Opher Lalel čeká na instrukce z ústředí.
Až to vypiluje, dozvíme se o pomýlenosti vedení města Mnichova. Je nad Slunce jasné, že jsou pod dočasným vlivem nekalých živlů a v podstatě neschopní posoudit, co dělají.
I batole dnes ví, že pravidelný nákup u Microsoftu je povinností každého občana, natož státní správy...
Jde o údaje jejich IT oddělení, které má velký zájem na tom, aby našlo "správná" čísla. V článku je bohužel čísel minimum. Chybí vyčíslení nákladů na migraci, správu, a v podstatě všechna podstatná čísla. Jako úspory jsou zmíněny jen náklady na licence MS Office, které ovšem na začátku měli, a upgradovat by je nemuseli. Plus cena HW, který by byl potřeba pro běh novější verze Windows. Fakt by mě zajímalo, jestli dnes běží Linux na těch strojích určených pro Windows 2000, s blikajícími CRT monitory v mizerném rozlišení, s pár desítkami MB RAM atd.
Podobných příběhů tu samozřejmě bylo víc. Například městečko Largo už v roce 2002 ušetřilo několikanásobek svého IT rozpočtu :)
V článku je odkaz na oficiální dokument mnichovské radnice, kde ty čísla máte. Migrace stála stejně, jako by stál přechod na nové verze Windows a Office (11,7 mil. € proti 11,8 mil. €). Cenu správy jsem tam nenašel, ale vzhledem k tomu, že počet hlášených problémů výrazně klesl, určitě se nezvýšila.
Řekl bych, že místo výměny celých počítačů se vyměnily jen ty monitory, případně myši a klávesnice. Stejně dneska státní správa běží na webových serverech, tak na co potřebujete 1 GiB RAM (minimální konfigurace pro Win7) na klientech?
Upgradovat by museli. Měli Windows XP a Office XP, Officům skončila podpora v červenci a pro nové Officy by museli aktualizovat počítače, což jak jistě víte znamená novou licenci Windows, takže by rovnou pořizovali Windows 7. Nebo se něco změnilo ve vašem tvrzení, že systém bez podpory nelze pořádně provozovat? ;)
Podpora Office XP skončila v červenci 2011. Migrace začala v roce 2003, s tím že nechtějí upgradovat. Kupovat licence Office jednou za 10 let (Office XP je z roku 2001) mi přijde celkem v pohodě, protože to vyjde podle ceníku na 770 Kč za rok. Samozřejmě na desítky tisíc strojů lze sjednat daleko lepší ceny. Na alternativní kancelářský balík je samozřejmě nutné mít podporu, a ta není zdarma. Sun za ní chtěl v roce 2009 v přepočtu 1440 Kč (nevím na jak dlouho); dnešní ceny neznám.
Pro ilustraci superhrubá mzda průměrného zaměstnance (tj. včetně odvodů) je v Německu 1.27 milionu Kč ročně. To se v přepočtu rovná nákladům na 1643 let licence MS Office :)
Dobre. Otazka tedy je: Potrebuji podporu nebo radsi helpdesk? MS podpora ma dost spatne jmeno. Nejdriv po va chteji kredistku, pak vam poradi reboot nebo ritual svate reinstalace. A kdyz se ukaze, ze je to jejich bug, tak se na vas s klidem vykaslou a prozradi vam, ze to snad bude odstraneno v pristi verzi, kterou si muzete koupit, jen co bude na krame.
Nevím co potřebujete vy :), ale firmy i státní správa potřebují obojí - helpdesk i podporu. Helpdesk typicky provádí registraci problému a předává ho řešitelům. Ti umí pořešit problémy HW, provést údržbu a vyřešit běžné problémy. Pokud si neporadí, předává se problém řešitelům-seniorům. Když se těm nezadaří, kontaktují podporu.
Problémy souvsející se zmršenou instalací (například smazané soubory), špatným nastavením apod. by měl vyřešit schopný helpdesk. Na podporu by měly chodit až výrazně složitější věci. Výsledkem pak může být třeba hotfix. Ten je typicky (ale ne vždy) zahrnut do příštího Service Packu. Vypadá to třeba takhle:
http://support.microsoft.com/kb/2504130
Mozna, ze kdyz jste statni sprava nebo dostatecne vypasena firma, tak se dockate i bugfixu. Mam ale neblahy dojem, ze kdyz budu bug reportovat ja, tak se na me ... a z vysoka. Kdyz jsem treba nahlasil kriticky bug v Abiwordu, zacali ho resit celkem rychle a uz by mel byt vyreseny. Nevim, jestli bych se namahal hlasit neco Microsoftu, protoze nejsem statni sprava. Asi by to melo stejny ucinek, jako kdybych zadal politiky, aby nekradli.
Pre statnu kasu je ovela lepsie ak sa zaplati vlastnym zamestnancom za udrzbu milion ako 100 000 za licencie. Preco ? Lebo tyto ludia odvedu 20% na priamej dani, 20% na DPH, dalej prispeju do nemocenskeho, socialneho poistenia a ich spotreba aspon z casti podpori domacu ekonomiku. Poplatok za licenice skonci v Redmonte a domaca eonomika ma z neho kulovy.
To je samozřejmě nesmysl. Společnost Microsoft platí daně v zemi, kde prodává, i když by mohla platit nižší daně v USA. Navíc implementaci, správu a podporu provádějí místní lidé, a MS tak vytváří velkou spoustu vysoce kvalifikovaných pracovních míst u partnerských firem.
Už dlhší čas sledujem tento projekt a povedal by som že je to zmes právd, poloprávd a bludov. Každá strana počíta niečo iné a vždy tak aby to vyšlo....
Celkovo by ma zaujímalo či existuje voľajaká definovaná metodika (povedzme v rámci EU), pomocou ktorej by sa dali ohodnotiť projekty takýchto rozmerov. Napríklad koľko má stáť prevádzka katastrálneho systému v krajine (prepočítané voľajako na veľkosť....). Určite budú malé krajiny v nevýhode.
Asi by sme (SK) boli v prvej trojke v EU. Aspoň v niečom.... Alebo aj nie.... neverím že my sme vymysleli kradnutie. Na giganty ako Siemens a podobne ešte dlho mať nebudeme....
Taka metodika nie
v principe je ale zname o co ide, ked vychdaju vysledky inak
1. Menej odpadu vďaka Linuxu
Podľa štúdie v UK z roku 2004 sú používatelia operačných systémov Windows (každé 3-4 roky) nútení kupovať nový hardvér dvakrát tak často, ako používatelia Linuxu (každých 6-8 rokov).
http://www.itnews.sk/spravy/prieskumy/2009-04-30/c80233-10-tipov-pre-zelensi-pocitac-s-linuxom
Ta ¨slavna¨ studia Gartner-u, ktorou operuje Microsoft, ma ako druhu vetu:
¨Predpokladajme, ze sa zachova terajsi interval obnovy PC vo firme,a to 3/4 roky¨
Naopak studie, pro Linux, pisu:¨Predpokladajme, ze sa PC budu menit len vtedy, ked je to uz nutne¨
Pripomenme, ze najlacnejsie bussines PC/notebook s Windows stoji
500 Eur a najlacnesji ze najlacnejsie bussines PC/notebook s GNU/Linux stoji
740 Eur.
Toto je znamy kluc pre rozdielne vysledky studii o vhodnosti/nevhodnosti migracie na Linux/Windows.
Tomu sám neveríš. V štátnej správe bežia 10 ročné PC s Win XP a na nich bez problému aj softvér napísaný dlho po dobe XP.
Naopak, Linux beží na týchto starých PC veľmi pomaly, najmä jeho novšie distribúcie. Celkovo skôr teda (prinajmenšom pre kancelárske PC) platí opak toho, čo píšeš.
Plus, Linux zaostáva(alebo aspoň pred tými 6-8 rokmi zaostával) za Windows v kvalite aplikácií, takže núti užívateľa pravidelne preinštalúvať novšie a novšie verzie. Model, keď na Ubuntu z r. 2006 jednoducho nespustím súčasnú verziu napr. Quantum GISu je pre firmy veľmi nepríjemný.
Ale ne, to přece není možné, to musí být nějaký omyl. Vždyť tu předevčírem Lael tvrdil, že je to jinak. Root nám dává nepravdivé informace, které vrhají špatné světlo na kvalitní produkty firmy Microsoft.
Microsoft uz ani nie je dominantny na trhu
IDC believes that Windows will see its share of the devices shipped across these three categories of machines drop from 35.9 per cent (or about 329 million devices) in 2011 to 25.1 per cent in 2016 (or about 462 million machines). ARM devices running Android Linux, on the other hand, will grow from 29.4 per cent of the smart connected device pile (or 269 million machines) to a 31.1 per cent share by 2016 (572 million devices).
Those ARM-Android machines will be the largest class of machines shipping in 2016, at least by number. Tablets and smartphones running Apple's iOS will more than double from just under 134 million devices in 2011 (14.6 per cent of the machines sold) to 318 million machines (17.3 per cent of the pile) by 2016.http://www.theregister.co.uk/2012/03/28/idc_pc_tablet_smartphone_smackdown/
Není žádným tajemstvím, že tříleté kvalitně repasované business notebooky a desktopy jsou použitelné zpravidla dalších šest let s minimálními náklady na údržbu a s třetinovou a nižší pořizovací cenou oproti týmž novým a poloviční oproti srovnatelným novým. Takže HW má pod Linuxem zaručenou delší efektivní životnost s nižšími náklady. Linuxové distribuce s dominantní GPL jsou k dispozici zcela zdarma včetně všech běžných aplikací, náklady jsou spojeny pouze z obligátním hotlinem pro běžné uživatele a s adminy, kteří si zpravidla umí poradit lépe než jejich kolegové z okenní říše. Sám jsem doposud stíhal vše na Thinkpadu X-40 z roku 2003 po repasi z roku 2006, funguje prakticky beze změny stále (včetně baterie!). Jediné, co mne vede k investici do TP X-61 je větší a rychlejší SATA disk vyměnitelný perspektivně za SSD... A to se považuji za zkušeného uživatele s mnohem širšími požadavky než má běžný vládní úředník. Učím informační systémy a je skvělé pozorovat úžas studentů, že to jde jinak, lépe a levněji...
Hej, 8 rocny pocitac ide nahradit 4 rocnym. A iste si ani nekupi podporu u RedHatu alebo Ubuntu ... Tymto si nesplhne ani u opensourcakov a ani u closedsourcakov ... Bubaky maju predsa radi oba tabory. RedHat predsa zarobil miliardu, ta sa vrati tym, co do nich investovali, nie hladnym detom v Afrike. Tym posle peniaze Bill Gates a jeho nadacia. Hmm. To su paradoxy.
Chcete mi tvrdit, ze XP by ma tom Thinkpade bolo nepouzitelne? Nezmysel. XP je este stale podporovany system, takze nie je problem najst drivery, ved boli dodavane v originalnej zostave. Ale najst podporu na HW na takomto pocitaci v Linuxe byva casto problem. Sice tento kus je cely intelovsky, a intel o ovladace vzdy dbal, minimalne sprevadzkovat speedstep alebo wifi mohlo robit problem. Nie kazde distro ma v sebe integrovanu podporu pre kazdy kusok HW, a rucne to robit sice stoji za dobry pocit a za pochvalu, ale ako dovod pouzivania Linuxu to neobstoji.
X-krat som sa pokusal len tak pre zabavu sprevadzkovat nejaky ozaj stary kus zeleza na Linuxe, na nejakom starsom distre alebo na retro distrach, a nakoniec som skoncil na Win98 ako najlepsej volbe, kde bezi vsetko a aj rychlejsie ...