Vlákno názorů k článku
Německý státní fond investuje téměř 700 tisíc eur do FreeBSD
od Mlocik97 - Vidím že Nemci sú jedny z mála rozumných...
-
DannyStříbrný podporovatelA kteryze narod ma podle vas k tomu "rozumnemu" blizko? :-) Nestydte se, jmenujte.
-
To je otázka na trochu hlubší zamyšlení, ale takhle zpatra mě napadají třeba Poláci. I když netuším, jestli bych je jako obyvatelstvo nazval rozumnými :D. Pointa stejně byla nenazývat rozumnými Němce, ti rozumní opravdu nejsou, jsou jen bohatí (na úkor východu).
K těm Polákům:
Pro dobro celého svého národa usilují o rozumné cíle. Jednak jejich vize je vybudovat technologickou zemi, budují terciální sféru, a né sklady jako u nás. Ale současně si zachovávají samostatnost v zemědělství a podobných oborech. Mocnými kroky nás v té ekonomice dohánějí, a brzy předeženou. A to tam ještě nedávno byli sto let za opicema.Jeho obyvatelé mají v sobě ten správný nacionalismus, s tím souvisí souhlas s rozvojem armády a pozitivní postoj k tomu, jít bránit svou zemi.
Ale také mají své nerozumné výstřelky, jako postoj k potratům, médiím nebo soudnictví. Ale to už myslím, že zas volbami potočili kormidlem, ne?
-
V Polsku vidím jako problém takové ty klerofašistické tendence, které kapaly až stříkaly ze strany PiS. Ono se může zdát, že to minulé volby zvrátily. Jenže vzhledem k tomu, že značné procento populace s tím klerofašismem souzní, se to může po dalších volbách zase obrátit.
Češi mají problém v tom, že podědili po Rakousku-Uhersku byrokracii, kterou od té doby úspěšně rozvíjejí. Potřebujeme tu špičkové firmy, které mají vysokou přidanou hodnotu. Jenže když budete v ČR stavět řekněme technologický park, tak budete 10 let řešit jen stavební řízení. V jeho okolí nebude dálnice, protože Češi sice chtěli dostavět dálniční síť v roce 2005, ale nestihnou to prý ani do roku 2050. Když bude mít stavba problém s dodavatelem, soud to bude řešit klidně přes 10 let, možná třeba 15 let, protože Češi mají rekordně pomalé soudy. Pokud se to nakonec dostaví, tak bude problém najít lidi, protože Češi nepodporují dostatečně technické školství, a ta přehršel psychologů, bohemistů a genderových specialistů je pro tyhle účely (a pro většinu dalších účelů) na nic. Když se povede najít lidi, tak zjistíte že neumí anglicky a nedomluví se z kolegy ze zbytku světa. Navíc nefunguje spolupráce mezi soukromými firmami a univerzitami, což je věc, která v řadě zemí vyrábí spoustu úspěšných firem. Pak tu máme obrovskou spoustu byrokracie, vysoké a nepřehledné daně, zašmodrchané zákony ve kterých je velký problém se vyznat, a nesmírně pomalé soudy které dovedou také rozhodovat v jedné věci klidně pokaždé úplně jinak. Divíte se, když investor radši zamíří do jiné země?
-
Kamarádíčkování s Ruskem? Takhle bych to tedy asi neoznačil ani tehdy. Kromě toho by bylo vhodné podotknout, že polská krajina je oproti té české pro výstavbu jakýchkoliv liniových staveb asi tak desetkrát vhodnější. Problémem ČR je, že dotazce z EU rozházela za nesmysly. Ale to je v tomhle ohledu tak asi vše.
-
BuldrZlatý podporovatelNěmci mají do rozumných hodně daleko. Dokážou podporovat výzkum, vzdělání a současně si zlikvidují školství. Dokážou zakázat kamerové systémy s rozpoznáváním obličejů a AI, stejně jako zakázat kapesní nožíky. Podporují
otevřené standardy, open source, ale dokážou si zlikvidovat Bundeswehr. Dokážou mezinárodně spolupracovat a rovnou to sabotovat (např.: Eurotank). Od extrémů do extrémů a Německo jako takové je velmi nepředvídatelné. Korupce je v Německu také, i bez těch co lobují za Putina.Ne neměl, určitá otevřenost ano, ale ne aby každý mamlas nakupoval, vyřvával a sabotoval, protože přesně tak by to dopadlo. A že jich jejich levicové školství vyprodukovalo.
-
Zrovna zakazování nožů - zvlášť, pokud by to byly
s čepelí delší než 6 cm
- mi přijde jako totální úlet.
Doma mám jen jeden nůž kratší: na krájení zeleniny. Všechny ostatní jsou delší, některé podstatně - včetně mé oblíbené kapesní kudličky Mikov (6.2 cm). Nemluvě o steakových nožích (cca 10 cm), které mi dnes přinesli v restauraci s biftekem.
A lumpům by beztak nic nebránilo použít skalpel, který je sice hodně krátký, ale na řezání a zapichování velmi efektivní.
Tohle je totiž přesně takové opatření, které se snadno prosadí (zkuste být proti, když poslední případ smrtelného pobodání je tak starý, že u oběti ještě nenastal rigor mortis), je neúčinné, a přinese rozsáhlé vedlejší škody. -
BuldrZlatý podporovatel
Mně to přijde jako ubohost, ale to takový sluníčkový městský nepochopí. S každou procházkou se psem mám u sebe nůž, zcela automaticky a svět div se, nikoho s tím nebodám, natož abych použil kostní pilku. Bavoráci nosí nože dlouhé staletí a kolik lidí že to ubodali při běsnění ve městě? Stejná hovadina jako povolit zbraně a zakazovat munici. Ne všichni věříme v tu lásku, sluníčko a světový mír.
Problémem nejsou nože a zbraně, problémem je ten odpad, který si tam natahali a nevědí co s tím. Kolonizace množením, ve které původní obyvatele přejedou, takže buďto se nechají sjednotit pod jedním bohem a začnou dělat sklapovačky na koberci, nebo jim konečně rupnou saze a krvavě to vymlátí pryč. Němci mají dva názory, jeden veřejný a jeden soukromí, který zase tolik nevětrají.
P.S.: A ano, už jsem s tím nožem musel dát záraz u spárkaté. Počítá se to?
28. 8. 2024, 19:28 editováno autorem komentáře
-
Také to mohl být
názor (komu, čemu) Sluníčkovi
, tedy jemu určený. ;o)
Nicméně: to, co napsal Buldr, neodpovídá (mé) představě osluníčkovém názoru
: žádnévítačství
, (nekritický?) obdiv k cizím kulturám, místy cítím spíš xenofobii se špětkou nenávisti.
Jest-li tohlesluníčkový názor
, pak nevím, jak charakterisovat ty opravdu umírněné, až obdivné projevy některých levicových intelektuálů. -
Mě to připadá jako dost nesmysl. Ti imigranti v Německu a dalších zemích pracují (. Většinou dělají těžké práce za relativně malé peníze. Koukněte se kdo tam řídí taxíky, sedí na kasách v supermarketech, v továrnách namačkává těsnění a kabelové svazky do rámů, staví domy, opravuje auta, stará se o staré a nemocné, umývá nádobí v restauracích atd. Imigranti, imigranti a zase imigranti. Pokud pracujete v IT, tak v Německu ve firmě dost možná můžete mít kolegy z Německa, Británie, Francie, Polska, ČR, Pákistánu, Indie, Izraele, Palestiny, Bulharska atd., a všichni spolu prostě budou normálně spolupracovat. Každý vám řekne, že jestli - a případně k čemu - se někdo doma modlí je čistě jeho soukromá věc, stejně jako jestli jí vepřové, mléko, maso, nebo cokoliv jiného.
Podobně scestná je i ta myšlenka, že lidé v daném státu musí mít jednu víru, jednu barvu pokožky a pocházet z jednoho regionu. Vím že existují volná sdružení bílých nacionalistů (jemně řečeno), kteří zastávají takový názor, a členové sní vlhké sny o občanské válce, hromadí zbraně, sestavují seznamy "zrádců národa" apod. Za mě je to podobně odporné, jako ISIS. A členové se rekrutují z podobné skupiny: zneuznalí mladí muži, kteří mají pocit, že jim společnost něco dluží.
Proč je to zcestné? Protože po celém světě spolu odjakživa běžně žijí lidé různých barev pokožky, různé (ne)víry, kultury atd. Zkuste se podívat do Hamburku, Amsterdamu, Paříže, Bruselu, Londýna, New Yorku, Sao Paola, Hong Kongu, Bangkoku, Kuala Lumpur, Lagosu, Káhiry, Dubaje... Letenky jsou levné ;). Naopak ta představa, že někdo nemůže být Američan nebo Brit, jen protože má takovou barvu pokožky nebo takovou (ne)víru, je naprosto absurdní. Zkuste říct americkému programátorovi, že má šikmé oči, takže nemůže být Američan. Nebo německému právníkovi, že jeho rodina pochází z Turecka, takže nemůže být Němec. -
Zákaz nožů neznamená zákaz nůž vlastnit nebo používat doma. Nůž můžete koupit v obalu a dopravit domů nebo do práce. Nemůžete nosit dlouhý nůž s sebou. Přijde vám to neobvyklé? Neobvyklé je, že v ČR není na nože žádné omezení. V dlouhé řadě zemí je zakázané vlastnit nebo nosit vystřelovací nože, motýlky, vojenské nože apod. Veřejné nošení bývá zakázané u dlouhých nožů. A mimochodem, proč myslíte, že třeba v jihovýchodní Asii, včetně Thajska, používají jako příbor vidličku a lžíci? Protože přece nedají každému do ruky nůž, se kterým může nadělat paseku. Nůž má kuchař, což je relativně důvěryhodný člověk, a jídlo se servíruje nakrájené na menší kusy, aby nůž nebyl potřeba. Před tímto "evropským" stylem příborů používali hůlky (které se dál používají u některých jídel).
-
Přepdkládám že to záleží na kontextu. Pokud je dotyčný v lese na túře, a má s sebou chleba a salám, tak předpokládám nebude problém. Pokud bude na "demonstraci" v masce házet zápalné láhve, v krosně bude mít baseballové pálky teleskopické obušky, a k tomu v kapse tři švýcarské nože... tak to asi bude těžší vysvětlit :)
-
a jaky uzitek bude mit verejnost z toho, ze bude mit k dispozici treba DB schema aplikace socialniho zabezpeceni? Zasadni problem s open source je podpora. Teorie o tom, ze kdyz mam zdrojove kody tak je podpora snadnejsi, v praxi nefunguje. V naproste vetsine pripadu bude delat podporu jedna/dve firmy.
-
DannyStříbrný podporovatel
Tak jedna vec, ktera me z fleku k tomu schematu napada je treba edukace. Videt, jak vypada schema neceho vetsiho a realne v praxi fungujiciho prece neni brano pohledem studentika vubec od veci.
-
Je spousta případů, kdy to smysl dává. Ministerstvo si nechá vyvinout software, třeba nějakou agendu, redakční systém, cokoliv. Starosta v Teplicích by to rád nasadil taky, protože se mu to hodí. Ale nemůže, protože na to drží práva nějaká komerční firma někde. Proč? Když to bylo jednou z veřejných peněz zaplaceno, mělo by to být k dispozici. Samozřejmě tomu bude třeba dělat podporu, ale je to věc jednou vyvinutá a zaplacená a dává smysl ji tedy uvolnit pod svobodnou licencí.
-
To, zda je to placené z veřejných peněz nebo ne vůbec neimplikuje, že by to mělo být opensource. Z jaké úvahy vyplývá tento předpoklad?
Přijde za mnou zákazník. Řekne, že chce udělat nějaký projekt. A řekne podmínky. Když to bude chtít opensource, tak mu docela dobře řeknu, že to bude pětkrát dražší (spíše víc). Ne snad proto, že by mě pálilo, že by měl zdrojáky, ale protože na něm nemohu použít kód, který nechci, aby obšlehla konkurence.
Podobně, když chce jednu instalaci, řeknu jinou cenu, než když to bude chtít open, protože pak nemohu předpokládat, že se zahojím na tom, že to prodám ještě pěti dalším úřadům.
Jestli ten klient je stát, nebo ne, v úvaze mé cenotvorby moc rozdíl nedělá.
Netvrdím, že zásada, že by veškerý software pro stát měl být opensource je scestná, to určitě ne. Ale ty argumenty by měli být lepší.
-
To je uměle vymyšlený use-case, který těžko v praxi najdete. Jednoduché polo/autonomní systémy typu spisovka, archiv atd., se nevyvíjí na zakázku. Na to jsou hotové produkty, ke kterým se pořizuje do státní správy licence se službami integrace vč. aktualizací. Systémy na zakázku typu registr vozidel, dálniční známky, správa cel atd. sotva využijete v Teplicích. A jak to finančně dopadlo s dálničními známkami v podobě open-source všichni pamatujeme. :-(
Navíc k nasazení SW v Teplicích nepotřebujete zdrojové kódy, ale tu licenci, a to je věcí původního zadávacího řízení stejně jako eliminace vendor-locku (požadavek dokumentace, API atd.). Mimochodem i požadavek na zdrojový kód se občas objeví. Ale nevím o tom (a kdyžtak mě opravte), že by open-source někde ve světě, v podobné ekonomice, ve větší míře v státních tendrech takhle bodoval...
-
DannyStříbrný podporovatel
Nikoliv, ten produkt se dlouhodobe na zakazku vyviji. Je potreba jit ke korenum jeho vzniku - a tam to rozhodne nebylo tak, ze by nekdo vytvoril software na spisovku na zelene louce a s hotovym produktem se prihlasil do nejakeho vyberoveho rizeni...
Umele jsou vytvorene prave ty licence, kdy se v dobach davnych dodaval produkt jinak a samozrejme zpusobem vyhodnym predevsim pro dodavatele, ktery krom toho ze kdysi dostal zaplaceny i ten vyvoj jeste benefituje z prodeje licenci dalsim subjektu. Jasne, takove Teplice na to jeste asi mit z pohledu rozpoctu budou, ale proc by stejny produkt nemohli pouzit treba v Habarticich ci Kvitkove...? Proste malych obcich, kde rozhodne neni penez nazbyt... a i ta (stejna) licence do toho obecniho rozpoctu udela procentuelne vzato podstatne vetsi zasek....
Dalnicni znamky v podobe opensource byl prusvih ciste jen proto, ze se to pojalo jako "hura" akce stylem, ze se to zvladne spichnout za vikend. To ale neni chyba opensource coby konceptu, to je proste manazerske selhani akteru te dane akce, kdy se pomatene tvarili tak, ze na tom nic neni - a dopustili se u toho skolackych chyb typu, ze bezpecnost staci dolepit dodatecne (a pak jim z toho leakovaly data). Jinak ale i ve verejnem sektoru najdete hromadu mist, kde se opensource bezne pouziva - a kolikrat si to ani neuvedomite.
A pokud si chcete rozsirit obzory "ze sveta"... tak opensource strategii ma i cela evropska unie. A vysledky muzete videt treba u digitalni evropske identity, ze? ;-) Jestli vy nam tu spis nereprezentujete pohled "tradicnich" ceskych dodavatelu, kteri proste nechteji zmenit sve chovani.
-
@Danny:
Řada spisovek (IMHO většina aktuálních), na zelené louce vznikla. Stejně tak systémy archivací atd. Ta dodací doba v tendrech byla často tak krátká, že to naopak nikdo neměl šanci vyvinout a implementovat, pokud už v době podání nabídky neměl něco minimálně nastartovaného ne-li hotového. Takhle to je IMHO často i dnes.
„a samozrejme zpusobem vyhodnym predevsim pro dodavatele“ – Tohle fakt neberu. Jak určujete „výhodnost“ pro objednatele, který s nabídkou souhlasí aniž by musel? Nebo chcete tvrdit, že musel souhlasit s danou nabídkou? Jistě obce se mohly spojit a pořídit jednu spisovku pro všechny (mimochodem k tomu není potřeba mít opensource projekt). Jenže za prvé něco takového nemusí být zrovna výhodné, namátkou mě napadá katastrofální projekt INDOŠ a za další běžný komerční software umožňuje rozpustit náklady mezi více zákazníků a v neposlední řadě především konkurenční prostředí stahuje cenu dolů... To, že např(!) GPL nebrání v prodeji licence je sice hezké, ale v praxi funkční asi jako komunismus.
U opensource projektu dálničních známek jsem měl spíš na mysli ani ne tak jeho technický průběh (ten za špatný ani nepovažuji), ale spíš, že cenově to ve výsledku (dokonce jen částečném výsledku) bylo jen o málo méně než původní komerční nabídka a asi 12x víc než některé původní opensource odhady...
Abych nebyl špatně pochopen. Já nemám nic a priori proti opensource produktům. Jen mi možnost hrabat se ve zdrojácích nepřijde sama o sobě jako benefit, za který bych musel vždycky platit... Ergo jeho výhodnost je otázka konkrétních potřeb a podmínek...
-
Navíc k nasazení SW v Teplicích nepotřebujete zdrojové kódy, ale tu licenci
Ne nepotřebuje (nebo aspoň v tom smyslu co myslíš), kdyby dodané dílo bylo buď ve vlastnictví toho, kdo si ho objednal nebo bylo volně využitelné. Jestli si stát nechá něco vyvinout a nepatří mu to, tak je něco špatně. Představa, že stát musí nakupovat hotová řešení je taky hodně divná. -
SW, jako duševní vlastnictví, nemá de jure majitele. Autorství je v EU nepřevoditelné. Jde o vykonavatelnost autorského práva. U SW na zakázku záleží, kdo je dodavatelem. Pokud právnická osoba, tak je to automaticky dodavatel nikoli objednatel (aspoň takto to bylo cca 10let zpět) a pokud objednatel požaduje exkluzivitu vykonání autorských práv, tak to musí být ve smlouvě o dílo výslovně uvedeno což je ona „licence“ (IMHO).
Nevím, proč by mělo být obecně špatně, že si kdokoli (i stát) nechá něco vyvinout na zakázku a nepožaduje exkluzivitu vykonání autorského práva. To záleží na podmínkách. Takový požadavek je většinou dražší, pokud má dané řešení potenciál k uplatnění i u jiného zákazníka. (Fakt pamatuju dobu, kdy piráti argumentovali, že si koupili za 30kč film na DVD, takže si s ním mohou dělat, co chtějí, protože jim to patří.. :-) )
-
V každé smlouvě při vývoji na zakázku je vždy jasně napsáno, že vlastníkem je objednavatel. To samé mám ve smlouvě já. Můj kód, který napíšu pro někoho, tak můj kód je objednavatele.
Možná, že tímhle oblbují některé soukromé firmy stát, ale v komerční sféře je to něco nemyslitelného.
Naprosto stejně to funguje i v jiných odvětvích např. u designu atp. vlastníkem je ten kdo platí. Jasně můžete si dát cokoliv do smlouvy, a pokud se najde blbec co na tohle přistoupí, tak je to jeho problém.Nevím, proč by mělo být obecně špatně, že si kdokoli (i stát) nechá něco vyvinout na zakázku a nepožaduje exkluzivitu vykonání autorského práva. To záleží na podmínkách. Takový požadavek je většinou dražší, pokud má dané řešení potenciál k uplatnění i u jiného zákazníka.
Tomuhle se říká ale obyčejná sviňárna. -
@Saljack:
V každé smlouvě při vývoji na zakázku je vždy jasně napsáno, že vlastníkem je objednavatel. To samé mám ve smlouvě já. Můj kód, který napíšu pro někoho, tak můj kód je objednavatele.
Zákon rozlišuje mezi dodavatelem fyzickou a právnickou osobou. U dodavatele – právnické osoby – to musí být výslovně uvedeno, jinak platí opak. Tolik litera zákona. Žádné oblbování.
U dodavatele – fyzické osoby – přechází vykonávání autorských práv automaticky na objednatele. (Teď si jen nejsem jist, jaká je situace u spoluautorství příp. v kombinaci se zaměstnanci podnikající fyzické osoby...)Tomuhle se říká ale obyčejná sviňárna.
Co je na levnějším řešení sviňáckého?
-
Je celkem šumák co je v zákoně, protože důležitější je co je ve smlouvě. Nikdo normální si nenechá něco vyvinout na zakázku a nenechá všechna práva na dodavateli.
Co je na levnějším řešení sviňáckého?
Levnější pro koho? Když si zaplatím vývoj, tak očekávám, že výsledek bude můj. Navíc to levnější pro něho určitě nebude, to jenom dodavatel to prodá dráž. -
Jak už tu v podstatě padlo, většina firem nevyvíjí na zelené louce. Mají za sebou hromadu projektů, na kterých napsaly spoustu kódu. Ten kód "remixují": použijí nějaký vlastní framework, komponenty z jiných projektů, slepí to dohromady, něco dopíšou, zdokumentují, otestují, nasadí, předají, a je hotovo. Když to chcete jako open source, tak to pro dodavatele znamená začínat na zelené louce. Navíc ten projekt už nikdy neprodá znovu, takže zapomeňte na slevy.
Osobně bych si uměl - s patřičným příplatkem - představit nejvýš dodání zdrojáků zákazníkovi, a dát mu možnost provádět úpravy pro jeho potřebu, s tím že komponent třetích stran (a těch bývá!) se to netýká. Ovšem pokud má někdo řešení podporovat a mít nějakou SLA, tak to asi těžko bude dělat s tím, že zákazník mu může cokoliv změnit pod rukama.
-
Mají za sebou hromadu projektů, na kterých napsaly spoustu kódu. Ten kód "remixují": použijí nějaký vlastní framework, komponenty z jiných projektů, slepí to dohromady, něco dopíšou, zdokumentují, otestují, nasadí, předají, a je hotovo.
Otázka je, kolik toho remixovaného kódu jim vlastně patří. Protože spousta těch projektů byla vyvinuta právě v rámci nějakého, kde ten kód patří objednavateli.Když to chcete jako open source, tak to pro dodavatele znamená začínat na zelené louce. Navíc ten projekt už nikdy neprodá znovu, takže zapomeňte na slevy.
To lze ošetřit licencí toho frameworku. Existují BSL licence. Důležité na tom, ale je aby s tím mohl objednavatel dále nakládat a dále systém upravovat a nebyl závislý na jednom dodavateli. Dokážu pochopit, že to takhle někdo dělá třeba u mobilní aplikace nebo webovek, ale jestli to takhle dělá někdo u na zakázku vyvinutých velkých informačních systému, tak je blázen. Protože defacto zaplatí za vývoj, potom za provoz a navíc je pak vázaný u jednoho dodavatele. Ve skutečnosti se tedy žádná sleva nekoná a vyjde ho to mnohem dráž. Zase záleží i na velikosti toho objednavatele, banka by měla být např. schopná si ten systém i v budoucnu převzít a rozvíjet. -
Projekty se často používají na to, aby zákazník posunul vývoj nějakého "podvozku". Spoustu věcí to už umí, ale pro dané nasazení se to potřebuje naučit ještě X a Y, tak to dopíšeme. Zákazníkovi se to samozřejmě naúčtuje, ale zůstává to jako část produktu. Kód pochopitelně nepatří objednateli, to je nutné smluvně ošetřit. Vezměte si třeba spisovku. Zákazník má požadavek na dashboard s nějakými výstupy. Tak to přidáte obecníte a přidáte do produktu, a minimálně část vývoje naúčtujete. Příští zákazník to už má v ceně produktu. Naprosto běžný postup.
Ano, dá se použít nějaká BSL licence. Ale zeptám se vás jinak. Naprostá většina firem pořizuje OS, DB engine, workflow engine, CRM a ERP tak, že prostě koupí licenci. K tomu nějaký customizing, případně change requesty (jak jsem popsal výše). Support mají buď od výrobce daného SW, nebo od třetí strany. Zdrojáky nemají, nepotřebují, nevyžadují. Stejně nemají kapacitu provádět v nich změny, testovat, udržovat a podporovat to. Proč tedy stát ty zdrojáky tak nutně potřebuje, když komerční sektor ne?
-
Projekty se často používají na to, aby zákazník posunul vývoj nějakého "podvozku". Spoustu věcí to už umí, ale pro dané nasazení se to potřebuje naučit ještě X a Y, tak to dopíšeme. Zákazníkovi se to samozřejmě naúčtuje, ale zůstává to jako část produktu. Kód pochopitelně nepatří objednateli, to je nutné smluvně ošetřit. Vezměte si třeba spisovku. Zákazník má požadavek na dashboard s nějakými výstupy. Tak to přidáte obecníte a přidáte do produktu, a minimálně část vývoje naúčtujete. Příští zákazník to už má v ceně produktu. Naprosto běžný postup.
Jenže tady počítáš s tím, že ten dodavatel je vlastníkem toho produktu. Což třeba u bankovních, telco a státních systémů není pravda. Navíc mi to přijde opravdu nefér to někomu účtovat vývoj a rozšiřovat si vlastní produkt. Buď to má být prodáno jako krabicový produkt (a pak to neúčtovat, nebo maximálně prodat nějaký update na další verzi rok) a nebo jako služba (a tam by se cena taky změnit neměla).Ano, dá se použít nějaká BSL licence. Ale zeptám se vás jinak. Naprostá většina firem pořizuje OS, DB engine, workflow engine, CRM a ERP tak, že prostě koupí licenci. K tomu nějaký customizing, případně change requesty (jak jsem popsal výše). Support mají buď od výrobce daného SW, nebo od třetí strany. Zdrojáky nemají, nepotřebují, nevyžadují. Stejně nemají kapacitu provádět v nich změny, testovat, udržovat a podporovat to. Proč tedy stát ty zdrojáky tak nutně potřebuje, když komerční sektor ne?
Jenže tady se bavíme o úplně něčem jiném než nákup nějakého produktu, ale o zakázkovém vývoji. Support je úplně něco jiného. A ohledně zdrojáků se dost mýlíš protože častokrát i ty komerční produkty dávají možnost nahlédnout do zdrojových kódů a hlavně u států. Stát by si měl být jistý, že jeho data neputují do nějaké komerční firmy. Zdrojové kódy nejsou jenom pro to aby to někdo musel udržovat a rozvíjet. -
Ano, většinou se začíná nějakým licencovatelným (ne nutně krabicovým) produktem. Když chce zákazník řešení pro dopravní přestupky, tak dodavatel asi neřekne "OK, máme .NET a databázi, a teď (otevírá slovník) wonder, wool, wordpress... Ne, to není ono... Worker, workflow - jo mám to! Orchestrated and repeatable patterns of activity... Umí tu někdo hrát na housle?"
https://www.youtube.com/watch?v=WzOLaRvPAkQ&t=116s
Například pražská policie měla dopravní přestupky řešené v Lotus Notes/Domino. Nevím kdo a jak to dodával, ale zjevně šlo o licenci Domina a klienta, vývoj back-endu (tj. datová reprezentace, specifické stavy workflow), front-endu (formy), integrace (import fotek a metadat z radarů), atd. Dá se čekat, že řada z těch věcí pocházela z minulých projektů, a byla různě naohýbána a znovu použita. Nikdo nebude psát import pro Lotus Domino znovu od začátku jen aby znovu vymyslel kolo. A zákazník nakonec nejspíš nemá moc práv k výslednému kódu. V každém případě je vlastníkem kódu dodavatel, a nejspíš ho znovu použije na nějakém dalším projektu. Kdyby to tak nebylo, byl by ten projekt mnohonásobně dražší.Nemůžete si vážně myslet, že výrobce SW řekne "OK, koupíte si licenci, která pokryje 0.(00)x% nákladů na vývoj produktu, a my tam pro vás navíc v ceně dopíšeme spoustu nové funkcionality".
Pokud chce zákazník zdrojáky k nahlédnutí, nebo je u menších dodavatelů uložit u notáře a vydat v případě úpadku dodavatele, tak v tom snad většinou nebývá problém. To ale neodstraňuje závislost na dodavateli. Kdyby řekněme Praha měla možnost nahlédnout do zdrojáku Opencard, problémy by to neřešilo.
2. 9. 2024, 22:05 editováno autorem komentáře
-
Co ti je divne na tom ze stat nakupuje hotove riesenia.
1.Stat je z 2/3 firma ako kazda ina a potrebuje rovnaku agendu.
2.Na ten zvysok potrebuje custom riesenia specificke pre stat.V provom pripade je na zvazeni, ci by OpenSource bolo prinosom alebo nie. Nieco ako operacny system a zakladne programy(kancelarsky balik, mailovy klient, PDF,..) by mali zmysel, lebo jednak dlhodobo to bude pre stat vyhodne a za druhe budu mat z toho osoh aj obcania.
Pri specifickejsich veciach je to uz otaznejsie.
Jedne priklad za vsetky. Za cast z toho, co dava pravidelne SR do licencii na MS Office by uz davno mal vymamakny LibreOffice. Stat by usetril a my by sme mali nieco spet za tie nase dane a hlavne by mohol vymyznut problem s kompatibilitou.V druhom pripade je v podstate nulova sanca na nejake vyuzitie mimo stat. Tu je dolezite mat skor dobru zmluvu aby to vlastnil stat, ked mut uz niekto vyvinu na zakazku.
Vseobecne by malo zmysel koordinovany vyoj na urovni EU. Tie agendy v jednotlivych statoch su podobne a ak by sa vyvoji podielali viacere staty, tak naklady by mohli byt o dost nizsie. To vidim aktualne ako utopiu, lebo IT je vyborny tunel pre nasich/vasich politikov.
-
Ale kedluben. Stat neni firma ani ze 2/3 a funguje na uplne jinych principech. Penize vrazi do navzdy ztratovych projektu a ma vezenim vynucene prispevky na sve vydaje.
Nepodnika primarne za ucelem zisku.Pletete si to s procesy a byrokracii. Ty existuji kvuli slozitosti lidske cinnosti a nejsou vylucne spjaty s podnikanim nebo cinnosti statu.
-
Stat nieje zamestnavatel? Je a na to potrebuje rovnaku agendu ako ktorakolvek sukromna firma.
Mam manzelku pracujucu v statnej sprave. Jedine cim sa lisi napriklad od mojej prace, ze ona nepouziva IntelliJ(alebo ine IDE) ale custom program na ich agendu.
Ma PC ako ja, ma tam bezne programy ako ja(OS, antivir, mailoveho klienta, office, prehliadac,...). Maju tam riaditleku, HR oddelenie, uctovne, pravne, dochadzkovy system, mzdovy system, nejaku formu ERP/CRM,...
Ten ich speci program a veci okolo je zhruba ta 1/3.Mrhanie penazi nieje znak stastnej spravy. Aj u sukromnika sa mrha peniazmi :)
Co meni na veci, ze nepodnika za ucelem zisku? Aky to ma vplyv?
V korporatech nieje byrokracia?Zamylsi sa nad tym.
-
No nejsem si jistý, zda opensource = bezlicenční poplatky, tedy jestli to bylo takto myšleno. Např. spisovka u nás na obci je sice "zdarma" ale jen pro statutáře, kteří ale v ní neumí a ani nemusí, na to mají lidi, ale ti už licenci mastně platí. Takže to nakonec dopadá tak, že starosta dělá věci o kterých vlastně ani neví :-)
Třeba jsem nepochopil tu výhodu opensource. -
tak i kdyby to bylo na 1 rok 1 full-time vyvojare, stale je to zaplaceny 1 rok 1 full-time vyvojare, kterej za tu dobu muze udelat odhadem to co 10-20 neplecenych vyvojaru za rok, resp. vice tim ze se tomu venuje full-time a ne jen kdyz ma zrovna naladu a cas, takze se mu i lepe planuje/premysli...
dalsi vec je, nedari se mi najit kolik ma FreeBSD full-time vyvojaru, pouze v v About/Team vidim 3 vyvojarske pozice...
a nakonec, tady vidim ze hledaji userspace vyvojare:
- rocni prijem $62,000-$126,000
=> za tech 686,400€ je to 6-12 full-time vyvojaru na rok -
Podívej se na benefits (ty nejsou zadarmo), a pochybuju, že třeba v US seženou někoho za 62k/rok - spíš to bude někde kolem 150k + benefits + další náklady.
Ale toto je jen část - ta organizace potřebuje účetnictví, potřebuje těm vývojářům každý měsíc platit (někdo tu platbu musí odsouhlasit), má nějakou infrastrukturu, popř. musí řešit i problémy, které stojí peníze. Pokud se nepodaří někoho hned najít, bude potřebovat nějaký recruitment, atd... toto se může hodně prodražit, a pořád máš finance jen na 1 rok? Co pak? Kolik lidí hledá podprůměrně placenou práci na rok?
Pokud v Silicon Valley dostanu 350k hned na nástupu a v jiných firmách mimo tuto oblast třeba 200k, tak co by mě mohlo motivovat dostat 62k?
Podle mě to budou mít těžké - ty finance prostě neznamenají moc vzhledem k rozsahu toho projektu.
