Já jsem na tom podobně, ale na IP jsem si tak nějak zvykl. Pak často používám htop místo klasického topu/ps. Ale to je tak všechno. Pak fzf a skim vypadají, zajímavě, zkusím je pokud jsou v repozitáři. Problém s těmito utilitami ale je, že o "nich není slyšet", takže je najde jen ten, kdo je aktivně hledá a někdo zvyklý na df za týden po odeznění boom efektu už misto marného vzpomínání jestli to bylo duf nebo tdf, radši použije df :)
Chtěl jsem napsat něco podobné.
Ale pak jsem si uvědomil, že dříve jsem vlastně man pages pouzival abych se rychle zorientoval, nebo si pripomel jak se ktera vec dělá. Rozhodně jsem nikdy nechtěl pročítat zdlouhavou dokumentaci.
Pri tomto použití, je pro mě tldr vlastně náhrada, a to velice dobrá. man pages jsem uz douho neotevrel. A kdyz uz, tak na webu.
30. 5. 2022, 22:54 editováno autorem komentáře
Ale může... Jen to občas není úplně jednoduché přidat. Například každá instalace SW musí být nějak zaprotokolována nebo musí projít schválením nebo nesmí být mimo hlavní repozitář distribuce nebo je centrálně řízena (ansible/puppet/...).
V tomto jsem se asi blbě vyjádřil a zkušenosti hovoří jasně - pokud mám server, tak potřebuji, aby jeho stav odpovídal dokumentaci do nejmenšího detailu, nejlépe tak, aby byl kdokoliv schopen vytvořit jeho provozní repliku jen pomocí dokumentace (podobu této dokumentace nechám na každém, může to být i ansible playbook). A zde můžu narazit na problém s auditem („auditem“ kolegů) - k čemu, když stejně...
Rozumím tomu, že tyto utility s ničím nekolidují, protože jsou určeny pro interaktivní používání a třeba takový htop mám taky téměř všude. Jen vnímám, že prostě mají limitované použití. Třeba takový ncdu - hezká věcička, líbí se mi a rozhodně ji rád použiji. Ale ne na provozním serveru. Proč? Protože pokud potřebuji analýzu využití disku u multiuživatelského serveru (třeba uložiště pro 10+ uživatelů), tak tyto analýzy potřebuji dříve, než je problém a pokud možno periodicky, takže mám nástroj pro vizualizaci v rámci vlastní infrastruktury (třeba týdenní report v e-mailu, dashboard v grafaně...). Taky mám podchycené, aby někdo nevyčerpal prostředky pro všechny - quoty. Takže užití vidím třeba v případě domácího NAS-u, kdy mám pár uživatelů, které nechci omezovat a zároveň mi za to nestojí dělat pavidelný reportovací systém. Prostě jednou za čás se kouknu a řeknu „hele Franto, toho bordelu už tam máš příliš, promaž si to“ - pak ncdu má smysl.
Navíc, návyk používání těchto barevných věcí bere určitou flexibilitu - zaskakuji za kolegu, je problém a najednou mi chybí můj_oblíbený_vylepšený_cokoliv. Člověk je pak jak bez ruky, kdy obvykle ve stresu musí rychle něco opravit a furt musí myslet, že to httpie tam fakt není a luštit výstup z curl/wget, který neviděl už roky (pouze příklad!). Myslím, že tuto situaci zná každý, kdo umí využít schopnosti Vim a najednou má používat Vi z busyboxu (nebo nano).
Já nevím no, třeba duf mám v common role v ansiblu a servery to úplně na pohodu zvládají. Pokud to někomu ulehčí práci, tak ať si tam dá co potřebuje. Stroje mají sloužit lidem, ne obráceně. Kontejnery jsou trochu mimo, tam moc často nedochází k tomu, že se do nich někdo připojuje a když už, tak pokud tam ty nástroje potřebuje, tak to pořád bude lepší, než ten masiv co vyprodukuje třeba appka napsaná v Pythonu nebo Node.js.
:-)
The name dd is an allusion to the DD statement found in IBM's Job Control Language (JCL), in which it is an abbreviation for "Data Definition". The command's syntax resembles a JCL statement more than other Unix commands do, so much that Eric S. Raymond says "the interface design was clearly a prank". dd is sometimes humorously called "Disk Destroyer", due to its drive-erasing capabilities.
(z wiki)
Diky za uzitecne tipy pro Linux - nicmene jako tupej admin (jak se pise vyse) pracuji nejen na Linuxu, ale i na spouste dalsich *NIXech, takze zatimco treba na AIXu je to jeste jakz takz, tak pak stret se Solarisem je peklo... a pak to pouzivani tech old-school utilit je lepsi, protoze valna vetsina se nachazi napric timto portofoliem OS...
Jak resi virtualni komp/kontejner s Linuxem, aka WSL, nemoznost pouzit totez naprimo v promptu MS Win? Nedejboze se to rovnou pokouset retezit do pajpy s MS Win/DOS prikazy/programy?
(Se jen ptam, pac mi prijde ze v tomhle ohledu je na tom Cygwin ponekud lepe, co do integrace)
31. 5. 2022, 14:36 editováno autorem komentáře
Ne, ifconfig je na Linuxu rozbitý sám o sobě. Linuxové jádro poskytuje správné informace a má správné funkce pro nastavení, o čemž svědčí například to, že existují jiné utility, které fungují správně. Problém je na straně ifconfig – nikdo ho nedotáhl do stavu, aby fungoval správně. Je to vidět i na tom, že s IPv6 funguje o něco lépe, než s IPv4.
Mam closed source nastroje treti strany, ktere jsou nativni win32 .exe a potrebuju je pouzit pro nejaky build, ale chci to obalit treba makefile, shellskripty, pipe |sed | ...
Nejde pouzit cisty Linux (WSL2).
Cygwin ma tendenci se obcas zablokovat, to je nejvetsi problem, dale blbe "spolupracuje" s nativnimi Win32 procesy. Od takovych toolu bych ocekaval, ze treba zvladnou zpracovat C:\dir\file.txt jako cestu, protoze pak clovek musi mezi Unix-Win svety neustale nahrazovat sedem cesty. Problemy jsou hlavne v drobnych necekanych detailech.
Cygwin není řešení? Proč? Roky takhle ovládám Win servery (ssh, skripty ...)
Dnes se to na Win už lepší, mají vlastní sshd, PowerShell je mocný ... ale kdysi to tak nebylo a Cygwin rozhodně byl a je řešení.
Pokud chcete používat "standardni" Unixove utility VE Windows (ne v Linux kontaineru NA Windows), tak naopak WSL není řešení.