To je sice hezke, ale je to na urovni PR a ne kolonizace. Par lidi ve vzducholodich nad venusi nemuze delat nic jineho nez trnout hruzou ze jim praskne vzducholod a spadnou. Nemaji k dispozici zadne zdroje materialu, vse musi privest ze zeme a navic vse musi byt zavesene na vzducholodi.
Debilita. Nebo PR - coz je v podstate to same.
Zasadni rozdil mezi letem na mars a na venusi je v tom, ze na marsu mohou lide zustat (nerikam ze snadno), a budovat civilizaci i bez spojeni se zemi. Muzou tezit suroviny, muzou si stavet obydli z mistnich "sutru", a muzou to vsechno delat v klidu, s lehkym skafandrem (v podstate jim staci hodne tepla bunda a kyslikova maska..)
Mars se DA KOLONIZOVAT.
Do atmosfery venuse se sice muzeme podivat, ale kolonizovat ji je nesmysl.
Na marsu budou trnout hruzou, ze jim praskne kyslikova nadrz. Na zacatku nebudou mit zadne zdroje materialu, vse budou muset privest ze zeme. Na marsu budou dostavat vyssi davky radiace kvuli ridsi atmosfere.
To ze sedim na pevnem sutraku proste neni jediny dulezity parametr. Proc by na venusi nemohli tezit suroviny? Na venusi je mozna hodne vody. Urcite tam je spousta uzitecnych chemikalii primo v atmosfere. Vzhledem k vysoke hustote atmosfery nebude takovy problem se udrzet ve vzduchu jako na zemi.
"Proc by na venusi nemohli tezit suroviny?"
Neprší náhodou na Venuši kyselina sírová? ;-) A na povrchu je teplota ~400C. Dlouhodobé chlazení (povrch Venuše) je nemožné, kdežto dlouhodobé vytápění (Mars) je jednoduché. Takže těžit na Venuši by bylo krajně problematické...
Atmosféra Venuše se skládá z CO2 a malého množství dusíku dalších plynů. Mraky jsou tvořené kysličníkem siřičitým a kyselinou sýrovou, rychlost větru dosahuje ve vyšších vrstvách cca 300km/h. Povrch má teplotu minimálně 462 °C, rychlost větru okolo 10km/h (zatím jediná dobrá zpráva), a na vrcholcích nejvyšších hor se usazuje zřejmě telur nebo sulfid olovnatý ve formě čehosi podobného "sněhu" (samozřejmě při daleko vyšší teplotě, představte si pájecí sníh ve formě "sněhu").
Mít vzducholoď někde v atmosféře Venuše je sice možná dosažitelné, ale je to úplně na nic. Nemáte přístup k lokálním materiálům, s výjimkou toho co je v atmosféře, a s tím moc neuděláte. Je to podobné "udržitelné", jako žít na ISS - bez možnosti těžit jakékoliv nerosty a tedy jakkoliv expandovat.
Mars je proti tomu nádhera, je srovnatelný s drsnější pouští. Dají se tam stavět stavby na povrchu, má těžitelné zásoby ledu (tj. vody a zprostředkovaně kyslíku), a dá se tam najít prakticky všechno co je potřeba pro život, stavbu obydlí atd. Samozřejmě je problémem řídká atmosféra a nízká teplota, plus můžeme spekulovat o vývěrech CO2 a vodní páry. Další potenciální komplikací může být lokální život, který se dost možná nachází někde pod povrchem, a o kterém nevíme vůbec nic.
Jako ideální způsob kolonizace Marsu se zdá použití nějaké lávové trubice, která končí v ledu. Láva odstíní většinu radiace a zmírní teplotní extrémy. Stačí "jen" v trubici nainstalovat například nafukovací moduly (mohou být vyplněné pěnou která později ztuhne), a na jejím konci těžit vodu pro produkci kyslíku. V další fázi se dá stavět z místních materiálů. Nízká gravitace Marsu je také výraznou výhodou při stavbě "výtahu" na oběžnou dráhu.
Pokud mám správné informace, tak Mars má zásadní problém a tím je mrtvé jádro. To se projevuje slabým magnetickým polem, které neumožnuje chránit povrch přes zářením z vesmíru a z toho důvodu byla zničena atmosféra(plyny na povrchu) planety. To vylučuje Mars z plánu na terramorfizaci planety.
Nevidím nemožné žít v tunelech na Marsu, i když pro exotické částice,záření to skutečně nebude problém aby prošli skz ochrannou vstvu hmoty.
Kdysi jsem o tomhle něco četl a mělo to svoje výhody - atmosféra je o dost hustší, takže jako nosný plyn lze použít vzduch a bude tam lítat cokoliv naplněné vzduchem, v kterém se dá normální žít. Tlak uvnitř je podobný jako venku, takže pokud by došlo k protržení, tak to nespadne, ale stačí díry zalepit :-).