Názory k článku
Navrženo odstranění podpory i486 a starých i586 z jádra
-
Takova falesna argumentace na "chybejici instrukce", pritom vetsina jadra je napsana v C.
A pokud uz existovali urcite asm primitiva - tak ty se zas tak casto nemeni.
A zrovna TSC bych jako requirement nepozadoval, kdyz je to hlavni featura, skrze ktere mame Spectre a spol - ze si cpu umi merit presne cas :D
-
TSC si kernel testuje při bootu. Když se mu na tom něco nelíbí - třeba že mění frekvenci s frekvencí jádra, nepočítá když jádro spí, nebo když každé jádro má jiný fyzický registr a vrací nekonzistentní stav, tak TSC úplně oignoruje a jako zdroj časové osy používá HPET.
Kernel TSC zjevně k životu nepotřebuje.
-
FíkZlatý podporovatelAle TSC je starší, teda všechno co má HPET má i TSC. Nevím o ničem s HPET bez TSC.
-
Az teda na tu rychlost, coz je duvodem preference TSC.
"The documentation of Red Hat MRG version 2 states that TSC is the preferred clock source due to its much lower overhead, but it uses HPET as a fallback. A benchmark in that environment for 10 million event counts found that TSC took about 0.6 seconds, HPET took slightly over 12 seconds, and ACPI Power Management Timer took around 24 seconds.[6]"
src: https://en.wikipedia.org/wiki/High_Precision_Event_Timer#Use_and_compatibility
-
Zrovna udrzovani platformy jako OOT moc nejde, to bys musel drzet in-tree a mit vlastni branch/repo kam si pak natahnes vsechny vydane patche.
Pripadne to mit jako patch-set - reverz toho patche, co to odstranuje. A postupne to upravovat, pokud tam bude nejaka zmena ve filozofii.
A jsme znova zpet v zacarovanem kruhu - ono to fungovat muselo, pokud se to tam pridalo. A pokud nekdo udelal zmeny, ktere to mohli rozbit - tak mel povinnost to proverit. Kdyz nekdo neco stavi, tak by mel stavet na overenem zakladu a ne ze bude porad rozbijet zaklady.
Nevidim zadny duvod na odstraneni urcite tridy procesoru - pokud by neco melo mit zavislost na ne/podpore platformy tak to jsou veci jako ACPI nebo UEFI. Proc nikdo neodstrani legacy-boot ? (muzeme argumentovat stejne - cokoliv co se dnes pouziva ma UEFI)
-
cokoliv co se dnes pouziva ma UEFI
Nevím, používám např. několik HP Microserver Gen8 (na NAS), žádné UEFI to nemá. Stejně tak hromadu APU{2,3,4} krabiček na routerech. Rozhodně to nehodlám vyhazovat, protože pro daný učel ten HW zcela vyhovuje a je plně funkční.
26. 4. 2025, 13:20 editováno autorem komentáře
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatelNo nevím, za posledních ~10 let jsem 486 potřeboval jednou - když chtěl kolega zachránit mašinku na geometrii kol svému automechanikovi (instalačku nedostal, výrobce ho odbyl, že si má koupit novou mašinu). Byly na tom XP, jen je pak bylo potřeba aktivovat hackem (aktivační servery jsou dávno vypnuté).
To je IMHO docela modelová situace, ale tam opravdu nepotřebujete aktuální systém - kdyby tam mohl být, dáte tam nějaký novější procesor.
Edit: možná kecám, bylo asi Pentium nějaké, ale to vyjde z tohoto pohledu skoro nastejno. Na takových věcech nebudete dělat nic nového a jako náhradní díl? Pustíte tam přesně to, co tam bylo, protože vás u toho nejspíš drží nějaká obskurní dávno nepodporovaná aplikace a nechcete za statisíce pořizovat nový stroj jen kvůli zdechlému řídicímu počítači.27. 4. 2025, 09:25 editováno autorem komentáře
-
Ne nevyjde to nastejno. Pokud nebereme uplne prvni pentia tak ty mely treba uz MMX nebo Pro a tam uz je i dalsi instrukcni sada. To je hodne velky rozdil.
Tohohle srotu se vali vsude hromady. A koupite ho i jako novy hw.
Trochu potiz byva se seriaky nebo paralelnim portem ktere se nemusi chovat vzdy stejne.28. 4. 2025, 09:51 editováno autorem komentáře
-
> ani nevíme, jestli to teď vůbec fungovalo
Já jsem před půl rokem rozchodil na 486 moderní linux (kernel 6.3.9). Co se týče zdrojáků v arch, tak to fungovalo a ještě jsem přidával nějaké nové instrukce.
Takže se nic ani opravovat nemuselo.
> takové kompy se válí v elektroodpadu
Ve skutečnosti se 486 desky prodávaj v cenovém rozpětí 1000 až 2000 Kč na aukru a na ebayi se to pod $100 obvykle nedostane.
-
nargStříbrný podporovatel
Dobře, a k čemu takový comp je? Škoda 120L se taky prodává za 100 000, nicméně nikdo příčetný by asi se Škodou 120L nechtěl cestovat...
Jinak řečeno, pokud si kupujete veterána, můžete na tom provozovat systém který na tom provozovat jde.
Je určitě chválihodné že to doteď někdo udržoval, ale udržovat architekturu která patří do muzea je zbytečně nákladné. Raději budu (a to většina lidí) za to že bude fungovat bezvadně soudobá architektura a vývoj půjde dál aniž by se musel někdo ohlížet jestli to funguje na muzeálních kouscích.
Imho, jen pro zajímavost: podařilo se Vám na tom pustit nějaký wm? :-)
-
Souhlas, pro reálnou práci to není. Je to prostě pro retro hobby. On ten linux byla spíš bokovka pro reverzní inženýrství dokumentace čipsetu tý 486 :-D.
Jako chápu že to je starý a asi dává smysl že se to odstraní, ale kód v kernelu je v bezvadném stavu.
> Imho, jen pro zajímavost: podařilo se Vám na tom pustit nějaký wm? :-)
Ale jo, hrál jsem si s těma nízkonárokovejma jako je jwm, dwm, twm apod. Kompilovat xfce se mě moc nechtělo.Ale rozběhal jsem na tý 486 Blender. Na multihead nemám bohužel dost monitorů (~9).
-
Sám bych si přál podporu co největší šíře co nejdéle. Ale problém to je a zrovna kvůli tomu chybějícímu CMPXCHG8B je nutné mít pro starší verze x86 v podstatě úplně jinou verzi atomických operací a některé konstrukce asi nelze připravit vůbec. Pro sigle-core (ao6 asi 486 vždy bude), tak lze mnoho věcí řešit zakázáním přerušení, ale to je v podstatě úplně jiná platforma než to, kam se chce podpora pro výkonné x86 čipy podporovat. Zároveň se musí pro staré čipy řešit jinak barierové instrukce. Problém se staršími x87 koprocesory jsou i jiná pravidla pro synchronizaci, musí se jinak řešit vstup do přerušení atd... Ono udržovat ty desetitisíce řádek, které používá opravdu jen minorita stojí úsilí a očekávám, že sice nyní je to na první průchod smazání 14104 řádek, ale je možné že podpora 486 blokuje změny i dále v jádře a nějketrá zjednodušení i přes všechny architektury. Takže to dlouhodobě přinese mnohem více optimalizací a smazaných řádek.
Podpora jádra Linux je stále pro starší HW zlatá proti od Microsoftu přicházejícím požadavku na podporu Windows 11 po letošním podzimu, kdy asi stále zůstává minimum SSE 4.2 a TPM 2.0. Myslím, že kolegové ve škole říkali, že od nějakého požadavku na SR-IOV Microsoft upustil, takže nám možná ještě v laboratořích nějaké počítače, na kterých by šly Windows provozovat, zůstanou.
Mě se ty Windows potíže moc netýkají, stačí mi náš Diskless Debian Linux. Potíž je, že plány jsou postupně nechat desktopové počítače v laboratořích dožít, většinu řešit tím, ať si studenti nosí svoje, a pro ty, co nemají, pak mít na hodiny na půjčování laptopy, nejspíš s Windows. Tu životnost nechci vidět a naše výuka, kdy po startu mají studenti dispozici plnohodnotný GNU/Linux s nástroji pro cross-build od RISC-V Linux i embedded, stejně pro ARM, AArch64, MIPS a x86 většinu 32 i 64-bit i se simulátory, QEMU, pro RISC-V a MIPS i výukové QtMips, QtRvSim, GHDL, Icarus Verilog, Verilator, pysimCoder, vše pro Python, OpenMP, MPI atd... s připraenými templáty tak zůstane jen vzpomínkou na staré časy.... Přitom nyní mají a Disklessu i mnoho verzi Matlabu/Simulinku, Vivado, plánuji vrátit Quartus atd.. Na všech počítačích se svým home-m z NetAppu přístupným i ze sítě mimo FEL atd...
-
Diskless Debian Linuxu
Dokumentace pana Kapici jsou skvělé. Je to sice trochu magor (a kdo nejsme), ale tohle je super dílo klidně z fleku na krátký seriál sem na root.cz (vím, že má blog na ABCLinuxu a často jsme tak diskutovali o BTRFS a subvolumes, od o SheepDogu a CEPHu). Skvělej chlap.
26. 4. 2025, 17:18 editováno autorem komentáře
-
Pokud je neco prijato do jadra - jakoze treba device driver, a nekdo vam prekope system fungovani (napr. dma mapovani nebo jiny detail), tak ten kdo tu zmenu "k lepsimu" navrhuje ma povinnost upravit veskere mista uziti (a neceka se az se maintainer daneho driveru prizpusobi.. dela ty fixy ten, kdo tu zmenu zanasi).
A zde se ukazuje, ze lidi co navrhuji ty "moderni" zmeny nemaji vubec znalost puvodnich architektur - a mysli si ze vyhodit to, je to spravne reseni. Ale neni - je to jenom jejich linost a neschopnost. Pokud chtej neco posouvat vpred - tak musi brat v potaz cely vlak.
Kdyby bylo po vasem, tak se okamzikem nasazeni IPv6 bude upalovat za ipv4, nebo kdyby bylo https, tak je uzivatel http vyloucen ze spolecnosti.. a nedejboze kdyby nekdo prisel s http2 jako jedinym spravnym protokolem, at si vsichni trhnou - to by se vam libilo, co?
Nastesti to takhle pitome v realu nefunguje - pouze na piskovisti jmenem Linux se hrabe beze smyslu - presne jako to delaji male deti - jedni stavi babovicky a druzi je rozkopavaj.. a klid nastane az to nekoho prestane bavit a z piskoviste vyroste, odejde nebo je odejit. Fakt "skvely" prostredi nam davate za priklad.
27. 4. 2025, 22:26 editováno autorem komentáře
-
Kdyby bylo po vasem, tak se okamzikem nasazeni IPv6 bude upalovat za ipv4, nebo kdyby bylo https, tak je uzivatel http vyloucen ze spolecnosti
Nebyl, ono jde jen o to, jaké si nastavíte deadline. Zrovna https se udělalo daleko lépe, než IPv4 a postupný přechod na IPv6
Kdy se přišlo s protokolem https a SSL, během velmi málo týdnů se zjistilo, že v protokolu jsou chyby a první veřejná verze je tedy SSL2. Přibližně do 5 let se zjistilo, že haš MD5 je nevhodná (krásné články zde na rootu kolem roku 2000) a přešlo se na sha-1 s doporučením pokud možno hned přejít na sha-2 (což je standard bezpečný dodnes, i když máme SHA3 a ED). Vyřešeno za několik jednotek let. Dneska máme TLS 1.3 jako standard, můj web má z legacy důvodů povolen i TLS 1.2, máme hashe SHA3 a ED a na každém webu je https a správný redirect permanent z http. Tohle se u nás ve firmě povinně nasadilo někdy v roce 2012, protože zrovna přišel standard pro zabezpečení webů pro státní správu. Takže i doma na svých serverech mám vždy nejvyšší dostupné TLS a nejvyšší dostupné SHA a ED. A všechny prohlížeče (Edge, Firefox, Chrome v mobilu to podporují).
Takže nikdo není vyloučen ze společnosti. Moje mamka na starším telefonu bez upgrade Androidu se stále dívá na můj blog a novou galerii fotek (rok výroby před týdnem - gallery.heronovo.cz).
Totéž IPv6, téměř 100% mého domácího připojení je na IPv6 a na novém routeru jsem už ani nenastavil nat na IPv4. Na lance mám dualstack, ale na internet už jen z IPv6.
Jo a mimochodem, ta aktuální adresa z privacy extension je: 2a07:9a07:2:0:1589:918a:5ca1:dbdb
Je to vidět tady na forum.root.cz, vidí to autor svého příspěvku. Včera z mobilu začínala 2a09:: a před tím zase jinak.
27. 4. 2025, 22:43 editováno autorem komentáře
-
k3dARStříbrný podporovatelRDa
[...] je to jenom jejich linost a neschopnost [...]a ty jim poskytnes ten 30let starej HW aby to na nem mohli odladit/otestovat? a zaplatis jim cas co s tim stravi? budes pak platit i za reseni komplikace pro novejsi HW ktere se budou pripadne resit kvuli zanechane podpore i toho 30 let stareho?
jako plna huba kecu o piskovisti&babovickach je "hezka", ale prijde mi ze si to naopak ty proste predstavujes jak Hurvinek valku ;-)
-
> zde se ukazuje, ze lidi co navrhuji ty "moderni" zmeny nemaji vubec znalost puvodnich architektur - a mysli si ze vyhodit to, je to spravne reseni.
Obecně: Může a nemusí. I při znalosti těch architektur to znamená další čas strávený na té změně. A dává smysl uvažovat, jestli ty náklady jsou adekvátní.
> Kdyby bylo po vasem, tak se okamzikem nasazeni IPv6 bude upalovat za ipv4
To netvrdím. Přechod na IPv6 je pozvolný proces a bude trvať ještě dlouho. Ale jednoho dne se to stát může, stejně jako dnes neštekne pes třeba po IE6, svého času majoritnímu webovému prohlížeči. Čekám ale, že IPv4 bude na spoustě míst podporovaná ještě dlouho, jednak kvůli pozvolnosti přechodu, jednak možná ty náklady na spoustě míst* nebudou až takové.
> kdyby bylo https, tak je uzivatel http vyloucen ze spolecnosti
Implementace plain HTTP je část implementace HTTPS. Jak se postavit k downgrade attacku je už druhá věc. Ale to už jsme u analogií s jinými situacemi, jako například vypnutí SSL2 a SSL3. Motivace zde není nutně ve zjednodušení vývoje (zvlášť dokud jde jen k vypnutí a ne o odstranění), ale spíše v řešení bezpečnostních problémů.
> a nedejboze kdyby nekdo prisel s http2 jako jedinym spravnym protokolem, at si vsichni trhnou - to by se vam libilo, co?
Opět je to otázka nákladů na údržbu a přínosu. Zatím si nedovedu představit, co by tolik zkomplikovalo údržbu HTTP/1.1. Ale jednoho dne ten moment třeba přijde. Ostatně, jak moc byste dnes uspěl s HTTP/0.9?
*) Bavím se o serverech a klientech, kde často s IP adresou není potřeba dělat příliš práce. Jestli ISP bude dál nabízet IPv4, je druhá věc.
-
Dobra, tak proc treba z výchovných duvodu neuvest argument, proc by to tam melo zustat? Existuje nejaka nezanedbatelna mnozina starsich systemu, ktere nutne potrebuji aktualni jadro? Z meho pohledu byl asi vetsi skok odstranění podpory i386, ktera casto slouzila ve forme ruznych klonu v embeded zarizenich. Tanto problem sice zustava, ale opravdu tohle vsechno harampadi potrebuje aktualni jadro? A updatuje to nekdo? Treba z disket? Nebo pres seriovy port? Nebude tam spoustu bezpecnestnich der i mimo jadro? Nebudou tam nafoukle kondenzatory? Nebude tam nejaky binární blob, ktery to rozbije? A neni to nahodou tak, ze v dobe 486 byl na embeded zarizenich spis RTOS, QNX, nebo jak so to vsechno jmenuje? Protoze kvuli desktopu bych to vazne neudrzoval... Uz kvuli bezpecnosti.
-
ad bezpecnostni diry i mimo jadro - no ale tady plati to, k exploitovani potrebujete mit jednak nejakou vulnerabilitu, AND cestu, kterou ji pripadny utocnik muze vubec zneuzit.
Kernel level remote exploit v tom pripade bude problem vzdy. Naproti tomu kompletne deravy jak cednik userland je naprosto neskodny, pokud je tam jedna sitova sluzba, ktera je sama bezpecna (vc. librarek), a zbytek ridi nejaky ten analyzator neceho za X mega euro, a jen jednou za smenu te sitove sluzbe preda CVSko s protokolem.
Takze v pripade, ze nejaky prastary kernel bude mit backportovane security patche, tak odstraneni podpory z novych jako problem nevidim. A naopak.(mysleme treba na aplikace jako CT, MRI apod. kdy to chcete prodat zakaznikovi, volite OS a nechcete se za 15 let dostat do stavu, kdy nederavy kernel na to zelezo proste nedostanete.)
25. 4. 2025, 23:42 editováno autorem komentáře
-
Duvod je, treba platforma Vortex86. To je dnes v prumyslu bezne pouzivana vec, normalne se to vyrabi nove.
Realne je to neco jako i486 na 1GHz s DDR3 a PCIe...
https://www.vortex86.com/26. 4. 2025, 12:26 editováno autorem komentáře
-
Tipujem, ze tam bezia len custom veci a najnovsi kernel tam len tak nestretnes.
Aj keby, tak kym skonci podpora, tak skonci aj tento HW.
Posledne vydanie HW vidim na ich stranke v roku 2018 a embedded HW zvykne mat podprou +- 10 rokov
V OS support vidim kernel up to 4.14Takze toto nevidim ako blocker pre vyhodenie danje podpory z kernelu.
-
No kolko takych priemyselnych pocitacoch sa pravidelne aktualizuje jadro? Tam plati ze kym to funguje, tak na to nesahaj :) Ak teda aj este niekde bezi HW z 1994 tak proste bezi na povodnom kerneli 1.x
A veci vyrabane teraz - pochybujem ze niekto bude zhanat niekde nejake 30 rocne 486ky (zeby vesmir?) :-D Proste sa pouzije of the shelf PLC -
Nesaha se na to presne kvuli tomu, o cem se tu vede diskuse. A takovych stroju jsou miliardy a budou jich biliony.
A tvuj plac o roce 94 jen ukazuje, ze o tom vubec nic nevis. i386/i486 se stale vyrabeji, uplne nove. Jednoduse proto, ze je to zcela vyhovujici a prave proto, ze pro to existuje hromada SW.
-
NOOOOO!
A přitom na mý 486 mi v linuxu fungujou i FPU CMOV instrukce :-PHmm předpokládám, že příští skok bude vyhození všeho co neumí CMOV a zrušení celýho arch/x86/math-emu/.
-
Skutečně jsi měl v 92tém (2025-33=1992) 486tku? Tak to tvá rodina musela být neskutečně ve vatě(prominentní bolševický původ protože jenom ti v u dobu privatizovali), protože lidi kolem mě měli 286tky a max 386tky. A to byli normální kamarádi jejichž rodiče hákovali tak za 3000-5000 kč/měsíc. Ty 486tky se začali objevovat až tak v 95tém.
-
V 95 sa tu už kupovali pentiá. Prispel k tomu FDIV bug, ktorý pri domácom použití nevadil a naviac, Intel zlacnil aj procesory, ktoré neboli vadné.
Éra 486 bola v našich končinách krátka. Zažil som ich tak naviac na gymnáziu, ako dar od sponzora. Telbin to bežalo rovnako dobre ako 286-ky a pri použití windows 3.11 sa to prehrievalo :) (Lebo to boli nejaké ultratenké štýlove 486-ky pre firmy)
-
Oooops překlep. Bylo to před 31 lety, konkrétně v září 1994 jsme dostali PC s UMC 486 SX-33 a 4MB RAM + 270MB HDD. Na splátky. Na jakékoli další upgrady jsme si s bratrem vydělávali po brigádách. Spíše mi přijde zajímavé, jak hned vystartujete a odsuzujete s řečmi o bolševickém původu. Ale když už jste to načal, tak si dovolím konstatovat, že mé rodině toho naopak bylo komunisty v 50. letech poměrně dost zabaveno a jeden můj děda si vysloužil rakovinu tím, jak pracoval v Jáchymově v uranových dolech. Ale děkuji za optání a přeji hezký den.
-
10:12 David Ježek
Překlep? Ale no tak, jenom si házel machra za pomoci nadsázky nebo lži. Jako uvědom si že někteří z nás to zažily. Rok 1992 byla ještě ČSFR, součástí hymny byla "Nad tatrou se blýská, ...", na MTV frčel Dr.Alban s "It´s my life", atd..
A protože si tu dobu pamatuji tak dobře vím kdo měl tehdy prachy a čím byli jejich rodiče, a rozhodně si nepamatuji že by první PCčka byli u lidí "tvz. socialistické dělnické třídy" ale spíš mezi lidmi co začali podnikat okamžitě po revoluci nebo byli na vyšších pozicích, jenž byli tvz. "úspěšní i za socialismu". Navíc si dobře pamatuji kolik ty PCčka stáli, že i např. myš, soundblaster, tiskárna v roce 1992 byl těžký nadstandard.
Dobře povídej co vám bylo zabaveno? Rád si opravím názor.
-
rozhodně si nepamatuji že by první PCčka byli u lidí "tvz. socialistické dělnické třídy
Já jsem měl první 486 ještě na základní škole, můj otec dělník v továrně (takže dělnická třída), moje mamka prodavačka v květinářství. 486 za svoje vydělané peníze mi koupili dva roky po "Pod Tatrou sa blízká". Za tehdy neuvěřitelných cca 50tis. 486DX4/100, 16MB RAM, jeden 80MB disk, dvě disketové mechaniky.
A zrovna se rodiče rozváděli. Takže 486 šlo mít dva roky od rozpadu ČSFR a čtyři roky od revoluce v 1989.
A já jsem měl potom na střední škole brigádu v tiskárnách, každou sobotu v noci jsem uklízel papíry, protože se tiskl nedělní Blesk! Za jednu sobotní noc jsem měl na ruku 750Kč. Pamatuji si to dodnes. Potom jsem si za vlastní peníze, nikoliv rodičů, koupil Pentium Rating Cyrix 333. A potom Athlona. Vše za vlastní na střední a následně vysoké škole.
-
16 MB RAM v roce 1994 za 50 000 Kč ? Nepletete si roky nebo pozdější upgrade ? Mám doma schované ceníky ESCOMu a AutoContu z let 1993 až 1995 jako vzpomínku na mě jako studenta který na to mohl jenom koukat.
Např. ceník ESCOMu platný od 30.10.1994 nabízí 486 DX4 100 MHz, PCI+VLB, 8 MB RAM, disk 540 MB, flopy, grafika 1 MB RAM, klávesnice a k tomu 14" monitor a to vše za 54 998 bez DPH a tedy 67 648 Kč s DPH. 16 MB RAM tam nabízí v jediném PC - CAD stanice s P60 za lidových 130 380 Kč s DPH.
Ono to v těch letech šlo docela rychle. Moje první PC byla v roce 1995 486DX2 80 MHz a 4 MB RAM, ale později jsem to doplnil na 16 MB RAM a už koncem roku 1998 to vyměnil za K6-2 300 MHz a 64 MB RAM.
27. 4. 2025, 19:15 editováno autorem komentáře
-
Já nerozporuji 16 MB RAM za 50 000 Kč. Já rozporuji počítač s procesorem 486DX4/100 a s 16MB RAM v roce 1994 jen za 50 000Kč. V té tobě stálo 1 MB RAM lehce nad 1000 Kč (cca 1100 Kč), takže jen ta RAM by stála 17-18 000 Kč a to je ještě otázka zda větší moduly nebyly dražší.
A pak je otázka k čemu RAM 16 MB v roce 1994, tedy v době DOSu a Windows 3.11. V době kdy drtivá většina PC měla 4 MB RAM a ty lepší 8 MB RAM.
Tady jeden popis ze září 1994 někoho jiného:
https://www.high-voltage.cz/2013/vzpominka-na-minule-nakup-pc-escom-486-rok-1994/case Minitover ESCOM Primo, CPU AMD 486DX/40Mhz, 4MB RAM, 260MB Harddisk, nějaká VGA grafika .. 31488,- Kč
klávesnice ESCOM (+861,- Kč)
myš ESCOM Pro (+366,- Kč)
barevný monitor 14" SVGA Hyuindai LR (+8607,- Kč)
CELKEM .. 41.322,- Kč včetně DPH (v té době 23% DPH :-)28. 4. 2025, 07:08 editováno autorem komentáře
-
A pak je otázka k čemu RAM 16 MB v roce 1994, tedy v době DOSu a Windows 3.11. V době kdy drtivá většina PC měla 4 MB RAM a ty lepší 8 MB RAM.
DOS 6.22 měl smartdrv, tedy IO cache v RAM, kam se ukládala data čtená z disku. Dneska je to naprosto běžné, ale tehdy to byla novinka verze 6. Proto jsem měl co nejvíce pamětí, v config.sys nebo boot.bat nastavený smartdrv na cca 12MB paměti, protože pro tehdejší DOOM II mi ty 4MB RAM stačily a hrál jsem na VGA 320x200.
IO Cache se hodí dodnes, proto mám 64GB RAM a maximální využití programy (Hlavně teda Blender) je cca 32GB RAM. Dalších 32GB dat je v IO cache Windows nebo Linuxu.
Takže celý život mám 2x až 3x více RAM, než potřebují programy, které používám a začalo to právě v roce 1996 na mé domácí 486.
28. 4. 2025, 07:52 editováno autorem komentáře
-
Já pamatuju, že jsme měli doma někdy mezi lety 1993-94 nějakou 386, nejspíš to byla SX. Běžné to nebylo, byl jsem ve třídě jediný. Nevím jak jsme k ni přišli, asi tomu pomohlo to, že v rodině jsme měli několik lidí pracujících "v oboru". Až později mezi léty 1994-96 jsme se dostali k 486dx2, ale v té době už kolem mě měli minimálně další čtyři spolužáci doma Pentia, ale to byly většinou děti podnikatelů, nebo někoho, kdo dělal třeba v PVT. Na 486dx4-100 jsem se mohl dívat leda do časopisů. Paradoxně jsem ji pak koupil i s deskou za cca 100Kč v bazaru někdy mezi lety 2002-2003. Ale v té době už jsem to měl jen jako "retro" projekt, a už ani nevím, co jsem s tím pak udělal, asi to později všechno vyhodil.
-
U nás úplně všechno. Mámina rodina, po vyvraždění poloviny rodiny v koncentráku (německá národnost a křesťanské a židovské původy) ještě v padesátých letech přišla o pole a kus lesa, protože JZD.
Rodina mého táty taky po vyhlazení za II sv války děda se našel v komunistické straně, RSDr. v Moskvě a budoval komunismus až do 1968. Druhý děda z mámini strany dělník v Sigma Lutín (sigma je firma zabavená komunisty rodině Sigmundů). Kompletně dělnická rodina, po válce vše vzali komunisti a to i mému dědovi, který se jako mladý po válce a bez svých rodičů prostě našel na vysoké v Moskvě. Po roce 1989 si nechal oficiálně zrušit titul doktora a do své smrti v roce 2005 jej nikdy ani nevyslovil. Takže on přišel o všechno podruhé v roce 1989. Zklamání v 1968 a potom v 1989.
Takže si oprav názor. ;-)
-
V roce 1994 jsem si na brigádě vydělal a koupil 486SX jako student 4. ročníku střední školy. Byla to ta verze s procesorem napájeným rovnou na desce. Když jsem ji přinesl do školy a nejhezčí spolužačka se k ní hnala se slovy "Jéé, ukaž co to máš", tak jsem pochopitelně uhnul, aby mi to neodpálila. Priorita "blondýna vs 486" byla jasná.
27. 4. 2025, 18:50 editováno autorem komentáře
-
Nechci Vám vyvracet vzpomínky, ale dovolím si přidat své:
Patřil jsem do rodiny se špatným původem, po tátově linii to byl všude samý intelektuál, a já měl škraloupy v kádrových materiálech už od školky. (Ano, komunisti byli důkladní.) Pokud jde o hmotné zabezpečení, patřili jsme spíše k té chudší část, dokonce jsme neměli ani televizi (natož barevnou!). Přesto jsem se dostal na VŠ, byť na Slovensko, v podstatě krátce předsametovou revolucí
.
Můj první počítač byla PP-06, koupená přímo ze železáren v Považskej Bystrici, v létě 1990. Do třetího ročníku jsem nastupoval jako první s vlasním počítačem. O rok a kousek později jsem upgradoval na AT-čko 286. Základní deska s procesorem byla použitá, zakoupená z vyřazeného školního stroje. Od movitějšího kamaráda jsem zakoupil 40 MB IDE disk, později na inzerát 85 MB.
A v posledním ročníku se mi podařilo za peníze z brigád - a hlavně za peníze od spolužáků, kterým jsem programoval zápočtové úlohy a zpracovával laboratorní cvičení ;-) - pořídit si stroj s CPU 80386DX, později dovybavený i koprocesorem 80387. Tím jsem se vyšvihl v žebříčku soukromých strojů v našem ročníku na solidní průměr. ;oD
Mí schopnější, podnikavější spolužáci si byli schopni pořídit 486-ku, opět za peníze z brigád, případně zanaprogramování účetnictví
čiskladu
pro začínající soukromníky. To byly tenkrát žádané aplikace.
Takže v roce 1993 , kdy jsem končil, měli 80486-ky mnohem spíše drzí programátoři, než dítka podnikatelů (tahle kategorie se teprve začínala objevovat) či synáčkové ex-komunistických kádrů (kteří měli mnohem spíš zahraniční auto, než počítač). -
RRŠ 20:12
Zlato, ty nemáš ani ponětí co to znamenalo mít škraloup. Ty jsi jenom šmudla co si to sám sobě vsugerovává že ano. Jsou(byli) tu lidi "se škraloupem", kterým po ZŠ nebylo umožněno jít na gympl, střední a též i na učnák. To znamená že po 9letce(v 15letech) v 60,70tých byli zařazeni do pracovního procesu pomocných dělnických profesí. Pro tyto lidi bylo dostat se i k "blbé" maturitě absolutně nemožné. Na VŠ se nedostávali ti lidé a jejich rodinní příslušníci "kteří chcali pro větru" či byli propojeni prvorepublikovou společností. A to se týká i "novodobého svatého" Palacha kdyby jeho rodina "chcala proti větru" a ta "nechcala".Tak si ty pohádky nech pro někoho jiného.
-
Na VŠ se nedostávali ti lidé a jejich rodinní příslušníci "kteří chcali pro větru" či byli propojeni prvorepublikovou společností.
Tohle hodně záleží na konkrétním období a konkrétní situaci. Takže ve druhé polovině 80. let už bylo možné i to, aby studoval VŠ např. i Marek Benda, syn předního chartisty Václava Bendy.
-
Ke konci (v 80. létech) to tak strašné nebylo. Dostat se na gympl znamenalo posbírat navíc body za olympiády, přesto jsem se do na vysněnou specializaci nedostal a skončil ve třídě se zaměřením na chemii. A u té VŠ mne, mimo jiné, zachránilo, že existovala "Vysoká škola lesnická a dřevařská" ve Zvolenu - a odvaha třídní učitelky, která zakončila posudek kouzelnou větou:
Přesto studium na vysoké škole doporučuji.
.
Navíc i ta komunistická kádrovací mašinerie měla své limity a mírný chaos, takže mohlo snadno dojít k záměně mezi rodinou a prvorepublikové společnosti a komunisty oslavovaným hrdinou stejného příjmení - byť do rodiny nepatří. Inu, některá příjmení jsou tu častější... Moje osobní kádrové materiály začínalyznevažováním soudruha Lenina
(školka) arecitací závadných umělců
(zápis do první třídy).
Čili: žádní disidenti jsme nebyli, ale k dosažení stejné mety jsme se museli mnohem víc snažit. A někdy to nestačilo... -
Moje osobní kádrové materiály začínaly znevažováním soudruha Lenina (školka) a recitací závadných umělců (zápis do první třídy).
Hehehe, já měl v první třídě po odkladu, protože ve školce zjistili, že mě ostatní děti nezajímají, jednu velkou dvojku (rok 1987), potom jen samé trojky a čtyřky, protože jsem učitelkám dále říkal jako jediný ze třídy (zcela vědomě a schválně) Soudružko učitelko Nováková. Ti to tak nesnášely, že jsem dostal důtku ředitele školy, potom dvojku z chování a potom trojku a podmínečné vyloučení.
Na střední škole (elektrotechnická průmyslovka), kde učili bývalí zaměstnanci Tesla Rožnov bez pedagogického minima jsem měl vyznamenání ve druhém ročníku a maturitu z vyznamenáním. Takže základka: roste pro kriminál, střední, ano rozumí výrobě křemíkových transistorů a umí je spočítat i změřit. VŠ červený diplom z Fyziky se samými jedničkami.
Takže hodnocení od kohokoliv ukazuje pouze na kompetence hodnotitele.
-
bez pedagogického minima
Protože tohle jen věci zhorší pro nadané studenty, ten člověk nám to vykládal tak jak to skutečně dělal a navrhoval a né tak, jak se to má učit! To platí dodnes. Nejlepší učitelé jsou ti, kteří nevědí jak učit a prostě jen předají svou dokonalou dokumentaci třeba v ústní podobě a s historkami, jak ji tvořil a kolik se toho nepovedlo. Pedagogické minimum patří na speciální školy pro žáky s odborně diagnostikovanými poruchami!
-
Jinak: znal jsem se samozřejmě i s takovými, kteří se nedostali, po kterých ten režim šlapal. Tohle rozhodně nemíním znevažovat!
Ale dneska, o třicet let později, mi přijde hloupé se předhánět, kdo měl tatínka v Jáchymově, komu sebrali pole, kdo se nemohl dostat ani na slušný učňák, a pod. Případně kdo měl tatínka v které patře výborů Strany, kdo donášel na sousedy...28. 4. 2025, 20:33 editováno autorem komentáře
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatel
Ale jo, dalo se proklouznout, i když to někdy bylo těžší. Kamarád byl vnukem docela významného prvorepublikového stavitele a soudruzi se mstili až za hrob, takže kluk nesměl na střední, šel do učení na zedníka - a protože nebyl blbej, podnik ho poslal na večerní průmyslovku. Ovšem přihlášku na VŠ (stavárna) mu soudruzi zařízli, tak šel na dva roky na vojnu a přihlášku podal z vojny (někde u Michalovců, tam na něj nedohlídli) a VŠ úspěšně udělal. To je ale řeč o maturitě kolem roku 79, v 50. letech byl režim jiný samec a bylo to mnohem těžší.
Taky záleželo na škole, na techniku byli soudruzi benevolentnější (náboženské zatížení mu nebrání ve studiu na škole technického směru).
Na medicínu byli mnohem důslednější, a třeba práva naprosto bez šance.28. 4. 2025, 20:35 editováno autorem komentáře
-
Táta jako veterinář byl "nucen" podnikal od samého začátku. Státní veterinární služba byla zrušena k 30.6.1991 a všichni praktičtí veterináři byli propuštěni. Stát si ponechal pouze inspektoráty (epidemiologa a veterinárně - hygienický dozor na jatkách a v dalších potravinářských provozech). Ostatní veterináři začali od 1.7. 1991 pracovat na soukromo - podnikat. A bylo třeba nějak účtovat.
Táta byl jedním z prvních klientů Martina Cíglera (dnes Seyfor), který mu první účetní program Money předváděl u sebe doma. Seděli v ložnici na manželské posteli a PC byl na složeném šicím stroji. (Tehdy se pro software používalo krásné slovo "program".)
Táta od něj koupil Money i s počítačem někdy zjara 1992. PC bylo značky AUVA, CPU 286, HDD 40MB, černobílý monitor a jehličkovou tiskárnu Epson LX400. Tehdy byly standardem 5.25 FDD a táta si připlatil si za 3.5 FDD. Tento komplet tehdy stál 44.000,- Kčs. Někde mám schovanou kopii faktury.
Pak nastal malý kolotoč večerních telefonátů s Cíglerem, kdy občas něco nefungovalo jak mělo, táta měl hromadu konstruktivních připomínek apod. Stali se z nich kamarádi a myslím, že jsou kamarádi dodnes, byť už se dlouho neviděli.
-
Teoreticky si dovedu představit, že tu 486 mohl mít...
Já končil VŠ (1993) s 386-kou, a rozhodně jsem nebyl mezi těmi zazobanými studenty - spíš naopak. Poskládané to bylo ze spousty dílů z druhé ruky, jediné, co jsem kupoval nové, byla grafická karta Paradise VGA 1024.
Kolem mne se ty 486-ky už začínaly objevovat. Byť opravu u těch bohatších - ale zdaleka ne vždy ustarých struktur
. -
"286tku" nebo "386tku" (teď nevím) s barevným monitorem jsme měli doma na stole v roce 1989. A to nikoliv proto, že bychom byli "ve vatě" nebo měli nedejbože bolševický původ, ale proto, že můj otec pracoval v Agrodatu. Nebyla naše a táta na ní vyvíjel. Takže fakt netuším, co to o jakém "původu" plácáte.
26. 4. 2025, 15:48 editováno autorem komentáře
-
Já na počátku roku 1994 nastupoval do práce, kde byly DELLy 386 SX a DX pro běžnou práci, servery (Novell) byly už 485-ky. Dělal jsem si legraci, že mám doma silnější stroj (486 DX2/66), než v práci server, ale to jsem pořizoval až někdy před koncem roku.
Jedním z mých prvních pracovních úkolů byl upgrade na Windows 3.11; doma jsem měl Windows 3.1 už dlouho. Trvalo ještě pár let, než jsem se dobral k Linuxu...
Takže jsem vlastně nikdy Linux na 486-ce neprovozoval. -
Docela by mě zajímala statistika, kolik takových strojů běží s linuxem. V různých embedded řešeních bývaly spíš 386, a jestli se tam dávalo i 486/pentium1 netuším, ale odhaduji, že to většinou stejně všechno běželo na DOSu, nebo něčem jiném, než linux, vhledem k tomu, že v době kdy se tyhle CPU ve velkém používaly, tak byl linux jen nápad jednoho studenta na finské univerzitě;)
Mimochodem, třeba podle debian popconu - https://popcon.debian.org/ , je celá i386 architektura na sestupu (a to debian podporuje min. i686), a do pěti let odhaduji, že ji předběhne arm64.
-
Já to psal jsem pro zajímavost a ne proto, že tam běží Linux na aktuálním kernelu. Najděte si tu přednášku. FEL je fakulta elektrotechniky a nikoliv SW a on tam řeší nutnost běhu těch desek za extrémních podmínek, tyhle desky musí spolehlivě běžet snad až do 200°C apod. Ta 486 je tam právě proto, že na to stačí, že se dá vyrábět mnohem větším procesem než aktuálních 4nm apod. 160um proces 486 je pro průmysl mnohem spolehlivější a ten SW je tam vyladěn už nějakých 20 let (ale v čem to programují to opravdu nevím a v té přednášce to možná ani není).
Zkusím najít odkaz na video.
ČLÁNKY DO MAILU