodnutí zkušebny. Co na tom nechápeš nevím.
To že zkušebna zařadí munici někam kam ty si myslíš že nepatří, to asi nebude problém zákona jak jsi psal nahoře, ale něčeho úplně jiného.
A co ty nechapes na tom, ze v zakone bylo napsano, ze souhlas s vykonem podnikani zavisi na rozhodnuti sefa hasicu, coz je presne to, co US zrusil. Tohle je presne totez. Vnasi to pravni nejistotu, tudiz to v zakone nema co pohledavat. Duvody byly samozrejem i dalsi - napriklad neprezkoumatelnost takovyho rozhonuti, coz plati i v tomhle pripade.
Tak u těch hasičů je samozřejmě stejně jako u vojáků logický zájem (nejen velitele hasičů, ale i společnosti) aby tam ty ženský nelezly, to snad nemusí být v zákoně. Proto tam asi byla ta klauzule, kdyby nějaká samyce prošla fyzický a psychický testy jak John přes Vietnam, aby to velitel mohl zaříznout :-)
@Filip Jirsák
Tak tady @M. je prostě buran, zájem nevím jaký tam je, ale konkrétně v armádě a u hasišů jsou některé zařazení podmíněny i fyzicky, nicméně se to často ruší "pouze" kvůli ideologii jakési genderové rovnosti - prostě mezi muži a ženami jsou jak fyzické, tak psychycké rozdíly. Nejtrénovannější muž bude vždy silnější než nejtrénovanější žena. V průměru je to to samé. Ale zdůrazňuji že se jedná jenom o některé zařazení, jsou zase pozice kde jsou ženy vyloženě vhodné nebo minimálně přínosem - aby mi nějaký trotl hned něco nevpálil tak dám konkrétní příklad - radši na manažerské pozici uvidím normální ženu než nějaké střelené macho typu @M.
@Filip Jirsák
Jasně, ovšem často jsou tyto limity snižovány - např. zde - nevypadá to ani že by limity snížili, mají úplně jiné. Jako je mi to jedno, ale v rámci objektivity k té diskuzi ...
Kentan z Montargi: Jenže v tomto případě to nejsou přesné limity dané povahou práce (např. pokud pošta doručuje třeba patnáctikilové balíky, musí takový balík pošťák unést) – všimněte si, že tam není jedna daná hranice, ale je to bodované v několika pásmech. Takže ten test ověřuje celkovou fyzickou zdatnost, a stejná fyzická zdatnost znamená u mužů a u žen různé výkony. Samozřejmě je to problém, protože i u dvou mužů nebo dvou žen bude stejná fyzická zdatnost znamenat různé výkony, ale ona prostě takováhle paušální tabulka nikdy nebude ideální, a třeba bude v budoucnosti nahrazena i ta.
Mj. máme uzákoněné práce zakázané ženám, a ty jsou zakázané bez ohledu na to, jestli je konkrétní žena fyzicky zvládá nebo ne. A takové úkony se budou u hasičů nebo bojových jednotek prostě vyskytovat. A v případě nějakého průšvihu má problém ten, kdo ji na toto místo dal.
Praktický zájem může být například takový, aby organizace typu armáda nemusela vynakládat zvýšené náklady na zázemí (toalety, sprchy, převlékárny) pro muže a ženy. Pomiňme, že by bylo ošetřena nenárokovatelnost těchto opatření pak sociální zájem může být ten, že by mělo být pod úrovní muže nechat něco takového vykonávat ženu byť se o do dere o 106. Nebavím se tady o nějaký měsíční exhibici pro televizi, případně v kanceláři, ale makačku na směny ve výjezdu.
Logický zájem spočívá v tom, aby členem sboru nebyl někdo, kdo na to fyzicky nebo psychicky nemá. Což v určitých momentech může být prakticky každá žena. Týpků, jako byla kdysi brankářka z Rudé hvězdy Karlovy Vary, o níž spoluhráčky říkaly "naše brankářka je senzační holka, ale občas ji nechtějí pustit na ženské záchody", není zase tolik.
Středověk s tím nemá co dělat.
Ženy jsou psychicky odolnější a mají vyšší práh bolesti. Dokáží fungovat i ve stavu, kdy by většina mužů už zkolabovala. Ověřila si to řada armád za druhé světové války - ženy na vojenských základnách mnohem lépe zvládaly situace jako je bombardování. Jasně že se pak rozplakaly a zhroutily, ale to bylo až po té, co to skončilo. Do té doby, narozdíl od řady mužů, prý fungovaly jako stroje a dokázaly činit efektivní rozhodnutí i ve chvíli, kdy kolem nich padaly bomby, kolikrát i v situaci, kdy byly zraněné. V chladnokrevnosti muže překonávaly.
Znamená to, že bychom měli mužům zakázat pracovat v armádě?
Začněte třebas tady:
https://en.wikipedia.org/wiki/Women_in_World_War_II
A pak další stránky o "women in world war 2". Obecně se pletete v tom, co vojáci dělají. Nosit 60+Kg v batohu je dost krajní případ. Navíc dnes dvojnásob. Mnohem častější byly třebas situace, kdy bylo potřeba obsluhovat protiletadlové zbraně a reflektory při náletu. Stát tam, točit reflektorem, počítat náměry nebo mířit, to vše ve chvíli, kdy to všude kolem vybuchuje a vy víte, že někde tam venku je vaše rodina. Zvládaly to dobře. Že se na některé bojové úkoly nehodí je přece pochopitelné? Na jiné se zkrátka hodí zase lépe.
"Many men were amazed that women could make adequate gunners despite their excitable temperament, lack of technical instincts, their lack of interest in aeroplanes and their physical weaknesses"
Mimochodem, zdalipak tahle paní musela tahat 60Kg?
Jde také o tělesnou zdatnost, a tam ženy zcela jednoznačně za muži zaostávají. Je to dáno jak hustotou a velikostí svaloviny a kostí, tak i odlišnostmi ve stavbě těla. A žena, která prostě fyzicky nemá na nějaký výkon, který je zapotřebí udělat, je větší průšvih než pobrekávající chlap, který to po pár fackách a s hlavní pistole zabořenou do zad zvládne.
Čímž pochopitelně není dotčen fakt, že v armádě jsou posty, na nichž žena problémová nebude (vyjma krizových situací, kdy se rozdávaly kulomety a ruční granáty i kuchařům). Ale není použitelná neomezeně ke všemu, což je do jisté míry logistický problém (není stoprocentní nahraditelnost jednotek a jejich členů na úrovni běžných bojových aktivit).
Další věcí jistě je, že vyjma válek na život a na smrt, jakou byla např. obrana evropských národů před německou agresí za WW2, je výhodnější (v situaci, kdy si můžeme dovolit zohlednit dlouhodobější strategii, zahrnující období po válce), když v zázemí zůstanou převážně ženy, protože skupina 100 žen a jeden muž může mít každoročně kolem sta dětí, zatímco skupina 100 mužů a jedna žena se zmůže jen na jedno dítě ročně, i když ti chlapi budou makat, až se z nich bude kouřit.
8x57J(S) není pro MV střelivo kat. C. Taková kategorie střeliva vůbec neexistuje. Pokud jste držitelem zbraně kat. D, do které je toto střelivo určené, tak jste oprávněn toto střelivo nabývat, držet a nosit. MV k této problematice přímo vydalo stanovisko.
To, že se PČR neřídí touto směrnicí je jiná skutečnost.
Třeba .22 Short je jak B, tak D.
Nemyslím si, že by museli vydat specifikaci, co který údaj znamená. Vždyť by bohatě stačilo mít možnost zjistit, jestli se můžu spolehnout na to, že předložený OP je pravý a že údaje z něj vyčtené jsou pravdivé, ať je jejich význam jakýkoli. Nepotřebuju vědět velikost pinďoura držitele občanky; stačí mi, že je tím, za koho se prohlašuje.
MasoxCZ: Abyste mohl posuzovat, zda jsou uvedené údaje pravdivé, musíte nejdřív vědět, co znamenají. Je pravdivý údaj, pokud budu mít v položce givenName uvedeno "Tomáš"? Pokud bude význam položek specifikován tak, že pro všechny, jejichž křestní jméno je "Filip" a příjmení začíná na "Ji", se do položky givenName uvede "Tomáš", je ten údaj pravdivý - a vám bude při čtení občanky bez specifikace k ničemu. Pravost OP tím také neověříte, když si někdo zkopíruje ty veřejné údaje na svou falešnou občanku, bude podpis dál sedět.
To ale také není tak úplně pravda. Pokud se ČR hodlá připojit k interoperabilitě eIDAS v rámci Evropy (zjevně ano), slouží k autentizaci eID, které již na občance je. A teď samozřejmě záleží na tom, jestli bude pro interoperabilitu zvolen centralizovaný či decentralizovaný rámec. Zatím to svědčí pro ten centralizovaný, jinak by zřejmě neváhali s publikací certifikátů.