Ono zavisi pripad od pripadu, ale casto ma komercny softver mensie naklady na prevadzku ako open source, ktory byva casto menej kvalitny (inak by uz nejstvovali platene alternativy).
Navyse je lacnejsi len ked zan neplatite. A ja si myslim, ze aj otvoreny softver, ked je dobry si na seba dokaze zarobit, bez toho aby cucal danovych poplatnikov.
S těma placenýma alternativama... To máš těžký... Na jednom diskuzním fóru se kdosi ptal po vhodném SW na určité věci (na jaké to není podstatné). Doporučil jsem opensource věci přesně podle požadavků, ale stejně nakonec šel do předplatného za aplikaci, která vnitřně stejně používá to samé, jako jsem mu doporučil, zato UI neumožňuje vše, co potřebuje. A vysvětlení? „Když je to placené, tak to musí být lepší!“
>> ktory byva casto menej kvalitny
Kdyby lidé přispívali na opensource v takové výši jako platí licence, tak velmi rychle by onen opensource produkt byl mnohem kvalitnější než "placená" alternativa
>> (inak by uz nejstvovali platene alternativy).
Bohužel v IT produktech tohle neplatí. Je to takový začarovaný kruh.
- Velcí a i malí hráči dávají licence na školy (téměř) zadarmo. Ne-IT lidé se učí v placených produktech. Až nastoupí do reálného zaměstnání tak aby byli efektivní tak jim zaměstnavatel pořídí onen produkt co znají ze školy.
- Normální člověk nezvládne nainstalovat PC. Používá tedy to co má dodané s PC. V Evropě to je Windows.
- Všeobecně jsem si všiml že lidé jsou líní se učit něco nového. Což znamená že jednou si zvyknou na Windows, AutoCad, Photoshop ... A určitě nebudou přecházet na opensource alternativu.
- Lidé si neuvědomují že co není "placené" může být taky dobré. Takhle to funguje jen u IT.
- S penězi je spojená určitá společenská prestiž.. Tj. efekt "já mám na photoshop"
- Reklamy, reklamy, reklamy
- Seženete víc "odborníků" (tj. kamarád odvedle) na řešení problémů s placenými produkty než s opensource
- Opensource produkty mají pověst bastlu. Ale to už není dávno pravda, aspoň u těch "velkých"...
17. 5. 2024, 11:11 editováno autorem komentáře
Já k tomu přidám další faktor. Znám se s jedním IT šéfem v jedné ne zrovna malé státní organizaci. Několikrát mi říkal přesně to, co tady psal už oss. Když jsem to chtěl doložit na konkrétních produktech z dané oblasti, nedokázal mi říci jediný.
Potom mi vyprávěl, jak byl na konferenci od MS a potom je pozval obchoďák z MS na večeři.
Jenže on tento úplatek vůbec nechápe jako úplatek. MS pořádá skvělé večeře, takže MS je skvělý. Šéf IT ve zkratce.
Mnohokrát jsem se chtěl bavit nějak šířeji a do větší hloubky. Pokaždé se tomu vyhnul. A když se mě ptal, kdo nám spravuje naše servery, tak jsem mu řekl, že samozřejmě my, konkrétně já. On vůbec nevěděl, že to jde.
Takže tolik ke komerčnímu softu. Rozhodují o tom lidé, kteří netuší, co je dneska za den.
17. 5. 2024, 11:22 editováno autorem komentáře
Plny suhlas.
Co len napriklad take Slovensko vrazilo penazi len za MS Offcie, tak za tie prachy by si vedeli zadotovat vyvoj naprikald Libre Office. Malo by to viacero vyhod.
Nebol by problem s kompatibilitou stat vs obcania, licecne problemy/naklady, celkovo naklady na prevadzku.
Ked si nieco take predstavime na urovni EU, tak si viem predsavit zeby naklady isli este o level nizsie.
MS Offcie, tak za tie prachy by si vedeli zadotovat vyvoj naprikald Libre Office
Proč xOffice? K čemu? Úřad na to má mít program. Je to jednodušší, méně chyb, a ve výsledku levnější. Předávání si excelovských tabulek je nejhorší způsob řešení čehokoliv. Na dopis nikdo nepotřebuje word ani writer. Ve výsledku stačí pěkná html šablona (nebo v extrému TeX, ale to sem tahat nebudu). Tedy pokud je potřeba cokoliv tisknout, tak výstup do html, print, hotovo.
Nedá se říct, že by soukromý sektor v tomhle alokoval peníze zrovna dvakrát efektivně. Multimiliardové korporace používají open-source knihovny, aniž by do nich adekvátně investovaly. Proč taky, když nemusí? No a pak přijde průšvih jako s xz a všichni se diví a potenciální škody jsou v úplně jiných řádech.
STF spolupracuje na výběru projektů s kompetentními lidmi s roky zkušeností v open source. Dát 150 tisíc eur na projekt, který používají denně miliardy lidí? To je no-brainer.
17. 5. 2024, 15:47 editováno autorem komentáře
Je mozne, ze multimiliardove spolecnosti, v jejichz zajmu je, aby knihovny, ktere vyuzivaji, fungovaly a byly na dobre urovni nejsou schopne a ochotne alokovat na to sve prostredky. Statni agentura v jejimz zajmu neni nic, toho ma byt nejakym zazrakem schopna? Osobne jsem presvedcen, ze tomu tak neni. Nikdy v historii se neukazalo, ze centralni planovani a osvicene urednictvo nebo osvicena odborna komise, ktere ho provadi, jsou toho schopny a to, ze velke korporace a nekdy i mensi podniky ci jednotlivci vzdy nefunguji idealne nebo se nam nezda, ze by idealne fungovaly, coz neni nutne totez, prece neznamena, ze stat idealne funguje.
Tady ale prece nikdo nic centralne neplanuje. Proste jen podporili dalsi rozvoj produktu, ktery uz roky existuje... ten produkt zadny "urednik" nenaplanoval.
A libertarianske predstavy o statu jsou pouhou teorie na papire :-) Ale at si kazdy veri cemu chce. Nekdo se vzhlizi v libertarianske demokracii, nekdo jiny zas v panu bohu.... pricemz o obojim plati, ze v praxi to nikdo nevidel :D