A to já myslel, že dnešní procesory se pře- a pod-taktovávají podle svého uvážení (Intel® Turbo Boost Technology 2.0). Nevyhrabal jenom někdo po půlroce zapomenutý apríl?
Pan Strnad je asi novějšího data výroby :-) Protože Turbo tlačítko mělo přesně opačný účel, podtaktovat, aby oblíbené staré hry nebyly nehratelně rychlé.
Dobry den.
Mate pravdu. Podle Wikipedie [1] slouzilo opravdu ke zpomaleni :-). Osobne jsem mel jako prvni pocitadlo Pentium II a tlacitko Turbo jsme jen zahledl u kamaradu. Textik opravim. Dekuji
Tlacitko turbo meli vsichni zapnute porad, az na par specielnich pripadu (blbe napsana hra atd). Jen totalni masochista by pouzival pocitac na polovicni hodinove frekvenci, kdyz nemusi. Ono tech 12, obcas 14 MHz na stare 80286 nebyla az tak zavratna rychlost i s tehdejsim softem.
To jo, ale Frogger se na těch 14 MHz už nedal hrát, byl stavěný na 4.77 :-D
Krasna ukazka blbe napsane aplikace spolehajici na danou frekvenci hodin. Takle se programovalo na ZX-Spectru, kde hodiny byly vzdy stejne.
Na Spectru a všech ostatních počítačích které byly navržené s určitou frekvencí procesoru. U PC to bylo stejně. Ale jak po letech začaly takty růst, muselo se to zrychlování her nějak řešit, proto vzniknul tenhle "hack" s tlačítkem Turbo. Stejný paskvil jako celé PC ;-)
Didaktik M a Kompakt jely na 4 MHz, tam se také pařilo rychleji než na originál Spectru nebo Gamě :-D
Tak nevim, jak moc PC bylo navrzeno jako stroj se stalou frekvenci. Ale byvalo by bylo vhodnejsi zjistit - pokud to slo . nebo otestovat frekvenci CPU a dopocitat hodnotu nejake casove konstanty do zpozdovaci smycky nebo neco v tom smyslu.
Co nechapes na tom, ze se proste jak na salovkach tak na 8mibitech, tak na prvnich 16tibitech maximalne resilo, kolik cyklu bude neco trvat, navic spousta tech stroju ani nemela zadny hodiny, na ktery by se neco dalo povesit. A zjistit frekvenci samo nebylo jak. Zkratka tvurce to napsal, bylo to OK, a ostatni se stim nejak museli srovnat. U beznych appek bylo jedno jak rychle jedou, mno u tech her to zaclo vadit.
V ty dobe jeste taky neexistovaly widle, ktery celej problem resej tak, ze s kazdou dalsi verzi spolehlive zabijou libovolnej narust vykonu HW.
Zrovna ZX-Spectrum melo periodicke preruseni - puvodne pro ROM rutinu snímání klávesnice. Jednoduše jej šlo využít pro synchronizaci vlastními rutinami. Stačilo si připravit někam nahoru do RAM tabulku s přesměrováním pro IM2(trik, obcházející neexistenci řadiče přerušení a samozřejmě registr I) a přepnout do tohoto režimu třeba takovou rutinkou:
DI
IM2
EI
RET
A PC? Standardní časovač, který tam najdete dodnes...
Prostě i tenkrát občas programovala prasata a některé hry byly závislé na konkrétní frekvenci CPU.
V té době XT/AT asi nikdo netušil, že se ten vergl 16bitovej ujme a bude tu s námi dalších 40 let. Vždyť ten procesor už v době uvedení nebyl žádné dělo a předpokládala se brzká dominance RISCových 32 bitů. Takže kdo by se dělal s nějakou kalibrací časování.
Nicméně výjimky se najdou, třeba hra Alley Cat.
Spis bys měl uvést Wayland nebo Systemd jako příklad toho nejhoršího...
Tam, kde je to možné, jsem přešel na FreeBSD a uvedené nesmysly mě neotravují.
Samozřejmě, že to není vždy možné(Linux má daleko lepší podporu různého hardwaru), takže nezbývá než se systemd koexistovat. Každopádně je to to nejhorší co zatím Linux potkalo :-(
Ku*va, neříkejte mi, že není síla, která by to zvrátila. Opravdu je tolik systemdéčkařů, že je to životaschopný projekt, a ještě k tomu vytlačující jiné koncepty???
Vzpomínám jak sem na Pentiu 60 vypínal v BIOSu L1 a L2 cache abych si zahrál Xonix :-)
To neni jen o datu vyroby. Kdyz se tehdy clovek prosel po kanclech sekretarek a ucetnich, tak vsechny mely zmacknute turbo, protoze to je prece TURBO!
Napodobne. Ked som zacinal ako technik preslo mi rukami part stoviek PC. Turbo? Zapnute! :-) Bez turba bolo PC pomalsie. S turbom len pomale. Vypinal by to len masoxista.
Jóó turbo tlačítko, to byla věc. Žlutá indikativní LED. Pamatuji si, jak jako mladičký hardwarový asemblista jsem za největší pakárnu považoval nasetování dvou segmisegmentovek pomocí dip spojek. Aby to ukazovalo 8 versus 16 poněvadž to mělo jeden vstupní drát z motherboardu. Návod pochopitelně pouze v čínštině. Myslímže jako aprílový žertík jsem pro jednu dámu (MÚ P8) sestavil PC tak, že turbo led ukazovaly naopak. Na T602 to stačilo (nedávám nijak do spojitosti s rychlostí státní správy).
K dnešnímu Intelu - proč ne. Jen bych tam udělal místo tlačítka přepínač, něco jako převodovka v autě. (vyjma zpátečky R pochopitelně).
Ta čísla na displeji často neodpovídala realitě, takže jsme tam nastavovali "Hi" a "Lo".
Občas překvapila deb.lita nějakého uživatele, který hlásil, že tam má nějaké "divné znaky" a proč to prý neměří "výkon" :-)
Připomnělo mně to krásný počátek 90. let, kdy jsme ještě se dvěma spolužáky z vejšky, jako takový přivýdělek, montovali a prodávali PC. Tak ještě dodatek :-)
Je zajímavé, jak už tenkrát měl Microsoft své pacienty zmáknuté. To jednou jeden takový, navzdory upozornění, aby se nepouštěl do větších akcí, PC rozebral a přišel za námi, že mimo jiné nechce disk Conner, ale "toho Sejčejta".... Ale co hlavně - on nechce žádnýho Dudosa nýbrž toho Mikrosofta, protože pak je mezi kámošema a v práci "úplně nemožnej a oucajdr."
Vysvětlení: PC jsme dodávali s OS DR-DOS 6.0 včetně krásně zpracované příručky v angličtině(možná si na ni někdo pamatuje, taková tlustá brožovaná kniha.... dodnes ji mám...). Šlo o OS, kompatibilní s MS-DOSem se spoustou rozšíření - mimo jiné s možností přepínat mezi více rozpracovanými DOS tasky. Ve své době a kategorii jasná špička od firmy Digital Research.
Nic nepomáhalo, vymoženosti DR-DOS ho nezajímaly, protože "Pepa a Mirda mají toho Mikrosofta a všude píšou, že je nejlepčí a značkovej."
Tak chlapec dostal zabugovaný MS-DOS 4, který se nám kdesi válel a byl spokojen... vážně.... :-)
Skoro se nedivím, že Gary Kildall tenkrát zrovna začal chlastat a nakonec ho to nejspíš stálo život. Když si uvědomil, jak to dopadlo a kam se to sune....
A to byli tehdejší uživatelé a zákazníci vlastně vzdělanci. Dělat podporu dnešní "fejcbukové generaci", na to bych už nervy vážně neměl.
Takových historek existujou bambilióny, ale vždycky je to smích skrz slzy... Škoda, že se toho nedožil Anton Pavlovič a jeho sestry...
Kdyz sme u tech veselych prihod, zazil sem osobne, prodej PC, otecko a synacek, smontovat (za 300) to nechteli, ze prej tomu synacek rozumi a postavi si to sam. Druhej den otecko se synackem pribeh, sprostej jak dlazdic, co ze sme jim to prodali za srajdu, ze to ani nenabehlo ... kolegacek co resil reklamace to otevrel a svolal celou firmu at se na to dem podivat. MB primo bez distancek prisroubenej na plechu.
Tak zacalovali tusim 600 za premontovani, meli kliku ze to nevyhorelo, a otecko celou tu dobu mladyho fackoval, jakyho z nej udelal dbila ... ;D.
To se stávalo běžně, avšak nemá to na experty, kteří problém nekompatibility starého chladiče na nový soket vyřešili vyvrtáním čtyř nových děr vrtákem do motherboardu :-)
Reklamace disku, zakoupeného s tím, že si jej borec přidá do PC sám, protože tomu "fakt jako, vole rozumí."
Kolega: "Tak co s tím je, popište, prosím závadu..."
Borec: "Nejde."
Kolega: "Potřebuju aspoň nějaké informace, abychom se dostali dál..."
Borec: "Nejde."
Kolega: "Roztočí se aspoň, když připojíte napájení?"
Borec: "Nejde!"
Kolega: Připojí disk k testovacímu mb a vidí, že v MBR chybí part. tabulka: "Nastavil jste to fdiskem, jak jsem vám minule vysvětloval?"
Borec: "Vono to ňák nic nedělalo, sem myslel, že se to samo nastavilo a teď to nejde.... je to šmejd."
Ale tihle byli ještě technicky relativně vzdělaní a schopní...
Turbo měl i jeden z prvních netbooků MSI U100 s prvním z Atomů N270, biosu se nastavovalo, zda se přetaktuje o 8, 16 či 24 %. Při nastavení 24 už to dělalo chyby, tak mám nastaveno 16.
Zrovna u takoveho netbooku to muselo byt vtipne. Docela by me zajimalo, na jake by musel Atom bezet frekvenci, aby se dostal alespon na uroven Core2Duo.
Na takove, ze chladic by musel byt mimo kastli a uzivatele by si na nem pekli topinky a varili vodu na kafe.
Core 2 Duo ze stejné doby vyrobené stejným procesem jsou Meromy, frekvenčně odpovídá SL9300 (TDP 17 W) a SU9600 (TDP 10 W). Passmark skóre (přepočtené ze sousedních modelů s jinou frekvencí, přímo tyto tam nejsou) je 1130 a 1090. Passmark skóre Atomu N270 je 279, ovšem s TDP 2,5 W.
Čili výkon Atomu při stejné frekvenci je čtvrtinový oproti C2D, ovšem spotřeba taky, oproti ULV verzi, oproti LV dokonce skoro sedminová.
Necekal jsem, ze to bude nekdo prepocitavat. Cili na nahradu 2Ghz C2D je treba Atom na frekvenci 8Ghz. To uz jse skoro jako kdysi planovena P4 na 10Ghz.
Podotknul bych, že se to týká starých Atomů, ty současné už jsou out of order, a je to přeci jen trochu jiný svět.
Výše sem to popletl, 45 nm C2D jsou Penryn, Merom je předchozí 65 nm generace.
Teprve teď sem si uvědomil, že ten N270 je pouze single core, v single thread mark je Penryn rychlejší při stejné frekvenci než Atom N270 cca 2,7x.
Aktuální Bay Trail/Braswell jsou cca na 60 % výkonu na MHz Meromů a na cca dvojnásobku prvních Atomů. Dvoujádrový N3050 na 1,6/2,16 GHz (byť to Intel začal označovat jako Celeron) má skóre 918, C2D P7350 na 2,0 GHz má 1312.
Ono taky dost záleží na FSB a velikosti cache, T6400 na 2 GHz má skóre 1238, kdežto SL9400 na 1,86 GHz má skóre 1312.
Ještě k výkonu nových "Atomů", N270 je singlecore s HT, N3050 dualcore bez HT. Single thread mark je 239 vs 479, tedy nárůst na 200%, celkový CPU mark je 279 vs 918, tedy nárůst na 329 %, což je jen 164 % na jádro. Když ještě vezmu, že N3050 má turbo 2,16 GHz kdežto N270 má 1,6 GHz, tak to za nějakých 7 let není nijak oslnivý progres, tolik k tomu jinému světu.
A štve mě, že ty Bay Traily všichni cpou do levných notebooků a desek s přidělaným procesorem na úkor low voltage Core Celeronů jako např. 1037U.
Me stve, ze ten zastaraly hnus cpou i do ne zrovna levnych notebooku, klidne za 12 000 Kc. Za to jsem pred casem zname poridil i3 na 2,4 Ghz.
A vubec by tenhle sajrajt meli prodavat jako hracky a ne jako notebooky.
Mě na tom hlavně štve, že tomu začali říkat Celeron a Pentium, to se nedá na většině shopů a vyhledávačů rozumně odfiltrovat a člověk se musí tím smetím probírat kus po kusu.
Taky se začaly všude cpát low voltage CPU s frekvencí pod 2 GHz. Před skoro čtyřmi lety sem koupil tohle https://www.alza.cz/samsung-350u-sedo-stribrny-d249247.htm za 14 tis. a dneska za stejný prachy v týhle velikosti nekoupím výkonnější.
Škoda že se tady prodával jen s i3-2310M, mít tam tak i7-2640M nebo aspoň i5-2540M, tak mám vystaráno ještě na dlouho, škoda, že to nejde vyměnit.
V souvislosti s tou značkou notebooku mne to ani neprekvapuje. Dostal jsem v práci nové jablko-nase firma dává by default a zjistil jsem ze nové intely mají jakési dynamické taktování. O bože. Tohle mi dát na server...
Netaktujem a co se tak koukám namátkou na produkci a prelive tak I na starších masinach to je ale vypnuty. Nejsme socky a startupovi gelousi:) My máme na to pořídit si stroj a ještě ne vždy intel. A power saving je taky vyply. Dostali jsme dokonce speciální patch na bios kdy nám strašně skakaly casy při zpracování transakci.
Že si to vypneš je tvoje věc, ale aktuálně to z docela dobrých důvodů mají až na nepočetné výjimky všechny Xeony i Opterony, některé Powery... Jak to souvisí s gely a startupy netuším a asi ani nechci.
Které jsou to docela dobré důvody ohrožující hw stabilitu systému? Raději bych zapracoval na virtualizacnich extensions. Pc architektura má stále co dohanet.
S gely a startupy to souvisí tak, ze každý startup obsahuje hromadu technobuzen které skousi právě tyhle věci s minimálním benefitem.
Tohle je tak blbe jak lehké hliníkové preplnovane trivalce.
To je čistě tvůj problém, když si neumíš nastudovat k čemu je to dobré :-)
Výhoda dynamického taktování je vyšší průměrný výkon, když některé jádra na něco čekají a flákají se, tak ty ostatní mohou makat víc. Stabilitu systému to neovlivňuje nijak.
Puristé si to mohou vypnout, pak to jede furt pomalu.