Názory k článku
Mnichovská koalice je rozhodnutá: do roku 2020 chceme zpět Windows
-
Jamamoto (neregistrovaný)
Já vím že po bitvě je každý generál, ale tady mi opravdu přijde že na to šli blbě. Páchat si vlastní distribuci - na co? Přitom by stačilo vzít Ubuntu (nebo Xubuntu, aby to mělo rozhranní Windows-like), nainstalovat LibreOffice a může se jet.
A nějaké další systémy? No pro začátek by bylo dobré chtít po dodavatelích nějaké neutrální rozhranní (třeba webové) a ne blob co je kompatibilní pouze sám se sebou. Změnit OS je pak už jen třešnička na dortu.
Bohužel ale o tomhle všem nerozhodují odborníci, ale politici, co o tom z technické stránky ví velké kulové.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatelJste si jistý, že radnice funguje jako firma?
Upřímně jsem ještě neviděl radnici, která by měla oficiálně výdělek jako prioritu nad potřebami občanů. Agenda je jasně daná a na vyplození něčeho ad-hoc bývá textové pole někde v masce na dopisy nebo tak.Upřímně, Libreoffice není v mnoha ohledech rovnoceným soupeřem MS Office, někde má zase výhody, ale převážnou většinu času by kancelářský balík neměl být ve svém plném funkčním rozsahu nutný. (Aneb kdo používá více jak 10% funkcionality Excelu je opravdu nadupaná kancelářská supermyš :-) )
Problém většiny institucí a firem bývá především organizace. Tu může dobrý software ulehčit nebo umožnit, ale MS Office ani Windows do této kategorie nepatří. O organizačních schopnostech nevypovídá, když se několik desítek dospělých lidí hádá o něčem, čemu nerozumí na zemském sněmu, kde by měli řešit něco, čemu třeba rozumí více - jako to, co potřebuje jejich volič.
-
KateStříbrný podporovatelTo je celkem jedno, na úřadech se oproti běžným představám office moc nepoužívá. Tedy, ne napřímo. Agendový systém buď rovnou vytiskne co je potřeba, nebo to přes šablonu otevře v office k nějaké drobné ruční úpravě. Většina úředníků ovšem není znalostí ani na hranici schopností abiwordu, LO je nijak nelimituje.
-
Tady nejde o PR. V Mnichově velmi dlouho a seriózně vedli projekt přechodu na OSS, investovali do toho spoustu peněz. Přesto nedokázali překonat všechny problémy a ani další výhled neukazuje na to, že by se ekonomika projektu měla zvrátit k lepšímu.
Úplně nesmyslné je tu, jak rád děláváte, vzdychat, že kdyby všichni spolupracovali, výrobci softwaru nepsali pro Windows ale univerzálně, ..., .... To jsou hezky znějící vzlyky, ale je to odtržené od reality.
V případě města (nemusí to být zrovna Mnichov), je potřeba řešit velkou agendu a používat software různých stran.
S tématem souvisí i "vynucená (ne)svoboda". Když jako město hledám software např. na vedení nějaké agendy, vypíšu výběrové řízení. Do něj se mi přihlásí několik uchazečů, kteří mají svůj software napsaný pro Windows; nebo dám omezující podmínku, že chci podporu linuxu, a omezím si značně výběr.
To vše je důsledek toho, když chce někdo uchopit přirozený vývoj do svých rukou, "moudře" usoudí, že linux je lepší, a nestačí se divit, jakou lavinu tím spustí.
Naopak, kdyby linux začínal mít na desktopech své místo, zcela přirozeně by o tuto platformu bojovali i vendoři. A upřímně, kvůli tomu, že Mnichov má linux, žádný vendor nedokáže aplikaci přepsat a nabízet ji tak levně, jako když už prodal desítky instalací pro Windows.
Tady nejde prostě o žádné PR ale o reálné náklady ve skutečném světě, ne v nějaké vysněné bublině.
-
j (neregistrovaný)
...
V Mnichove predevsim odmitli nakup novyho HW kvuli novym widlim. A tak na ten sterej HW nasadili linux. Ovsem jaksi zapomeli, ze ten HW neni nesrmrtelnej a nekonecne vyzuzitelnej ani na tuxovi, takze dneska maji na spouste pracovistich HW 10+ let starej, kterej nerozdejcha ani browseni po zazmrdovanym webu plnym js.
K tomu se da pripocist hromada aplikaci jeste z dob DOSu. jenze ty jim na novych widlich ani na novym HW nepojedou nejspis vubec. Coz prozmenu jaksi odmitaji vzit na vedomi ted.
Urednik na desktopu widle nanic nepotrebuje. A office nepotrebuje vubec. Ani LO ani zadny jiny.
-
Audacity v Lubuntu nechodi. Hraje neposlouchatelne a pada. V Devuanu na identickem HW chodi.
Dusledkem updatu prestal chodit scanner jinde, nez pod rootem a musel jsem nekde prenastavovat nejaka prava.
NBD server nejspis stale nechodi.
Uspavani a vypinani stroje z menu nekolik verzi nechodilo - chodilo kdysi nekde kolem verze 8.x. Ted nevim, radsi jsem to uz nezkousel, zvykl jsem si na uspavani z terminalu, ktere nastesti chodi.
Kdysi se to uspavalo pri zavreni vika, pak prestalo po nekolik verzi, az do nejakeho updatu v 14.04. To je jedina chyba, ktera mi vyhovovala, protoze jsem mohl zavrit dekl, kdyz treba bezel wget na dlouhe lokte.
Claws Mail a pluginy byly nespravne, nekompatiilni verze - opravil jsem pouzitim repa primo od Claws Mail.
Bylo by toho vic, kdybych si to pamatoval. V kazdem pripade podstatne je, ze chyba pretrva s klidem pres nekolik verzi a minimalne v pohode od vydani verze az do ukonceni podpory. Jakmile se nejedna o dostatecne mainstream SW, tak na to serou.
-
14.04 je LTS, dal jsem nesel a nepujdu. A kyz jsem instaloval 8.x nebo 9.x nebo co to bylo, tak nedelali tyhle hrozne bety (kolikrat alfy), ktere delaji dnes a nedelali je jeste po par nasledujicich verzi. S tim zacali mozna nekde okolo 14.04 nebo po predchozim LTS a na to bych se nikdy neodvazil upgradovat.
-
Hmmm (neregistrovaný)
Iste, to je pravda a plati to, ak je Linux firma, ktora vsetky tieto distribucie vydava a udrziava. Ale vieme, ze ani jedno z toho neplati.
Tento nazor je rovnaky, ako nazor, ze folklor nie je mainstream, pretoze existuju 3 pr-dele folklornych suborov a tym sa stiepi pozornost a ludske zdroje... Bolo by predsa lepsie keby vsetci spievali a tancovali v jednom tanecnom zbore, nie? No asi nie.
-
SB (neregistrovaný)
1. Názor, že stačí vzít Ubuntu a dát tam Libre Office, nemá se skutečností nic společného, jejich systém je složitý s mnoha agendami.
2. Problém Mnichova je prezentován jako problém Windows, nebo Linux, to je ale jen část problému, již ze starších zpráv prosáklo, že jejich systém je obecně velmi nehomogenní (přeloženo: mají tam bordel), takže většina úsilí nepadla na změnu OS, ale na sjednocení (buzzwordem konsolidaci), to ale soudruzi z MS pochopitelně zmiňovat nebudou.
3. Pokud vím, nikdy se neplánovalo odstranit všechny widlí počítače, v některých případech to nejde, nebo se to nevyplatí.
4. Celý případ mi přijde neprůhledný, proto ani nemůžeme vědět, co se tam ve skutečnosti děje.
5. Je třeba si uvědomit, že na mnichovské radnici (jako všude jinde) spolu soupeří několik mocenských klik, přičemž i pro MS jde především o politickou záležitost, kdy je schopen tlačit penězi, což Linux principiálně nemůže.Možná by to celé šlo kapku omrdat. Tlačit na přechod na Linux je moc okaté, lepší by bylo v následujících letech tlačit na vývoj multiplatformních klientů (pochopitelně s dodanými zdrojáky; aťto lehkých či těžkých) a průběžně, v klidu, bezbolestně, bez publicity přecházet na Linux.
-
Tlačit na vývoj multiplatformních klientů = cena navíc.
Cena navíc = musí se spočítat, jestli se to vůbec někdy navrátí.Zde si lidé pletou snahu Mnichova jako snahu "za lepší svět", ale ve skutečnosti šlo jen o peníze. Nejde jen o cenu licencí, ale i o hardware (může být dražší výběr kompatibilního hardwaru, pro Windows je certifikováno kde co), o cenu zaškolení lidí, o udržitelnost řešení (aktualizace, bezpečnost), centrální spravovatelnost, užší výběr tech staffu, ... V neposlední řadě je to překážka k pořizování nových systémů. Na Windows platformě máte stále na výběr daleko víc hotových systémů na různé agendy (města) - protože vendoři je nabízejí i jiným městům než je Mnichov.
Windows za poslední roky zužitkovaly nové technologie, jak konsolidovat bordel a jak udržet v běhu částečně heterogenní prostředí. Není problém provozovat aplikace virtualizované na serveru (RemoteApp), nebo i mít celý image pracovní stanice sestavený a distribuovaný na míru jednomu konkrétnímu oddělení. Aplikace mohou běžet buďto lokálně, nebo lokálně virtualizované, nebo vzdáleně, nebo vzdáleně virtualizovatné. Doručit do klientských windows X11 aplikaci také není velký problém.
V linuxu lze bez pochyby zajistit také velkou část z vyjmenovaného, ale nic není hotové jako řešení. Enterprise distribuce (RHLE/CentOS, SuSE apod.) jsou technologicky padesát let za opicemi, a boj o desktop už vzdaly. Ostatní desktopy paběrkují, a nevědí, jestli a hlavně jak mají řešit GUI (každá aplikace, každý pes, jiná ves), nebo jestli mají řešit jen vybraný hardware, který odladí a dají do rekvizit, nebo jestli se mají snažit o univerzálnost.
Zmiňované Ubuntu by byla cesta do pekel, jejich filozofie se za X let několikrát otočila, a na to není korporát (nebo město) zvědavý.
V neposlední řadě je potřeba ještě zmínit, že u Windows může správce uživatele poměrně solidně omezit a tím předejít spouště rizik (zavirování apod.), u linuxu na jemnozrnnou administraci nástroje chybějí. V uplynulém období neměly Windows skoro žádné kritické bezpečnostní chyby v porovnáním s obrovskými děrami nalezenými v linuxu.
Linux aktuálně podle mě patří do specializovaných prostředí - např. interní systémy velkých výrobních či logistických firem - tam může být jako jediný systém, protože ten si tyto společnosti vyvíjejí samy. Nebo např. Česká pošta. Na obecný desktop, kde očekáváme univerzální nástroj, který nezdržuje, ale pomáhá, zatím nepatří.
Je zcela zbytečné zde plácat něco o tom "co by, kdyby", realita je taková, že spousta software třetích stran pro linux není, a nepovažoval bych za dobré někomu nedej Bože diktovat, aby musel vyvíjet pro systém, u kterého to ekonomicky nedává smysl.
-
Lama (neregistrovaný)
"Ostatní desktopy paběrkují, a nevědí, jestli a hlavně jak mají řešit GUI (každá aplikace, každý pes, jiná ves), nebo jestli mají řešit jen vybraný hardware, který odladí a dají do rekvizit, nebo jestli se mají snažit o univerzálnost.
Zmiňované Ubuntu by byla cesta do pekel, jejich filozofie se za X let několikrát otočila, a na to není korporát (nebo město) zvědavý."Až na to paběrkování to platí v bledě modrém to samé i o woknech.
"V uplynulém období neměly Windows skoro žádné kritické bezpečnostní chyby v porovnáním s obrovskými děrami nalezenými v linuxu."
Pokud jsou díry opraveny. neni v tom problém. U woken nejsou k dispozici zdrojáky, do toho systému nikdo krom MS pořádně nevidí, takže tam mohou být díry taky. A pokud je náhodou někdo objeví a nezveřejní to a nechá si to pro sebe a bude toho zneužívat, tak to ve výsledku může být horší. Nehledě na možnou spolupráci s NSA.
"Na obecný desktop, kde očekáváme univerzální nástroj, který nezdržuje, ale pomáhá, zatím nepatří."
A to proč? Jako moc se změnila filosofie ovládání KDE 5 od KDE 3?
-
HabanR (neregistrovaný)
"U woken nejsou k dispozici zdrojáky, do toho systému nikdo krom MS pořádně nevidí, takže tam mohou být díry taky."
Není pravda, opravněné organizace mohou provést bezpečnostní inspekci zdrojového kódu Microsoft viz https://www.pcworld.com/article/2931212/microsoft-lets-eu-governments-inspect-source-code-for-security-issues.html -
KateStříbrný podporovatel
> U uzavřeného vývoje funguje uzavřenost zároveň jako další stupeň zabezpečení.
Když už je přispění k bezpečnosti vyvráceno (zdroj?), je k tomuhle nějaká studie?
-
Je toho na internetu hodně, stačí googlit Open source vs proprietary. Já tím nechtěl říct, že by byl uzavřený vývoj bezpečnější, jen to, že před X lety se razila teze, že otevřenost softwaru vede k lepší kontrole kódu a k méně bezpečnostním incidentům.
V praxi jsem to hodnotil spíš počet kritických chyb, které se vyskytly ve Windows a Linuxu a jejich běžném ekosystému. Linux měl v posledních letech odhaleno několik opravdu kritických chyb, u kterých se ukázalo, že v kódu byly roky, a nikdo si jich nevšiml.
Nepochybuji o tom, že bezpečnostní agentury (NSA) znají chyby Windows, o kterých veřejnost neví, a asi dlouho vědět nebude. Ale bylo zřejmé, že ty samé chyby znají i v Linuxu, a využívají je. V případě windows ty chyby zná "jen" Microsoft, bezpečnostní agentury a několik vyvolených osob / firem. V případě linuxu ty chyby zná neomezeně široká veřejnost, a jak už bylo v minulosti prokázno, ne každý nalezení chyby využije k dobrému, tedy k nahlášení a opravě.
Hodnotným zdrojem na tyto poznatky byly leaky informací z agentur, a hodně alarmující je to, že existují skupiny, které chyby v linuxu cíleně vyhledávají a šetří si je v šuplíku, aby je využili, až za to někdo zaplatí. V případě uzavřeného softwaru aspoň toto dělat nemohou.
Osobně mě méně znepokojuje riziko ze strany NSA, to považuji za nepravděpodobné, že by mě ve skutečnosti ohrožovalo, a navíc toto riziko není jak eliminovat. Víc mě děsí nekontrolovatelné soukromé subjekty zabývající se napichováním bezpečnosti. A těm OSS nahrává.
-
null null (neregistrovaný)
Open Source není o tom, že se víc lidí podívá ale že vůbec může a občas se stane, že když se projekt rozjede, tak to i udělají. Taky to nutí vývojáře tolik nepatlat ... A dlouhodobě se IMO ukazuje, proprietární řešení když na to přijde nemají šanci konkurovat těm otevřeným. Třeba Wndows Phone, nebo i samotný Linux - kdo určuje tempo a kdo dohání z tandemu Linux/Windows (není řeč o počtu stanic s OS které se podařilo předinstalované nacpat mezi BFU ale o novinky a jejich zapracování ....)
-
LukyH (neregistrovaný)
Databáze Progress mi nic neříká ale tipnul bych si, že po jejím otevření se toho komunita neprodleně chopila a provedla první velký audit. Samotné otevřenosti zdrojových kódů na toto odhalení ovšem nemůžeme přisuzovat vliv. Stát se takto u již zaběhnutého opensource projektu tak by se na to možná přišlo za mnohem delší dobu. Je zde pouze hypotetická možnost, že někdo si bude prohlížet infikovanou část a následně si i všimne nesrovnalosti.
-
SB (neregistrovaný)
„Tlačit na vývoj multiplatformních klientů = cena navíc.“
Pane Šilhavý, kapinku jste přehlédl, že dnes sami zákazníci (bez ohledu na operační systém) zvyšují poptávku po lehkých klientech přes webový prohlížeč. Osobně tomuto trendu nefandím, ale prostě se tak děje. Vyrábí-li se taková aplikace/systém nově, už se s tím počítá. Existuje-li již, nemělo by být větším problémem jej časem upravit i pro lehké klienty (jestliže to nedělali nějací diletanti jako v jedné nejmenované velké české firmě).
-
To všechno, co píšete, by bylo v pořádku, kdyby se tak nedělo za veřejné peníze. Výše zdanění, ale i stoupající neochota daně platit, souvisí právě s tím, že na veřejné penězovody se přisáli paraziti všech kategorií. Kromě úplně očividných zlodějin mám na mysli např. ekoteroristy, ale i třeba uměle vytvořený tlak na IT a mrhání penězi do oblasti, kde nemůže přijít úspěch.
Samozřejmě, jsou oblasti, kde jsou veřejné peníze potřeba - kultura, ekologie, sociální systém, ..., ale ono se nám to jaksi přehouplo do stavu, že se na resort tu a tam dostane někdo bez rozumu, kdo chce spasit novou myšlenkou svět, ale vynakládá na to miliardy, na které dřeli jiní. To se to pak dělá.
V případě IT nevidím důvod, proč by statní správa měla fungovat jinak, než na základě finanční výhodnosti.
-
Ano, omlouvám se, nedoplnil jsem to.
Podíl tenkých klientů - nevím jestli roste, jak v čem. Potíž je v tom, že v oblastech, kde tencí klienti /
multiplatformní webové aplikace (ještě) nejsou, musel by se jejich vývoj stimulovat uměle - z veřejných peněz. Nemyslím, že je pravidlem, že se s tím počítá u nové verze. Spousta software je specializovaných, a vendoři nevidí žádný důvod takto aplikace přepisovat.Nesouvisí to s tím, jestli je v rozpočtu peněz málo nebo hodně, ale jen s tím, co dostanu zpět za každou vynaloženou korunu.
Poměrně hezkým příkladem jsou systémy bank. Banky by byly teoreticky nejlepšími adepty na přechod na Linux. Brání tomu několik věci: profesionální a certifikované distribuce, jejich cena (srovnatelná s windows), nedostatek certifikovaných profesionálů (méně než pro MS), a hlavně zaseklost ve starých systémech, které často nemají žádnou novou verzi ani plánovanou. Pak by se do rozpočtu na přechod muselo zakalkulovat i přepsání těchto systémů.
Svět - budu-li se dívat z nadhledu - má dvě možnosti. Buďto bude masivně financovat nějakou alternativní platformu (ať už je to Linux či něco jiného), nebo to musí nechat na volné soutěži. Finanční injekce do linuxu by musely být tak gigantické a tak trvalé, že si to nedovedu představit. Pokud to necháme na volné soutěži, pak až bude linux atraktivní pro vendory, rádi jej zařadí do seznamu podporovaných platforem.
Určtiou paralelu bych viděl ve snahách odprostit se od fosilních paliv. Všude se o tom hovoří, státy dotují kde co (jsou to miliardy), ale výsledky jsou velmi rozpačité. Podporujeme elektromobilitu, ale už teď víme, že tolik elektřiny vyrobit a distribuovat nedokážeme. Na jedné straně se snažíme vyrábět elektřinu ekologicky, ale moc to nejde. Na druhé straně chceme jezdit ekologicky, ale taky to moc nejde. A když se tyto dva vlivy spojí, tak na místo tankování blbé ropy, jsme vytvořili neuvěřitelný technologický řetezec zakončený komínem v Prunéřově.
S umělým prosazováním linuxu je to stejné.
-
SB (neregistrovaný)
A mimochodem: Dobrovolně používat (a prosazovat) systém, který je z podstaty díky uzavřenosti a telemetrii (přeloženo: nikdo vlastně netuší, co to dělá, a nejde to nijak zjistit) nespolehlivým, tudíž nemůže garantovat bezpečnost dat, může jen lempl, který nemá na místě návrhu důvěrného informačního systému co dělat. Takový systém si strčte do ... .
-
HabanR (neregistrovaný)
"nespolehlivým, tudíž nemůže garantovat bezpečnost dat, může jen lempl, který nemá na místě návrhu důvěrného informačního systému co dělat. "
Fakta jsou taková, že Microsoft má na své technologie všechny bezpečnostní certifikáty, které jsou potřeba doložit například pro potřeby státní správy apod.
"Uzavřenost systému" - oprávněné subjekty (vlády apod.) mají právo udělat u Microsoft bezpečnostní audit jeho kódu. -
Rhinox (neregistrovaný)
Rekl bych, ze ti krapet unikaji casove souvislosti. Michov odsouhlasil prechod na linux nekdy kolem 2004 nebo 2005. Kde v ty dobe byl linuxovej desktop? V prde... ano, tam!
Vyslo prvni Ubuntu 4.10, OpenOffice byl nekde kolem verze 1.x (LibreOffice jeste neexistoval). Ty verze byli uprimne receno jen tezko pouzitelne pro seriozni praci, kompatibilita s MS-Office jen v naznacich, linux na desktopu prakticky jen zacinal. Nic lepsiho nebylo k dispozici, a kdy bude linuxovej desktop zralej pro nasazeni, to pred ~10 lety tezko mohl nekdo predvidat. Mnichov nemohl cekat, proto jim nezbyvalo nic jinyho, jen vzit to co bylo k dispozicii a vyvijet vlastnima silama dal...
Jenze relativne malej team s vyvojem nestiha. LiMux je porad zalozenej na ubuntu 12.04, a maji tam LibreOffice 4.1 do kteryho backportovali hromadu patchu z novejsich verzi. A tenhle vyvoj pry stal mnohem vic, nez licence pro Windows+Office...
-
Jenze relativne malej team s vyvojem nestiha. LiMux je porad zalozenej na ubuntu 12.04, a maji tam LibreOffice 4.1 do kteryho backportovali hromadu patchu z novejsich verzi. A tenhle vyvoj pry stal mnohem vic, nez licence pro Windows+Office...
Platy relativne maleho tymu jsou drazsi, nez tisice licenci na Widle + fungl novy HW minimalne s kazdou druhou verzi + reseni opruzu s tim, co po upgradu prestalo fungovat? Kurva, ta radnice musi platit, ze se tam valeji v penezich.
-
Na Windows jsou poměrně dané postupy migrací, i způsoby zachování běhu starších aplikací, popsal jsem je v jiném příspěvku.
Licence windows a office jsou pro GOV za hubana, a z velké části jsou vyváženy zase volnějším výběrem hardwaru. Hledat certifikovaný hardware pro linux je vojeb, a žádný IT si nedovolí objednávat na vlastní triko HW, který na sobě nemá "nálepku" certifikace.
-
Stále lépe, než na Linuxu. V korporatech se hodně využívá i virtualizace desktopu i aplikací. Tím se dají lehce oddělit technici, kteří se starají jen o nabehnuti stroje, od správců systémů a aplikací.
U Linuxu to taky jde, ale Windows jsou v tom o dvě, tři generace napřed.
Btw hardware se v korporatech v nakupuje ve větších tranších, udělat sitoby deploy Windows a ovladačů není ani atomová věda, ani tak drahé.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
K tomu bych řekl asi jen "jak kde". Mě bylo řečeno, že z důvodů použití OEM licencí je něco jako hromadný deploy s KMS nemožný a že tedy minimálně ten klíč musíme zadat manuálně + předložit důkaz přiřazení licence ke konkrétnímu počítači např. formou fotografie.
Ano, myslím si o tom své a o tom, kolik to zabralo času a kolik to způsobilo nekonzistencí. -
P.V. (neregistrovaný)
A ty si myslis, ze licence RedHatu jsou jina zalezitost ? Mnichov dojel na to ze vsadil na open nekomercne reseni ( = nedodelek) s tim, ze dodatecny vyvoj ( = pouzitelnost) dotahnou svymi programatory. Ale to se nepovedlo. Je lepsi ty penize dat za komercni podporu kde vyvoj resi odbornici od zdroje a to je dnes u linux desktopu pouze RedHat.
-
m-e-r-v-i-n (neregistrovaný)
- Aha. Vím kde koupím NEcertifikované procesory Intel nebo AMD, ale docela by mně zajímalo, kde se koupí ty certifikované :)
- Psal jste že jsou licence pro státní správu za hubičku. Můžete prosím zveřejnit officiální ceník těch hubiček. Dělal jsem totiž 11 let ve státní správě a samosprávě a asi mně něco minulo.Pane můj, to je zase konina.
-
Ja jim do ekonomiky nevidim, proto sem rekl "pry". Tak to alespon odznelo z radnice: LiMux stal kolem 19 milionu, uspora na licencich Windows/Office je odhadovana na 10 milionu...
K tomu si pripocitejte 25000 novych pocitacu.
"The Document Foundation, the organization that manages LibreOffice, said moving to Windows 10 and MS Office 2016 could cost the city close to €90m over the next six years, and also stressed that money would no longer be spent in the local economy." https://www.techrepublic.com/article/linux-champion-munich-takes-decisive-step-towards-returning-to-windows/
Sakra, to bude "uspora" ve srovnani s temi 19 melouny!
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatelVy žijete v nějakém alternativním vesmíru. Pokud má linux GUI, tak má nějaké ne úplně minimální nároky na HW a moc se od Windows neliší. W10 není problém mít na C2D s 2GB RAM (jistě, víc je líp, ale na této konfiguraci ani linux nebude svižností připomínat TGV). Windows běží i na více méně tabletovém hardware (Z3735/2GB RAM/32GB eMMC), takže tohle opravdu není argument, který by měl význam pro volbu systému.
-
V alternativnim vesmiru zijete vy. 2 GB RAM jsou minimalnim pozadavkem pro Widle 10 a jiz jste si mohl vsimnout, jak to v praxi chodi s minimalnimi pozadavky na Widle: Ano, obvykle vyhovi dvojnasobek, zejmena po rocni serii updatu.
Linux upgraduju a naroky se prilis nezvysi. Urednikum nainstaluju Xfce4 nebo neco, nebudu jim davat nejakou nenazranost z posledni doby. Nejsou v praci na to, aby si hrali s DE, ale na to, aby si pustili sve dve aplikace a makali.
-
highway (neregistrovaný)
Ano asi takhle to bylo. K tomu Linux v Mnichově počítal se SuSE, což byla tehdy německá firma a počítalo se se spoluprací. Jenže kde je dnes SuSE, proto Mnichov se musel starat sám.
A hlavním problémem není Linux, ale MS Office. Interní věci šlapu docela normálně, s Officem jsou problémy. Dnes každý, kdo otevře Excel, začne použivat makra a vzorce, kde je kompatibilita Libre Office horší. A Microsoft nespí: od verze 2013 "upravili" kompatibilitu s ODT formátem tak, že MS Office ODT je nekomatibilní Libre Office ODT, což je ten použitelnější formát pro text - schválně si to vyzkoušejte, zejména na text s obrázky. Alternativou je DOCX, což je příšerný formát, ale je to tak uděláno schválně, aby nikdo nebyl schopen vytvořit konkurenční procesor. Takže pokud vám přijde mail s wordovským dokumentem tak v LibreOffice/OpenOffice máte smůlu. Mnichov se snažil to opravit, r.2015 vstoupil do Document Foundation (nadace co stojí za LibreOffice), ale zástupcům Mnichova se nepodařilo prosadit vlastní požadavky. Kdo sleduje dění kolem LibreOffice, tak se nediví. -
Oni řešili i další problémy. Například jejich derivát Ubuntu měl problémy s podporou HW. Když už odladili podporu HW na stávající stroje, tak chyběla podpora pro nově koupený HW. Jenže při použití novějšího Hardware Enablement Stacku to přestalo fungovat na některém starém HW, takže bylo potřeba všechno znovu přetestovat a znovu ladit.
Pokud jde o sobory typu .odt, tak ty by měly být založené na standardu ISO/IEC 26300-1:2015 (OpenDocument). Nevím kde konkrétně je problém, ale historicky LibreOffice píše dokumenty, které obsahují spoustu věcí, které v tom standardu vůbec nejsou.
Ad DOCX, což je příšerný formát, ale je to tak uděláno schválně, aby nikdo nebyl schopen vytvořit konkurenční procesor - Je to rozsáhlý formát, ale velmi dobře dokumentovaný.
Ad Kdo sleduje dění kolem LibreOffice, tak se nediví. - Kolem LibreOffice se pokud vím děje hlavně to, že se nic neděje. Rozvoj formátu OpenDocument prakticky usnul, a projekt LibreOffice občas uvede novou verzi s novým logem a ikonkami. Předpokládám že nemají dost zdrojů, s čímž souvisí i ta (ne)podpora formátu ISO/IEC 29500 (OOXML).
-
highway (neregistrovaný)
Ad DOCX, Je to rozsáhlý formát, ale velmi dobře dokumentovaný.
Dobře dokumentovaný neznamená použitelný. Vstupní investice na vytvoření procesoru na DOCX budou tím pádem 10x větší než na ODT, protože dokumentace DOCX (tedy OOXML) je víc než 10x rozsáhlejší.
Ad Kolem LibreOffice se pokud vím děje hlavně to, že se nic neděje. Rozvoj formátu OpenDocument prakticky usnul.
Tak jsem to myslel. Možná měli zástupci Mnichova vyvinout větší aktivitu v Document Foundation, možná měli projekt finančně podpořit, ale to už je nyní jedno.
-
j (neregistrovaný)
... az na par drobnosti ...
1) M$ neumej sami napsat kompatibilni implementaci docx. Jednoduse to co v na jednom PC ulozis (klidne i ve stejny verzi office) na jinym PC naprosto bezne neotevres, a to bud vubec, nebo ne v ty podobe ve ktery si to ulozil.
2) NEEXISTUJE ani JEDINA aplikace, ktera by byla schopna ulozit docx v jeho "iso" podobe.
3) soucasti ty "dokumentace" je "a tuhle dame binarni blob pro zpetnou kompatibilitu s DOC a co je v nem do toho vam nic neni". -
Takový hezký neargument. Za prvé, rozdíly v zobrazení jsou u MS poměrně vzácné (pokud nemluvíme o online verzích jejich aplikací).
Za druhé, neustále se šíří mýtus, že otevřené formáty dokumentů mají vést ke stejnému zobrazení téhož dokumentu. Nikoliv. Otevřené formáty byly definovány jako ukládání určitého typu dat, ale zobrazení je poplatné mnoha okolnostem. Např. použitým písmům, jejich metrikám, jestli metriky umí OS zpracovávat správně, rozlišení výstupního zařízení, zvolení metod škálování na výstupní zařízení, ... To vše samotný formát dokumentu neřeší.
Někdy mám pocit, že si lidé myslí, že formát kancelářského dokumentu má plnit roli sázecího programu, ale to opravdu ne. Microsoft si dávno v té tzv. "válce formátů" uvědomil, že jejich síla není ve skrývání formátu, ale v tom, že stejně nikdo jiný nevytvoří výstup stejně, jako oni.
-
1. Jak konkrétně docílím toho že dokument na jednom PC uložím a na druhém nejde otevřít?
2. Nesmysl. Office 2013 a vyšší podporuje OOXML Strict i pro zápis. A Office 2010 podporuje pro zápis OOXML Transitional, což je také "ISO" podoba.
https://technet.microsoft.com/en-us/library/dd797428(v=office.15).aspx
https://technet.microsoft.com/en-us/library/dd797428(v=office.16).aspx
3. O které konkrétní části dokumentace hovoříte? -
Ad dokumentovaný neznamená použitelný. Vstupní investice na vytvoření procesoru na DOCX budou tím pádem 10x větší než na ODT, protože dokumentace DOCX (tedy OOXML) je víc než 10x rozsáhlejší - U ODT je od začátku problém v tom, že toho moc nepopisuje. Jak chcete mít například interoperabilní spreadsheety, když ODF popisuje vzorce lakonickými slovy "vendor specific"? Ano, ISO ODF verze 1.2 doplňuje vzorce, ale je to 9 let po vzniku ISO ODF standardu, a celou dobu na ty vzorce standard neexistoval. To se pak nedivte, že je OOXML výrazně rozsáhlejší, když všechno podrobně specifikuje. BTW ODF dodnes nemá uspokojivě vyřešené sledování změn v dokumentu.
Ad Možná měli zástupci Mnichova vyvinout větší aktivitu v Document Foundation, možná měli projekt finančně podpořit - Jenže rolí radnice města není vyvíjet SW. Oni mají plné ruce práce s tím aby uřídili vlastní IT :)
-
Alfonz (neregistrovaný)
Treba nakoupi Jablicka. Vyjde to levneji nez spravovat widle ci linuxy. A ten HW pobezi v pohode na plne koule 6-7 let i s aktualizacemi OS. I po 10 letech to jeste bude pouzitelne na kancelarskou agendu.
Zkusensoti IBM jsou jasne a to maji desitky tisic stanic. http://bit.ly/2moKodY
-
Trident (neregistrovaný)
Na slovensku když je problém tak si dáte aspoň do drzky a problem vyresen. Tady existují prazaci a ty ostatní. Pražák je prototyp pepika co by ani den v Tatrách nepřežil. Proto vám jich tam vždy několik do roka necháme abychom se jich zbavili. Ostatní holt se sklonenou hlavou řeší co zas prazaci vymysleli... než přijde zas období odevzdavani prazaku do tater...
-
Hele, vzdyt si vsechny ty politiky odstehujte k vam do Hornich Praskoles, v Praze nikomu schazet nebudou. Hradni Lihovar si k nim pribalte take. Stejne jich spousta ani puvodem nejsou Prazaci, tak nevim, o cem mluvis. Hnizdil je ze Slovenska, Kanimura se narodil v Japonsku a pak zil v decaku v Podboranech.
-
P.V. (neregistrovaný)
Doporucuji se uklidnit a mam tady dotaz: SPRAVUJE NEKDO Z CTENARU ALESPON 1000 LINUX DESKTOPU ? Zajimal by mne proste fundovany nazor cloveka z praxe jak to funguje, jake problemy dela roztristenost HW (ruzne nakupy po dobu 5-8 let) a hlavne spokojenost uzivatelu - nejcastejsi problemy a jejich reseni.
Ptam se protoze par lidi znam co tolik widli spravujou, neni to med ale jde to a dokonce pri hromadne migraci/upgrade pomohou i inzenyri Microsoftu. -
Miroslav SuchýStříbrný podporovatelAno. S pomocí Red Hat Satellite není problém spravovat v pěti lidech 10k desktopů.
Disclaimer: dělám pro RH, takže nechám na vás zda mi budete věřit nebo ne.
-
Ad předpokládám (doufám?), že v Mnichově měly všechny stanice stejnou verzi všech balíků - obávám se že ne.
https://www.root.cz/zpravicky/mnichovska-koalice-je-rozhodnuta-do-roku-2020-chceme-zpet-windows/945354/ -
Miroslav SuchýStříbrný podporovatel
Samořejmě že ne. Stanice mají různé verze a i v rámci jedné verze mají různé stanice různé profily.
-
Miroslav SuchýStříbrný podporovatel
AFAIK RH komerčně podporuje jenom Red Haty. Ale upstreamový projekt (The Foreman) podporuje i jiné linuxy.
-
HabanR (neregistrovaný)
Předpokládám, že se bavíte o správě Red Hat Desktop Enterprise viz https://www.redhat.com/en/store/red-hat-enterprise-linux-desktop-or-red-hat-enterprise-linux-workstation#?sku=RH0844913
, který funguje jen na principu předplatného, kde je nejnižší cena $50 bez supportu za rok. Pokud se bavíme o verzi workstation tak roční předplatné bez supportu začíná na cca $180. Jistě sami uznáte, že technologie Microsoft jsou levnější... -
Fuki (neregistrovaný)
Presne o to ide. V Mnichove nie je len banda tupych politikov ale isto si nechali vypracovat studie realizovatelnosti od odbornikov. A tam isto vyslo, ze jedina linux cesta je komercny linux co v dnesnej dobe znamena desktop od RedHatu. Cenovo je to +/- to iste ako Microsoft kde MS ma este pridanu hodnotu, ze tam bezi nativne MS Office co pouziva 90% ludstva a nie Libre kopia s obmedzenou funkcionalitou. Aj ked skor predpokladam, ze nakupia skor cloudove Office365 licencie co vyjdu lacnejsie (a su prevadzkovatelne aj na linuxe). Ale ktovie kolko windows softu este potrebuju bezat okrem Officu.
-
Miroslav SuchýStříbrný podporovatel
Tak Windows Enterprise stojí $84, což je více než $50 za RH Desktop. Ano, Windows Enterprise jsou levnější než RH Workstation. Ale jenom pokud si navíc neplatíš Premium Support (9k Kč per incident) a další věci které má RH v ceně (SCL, FreeIPA). Takže záleží na úhlu pohledu. Pro někoho může být RH dražší. Pro někoho výrazně levnější. Ale hlavně to není vendor lock-in. Protože kdykoliv můžeš jakoukoliv část vyměnit za jiného vendora (Suse) nebo si to supportovat sám.
-
hjkl (neregistrovaný)
Cennikove ceny jsou pro maloodberatele. Velke baliky licenci se resi separatni smlouvou a cenou na miru. Jak u MS tak u RH. Nemit vendor lock-in je sice hezke na prednasku do bioraw kavarny ale kdyz SW co potrebuju je jen na Windows tak mi to nepomuze. Stejne to "vymenit za Suse" je hrebik do rakve protoze pak mi ten RH Satelite s nim nepohne.
Proste kazde reseni neco stoji. Tady jde o to aby za ty penize bylo neco dlouhodobe pouzitelneho a podle moznosti nejake hotove krabicove reseni, kde uz neni treba neco v kuse dodelavat.
-
Xerces (neregistrovaný)
... ale kdyz SW co potrebuju je jen na Windows tak mi to nepomuze. ...
Dokud nebude podpora a vůle státu, tak to bude pro města a obce těžký. V okamžiku, kdy by se státní správa zbavila nemultiplatformního sw, tak jsme za vodou. Ale nahoře u korýtka to je dost lidem fuk a lobby to tento stav udržuje.
-
HabanR (neregistrovaný)
Přiznám se, že můj příspěvek obecně tvrdící, že Windows je "levnější" nebyl nejšťastnější :-) Chtěl jsem jen zjednodušeně poukázat na fakt, že prakticky použitelné řešení postavené na Linuxu stojí peníze a to také nemalé. Firmy navíc neberou v úvahu nádklady jen na pořízení systému, ale na celý životní cyklus (TCO) a tam není vůbec o vítězi Windows - Linux rozhodnuto. Často se vyplatí platit i support, protože "takové to domácí žvýkání/bastlení" není vždy nejlevnější...
-
Ad Windows Enterprise stojí $84, což je více než $50 za RH Desktop - Jistě, jenže u toho RH jde o cenu za rok, kdežto u Windows o jednorázovou cenu. Pokud jde o support, tak RH za těch $50 nabízí "self-support", tj. přístup do knowledge base, a k tomu aktualizace. Standardní podporu nabízí RH až pro Workstation Edition, za $299 ročně.
-
Miroslav SuchýStříbrný podporovatel
Jenom u Windows Home a Professional jde o jednorázovou cenu. Windows Enterprise se platí formou ročního předplatného. Stejně jako RH.
