Vlákno názorů k článku
NASA přenesla data rychlostí 25 Mbps ze vzdálenosti 226 milionů kilometrů
od kamui - Jaké jsou možnosti přenosu řekněme od Měsíce? Až...
-
Tak vzhledem k tomu, že měsíc je k nám stále přivrácen a je asi v setinové vzdálenosti co přenesli těch 267 Mb/s, co se týká tohoto, je celkem solidní šance, že ano když bude dostatek výpočetního výkonu pro kompresi ale to by mohl zvládnout nějaký ASIC.
Docela by mě atokonto zajímalo jak řeší vzájemný pohyb vysílače a přijímače a co tím přijímačem vlastně bylo. Netuší někdo?
-
Jakykoli prenos na libovolnou vzdalenost je jen a pouze o antenach na obou stranach a pripadnem ruseni. Nic vic.
Mesic je zarohem, takze krome ponekud vyssi latence, se kterou nic neudelas, se da prenaset libovolny bitrate, zalezi ciste na tech antenach.
Mnohem vetsi problem budes mit s tim, ze ve vesmiru moc nefunguji digitalni kamery. A cim maji vyssi rozliseni a mensi pixely ... tim hur. Muzes to videt pri startech ze kterych prenos je, treba Muskovo rakety.
-
Nejen o antenach a ruseni, ale taky o pouzitem nosnem signalu, modulaci, pouzitem vykonu...
To ze digitalni kamery "nefunguji ve vesmiru" asi nepozname pri startu, ale az kdyz je ta raketa ve vesmiru, ne? Pri startu je jeste u zeme...
A jinak, digitalni kamery ve vesmiru tak nejak funguji. Nevim co znamena to tvoje oznaceni "moc". Uz jsem videl hromadu peknych zaberu z obezne drahy, z ISS, z mesice...
Tim "nefunguji" jsi mel na mysli asi vypadky spojeni? Zpusobene treba plazmou pri navratu, nebo spatnym natocenim vesmirne lode, nebo spatnym pokrytim useku drahy pozemnimi prijimaci.
Taky jsi mozna mel na mysli ruseni snimacich cipu vesmirnym zarenim? Ale to ma smysl resit az pri letech na mesic nebo dale, pripadne pri dlouhodobejsich misich. Pro nosice, ktere behem par hodin pristanou zpatky, nebo zaniknou v atmosfere, to neni problem. -
Chjo ... antena === zisk. Na vykonu nezalezi. Kdyz udelam dostatecne obri antenu, staci mi pikowatty vykonu.
V digitalnich kamerach je ... chip. Chip bez jakekoli ochrany vystaveny zareni ... a projevuje se to tak, ze i na nizkych obeznych drahach, kde jeste existuje magneticka ochrana Zeme, postupne jednotlive pixely chcipaji. A je to videt uz pri tech prenasenych startech, vzdy par pixelu umre.
Kdybys investoval par sekund do hledani, tak bys treba zjistil, ze ty kamery se na tech opakovane pouzivanych castech ... vymenuji.
Pricemz to plati pro vsechny chipy, jen ty nekde uvnitr maji typicky nejakou ochranu, ale i tak se ve vesmiru rozhodne nepouzivaji na zadne kriticke casti zadne ubermoderni megatechnologie ... protoze jsou moc male a moc nachylne.
-
Chjo. Na výkonu doprkýnka záleží, při stejných anténách vysílače i přijímače, s vyšším výkonem poslaném do antény vysílače mám lepší příjem na druhé straně. Amplituda přiímaného signálu je funkcí mnoha veličin, a je tam i zisk antén, i výkon poslaný do vysílací antény. A to jsi pominul ty modulace, nosný signál.... Uvědomuješ si třeba že amplitudová modulace mění výkon, takže mění kvalitu příjmu? Jasně, už se prakticky nepoužívá, ale ty jsi kategoricky a špatně napsal, že závisí jen na zisku antén a rušení.
Já nemůžu za to že se neumíš vyjadřovat. Napsal jsi:
" ve vesmiru moc nefunguji digitalni kamery. A cim maji vyssi rozliseni a mensi pixely ... tim hur. Muzes to videt pri startech"Kdybys investoval pár sekund do sebereflexe a čtení toho co jsem napsal, je ti jasné že v té tvojí větě je sousloví "moc nefungují" příliš vágní, obecné, a hlavně blbě.
Při startu těch mrtvých pixelů fakt ještě moc nevidíš, start probíhá u země (polopaticky - začíná na nulové výšce), kde toho tvého záření ještě moc není. Teprve až to vyletí výše (polopaticky - raketa se dostane nahoru několik desítek kilometrů) se něco bude dít.
Ty jsi tak naprosto sebestředný a neschopný číst, že i poté, co tě upozorním na jasnou blbost, to zopakuješ znova.
-
Anonymní
Vysilac vysila signal a ten se siri vsemi smery. Antena zachyti presne tokoli energie toho signalu, kolik z te kulove plochy kolem vysilace je obestaveno. Na vykonu naprosto vubec nezalezi.
Jasne jsem popsal problem ktery brani 8k z Mesice a dalsim podpobny pitomostem. Coz je to co se tu resilo. Pri startu se ty tupce stroj dostava mino atmosferu a presne v ten okamzik zacinaji pixely umirat.
-
Ok, mas pravdu, presvedcil jsi me svymi argumenty.
Ted hned jdu na Cukrak, a reknu tamnim technikum tvou pravdu: "Jakykoli prenos na libovolnou vzdalenost je jen a pouze o antenach na obou stranach a pripadnem ruseni. Nic vic." To jim bezpochyby otevre oci, a prestanou cpat ty stovky kilowatu vykonu do anten, protoze prece zalezi jen na antenach a ruseni. A hnedle usetri spoustu penez za spotrebovanou energii!
A svet bude ruzovejsi a zelenejsi a budeme se mit lepe.
Pote pojedu do spacex, ze do raket tankuji zbytecne moc paliva, protoze prece podle slavneho fyzika "bez prezdivky" se rakety dostavaji mimo atmosferu jiz pri startu!
A svet bude jeste ruzovejsi a jeste zelenejsi a budeme se mit vsichni tak dobre, ze praskneme stestim! Dekujeme, slavny fyziku bez prezdivky, zachranil jsi svet!
-
Zajímavé. Vždycky jsem si myslel, že vysílač generuje signál, který vysílá anténa, která rozhodně nemusí vysílat do kulové plochy - od toho je např. směrová.
Ale dobře, pomiňme otázku vysílače. Z tvého tvrzení přímo vyplývá, že když obestavíš tu kulovou plochu celou, zachytíš nekonečnou energii/výkon. Protože přece na výkonu vysílače nezáleží, jen na podílu obestavěné plochy.
A nebo zachytíš jen celou energii/výkon toho vysílače?
3. 5. 2024, 10:44 editováno autorem komentáře
-
Tak treba JWST ma detektor NIRCam s cipem, kde je roztec mezi pixely jen 3x vetsi nez co maji dnesni snimaci cipy v kapesnich kamerach.
(JWST: roztec 18 mikrometru, kapesni kamera Canon PowerShot V10 ma roztec 6 mikrometru.)
Ja jen ze problem neni o celkove plose cipu, ale velikosti bunek snimacu. A technologii snimacu.Ale (vzhledem k tomu co predvadis ve vlaknu vyse) necekam ze by jsi resil takove podruzne detaily. Pisu to tu jen kvuli pripadnym navstevnikum co tomu nerozumi a mohli by si nedejboze nektere tve vyplody zapamatovat.
