Názory k článku
Nejpoužívanější operační systém světa MINIX de facto skončil
-
"blbost, X je lepší" je excelentní argumentace :-) bravo
Co jsou "nove projekty"? MIT má smysl u projektů, kde zdroják "nejde" zavřít, např. JS knihovny, ale vydávat pod tím firmware? Neudržitelný pokud to za sebou nemá silnou firmu, které je to jedno. Když jako jednotlivec nebo sdružení vydáte firmware/kernel pod MIT, tak vám ho seberou a převálcujou vás.
-
>MIT má smysl u projektů, kde zdroják "nejde" zavřít, např. JS knihovny, ale
>vydávat pod tím firmwareTrvá a to dlho a ešte bnude trvať, ale jedna taká cesta pre firmware tu je
AMD To Support Coreboot On All Upcoming Processors
on Monday May 09, 2011 @08:10AM
"AMD has just announced that they will be supporting Coreboot (previously LinuxBIOS) on all upcoming processors."
https://hardware.slashdot.org/story/11/05/09/1115235/AMD-To-Support-Coreboot-On-All-Upcoming-ProcessorsAMD To Support Coreboot On All Future CPUs
on 9 May 2011
https://www.phoronix.com/news/OTQyMQAMD Preparing "openSIL" For Open-Source Silicon Initialization With Coreboot
on 3 March 2023
For the OCP Regional Summit in prague, there is a new entry added with a title of OSF on AMD – Enabled by openSIL (yes, folks, OSF as in "Open-Source Firmware").
https://www.phoronix.com/news/AMD-openSIL-Open-SourceAMD openSIL Detailed For Advancing Open-Source System Firmware
on 14 April 2023
AMD openSIL is a set of three statically linked libraries – xSIM (x86 Silicon Initialization Libraries), xPRF (x86 Platform Reference Library) & xUSL (x86 Utilities & Services Library), that can be statically linked to any host firmware during compile/link time.
https://www.phoronix.com/news/AMD-openSIL-DetailedAMD openSIL Will Eventually Replace AGESA, Supporting Both Client & Server CPUs
on 5 May 2023With AMD openSIL not expected to be production ready until around 2026, this puts it roughly inline for an AMD Zen 6 or Zen 7 introduction. The proof of concept code for AMD Genoa is expected to come soon
https://www.phoronix.com/news/AMD-openSIL-Replace-AGESAWatch: AMD openSIL For How AMD Is Working On Open-Source Firmware
3 May 2023
https://www.phoronix.com/news/AMD-openSIL-PresentationAMD openSIL Planned to Replace AGESA Firmware in Client and Server in 2026
May 5, 2023
https://www.anandtech.com/show/18853/amd-opensil-planned-to-replace-agesa-firmware-in-client-and-server-in-2026 -
Tam kde je teď linux je jen a jen zásluha komunity.. až posledních 5 let si můžem troufnout říct investují komerční subjekty, který chtějí buď prosadit v linuxu (MrkvoSoft), nebo chtěj používat linuxový svět (dnes ve velkém se to propaguje v CNC strojích s tím, že třeba za 10 let je možnost aplikaci znovu zprovoznit na jiném HW atd.)
Pamatuju si projekt WineHQ při startu... nebýt těch nervů a hlavně investice času do toho projektu dev teamu..... tak dnes z toho není několikamilionový projekt, který s vývojem zrychluje a posouvá hranice dál a dál a šlape to na paty konkurenci... (anoo lidi co prosazují WMware, že je to top... ovšem mě nesvědčí jejich celý cloud system...)
-
Linux vďačí za svoj úspech (skoro) od začiatku aj komerčným subjektom.
V polovici 90tych rokov sa firmy ako IBM, Sun Microsystems a Oracle spojili v koalicii proti Wintelu (MS, Intel, Compaq). Tym pojitkom mali byť Java + Unix. Okolo roku 1997 - 1998 začal ale Unixy vytláčať Linux. Spočiatku Linux zaujal hlavne cenou. K rozvoju linuxu a jeho ekosystému prispeli napr. RedHat, Trolltech, Sun, a aj rozne mensie firmicky ktore zial neboli komercne uspesne (MandrakeSoft, SuSe, Caldera). Bez komercnych spolocnosti, ktore robili linuxu obrovsku reklamu a snahy porazit MS by bol linux len hobby projekt pre par nadšencov.
-
Jak jsem psal, pokud je to interní modifikace v rámci firmy, to vám povoluje snad každá OSS licence (resp. licence, která to nepovoluje, není považována za open-source licenci). Pokud jde o to postavit nad modifikovanou verzí veřejnou službu, to už některé licence zakazují (pokud změny nezveřejníte) – např. AGPL nebo SSPL.
-
Jj, hodně lidí si myslí, že GPL znamená, že zdrojáky musí být veřejné, ale ona jen říká, že ke zdrojákům musí mít přístup uživatelé daného softwaru. Pokud si dělám něco pro sebe a kolegy, nic zveřejňovat nemusím a je to zcela v souladu s GPL.
Stejně tak u zakázkového softwaru to můžu dělat pod GPL, zdrojáky předám jen konkrétnímu zákazníkovi, který si za to zaplatil a bude to používat, a zdrojáky zůstávají de facto neveřejné. -
Navyse tu na roote odbornici na licencie ich ani len necitali, na co som prisiel, ked som s nimi potreboval radu a radili mi protipravne chovanie.
Ono v konecnom dosledku pri liecnciach typu GPL tie vase zdrojaky a upravy a niekedy aj ine casti vasho softveru proste musite zverejnit, ak ho pouzijete ako firma, ktora poskytuje nejaky slozby alebo softver.
-
Ono v konecnom dosledku pri liecnciach typu GPL tie vase zdrojaky a upravy a niekedy aj ine casti vasho softveru proste musite zverejnit, ak ho pouzijete ako firma, ktora poskytuje nejaky slozby alebo softver.
GPL vyžaduje zpřístupnění zdrojových kódů uživatelům. Nemusí se zveřejňovat (ale zveřejnění tak, aby je uživatel našel, je považováno za zpřístupnění). A uživatelem je ten, kdo aplikaci přímo spouští na svém hardwaru. Tj. pokud software někde běží a uživatel k němu přistupuje po síti (např. přes HTTPS volá server), není uživatelem ve smyslu GPL (a práva). Právě proto vznikla licence AGPL, která úpravy zdrojového kódu podmiňuje tím, že k těmto úpravám budou mít přístup i uživatelé používající aplikaci po síti.Takže pokud firma poskytuje služby, nedistribuuje aplikaci a GPL po ní nevyžaduje zpřístupnění zdrojových kódů. Pokud poskytuje software, tj. vezme upravený GPL software a distribuuje ho dál, tj. přímo kopii toho softwaru zpřístupní jiným lidem či firmám, musí těmto třetím stranám zpřístupnit i zdrojové kódy.Na tom by ale nemělo být nic překvapivého, to je podstata GPL.
-
já vím. To tedy jako počítáme celkový počet CPU od generace X do generace Y (tedy třeba od Pentia 4 výš)? I když tři čtvrtiny těch čipů už jsou na smetišti?
No ale mě šlo o něco jiného, jak se k tomu žebříčku došlo. Protože třeba QNX je používán fakt hodně (už někdy od 8086 a StrongARMu, pokud bychom to takto chtěli počítat :-), ale v IT se o tom moc neví, to je spíš věc embedded/automotive atd.
-
Satrapa zkoušel Linux od roku 1992 (IIRC), já od roku 1993. Ostré použití spolužák Randus, který na tom provozoval BBS Liane (1994) a já PHP/FI (1994, předchůdce PHP) a pro přístup z LAN do Internetu na vytáčené lince. Už od začátku to bylo překvapivě funkční :-) Na "chybovost" si nevzpomínám, prostě to chodilo.
-
Máte pravdu, nejdříve to byla spíš hračka (resp. možnost mít Unix doma na stole, ne jen v laboratoři). Mail byl pouze lokální (funkční jsme měli na Sun Solaris). A nejdřív byl Gopher. Webový server s CGI skripty, co se psaly v jazyce C, přišly až později.
Ale pro zajištění vytáčeného připojení pro celou třídu jsme Linux používali podle mne už v roce 1994.
1. 6. 2023, 11:20 editováno autorem komentáře
-
Do kernelu 2.0 byl linux dost hracka, od 2.0 uz byl multiplatformni a zacalo to fungovat, 2.2 byl lepsi, 2.4 uz byl lepsi nez vetsina starych Unixu, nezvladal takovou zatez jako Free/NET-BSD, ale uz treba umel iptables a sNAT/dNAT, dokonce zacal diky qlogic modulu podporovat mulipath na FC - ted nevim zda uz tam byl XFS - de fakto 1. slusny FS s podporou journalingu a ACL
Pak prisel 2.6 - ktery jiz porazel BSD i mnozstvi spojeni a bezicich procesu a srovnal krok s AIXem a Solarism - castecne i s Digital TRU64 - ktery je ale z marzu a umel veci, ktere Linux kopiroval, imho pro Linux byl TRU64 de fakto predloha, nebot je nejpokrokovejsi ze vsech Unixu - muj vlastne 1. UNIX, na kterem jsem delal, predtim to byl 16bit PDP/11
Vzpominam jak jsme si hrali s Linuxem jeste v kernelu pred 1 a s radou 1 - byla to spise sranda a rikali jsme si WOW - super, mame unix na x86 - on SCO Unix byl celkme sh*** - a kdyz jim ujel vlak, tak regulerne vykradli linux kernel 2.0 ;-)
To byla doba, kdy bylo dobre mit kvalitni HW, terba na x86 PC od Digital to jelo, oni nam k Alpha-DEC davali 486 s OS/2 jako terminaly - vyslo to levnejsi - pak jsme zkouseli linux i na starych alphach - tam jel OK, SUN jsme meli jen jeden a tam jel SW pro Solaris - takze se tam s nicim nehralo ;-) Kazdopadne kdyz uz byl RedHat 4.x - ne enterprise, z roku 1996 - tak ten uz jel celkem dobre a funknce, nalsedne jsme zacal poizivat Linux i jako desktop, s IceWM a kde bylo kupa RAM jsme casem dal KDE v1 - coz bylo revolucni rozhrani, ktere porazelo i MacOS, a Windows - tezko ricst zda OS/2 Warp - ale asi taky, myslim ze jeste KDE-2 nebyla ultra zrava a od 3 to bylo eeeehmmm - pak to sparvili, ale to uz jsme byl na XFCE
Kazdopadne linuxy jsme v te dobe jsko student VS dodval do firem, klasika email s antivir anstispam - pop3/imap, web server, samba server - nekde chteli SFTP/SCP nebo klasicke FTP, delali jsme DMZ a routery s FW i v ramci firmy - a hele bezelo to dobre, v te dobe NT padaly jak hrusky na podzim a staly na licencich nasobky toho, co jsem stal ja ....
Sranda byla, kdyz jsme nekde neco nainstaloval a to tam jeste byla LIBC - ne glibc - a nakonec to bylo tak super bezpecne, nebot uz zadny hacking SW neco tak stareho nepodporval ;-)) - bylo to bez udrzby a serverovna byla v jedne technicke sachte - pak to neumeli najit a pri stejhovani to vyhodili do vzduchu - mezitim nova firma premigrovala data, meli i funkcni zalohy do kanclu v jine budove ;-) - takze to jelo i celkem bezudrzbove
-
Vida, prý hračka. Přesto jsme Linux už v 1994 používali na (vyřazených) PC pro zajištění připojení k Internetu + nutné služby (+ automatický dial-up).
Časově se to dá zařadit přesně, protože jsem si nová jádra rutinně kompiloval (přes noc a vstával jsem, abych to zkontroloval a případně pustil do rána ještě jednou) - blížilo se vydání jádra verze 1.0 (březen 1994). Kvůli němu jsem dělal "velkou reinstalaci" Slackware. A pak vzápětí znovu, protože jádro 1.1 mělo ipfirewall (10/1994), což bylo must-have (tcp_wrapper sice stačil, ale kdo by to nechtěl vyzkoušet). V roce 1995 už to bylo pokročilé řešení (Red Hat Linux 2.0 s RPM a závislosti, snadné aktualizace), které umělo "všechno". Satrapa vydal 1996 knížku o WWW a to byl Linux už "všude a profesionálně" zajišťoval běh webových serverů.
-
VladkiStříbrný podporovatel
A jednu dobu to vypadalo docela nadějně. Dokonce bylo i debian-bsd. Měl sem to pro srandu nainstalované ale to bylo dávno.
-
Jestli jste rád používal BeOS, zkuste Haiku - https://www.haiku-os.org/ . 32-bit je binárně kompatibilní s BeOS, 64-bit samozřejmě ne. A klidně stáhněte i nightly, R1/beta4 už je dost dlouho venku...
-
Nevim zda bych nazval spyware zadni vratka od CIA/NSA v CPU, jako ze neco pouzivam, vlastne bych to rad znicil a v CPU vubec nemel, u AMD je nejeky navod, jak mu prepsat FLASH s OS a tim nepobezi - AMD tam mam ARM CPU a Linux, Intel nejaky x86 s Minixem - zasifrovany flashisk, ktery nejde prepsat - mozna se casem poskodi sam.
Uzivat muzu i linux i kdyz o tom nevim, ale vlastne jej chci, nebo pouzvam dany produkt, urcite je vice ARMu a MIPSu s Linuxem v ruzne spotrebni el. nez Intel CPU.
Ale nazyvat nechtene zadni vraka, tedy neco co vubec ani nechci a bylo mi to vnuceno, aby me mohly USA spehovat za uzivani je dost silne tvrzeni, ze neco pouzivam ;-) - kdyby to slo znicit, tak to znicim ;-)
ČLÁNKY DO MAILU