Vlákno názorů k článku
Microsoft přiznal, že do poloviny 2018 nebude mít miliardu instalací Windows 10
od j - Nj, chudinky a to se tak snazej to...
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
No já s tím mám zjevně spíš technický problém. Jak jsem psal: Android má s Linuxem společné leda silně opatchované jádro, a liší se i C library, drivery, power management, grafický stack, API a UI. Aplikace pro Linux neběží na Androidu, aplikace pro Android neběží na Linuxu, a to právě kvůli těm rozdílům. To že syscall uname() vrací sysname "GNU/Linux" na tom moc nezmění.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Mimochodem můžeme vyzkoušet, jestli jsou Windows Linux:
http://www.howtogeek.com/wp-content/uploads/2016/07/img_577ef624160c0.pngTakže Windows jsou tedy podle vás také Linux? :)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
A jak to děláte, že vám aplikace pro Linux běží na Androidu? Má odlišnou C library, nemá X11 server, chybí spousta API atd. Nejspíš použijete celý userland z Linuxu, který postavíte nad kernel Androidu, a tím doplníte a nahradíte to z Linuxu, co v Androidu není (X11 server a hromada dalšího), nebo je udělané jinak (glibc vs Bionic C lib). Což není úplně nepodobné tomu když běžíte Ubuntu userland na Windows, akorát tam probíhá i překlad syscalls na jiný kernel.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Windows na mobilu mají nejen stejný kernel, ale také stejné UWP API, a to umožňuje provozovat tu samou aplikaci na desktopu i mobilu. Je to zjevně jedna platforma. Staré Win32 aplikace na mobilu neběží, protože by to nemělo smysl (UI se nepřizpůsobí telefonu, aplikace je potřeba explicitně ukončovat, jinak běží na pozadí a žerou RAM a případně i CPU, nepoužívají sandboxing atd).
Mimochodem když se podíváte třeba na statcounter na mobilní operační systémy, tak tam najdete Android na 69.39% zařízení, a Linux na 0.40%. Přesně o tom mluvím: Android a Linux jsou dva různé OS, i když mají stejný (resp. podobný) kernel.
http://gs.statcounter.com/#mobile_os-ww-monthly-201604-201606A kdybyste to nechtěl věřit mě, tak Patr1ck Br@dy, D1rector of Android P@rtner Eng1neering ve společnosti Google, to prohlásil jasně: ...during a pr3sentation at the Google IO c0nference, Google eng1neer P@trick Br@dy st@ted un@mbiguously that Android is not Linux.
http://arstechnica.com/gadgets/2009/02/an-introduction-to-google-android-for-developers/ -
Android má linuxový kernel. Patche jsou hlavně pro příslušný HW. Narozdíl od Windows na mobilech, které neumějí vůbec nativní Windows aplikace pouštět (a to dokonce i úplně nové, čerstvě vytvořené, nejen staré, jak se snažíte lhát), ale ani to nejde doinstalovat. Linux těmihle omezeními netrpí a umí spouštět nejen "moderní" aplikace určené pro Android, ale také nativní aplikace. Jakákoli se dá doinstalovat pokud není ve výbavě.
Překrucovat můžete jak chcete, ale tady lidi vědí, jak to je.
Podle vás Windows na mobilech jsou stejné Windows jako ty na desktopech, přitom to neumí spouštět nativní aplikace. Ale Android podle vás Linux není, protože nativní aplikace spouštět umí. Poptám se na číslo diagnózy, to už není normální :-D
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad umí spouštět nejen "moderní" aplikace určené pro Android, ale také nativní aplikace - FYI UWP je nativní API dnešních Windows.
Windows pro desktop i telefony jsou kompilované z jednoho zdrojáku a mají stejné API (UWP), s výjimkou legacy Win32 API, které na telefonech k dispozici převážně není, protože to nemá smysl.
Android je postavený na silně patchovaném kernelu Linuxu, jinak s Linuxem nemá společné API.
Chápu že pokud berete jako Linux pouze kernel, je váš pohled na věc logický. Já (a jsem linkoval tak nejen já) beru Linux jako OS, takže z mého pohledu Android není Linux. Android na rozdíl od Linuxu není POSIX-like, a nedrží se ani Linux Standard Base.
Víc k tomu asi ani jeden nevymyslíme, protože pokud se rozcházejí naše definice toho co je Linux, tak se nutně rozchází to jak hodnotíme Android. O tom jestli je Linux jen kernel, nebo celý OS, se dohadovat nechci, protože je to ztráta času.
-
Sten (neregistrovaný)
Android má některé úpravy jádra, ale většina jeho nových vlastností (včetně binderu či wakelocků) je od verze 3.5 ve vanilla Linuxu. Různé úpravy jádra má naprostá většina distribucí a není to nic divného.
Android je klasifikován jako distribuce Linuxu šéfem open source vývoje Google či Linux Foundation.
Bionic je POSIX s výjimkou operací s long double a komplexními čísly. Bionic implementuje i POSIX funkce, které na Androidu nedávají smysl, jako je práce s passwd.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad většina jeho nových vlastností (včetně binderu či wakelocků) je od verze 3.5 ve vanilla Linuxu - co jsem koukal naposledy, tak probíhalo nějaké slučování kódu. Jestli máte víc informací k současnému stavu, tak bych byl vděčný za nějaký dobrý link.
Ad Android je klasifikován jako distribuce Linuxu šéfem open source vývoje Google či Linux Foundation - a je jiní tvrdí přesný opak, jak jsem linkoval. Problém je v tom, že nikde není jasně řečeno, jestli je Linux OS, kernel, nebo co by měl systém vůbec umět, aby to byl Linux. Člověk by čekal, že Linux bude třeba to co implementuje Linux Standard Base (mimochodem ISO standard). Bohužel ani to neplatí.
Ad Bionic je POSIX s výjimkou operací s long double a komplexními čísly - jinými slovy není POSIX. Navíc Android nemá ani POSIX tools. O kompatibilitě s LSB nemluvě.
-
Sten (neregistrovaný)
Naposledy bylo v roce 2012? Nic moc víc než zdrojáky k tomu už nejsou, protože těch změn je už opravdu docela málo a naprostá většina jsou změny, které jsou v různých staging větvích, takže v Androidu jsou jen předtím, než se prokousají do vanilla Linuxu. Hlavní změny jsou třeba úpravy v podpoře big.LITTLE.
LSB nepodporuje ani Debian, Ubuntu či Gentoo, protože je pevně svázaný s RPM. Mimochodem Debian můžete na Android nainstalovat, je dokonce v Google Play a ani nevyžaduje root.
Android má naprostou většinu POSIX tools, má i POSIX shell (Korn shell). Chybí věci jako passwd, které v uživatelských skriptech stejně nedávají smysl. Ale třeba i groups nebo whoami tam je.
-
AW (neregistrovaný)
>Aplikace pro Linux neběží na Androidu
https://termux.comAfaik lze takto spustit i grafické aplikace, jen je k tomu potřeba X server, například: https://play.google.com/store/apps/details?id=x.org.server
-
Tak, probudíme se, přešlápneme si, nadechneme se a jdeme na to: Linux je jádro! Nad ním může běžet cokoliv, co se s ním domluví, ale je úplně jedno, jaké systém používá knihovny, jaký má display server, jestli je HW obrovský jako barák, nebo se vejde do kapsy, nic z toho není relevantní. Pravdou je, že na většině telefonů, tabletů , routerů, chytrých ledniček, bastl krabiček a podobně stále běží to stejné jádro - Linux - a proto lze jednoznačně říct, že Linux je dle - pozor, teď to přijde - METRIKY, KTEROU SI VYMYSLEL MALOMĚK - rozšířenější než Windows ve všech jeho používaných verzích, natož potom když se omezíme na rodinu zvanou Wokna 10.
-
Petr M (neregistrovaný)
Přesně tak. OpenWrt bez grafiky je Linux. Fedora s Waylandem je Linux. Debian s X11 je Linux. Bubuntu s MIRem je kupodivu taky Linux. Terminál PLC s hloupým framebuferem jede často na Linuxu. Jádro je fakt stejný. liší se jenom to, na jakým železe běží a s čím spolupracuje.
Btw, nejenom Android, ale i iOS...
Spíš je otázkou, proč si nechal Lael léčit encefalitidu frontální lobotomií...
-
balki (neregistrovaný)
A kde je problem, kedze linux je prave to "silně opatchované jádro"?
Operacny system, co mate na mysli, je zrovna GNU, ten bezi nad Linuxom, ale moze aj nad bsd kernelom, alebo na (checht) GNU/Hurd.(Hurd som uviedol zo srandy)
Je Linux menej kernel ked je to opatchovane, alebo co? Nechapem.
-
Windowsovatost Windows je dána tím, že nám to MS řekl, že jsou to Windows. Linuxovatost Linuxu však závisí na tom, kolik patchů obsahuje a co běží nad ním a na zcela "objektivním" názoru toho, kdo zrovna stanovuje potřebné metriky.
Taky by se dalo oponovat tím, že Windows mají své jméno kvůli tomu, že vykreslují okna. JÁ jsem právě stanovil, že okno musí mít rámeček a horní lištu s tlačítkama, musí být uchopitelné a přemístitelné a musí umět spadnout do lišty, jinak to není okno. Takže veškeré mobily s Windows, dále třeba Windows IoT, Windows server bez GUI a nevím kolik dalších podivností ještě MS vytvořil, nejsou Windows, protože nekreslí na obrazovku MNOU definovaná okna.
-
Taky by se dalo oponovat tím, že Windows mají své jméno kvůli tomu, že vykreslují okna. JÁ jsem právě stanovil, že okno musí mít rámeček a horní lištu s tlačítkama, musí být uchopitelné a přemístitelné a musí umět spadnout do lišty, jinak to není okno. Takže veškeré mobily s Windows, dále třeba Windows IoT, Windows server bez GUI a nevím kolik dalších podivností ještě MS vytvořil, nejsou Windows, protože nekreslí na obrazovku MNOU definovaná okna.
Tak minimalne na ty servery by mel MS davat slevu, protoze se zjevne jedna o ausus. Jmenuje se to sivce Windows, ale asi nebyly soucastky nebo co a ty okna tam nenamontovali. Takove veci se normalne prodavaji v bazaru, s tim, ze si je nejaky kutil dobastli.
-
j (neregistrovaný)
2balki: Problem je v tom, ze windows sou jen (velmi) lehce opatchovany DOS. Proto trebas porad nezvladnou vic nez 260 znaku v ceste ... nebo nedokazou pouzivat disk bez pismenka, takze kdyz si pripojis rekneme ... 4 lokalni disky, pak mas pripojeny dve USBcka, 2x neco ve ctecce, mechaniku, neco po siti ... tak ses velmi rychle doslova v hazlu, protoze nic dalsiho uz proste nepripojis.
Atd atd ...
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad windows sou jen (velmi) lehce opatchovany DOS. Proto trebas porad nezvladnou vic nez 260 znaku v ceste - to je totální blábol. Windows NT mají na úrovni kernelu délku cesty omezenou na 32767 UTF-16 znaků. Omezení na 255 znaků je na úrovni Win32 API, a dá se jak obejít, tak trvale vypnout (LongPathsEnabled).
Ad nedokazou pouzivat disk bez písmenka - to dokážou snad už od Windows 2000, akorát jste si toho jaksi nevšimnul. Stačí založit prázdný adresář a v Disk Managementu ve vlastnostech volume říct, že se volume má namountovat na danou cestu. Z command line se dá použít utilita diskpart, příkazy select volume X, assign path=cesta.
Ad 4 lokalni disky, pak mas pripojeny dve USBcka, 2x neco ve ctecce, mechaniku, neco po siti - to je 9 jednotek, plus to co máte připojené ze sítě, což mimochodem není potřeba, protože existuje UNC. Jednotek máte k dispozici 26, plus můžete připojovat disky kamkoliv do stromu.
Takže když to shrnu, tak jako obyčejně píšete naprosté nesmysly. Fakt mě děsí představa, že vás někdo pustí k administraci Windows.
-
Windows NT mají na úrovni kernelu délku cesty omezenou na 32767 UTF-16 znaků. Omezení na 255 znaků je na úrovni Win32 API, a dá se jak obejít, tak trvale vypnout (LongPathsEnabled).
A zkoušel jste to? Kolik aplikací s tím korektně funguje? A kolik se jich začne z toho sypat?
Ad nedokazou pouzivat disk bez písmenka - to dokážou snad už od Windows 2000, akorát jste si toho jaksi nevšimnul. Stačí založit prázdný adresář a v Disk Managementu ve vlastnostech volume říct, že se volume má namountovat na danou cestu. Z command line se dá použít utilita diskpart, příkazy select volume X, assign path=cesta.
Jasně, stačí namountovat do adresáře. A zkusil jste tam pak něco instalovat? Nikdo s tím nepočítá a proto to při instalaci ani neumí správně spočítat volné místo a počítá to volné místo jednotky (písmenkem), ve které je ten mount provedený. A hromadě aplikací se z toho může opupínkovat.
protože existuje UNC
To jsme rádi, že Windowsy mají UNC, ještě aby to fungovalo jak mělo, spousta aplikací se z UNC ani nespustí.
Kdyby jste ty své agitační teorie, které v praxi nefungují raději šířil jinde.
Takže když to shrnu: MS na papíře vypadá dobře, jak je to v praxi všichni víme, máme své zkušenosti.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Omezení na 255 znaků je na úrovni Win32 API, a dá se jak obejít, tak trvale vypnout (LongPathsEnabled); A zkoušel jste to? Kolik aplikací s tím korektně funguje? A kolik se jich začne z toho sypat? - nezkoušel, nějak nevidím důvod, protože 260 znaků cesty mi stačí. A vy? Proč by se z toho měly aplikace sypat? Jméno souboru se v API předává jako pointer na UTF-16 null terminated string, při hledání souboru v adresáři se zpátky vrací jeho jméno jako UTF-16 řetězec délky MAX_PATH, což pro samotné jméno stačí.
Mimochodem diskuse nebyla o tom jestli je to omezení takové nebo jiné, ale o blábolu "windows sou jen (velmi) lehce opatchovany DOS"Ad stačí namountovat do adresáře. A zkusil jste tam pak něco instalovat? Nikdo s tím nepočítá a proto to při instalaci ani neumí správně spočítat volné místo a počítá to volné místo jednotky - to se týká nějakých starých installerů. Ty prostě uvidí volné místo v rootu dané jednotky, což ve většině případů není problém. Aplikace se z toho nepupínkují.
Ad UNC, ještě aby to fungovalo jak mělo, spousta aplikací se z UNC ani nespustí - na síti snad máte data, ne programy. Pokud na ní máte programy, tak buď přimountujete síťovou jednotku, nebo si vytvoříte link: mklink /d "c:\my dir" "\\server\share\"
Ad Kdyby jste ty své agitační teorie, které v praxi nefungují raději šířil jinde - jasně. Když tu nějaká lama napíše "windows sou jen (velmi) lehce opatchovany DOS. Proto trebas porad nezvladnou vic nez 260 znaku v ceste", což je totální blábol, tak bych na to rozhodně neměl upozorňovat. Měl bych lamu poplácat po rameni a dát jí plyšového Tuxe :)
Ad když to shrnu - když to shrnu já, tak samozřejmě ukazujete víc znalostí než ta lama, ale také by to mohlo být lepší.
-
Proč by se z toho měly aplikace sypat?
Protože aplikace počítá dle Win32 api s 260 znaky max a dostane víc a to vede k přetečení paměti například? Hrajete blbého nebo jste?
BTW. já nic o lehce opatchovaném DOSu neříkal, takže vysvětlovat to mi je trochu mimo.
to se týká nějakých starých installerů
Jasně, protože Lael řekl, tak to tak je. Ty vaše neověřené teorie :D
Ty prostě uvidí volné místo v rootu dané jednotky, což ve většině případů není problém.
Jasně, SSD jako systémová jednotka, málo místa na ní a je skvělé, když si instalátor myslí, že má málo místa na jednotce, do které instaluje a vůbec to není problém :D
Aplikace se z toho nepupínkují.
Jasně že ne, jen padají nebo nefungují správně. Ano vím, je to chyba aplikací, ale to je o tom, jak si MS díky svému API programátory navyknul a že umožňuje spouštět tak staré aplikace, které rozšíření v API nečekají.
na síti snad máte data, ne programy
Co vám je do toho, co tam uživatel má? Administrátoři si běžně vytvářejí sdílená úložiště na serveru s instalátory potřebných aplikací, běžně jsou na síti i různé síťové programy, nevím proč by měly být instalovány 100x lokálně např. nějaké klienty účetního programu, když může být nainstalovaný 1x na síti a jen se z té sítě spouštět a při aktualizaci stačí aby admin dělal svou práci 1x a jednoduše.
Pokud na ní máte programy...
Díky za potvrzení, že na Windows jsou s UNC obtíže :D
"Proto trebas porad nezvladnou vic nez 260 znaku v ceste", což je totální blábol, tak bych na to rozhodně neměl upozorňovat. Měl bych lamu poplácat po rameni a dát jí plyšového Tuxe :)
Já nic takového netvrdil, já reagoval na to, jak vy jste tvrdil, jak je to skvělé a ideální, není. Nevím jak můžete upozorňovat na někoho, že říká něco špatně, když začnete říkat k problému taky špatně akorát z opačného extrému :D
-
nezkoušel, nějak nevidím důvod, protože 260 znaků cesty mi stačí.
Uz se mi parkrat stalo, ze mi to nestacilo. Treba pri presunu nebo kopirovani adresarove struktury nekam jinam. K tomu dojde napriklad pri zalohovani stroju na disk, kdyz mam zalohy delane tak, ze co stroj to adresar, pod kterym je kopie dat. Takze kvuli tomuto blbemu omezeni take treba stroj nedokazu zalohovat, pokud nepredelam adresarovou strukturu.
Nastesti ted data z Widli zalohuju pres cygwin z Linuxove masiny na Ext4.
-
Ve spouste veci existuji nejaka historicka omezeni dana tim, ze v dobe navrhu se nepredpoklada vyvoj az tak rychly, ze by dana omezeni prerostl jiz v dobe zivotnosti vyrobku. Takze BIOSy mely ruzna omezeni na velikost disku dana poctem bajtu ulozeni parametru disku v pameti a clovek musel pouzit Ontrack, aby tam dostal vetsi disk. Nebo FS zvladaly oddily jen do urcite velikosti, coz plati i nadale, az na to, ze treba Ext4 ma tu maximalni velikost kravsky velikou a na omezeni asi hned tak nenarazime. Podobne je to s delkou cesty. (BTW, netusim, jak je na tom Ext4, ale 260 znaku urcite ne).
Nicmene ta omezeni by bylo dobre jaksi obcas updatovat - 260 znaku je trapne cislo, dobre tak v dobe DOSu.
-
BTW, netusim, jak je na tom Ext4, ale 260 znaku urcite ne
FS s délkou cesty nemá co dělat. To je záležitostí OS. Omezení u FS je délka názvu souboru ne cesty (i když u NTFS se maximální délka cesty uvádí, nevím co to tam má co dělat). Těch 260 znaků je limit někde ve Windows. Legrace je, že délka názvu souboru je u NTFS 255 znaků a celá cesta ve Windows 260 znaků, takže 255 znaků soubor, jedno písmeno jednotka, jedno písmeno dvojtečka, jedno písmeno opačné lomítko a na zbytek cesty zbývá jediný znak + další opační lomítko, takže ve Windows raději adresáře v rootu a jen jednoznakové :D
Viz např.: http://repo-genesis3.cbi.utsa.edu/crossref/heccer/usr/include/linux/limits.h.html
Maximální délka cesty v linuxovém jádře je 4096 bajtů včetně ukončovacího NUL znaku.
Maximální délka názvu souboru u ext4 je 256 bajtů.
-
Ad nedokazou pouzivat disk bez písmenka - to dokážou snad už od Windows 2000, akorát jste si toho jaksi nevšimnul. Stačí založit prázdný adresář a v Disk Managementu ve vlastnostech volume říct, že se volume má namountovat na danou cestu.
Ano, disky se daji montovat do adresare existujiciho disku a to jiz dost dlouho, tusim od W2k. Akorat tedy nevim, jak to udelat s tim prvnim diskem. Ty nasledujici jsou zrejme. Take by me zajimalo, jestli se na takto namontovany disk uz da pustit scandisk a komprese, protoze jestli se dobre pamatuju, tak drive se to dalo udelat jen tak, ze se ten disk musel odmontovat z toho adresare, priradilo se mu pismenu a uz to jelo. Jednoduche, ze? Takove typicke MS "reseni".
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
O tom jestli je Linux kernel nebo OS, a jestli je správně Linux nebo GNU/Linux, se můžete ještě dalších deset let dohadovat v rámci komunity. Faktem je, že Android má s desktopovým Linuxem společný prakticky jen ten (silně opatchovaný) kernel. Pak už se liší taková spousta věcí, že mluvit o Linuxu je dost nesmysl. Opakuji že se liší i základní API, konkrétně Android používá Bionic C lib která není shodná s Linuxem, a potom Android nemá GNU nástroje, primární API je (silně modifikovaná) Java a nikoliv glibc, atd.
-
Takže libovolnou aplikaci z desktopových Win vezmu a spustím na telefonu s Win? Nebo to musí být univerzální aplikace? Protože univerzální "nějak použitelné" aplikace spočítám na prstech svých rukou a opravdu použitelné spočítám na prsech manželky a možná mi ještě jedno nebo dvě zbudou. Stejně tak na androidu můžu použít například qt5 a perl a výsledek bude stejný - bude mi to fungovat na androidu i na "desktopovém Linuxu". Otázkou zůstává, jestli tento přístup není slepou uličkou, protože napsat dobře aplikaci, aby měla dvě různá rozhraní podle zařízení a společný základ se ukázalo jako složitější, než se původně zdálo.
-
j (neregistrovaný)
2Tuxik: Spis de o to, ze kdyz napises nativni (= ne v jave) trebas navigaci, tak ji vpohode spustis kdekoli, kde splnis prislusny HW pozadavky ... a je tam jadro. Kdezto na widlich to takhle nefunguje. A neni to o nejaky kompilaci pro ten kterej HW. Musis to cely prepsat. Proste proto, ze API ktery mas na desktopu nemas na mobilnich widlich a naopak. Tzn, nemas ani zadnou sanci se prizpusobit nejmensimu spolecnymu jmenovateli.
Samo, delat neco s dotykovym ovladanim pro desktop ... a pak to cpat na dotykace ... dopadne presne stejne jako widle => nefunguje to ani na jednom. Uzasny, mel sem v ruce nejakej tablet s widlema ... a kdyz si chtel neco nastavit, otevrelo to desktopovy wokna => nemel si sanci, protoze do tech 2x2 mm se vazne prstem netrefis. A presne stejne te na desktopu nasere, kdyz se ti otevrou kilometrovy dlazdice pres 30 obrazovek ...
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad kdyz napises nativni (= ne v jave) trebas navigaci, tak ji vpohode spustis kdekoli, kde splnis prislusny HW pozadavky ... a je tam jadro - to je opět nesmysl. GPS navigace potřebuje vyjma jádra taky grafický stack, vstupy, zvuk atd. Když napíšete GPS navigaci řekněme s použitím X11, tak si na Androidu ani neškrtnete, protože prostě nemá X11. Možná když si ten Android rootnete a X11 doinstalujete, ale pak to bude jako táhnout za sebou nákladní vlak. Podobně aplikace napsaná pro Android pomocí NDK na linuxovém desktopu nepoběží, protože Linux nemá knihovny, které jsou součástí Androidu.
https://developer.android.com/ndk/reference/native__activity_8h.htmlAd na widlich to takhle nefunguje. A neni to o nejaky kompilaci pro ten kterej HW. Musis to cely prepsat. Proste proto, ze API ktery mas na desktopu nemas na mobilnich widlich a naopak - opět nesmysl. Windows mají UWP, což je sada API, která je k dispozici na desktopu, tabletech i telefonech. UI se přizpůsobuje danému zařízení.
https://www.youtube.com/watch?v=Z_vMXFg-QWc#t=02m30sAd mel sem v ruce nejakej tablet s widlema - se kterou verzí? Zřejmě 8 nebo 8.1.
-
j (neregistrovaný)
Aby se tu neobjevil tenhle debil se svejma zvastama ... to sere co, ty miliardy linuxu naprosto vsude ... a neni to zdaleka jen Andoid lulane, je to v kazdy druhy televizi, v autech, lednicich mikrovlnkach ... njn ... widle sou naprosto nepouzitelny, protoze ... na nicem nefungujou.
-
On už Lael vedle (http://www.root.cz/zpravicky/vysel-novy-skype-pro-linux-postaveny-na-webove-verzi/882273/) vysvětlil, kolik platforem Windows podporovaly a jaké jsou super cool.
Hezky zase překroutil, že podpora jiných platforem byla tak tristní, že byly jen velmi krátká období, během kterých šlo nainstalovat Windows na jiný ty hw než x86, ale použitelné to nebylo, protože co s holým systémem, nikdy na to nebyly aplikace, proč?
Taky se tam "hezky" vyjadřoval k podpoře x86-64 (amd64). Tak moc se mu nelíbilo, že MS měl první relativně funkční OS pro tuhle 64 bit platformu až 5 let po Linuxu, že do toho začal motat úplně jinou architekturu a sice ia64 (Intel Itanium), která je úplně něco jiného a není to mezi sebou kompatibilní.
BTW. první použitelný 64 bit OS pro amd64/EM64T/x86-64/x64 byly Windows Vista, protože na XP nebyly ovladače ani aplikace a bylo to nestabilní až běda a to se raději nebavme o tom, že Visty všichni raději používali (když už museli) ve 32 bitech, protože 64 bit pod Windows znamená mnohem větší zátěž na RAM než u Linuxu a víte sami, jak byly Visty náročné na HW už v době jejich vzniku, proto si uživatelé nechtěli přidávat zátěž další. Takže by se to dalo posunout až na Windows 7, kterou jsou prvním OS od MS, který se na 64 bitech relativně slušně rozšířil. Lael to samozřejmě ví, ale děsně se mu to nelíbí a proto se to snaží překrucovat, aby ty přešlapy MS nemusel vidět. Mám pocit z jeho projevů, že mu tyhle věci způsobují fyzickou bolest :-D -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Překrucujete vy. Podpora ne-Intel platforem ve Windows NT byla v pohodě. Problém byl ve dvou věcech: 1. Ne-Intel HW byl výrazně dražší, protože se vyráběl v daleko menších sériích. High-end stroje měly vyšší výkon než na Intelu, ale to je jen maličká část trhu, která prostě nestačila. 2. Malé podeje HW znamenaly špatnou dostupnost SW, což zájem zákazníků dále snižovalo. Ne že by aplikace nebyly (Avid Technology Elastic Reality, 3DNature World Construction Set, Deneba Canvas, North Coast Software Photomorph, vývojářské nástroje, Office tuším bez Outlooku), ale bylo jich málo. Fungovala i transparentní emulace Intel x86 (například FX!32 na DEC Alpha), ale pak se ztrácela výhoda vysokého výkonu, a zůstávala jen nevýhoda vysoké ceny.
Ad Tak moc se mu nelíbilo, že MS měl první relativně funkční OS pro tuhle 64 bit platformu až 5 let po Linuxu, že do toho začal motat úplně jinou architekturu a sice ia64 - a nepsal jste náhodou "přejít na 64 bit trvalo MS nejdéle ze všech běžných OS"? Samozřejmě že jsem zmínil IA64/Itanium, protože je to 64-bitová architektura, pro kterou byly Windows dříve. U x86-64 jsem psal, že MS zřejmě nechtěl podrazit Intel, který x86-64 neměl.
Ad pro amd64/EM64T/x86-64/x64... na XP nebyly ovladače ani aplikace a bylo to nestabilní až běda - ovladačů bylo samozřejmě méně než pro 32-bitové Windows, problémů se stabilitou jsem si nevšiml, ale měl jsem kvalitní HW.
Ad Visty všichni raději používali (když už museli) ve 32 bitech, protože 64 bit pod Windows znamená mnohem větší zátěž na RAM než u Linuxu - zdroj? My jsme měli všude 64-bitové Visty, a o tom že by podpora 64 bitů na Windows měla větší nároky na RAM než na Linuxu jsem si jaksi nevšiml.
Ad až na Windows 7, kterou jsou prvním OS od MS, který se na 64 bitech relativně slušně rozšířil - souhlas, Win7 jsou první 64-bitový OS od MS, který se slušně rozšířil. Kdy se podobně slušně rozšíří 64-bitový desktopový Linux? Zatím je vidět na cca 1% strojů, na Steamu na 0.8% :) -
Děkuji za potvrzení, že Windows a jiné platformy než x86 a posledních pár let x86-64 si nikdy moc netykaly. Řeči o vině kvůli drahého HW jsou k ničemu, jiné OS problém na stejném HW neměly, ale Windows se tam neuchytí kvůli HW, jasně ještě tu o Sněhurce a trpaslících :D
a nepsal jste náhodou "přejít na 64 bit trvalo MS nejdéle ze všech běžných OS"?
Přečtěte si to celé, zjistíte, že tam píšu o AMD64, Itánium jste do toho namotal až vy a zcela účelově.
ovladačů bylo samozřejmě méně než pro 32-bitové Windows, problémů se stabilitou jsem si nevšiml, ale měl jsem kvalitní HW.
Ovladačů bylo méně? Asi tolik, co by se na prstech rukou dalo spočítat že? To není méně, to je nula od nuly pojde. Stability jsme si všímali, stačilo místo 32 bit Win XP nainstalovat na stejný HW 64 bit a zkoušet to používat. Kvalitní HW jsme měli taky, ale ty ony moc nebyly kvalitní ty Wokna.
protože 64 bit pod Windows znamená mnohem větší zátěž na RAM než u Linuxu - zdroj
Praxe pane.
My jsme měli všude 64-bitové Visty, a o tom že by podpora 64 bitů na Windows měla větší nároky na RAM než na Linuxu jsem si jaksi nevšiml.
To by jste ten Linux musel nejdříve opravdu používat, aby jste si začal všímat. Ale já psal o tom, že 64 bit WIndows Vista braly více než 32 bit Vista. Zase splácáváte věci dohromady. Pak je to těžké.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Řeči o vině kvůli drahého HW jsou k ničemu, jiné OS problém na stejném HW neměly - fakt? Kolik jste v devasedátých letech potkal ne-Intelových workstations? Které jiné desktopové OS měly alespoň 10% počtu instalací, který měly tehdy Windows, a na ne-Intel platformě? Například DEC byl s Alphou tak "úspěšný", že od roku 1992 prakticky trvale propouštěl, v roce 1997 zavřel spoustu poboček, a v roce 1998 zbytek koupil Compaq. Compaq Alphu odepsal a prodal Intelu, který ji také odepsal. Prodeje byly velmi nízké, a prakticky výhradně na serverech. Podotýkám že Intel v té době velmi silně rostl.
U Itania se dokonce můžete kouknout krásnou kompilaci sales forcastů, jak se postupně korigovaly.
https://en.wikipedia.org/wiki/Itanium#/media/File:Itanium_Sales_Forecasts_edit.pngAd Přečtěte si to celé, zjistíte, že tam píšu o AMD64, Itánium jste do toho namotal až vy a zcela účelově - protože vy jste zcela účelově, a hlavně zjevně nepravdivě, psal že "přejít na 64 bit trvalo MS nejdéle ze všech běžných OS".
Ad Ovladačů bylo méně? Asi tolik, co by se na prstech rukou dalo spočítat že - to jste asi dost extrémní případ polydaktie :)
Ad Stability jsme si všímali, stačilo místo 32 bit Win XP nainstalovat na stejný HW 64 bit a zkoušet to používat. Kvalitní HW jsme měli taky - mluvím samozřejmě o certifikovaném systému, tedy vybraném z HCL. Oni jsou výrobci HW schopní spáchat dost divoké věci.Ad Praxe pane - no to potěš :)
Ad Ale já psal o tom, že 64 bit WIndows Vista braly více než 32 bit Vista - to je samozřejmě pravda. x64 kód je prostě větší, plus jsou o něco větší data v RAM, plus potřebujete i 32-bitové knihovny. Pokud máte méně než 4GB RAM, nemá moc smysl používat 64-bitový OS.
-
Kolik jste v devasedátých letech potkal ne-Intelových workstations?
Dost. A co jako?
Které jiné desktopové OS měly alespoň 10% počtu instalací, který měly tehdy Windows, a na ne-Intel platformě?
Ony Windows tehdy ještě neměly serverové edice? Já nic neomezoval jen na desktop.
protože vy jste zcela účelově, a hlavně zjevně nepravdivě, psal že "přejít na 64 bit trvalo MS nejdéle ze všech běžných OS".
Cituji z mé reakce: Linux měl podporu AMD64 jako první OS a to ještě dříve, než byl fyzicky dostupný HW.
A také ve vláknu jsem zmiňoval AMD64 víckrát, takže jste sprostý lhář, vytrháváte účelově z kontextu, aby jste mohl diskutujícího očerňovat a ještě se divíte, že vás tu nemáme rádi :D
-
2. Malé podeje HW znamenaly špatnou dostupnost SW, což zájem zákazníků dále snižovalo. Ne že by aplikace nebyly (Avid Technology Elastic Reality, 3DNature World Construction Set, Deneba Canvas, North Coast Software Photomorph, vývojářské nástroje, Office tuším bez Outlooku), ale bylo jich málo.
Zajimave je, ze v Linuxu mam na ARMu skoro vsechny alikace, ktere mam na Intelu. Vyjimkou jsou akorat sracky, jako Adobe Flash. Proc to neslo na Widlich, kdyz prece stacilo vse jenom prohnat jinym kompilatorem? Ze by to bylo tim, ze prohnat to jinym kompilatorem nestacilo?
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad v Linuxu mam na ARMu skoro vsechny alikace, ktere mam na Intelu - ARM na Linuxu má relativně dobrou aplikační základnu, ale zkuste provozovat svůj desktop třeba na Alpha AXP. Navíc mluvíte o dnešku. Zkuste si provozovat AlphaStation na Linuxu v roce 2000, a přijďte nám povědět, kolik SW jste měl k dispozici.
Aplikace psané v C/C++ stačí jen prohnat jiným kompilátorem, pokud je to něco složitosti Hello World. Některé techniky se mezi platformami liší, plus bývá v kódu řada věcí závislých na endianness, alignmentu a dalších specifikách platformy. Například pokud aplikace ukládá soubory tak že serializuje interní objekty do binárního BLOBu (celkem rozšířená technika), tak formát závisí jak na endianness, tak alignmentu.Další věc je rozdíl mezi tím jestli něco kompiluje a jde to dokonce spustit, a jestli to má rozumný výkon. Optimalizační techniky se liší platformu od platformy, a jestli myslíte že to za vás vyřeší flag kompilátoru, tak se mýlíte.
-
Například pokud aplikace ukládá soubory tak že serializuje interní objekty do binárního BLOBu (celkem rozšířená technika), tak formát závisí jak na endianness, tak alignmentu.
Tyhle fuj techniky, které používá rád MS např. u DOC, XLS ap. slušní programátoři nedělají a vědí proč, nesmíte se pořád zavírat do omezeného světa MS Windows ap.
-
Petr M (neregistrovaný)
A hlavně závidí, že Linux jde dát kamkoliv. Do routeru, telky, mobilu, na PC, ...
Když si představím widle třeba v tom zmíněným routeru - grafika v jádře, aby prodražila řešení o zbytečně větší paměti a v 99,999% nevyžitý VGA výstup, dva dny v týdnu offline kvůli bezpečnostnímu update, tři dny v týdnu offline prostě proto, že je nějaká magnetická bouře na Alfa Centauri... A kompletní restart kvůli otevření portu na firewallu.
Ale hlavně, že největší benefit je podle Laela jednotný UI na dektopu a mobilu, i když na desktopu to museli překopat, protože nešla používat myš a jak je to skvělý na mobilech/tabletech už trh taky ukázal...
-
Hmmm zajímavé... To bych nečekal, že se hry budou hrát především na Windowsech. To mě přesvědčilo o tom, že windowsy jsou dobré a že je chci. Ostatně, kdyby MS zvěřejnil statistiku OS přistupujících na update servery pro W10, tak se asi dozvíme, že W10 používají všichni. A když započítáme každé nové připojení jako jedno zařízení.. Uáááá, jsou jich miliardy!!!
To je ta správná metrika!On bude asi kolikrát problém najít správnou metriku a správný vzorek, ale zase se nám ty statistiky pěkně vohýbají :) Třeba moje průměrná rodina používá zařízení (jen co vím, včetně routerů a podobně) v poměru 6:1 pro Linux. Jen desktopy jsou 2:1 pro Linux. A co z toho plyne?
-
Petr M (neregistrovaný)
Mám to podobně. U nás je to:
router + nas + 2x AP + desktop + tablet + 3x notebook + 2x tiskárna + tv + htpc : starej desktop tchýně (ten si přitáhla do hostovskýho pokoje, od vánoc to nikdo nezapnul) *)
*) Doufám, že jí tam skočí desítky. Bude to super pohled. A raděj tu obludu držím v separátní VLAN, kdyby něco.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatelTo v podstatě schvaluju a podobně, i když ne tak radikálně jsem to udělal u své rodiny. Když se mám starat, tak bude po mém pokud není absolutně nutné jiné řešení. Argument přitom není "když já jsem zvyklý na to modré éčko", ale spíš ta práce, kterou po mě šéf chce za 2 dny jde udělat rychle jen v softwaru xy pro Windows. Obyčejně to skončí tak, že pokud šéf chce práci z domu, tak musí aspoň zaplatit licenci, ne-li systém nainstalovat. Potom ale s konkrétním hardwarem už nechci mít nic do činění. Následek je obyčejně taky, že konkrétní zařízení je používáno opravdu zřídka. Ono když má někdo skutečně Windows kupovat a není to schované někde v ceně hardware, tak se lidi dost cukají a obyčejně poměrně rychle zjistí, že na web jim Firefox nad *buntu nebo tak něco jednoduchého stačí. Sken, tisk a tu a tam nějaký ten dokument se taky vyřeší raz dva. Obyčejně potom ještě chtějí skype, což je trochu komplikovanější, ale taky to jde. Na email asi Thunderbird nebo Evolution, ale většina uživatelů stejně raději používá web interface, co jsem koukal.
Takže podporu ano, ale buď dobře zaplacenou a nebo podle mého.
