Vlákno názorů k článku
Německá jaderná elektrárna byla nakažena viry od Zdeno Sekerák - Čekám od Dany Drábové nejaký uklidňujíci projev. Neco...

Jasne jirsaku, a proto se stovky tisic lidi musely na minimalne desitky let vystehovat. Sem zvedav, kam se odstehujou ti, co bydlej kolem nasich jaderek ... nejspis do Nemecka ... protoze jinam neni kam.

Na Ukrajine taky skapalo jen par lidi ... zbytek az casem.

Něco mi říká, že 13-metrová vlna tsunami se v Temelíně asi jen tak nevyskytne :). Navíc ČR nemá k jaderné energii moc alternativ. Ropu ani plyn v podstatě nemáme, uhlí dochází a jeho těžba i spalování ničí krajinu. Zelené sny o větrnících a solárních panelech jsou pěkné, ale jsou to jen sny.

O počtech obětí už psal kolega Jirsák, nevidím důvod to opakovat.

Fakt si myslíte, že ty jaderné elektrárny navrhují úplní idioti? :) Stávající chladící věže jsou projektované na "stoletý vichr" o rychlosti 138 km/h. Nejnovější požadavky MAAE vyžadují odolnost do 218 km/h, což je "desetitisícletý vichr". Při návrhu bezpečnostních opatření se samozřejmě brala v úvahu možnost kolapsu stávajících chladicích věží, a nové ventilátorové věže jsou mimo dosah pádu trosek těch starých. Vyjma toho jsou ty nové věže více než 3.5x předimenzované.
http://www.egpi.cz/download/reseni_nasledku_Pazdera.pdf

Nevím jestli je to 40 metrů, ale zato jsem si všiml že jsou ty ventilátorové věže dost masivní, a k tomu kryté mřížemi.

Nevím jak daleko jsou ty věže od ventilátorů, ani jak daleko mohou padat. Předpokládám že to ale ví SÚJB, protože ČEZ k tomu musel vypracovat hromadu studií. Navíc jsou chladicí věže i ventilátory předimenzované, takže ztráta části chladicí kapacity neznamená nutně problém.

Já teda na té fotce vidím kryté ventilátory, a mezerou mezi nimi čtyři chladící věže, podle velikosti vzdálené aspoň dva kilometry. Ale i kdyby stály těsně vedle, podívej se jaký mají tvar! Dost mi to připomíná hráz přehrady. Mimochodem, víš jak chladící věž funguje a co je uvnitř?

Pokud by teda opravdu zavál vítr tak silný, aby dokázal tu betonovou skořepinu poškodit, tak nejpravděpodobněji dojde k zborcení na návětrné straně, odkud to spadne dovnitř, na sprchy. Kdyby se odlomil kus na opačné straně, sesune se po boční stěně dolů. A v úplně nejnepravděpo­dobnějším případě, kdyby ten vítr podtrhl pilíře (což by si vyžádalo pěkných pár metráků trhaviny) a došlo ke kolapsu celé věže, tak se to prostě sesype celé do sebe, vítr nevítr. To nejsou vylevněná newyorská Dvojčata s rozviklanou a zkorodovanou ocelovou konstrukcí, tohle je monoblok litý na jeden zátah, podobně jako předválečné pohraniční pevnosti...

1) To mi došlo, také je možné že jsou to úplně jiné ventilátory. Ty co jsi označil na mapě jsem viděl, takhle zhora si nejsem jistý že jsou stejné. Na té mapě zase nerozeznám ty sítě, ale řekl bych že ty tam jsou spíš na ochranu proti idiotským greenpeacákům a aktivistickým smažkám.
2) Ona ta skořápka zase tak tenká není, přesně to fakt nevím, ale hádám že nějaká ta stovka tun betonu v ní bude, možná i tisícovka. Takže kdyby foukal tak silný vítr že by tohle dokázal dát do pohybu a strhnout, pochybuji že by kolem v té chvíli stálo ještě něco jiného než reaktorová hala, protože všechny ostatní stavby už by dávno odletěly pryč, včetně těch ventilátorů :-D

V tu chvíli pořád ještě zbývá možnost pustit vodu z přehrady přímo do výměníků*, i bez chladících věží a těch ventilátorů to dokáže dochladit reaktor jenom čistě s gravitačním pohonem. Potrubí je pod zemí, to vítr nepoškodí. Leda že by přišel současně s hodně velkým zemětřesením, a pro jistoru i blízkým jaderným výbuchem a dopadem asteroidu, potom by ta elektrárna už mohla mít vážnější problém, vedoucí třeba až k roztavení jádra reaktoru ;-)
Ale na to v Jaslovských Bohunicích nepotřebovali žádnou přírodní katastrofu, stačilo z palivových článků nevytahat pytlíky se Silikagelem a šoupnout je do reaktoru ucpané. Takže ho odepsali, ale tím to skončilo, žádná katastrofa se nekonala. I pro takovýhle případ je eletrárna několikanásobně zajištěná.

* Ohledně té vody, byl by to velký průšvih a dlouhodobá odstávka, protože tady obíhá velmi důkladně destilovaná voda, a v primárním okruhu dokonce "demineralizovaná", proti které je laboratorní destilka smradlavé bláto ze stoky. Pustit do sekundáru normální vodu by znamenalo čištění a možná i výměnu velké části potrubí a zařízení. Ale to je opravdu katastrofický scénář, ke kterému těžko někdy dojde, a jak vidíš, i s tímhle se počítá.

Zase jako vzdy zvanis a nevis o cem zejo? Ve Fukusime nebyla problem tsunami. Ta elektrarnu poskodila ale neznicila. Co ji znicilo byla nemoznost ji chladit. A to v CR klidne nastat muze taky. Treba tak, ze nebude kde brat vodu. A ne, cisterny tomu vazne stacit nebudou.

A to že elektrárnu nebylo možné chladit bylo způsobené čím? Vlnou tsunami, která smetla spoustu vybavení včetně záložních generátorů, baterií a rozvoden. Vyjma toho nebylo možné na místo dopravit náhradní generátory, protože byly zničené cesty.

Ve vnitrozemí opravdu nehrozí, že by tsunami smetla důležité systémy elektrárny. Ztráta zdroje vody také nepřipadá v úvahu. Dukovany mají poblíž Dalečickou přehradu, Temelín přehradu Hněvkovice, a obě elektrárny mají veliké zásobníky vody v areálu.

Ve Fukušimě byl problém právě ta tsunami, která přetekla stěny a zaplavila nouzové generátory. Pak už nebylo čím dochladit odstavené reaktory a ty se přehřály až došlo k roztavení jádra. Další průser byly použité články, které svým teplem odpařily vodu v bazénech, kde jsou uložené po vyjmutí z reaktoru. To bylo to co se hasiči pokoušeli zalít vodou.

Naše jaderné elektrárny jsou propojené se sítí vodních elektráren, obě stojí mezi dvěma přehradami, které jsou navržené tak, že dokážou JE dochladit pouze spádem, i v případě že by veškeré ostatní systémy přestaly fungovat. To je další výhoda toho že tahle konstrukce má reaktor uložený pod zemí, na rozdíl od americké věže. Díky tomu totiž může primární okruh pracovat na samooběh, tak jako před sto lety chlazení motorů aut, když ještě neměly vodní čerpadlo. Temelín neznám dost podrobně, ale třeba Dukovany mají na každý reaktor šest primárních okruhů, z nichž každý dokáže reaktor uchladit sám!

Přítomným expertům na jadernou bezpečnost a katastrofické scénáře bych pro začátek doporučil: National report on 'stress tests', NPP Dukovany and NPP Temelin, Czech Republic. Evaluation of safety and safety margins in the light of the accident of the NPP Fukushima. - i když je mi teda divné, že to ještě nemají nastudováno.

Pro shrnutí - ono tedy to "červené tlačítko" poslední záchrany u nás funguje čistě na bázi gravitace, takže to, že pitomec si nosí pro ukrácení nudy na zavirované flashce hry nebo porno, nemá na jeho funkci vliv. :-) Čímž neříkám, že je OK, že se něco takového může stát, protože zavirování přes autorun a spouštění věcí z externích médií lze (i ve Windows) velmi rychle zamezit nativními prostředky v OS.