Nové transistory kov-vzduch: návrat elektronek a konec polovodičů?

A bude to fungovat, kdyz se tam misto vzduchu dostane helium?
https://www.root.cz/zpravicky/zarizeni-od-apple-se-zablokuji-pri-styku-s-heliem/

Kdo ví, třeba to pak bude fungovat jako výbojka a bude to mít "integrované RGB". Sice to pak možná nepojede, ale aspoň to bude svítit :-D

V Heliu sa tusim robia kovove zvary, je to inertny plyn na zvaranie. Na vybojku asi treba neon :-D Ale tak v Heliu si mozete prizvarat branicku a panty na nej :-D

Každý inertní plyn svítí jinou barvou.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Glowing_noble_gases.jpg/1920px-Glowing_noble_gases.jpg
Konečně jsem tuhle vědomost ze základní školy využil. A pak že mi to bude k ničemu :-D

Helium se používá pro svařování TIGem.

Nejsem teda profi svarec, ale o svarovani heliem slysim poprve. CO2 jo, Argon jo, smes techto dvou taky, ale helium? To slysim poprve.

Samotné používanie hélia pri zváraní by bol pridrahý luxus. Používa sa zmes argónu a hélia v pomere 70 ku 30.

Vzduch je nějaká směs, která obsahuje i helium...

Jak to bude s emisí rentgenového záření???

Nijak. 2V pri jednom pruchodu nestaci na urychleni elektronu na 100eV-10keV. 2eV elektrony vyrazi maximalne 2eV foton a ten je cerveno-oranzovy.

Zajímavý. Na dnešní dobu rozměry nic moc, rychlostní rekord do asi taky netrhne. Libovolný izolátor je sice taky fajn, ale jeho ohyb změní mechanický parametry jak co do tloušťky, tak i do šířky mezery a u FETů obecně jsme parametry nastavovali pomocí rozměrů...

Podle zdroje jsou tyto tranzistory vhodné k vytváření plně trojrozměrných sítí, takže porovnávat, kdo má větší nanometr, je tu k ničemu. Budeme muset počkat, až vyrobí prototyp *něčeho* a pak to s něčím porovnat.

No tak vzhledem k tomu, že substrát izoluje gate a v 3D z toho vznikne sendvič s další vrstvou izolace (dielektrika), tak možná zvýší hustotu integrace, ale polarizační jevy zabijou rychlost.
Pak je otázka, jak z toho budou dělat paměti...

Ten tranzistor je víceméně demonstrace toho, co už je 100 x známo.

Dostáváte ale mínusy, protože standardem je, že musíte nadšeně jásat třeba 10 x denně, 365 dní v roce nad novou senzační zprávou, jak přišla nová revoluční věc, která všechno překope. To, že takové údajné průlomy technologií čtete i několik denně vás neomlouvá. A pokud dostatečně nejásáte, a pochybujete, tak jste ten, kdo to celé kazí - a bude omínuskován. A ještě možná prohlášen za Putinova agenta.

Ve své podstatě v tak malých rozměrech praktickou použitelnost více určují různé parazitní jevy než cokoli jiného. A to nikdy zatím neřešil. Zatím jen udělali proof of concept, a tím to haslo. Pak se minimálně dalších 20 let bude zjišťovat, že to má spousty problémů.

Jen pro zajimavost, FET tranzistor byl prakticky vyráběn až po několika desetiletích, co byl objeven jako proof of concept. Tak dlouho trvalo než se vychytaly právě ty technologické a jiné detaily, na které se třeba daní výzkumníci vzduchové tranzistoru zvysoka vykašlali.

Napsal jsi přes 150 slov a přitom je celý tvůj komentář naprosto o ničem. Baví tě to?

No ale bez proof of concept by ten fet nebyl vyráběn nikdy. On totiž nejdřív přijde nápad, že by něco mohlo fungovat. To se na nějakém nepraktickém bazmeku ověří nebo vyvrati, pak se na tom zjistí různé problémy, které nikoho nenapadly, a ty se pak řeší. A až se vyřeší tak vznikne teprv ten produkt. V jiném pořadí to většinou nejde, pokud nemáte štěstí nebo neřešte nějakou trivialitu.

Navíc na všechen ten výzkum jsou potřeba hory peněz a ty bych nikomu jako investor bez proof of conceptu nedal.

Už vidím 3d síť plnou nanometrových vzduchových bublin. To bude krásně mikrofonické a skvěle citlivé na vibrace. Možná se jim podaří stvořit nejcitlivější mikrofon či seismometr na světě - a to bude všechno.

On je to hlavně jen proof of concept, nikoli prakticky použitelná věc. Nic, co by člověka nenapadlo, a nejspíše to už někdo xkrát objevil předtím. Ovšem jestli to prakticky a v praktických parametrech bude k něčemu, je jiná věc.

"Nic, co by člověka nenapadlo, a nejspíše to už někdo xkrát objevil předtím."

Tak by se dala charakterizovat spousta vynálezů a spousta komerčně úspěšných produktů.

Toto ale není žádný vynález, a koneckonců tu není ani produkt. Je to princip, který se v řadě případů využívá už mnoho let.

Už snad skoro století se ví, že pokud nebude v cestě polovodič, může ta součástka být rychlejší. Zvláště pokud tam není polovodič typu P. A mnohé součástky už se podle tohoto poznatku konstruují a prodávají.

Využití vysoké intenzity elektrického pole řízené jiném polem - to už tu bylo tolikrát, včetně vzduchové mezery - a hledá se už celá desetiletí, jak to udělat technologicky, ekonomicky i spolehlivostně dobře.

Vzduchová mezera v transistorech byla v laboratořích už tolikrát, že je to klišé, např. zde: https://aip.scitation.org/doi/10.1063/1.121914

Jen se ty vzduchové mezery jaksi ještě nepodařilo nikdy uvést masově do produktů. A teď se dozvídám, že jakýsi tým zjistil (asi po tisícté), že by mohl být tranzistor se vzduchovou mezerou. Ale že se to musí vyřešit prakticky. Tedy je to asi potisícté, co se v laboratoři vyzkoušela vzduchová mezera, a zatím to tam vždy umřelo. Tedy pokrok není ani o píď.

to by mohlo znamenat vyznamne snizeni pouziti kremiku v elektronice. to by mohlo mit obrovske dusledky, zpracovani kremiku je energeticky i ekologicky narocne.

Ok, tak použijeme levnější substrát a na něm wolframový dráty, ty mají energetickou náročnost 0...

hadam ze woflram, zlato nebo platina nebudou jedine pouzitelne kovy. druha vec je, ze z daneho kovu potrebujes jen spicku te elektrody, zbytek vodicu muze byt klasika. a i tak toho kovu tam bude porad mnohem mene, nez kolik je kremikoveho substratu.

ale ok, priste pridej jeste vice sarkasmu a uz budes mit urcite pravdu :P

No nastavování kovu jiným, ještě lepší. Zkomplikujeme technologii výroby o další operaci. A ještě si tam zavedeme teplotní závislost jako bonus (Seebeckův jev, kdybys to hledal). Potřeby toho kovu se tím stejně nezbavíš, jenom snížíš množství. a 0,5g/čip na 0,2g/čip. A to se vyplatí.

A navíc míň ušlechtilý kov ti bude oxidovat. I když je fakt, že třeba ZnO je za jistých okolností taky polovodič a tranzistor z něj na stole ještě nemám...

mno, struktura stavajicich tranzistoru je mnohem komplikovanejsi nez toho noveho. tedy pocet vyrobnich kroku bude dozajista vetsi, hadam minimalne 5x pro jednoduche FETy. ten novy tranzistor - to jsou jen naparene elektrody na spravnem substratu, u stavajicich tranzistoru se musi implantovat primesi a deponovat elektrody a bambilion dalsich veci.

takze 3 kroky navic nic moc neni (maska, naparovani, odstraneni masky). porad to bude min nez u stavajicich tranzistoru, kde se mluvi az o desitkach kroku.

mimochodem tenke vrstvy na elektrodach pro snizeni vystupni prace se pouzivaly uz ve starych elektronkach. a slo o vrstvy o tloustce nekolika molekul. nevymyslel jsem nic noveho, jen jsem si vzpomnel na par prednasek. ale urcite starym kadrum vysvetlis, jak to tehda delali spatne. takze bud si odpust ten sarkasmus a irionii, nebo si o tom neco nastuduj.

a mimochodem - ty si myslis ze cely procesor je z jednoho jedineho druhu kovu? prekvapko, neni. treba nozicky jsou pozlacene, to si muzes vsimnout sam.

Jakože bez polovodičového šumu ?