Phos řecky znamená světlo. Vše s předponou foto- se aspoň původně týkalo světla. Fotosyntéza, fotosenzitivita, fotografie. Rentgen, UV snímek, IR snímek už v úzkém smyslu nejsou fotografiemi, a nezáleží na tom, jestli se průmět na materiál provede v okamžiku, nebo po výpočtu.
V klasické fotografii také existují postupy, které nezachytí obraz naráz. Napadají mě např. panoramatická kompozice, nasobná expozice stejného pole, nebo extrémně dlouhá expozice noční oblohy teleskopem (kdy se musí rotace Země kompenzovat servomotory).
Můžeme maximálně hovořit o tom, že fotografií není obraz vzniklý bez přispění lidským okem viditelného světla.
Patrně se však budeme muset patrně smířit s tím, že v živých jazycích dochází k posunům významu slov a že bude na vzdělání čtenáře, aby text pochopil v kontextu oboru a doby, ve které vznikl. Podobně, jako nás naučili ve škole, co že to babička B. Němcové dělala, když ve své době šukala po světnici.
Původní fotografie zachycovala obraz ve viditelném spektru na hmotný materiál (sklo, film, ...).
V době kinofilmu vznikly i materiály citlivé na infračervené nebo naopak ultrafialové záření. Už v té době se říkalo "IR fotografie" a "UV fotografie".
Takže nazývat sestavení něčeho okem neviditelného do podoby okem viditelné jako "fotografii" není žádné novum. Jedná se o zcela běžný posun významu slova v jazyce.
Podobných posunů je jazyk plný: šesták byl původně 1/10 zlatky - šesti krejcarů. Později se přenesl i na nový krejcar, kdy 1/10 zlatky byla 10 krejcarů (reforma z šedesátkové na desítkovou soustavu). Po přechodu na (rakouské) koruny začal odpovídat 20 haléřům. Staré zlatky jsou v nenávratnu, novější zlaky jsou v nenávratnu, rakouské koruny jsou v nenávratnu, haléře jsou v nenávratnu. Přesto šestáku rozumíme, i když se jeho význam posunul už pětkrát.
Jenže právě způsob pořízení "IR fotografie" a "UV fotografie" se téměř nelišil od běžné "fotografie". Celý princip byl stejný kromě materiálu, jak sám píšete. Proto se přirozeně pojmenovala téměř stejně.
A hlavně, je tam to důležité slůvko "UV", resp. "IR", takže nikdo neupadne v omyl, že jde o běžnou fotografii ve viditelném světle!
Asi stojí za to doplnit odkaz na tu diskusi, kde na to lidé nemají jen jeden názor.
Dle mého je to snapshot části elektromagnetického spektra, což není moc daleko od fotografie, kterou máte na mysli vy. Osobně to vidím jako takovou hi-end fotografii. Zajímavé je, že anglická a česká Wikipedie se v definici liší. Zatímco ta česká zmiňuje jen viditelné světlo, ta anglická mluví o elektromagnetickém záření.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotografie
https://en.wikipedia.org/wiki/Photography
Vzhledem k tomu, že jde o peníze na další výzkum, tak by byl nesmysl používat termín vizualizace, vyobrazení nebo něco jiného.
:-), dík.
Ono to tam někde je.
Ale je to dloooouhýýýýý...
(vizualizace)
Také mi slovo "fotografie" pro tento případ nesedí. Ale v titulcích se to vyjímá efektně :-).
Od běžné fotografie se to liší už příliš:
1. Není ve viditelném světle ani v blízkém spektru.
2. Je produktem velice komplikovaného a časově náročného zpracování, ve kterém navíc hrál velkou roli i lidský faktor. U fotografie předpokládáme přímočařejší postup.
Já bych použil raději o něco méně zavádějící slovo "snímek", případně "snímek v rádiovém spektru". Pokud bych nemusel být stručný, tak "počítačem vytvořený snímek na základě dat nasbíraných za delší časové období z více radioteleskopů v mikrovlnném záření" :-).