Já bych mnohem raději viděl tlačítko, který natvrdo zpomalí procesor na polovinu (třetinu, čtvrtinu)... Občas potřebuju ticho a je mi jedno, že něco bude trvat o sekundu dýl...
Na vetsine notebooku jsou nejaka specialni tlacitka (na web, email, hudba atd.), tak si snad staci namapovat na tu ACPI udalost (/proc/acpi/events) pri stisku zmenu frekvence.
toto třeba mobilní athlony (což mám odzkoušeno) s příslušným ovladačem na příslušném mobo dělají "sami", bez tlačítka. nepotřebuješ-li výkon, frekvence procesoru padá na minimum. pak jen člověk zírá, že mu i na práci s indesignem stačí 600 MHz!
tlačítko "turbo" přepínalo frekvenci celé sběrnice, pokud se nepletu, a nikdy nebylo k ničemu dobré.
Mě se líbil ten digitální ukazatel aktuální frekvence (teď už by se to asi nevešlo do dvou číslic, ale co už...). Kdyby šel nějak hacknout a ovlivnit co zobrazuje, pěkné by bylo ho nechat ukazovat třeba zátěž procesoru.
Stacilo pripojit na LPT port dva dekodery z BCD na sedmisegmentovky, dvojmisny sedmisegmentovy LED display a je to. Muzu si zobrazovat co chci - aktualne muj demon umi zatez CPU, teplotu CPU a prenos dat po siti v KB (nad 100KB ukazuje jen stovky). Navic ma ctyri tlacitka na prepinani rezimu, uspavani, sync() a podobne.
ktorý mal byť zapnutý za účelom nominálnej rýchlosti procesora - mohl byste to, prosím, vysvětlit trochu srozumitelněji (nebo dát nějaký odkaz)? Nikdy jsem totiž nepřišel na to, k čemu to na své staré šunce mám (a tahle věta mi to neosvětlila). Mě přišlo, že jediný rozdíl mezi turbo on a turbo off byla hodnota na displeji (takže vcelku na ho***).
Napadlo, ale ten počítač mi stavěl člověk, kterej tomu IMHO docela dobře rozumí, tak jsem to nechal raději na něm. Nejsem expertem na HW, proto jsem se ptal.
na 486-tkach to naozaj prepinalo rychlost, aj ked tusim ze iba nasobic. Vsetky 486 mali 25MHz zbernicu. 486DX2 bezala na 2x rychlosti a DX4 dokonca na 4x. Moje konkretne skusenosti su so 486DX2, kde to prepinalo medzi 50 a 25MHz a prejavovalo sa to celkom viditelne pri kopirovani na disketu - zmenu rychlosti cvakania som postrehol.
Co sa tyka pentia, tam som tiez mal displej a tlacitko, ale bolo zapojene iba na okrasu a dalo sa tam jumpermi zmenit zobrazovane cisla (tak ako na kazdom displeji). Ked som sa snazil nezapojeny turbo kablik pripojit ku doske priamo na nastavovanie nasobica, neuspel som. Pentium aj po prepnuti tlacitka bezalo na tej istej rychlosti ako po zapnuti (benchmarky neukazali ziadnu zmenu po prepnuti za jazdy). A potom prestali vyrobcovia skriniek dodavat displeje a neskor aj turbo tlacitka, ktore vymenili za sleep :) Tolko z historie..
Tak to by to vysvětlovalo, bylo to totiž PI na 120 MHz (mb Rhino 9). Jojo, před deseti lety, kdy jsem ho kupoval, to bylo docela solidní dělo (1997) :-/