Vlákno názorů k článku
Nové verze prohlížečů Opera a Vivaldi
od nobody - "Příbuzné prohlížeče Opera a Vivaldi"
tu pribuznost jsi vycucal...
-
nobody (neregistrovaný)
"Příbuzné prohlížeče Opera a Vivaldi"
tu pribuznost jsi vycucal z ceho? ;) Opera >=15 nema s Opera <=12 ABSOLUTNE NIC SPOLECNEHO, a Vivaldi je pribuzny leda prave te Opera <=12, protoze za nima stoji stejny zakladatel i stejna cast vyvojaru... a prave Vivaldi je vysledek toho ze tento zakladatel NEBYL spokojenej s tim kam vedeni Operu >=15 smerovalo a proto odesel ze spolecnosti kterou sam zalozil aby pozdeji udelal prohlizec Vivaldi...
chapu ze pro nekoho kdo neni v obrazou to muze byt neprehledne, pak bys ale Romane proste nemel psat takoveto (i kdyz kurzivou ktera nic nemeni ;) nepravdiva nepodlozena spojeni ;)
-
S tou pribuznosti Vivaldi a stare Opery je to ponekud vachrlate, protoze ve Vivaldi je naBlinkano, coz v Opere nebylo. Vysledkem toho a asi i rady jinych veci je to, ze se Vivaldi leckdy nechova jako stara Opera. Napriklad okamzite zobrazeni stranky pri prechodu na predchozi stranku jsem ve Vivaldi nejak nepozoroval.
-
Zajimave bylo prave to, ze clovek mohl mit naotvirano hafo stranek a stejne byl navrat na predchozi stranku bleskovy. Na jinych browserech ani nahodou, dokonce ani pri otevrenem pouhem jedinem tabu, protoze se to vzdycky znovu renderuje. A tolik tabu, co snesla Opera, tehdejsi browsery uz jen tak nerozdychaly.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelOpera i Vivaldi používají stejné vykreslovací jádro Blink (které používá i Chrome). Vykreslovací jádro je ta nejpodstatnější část prohlížeče. Takže Vivaldi je rozhodně mnohem více příbuzný se současnou Operou než s původní Operou, která používala své vlastní vykreslovací jádro.
-
nobody (neregistrovaný)
ano, to je dobra demagogie, takova JIrsakovska ;) jeste vymysli pribuznost kdyz se zameris na to ze to je WWW prohlizec, to pak jsou vsihni WWW prohlizece vlastne take pribuzni ze? ;)
pokud by jadro bylo nejpodstatnejsi, tak si uzivatele nebudou vybirat mezi Chrome, Chromium, VIvaldi, Opera >=15 pouzivajici stejne jadro, ale sahli by po tom prvnim ci druhem podle uhlu pohledu, a svete (Filipe) div se, vetsina uzivatelu si vybiraji prohlizece podle UI/UX :)
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Pokud by jádro nebylo to nejpodstatnější, tak si uživatelé nebudou vybírat mezi Chrome, Chromium, Vivaldi a Operou, ale budou si vybírat mezi Interent Explorerem 6, Linksem, Netscape Navigatorem, Konquerorem nebo starou Operou. Protože ty mají různá vykreslovací jádra. Vy jste vyjmenoval prohlížeče, které mají stejné vykreslovací jádro, v dnešní době to nejlepší – to asi nebude náhoda, že? Potvrdil jste, že vykreslovací jádro je to nejdůležitější, a teprve v druhé řadě je UX.
Pokud se píše o nějaké souvislosti nebo příbuznosti prohlížečů, vždy se to bere podle vykreslovacího jádra, protože to určuje, jak se daný web zobrazí, zda vůbec bude fungovat, jak bude rychlý. Proto je důležité, že Chrome, Safari i Konqueror vycházejí ze stejného kódu vykreslovacího jádra, zatímco Firefox, Internet Explorer, Edge a stará Opera mají jiná vykreslovací jádra. Proto jsou Chrome, Safari a Konqueror příbuzné prohlížeče, zatímco Chrome, Firefox a Internet Explorer nejsou. Proto je Microsoft Edge jiný prohlížeč, než Internet Explorer, protože má jiné vykreslovací jádro. Proto je Opera 15 jiný prohlížeč, než předchozí verze Opery, protože tenkrát se vedení Opery rozhodlo, že nemají na to dál vyvíjet svoje vlastní vykreslovací jádro a přešli na Blink. Kdyby platila vaše teorie, že vykreslovací jádro je nepodstatné a nejdůležitější je UI/UX, Opera 15 by byla normálním pokračováním Opery 14, protože se změnilo jen nepodstatné vykreslovací jádro.
-
KateStříbrný podporovatelNo nevím. Vykreslovací jádro firefoxu se prokazatelně neskutečně zlepšuje, ale spousta lidí vyhrožuje že ho opustí, protože podle nich ztrácí důležité vlastnosti v UI. Osobně by mi nevadilo používat Chromium, ale nemá vlastnosti Firefoxu.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Vykreslovací jádro firefoxu se prokazatelně neskutečně zlepšuje, ale spousta lidí vyhrožuje že ho opustí, protože podle nich ztrácí důležité vlastnosti v UI.
To přece ale neznamená, že vykreslovací jádro není to nejdůležitější. To, že je nejdůležitější, zároveň neznamená, že nemohou mít vliv i jiné věci. Uživatelé klidně mohou opustit Firefox ale zůstat u Gecka. Kdyby vykreslovací jádro nebylo důležité, tak ti uživatelé přece nebudou vyhrožovat přechodem k jinému prohlížeči, ale budou používat starou verzi Firefoxu,která ty důležité vlastnosti UI má.Osobně by mi nevadilo používat Chromium, ale nemá vlastnosti Firefoxu.
Což pravděpodobně znamená, že pro vás jsou obě vykreslovací jádra dostatečně dobrá a rozhodujete se podle dalších kritérií v řadě. Nemyslím si, že byste stejně, jako píšete o Chromiu, napsala třeba o staré verzi Firefoxu nebo o nějakém prohlížeči založeném na KHTML. Ne, nejdřív potřebujete rozumné vykreslovací jádro, a teprve když to máte, vybíráte si mezi prohlížeči, které mají některá z vybraných jader. (Neříkám, že si uživatelé vybírají vědomě podle jádra prohlížeče. Ale v prvním kole rozhodují vlastnosti, které jsou dané jádrem prohlížeče.) -
KateStříbrný podporovatel
Těžko říct bez nějakého většího testu na lidech :) Ale přijde mi, že většině lidí nevadí výraznější rozdíly v jádře, dokud je prohlížeč dostatečně použitelný, ale větší rozdíly v UI je mohou odradit. Přinejmenších bych důležitost obojího viděla tak 50:50
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
výraznější rozdíly v jádře, dokud je prohlížeč dostatečně použitelný
Řekl bych, že tohle je protimluv. Aby byl prohlížeč dostatečně použitelný, musí vykreslovací jádro dávat podobné výsledky, jako ostatní rozšířené prohlížeče. Ostatně v posledních letech dva velké prohlížeče změnily jádro, protože to původní už nestíhalo – Opera přešla na Blink a Microsoft vytvořil nové jádro EdgeHTML.Z pohledu běžného uživatele to samozřejmě není tak zřetelné, protože nerozlišuje, co je nějaké vykreslovací jádro, co je javascriptový engine a co je GUI. Vykreslovací jádro ovlivňuje, co ten prohlížeč vůbec bude moci umět – je hezké si do UI/UX navymýšlet hodinky s vodotryskem, ale když to vykreslovací jádro nedovolí, může to být konečná, nebo se to musí složitě hackovat.
Dříve, když ještě byly velké rozdíly v chování vykreslovacích jader, se weby ladily právě pro jednotlivá jádra. Po odladění pro Gecko a Trident se web vyzkoušel a přizpůsobil třeba v Konqueroru (jádro KHTML), a pak už se jen doladily drobné rozdíly v Safari (WebKit) – protože to jsou příbuzné prohlížeče, WebKit je forkem KHTML.
-
KateStříbrný podporovatel
Aha, ty mluvíš vyloženě o situaci kdy je jádro nepoužitelné pro moderní web. Pak ano, tam už je rozdíl trochu větší. Ovšem stejně tak by asi neuspěl prohlížeč se skvělým jádrem, ale nepoužitelným UI. Tohle už je trochu problém vejce a slepice. Dokud byl v popředí IE s neschopným tridentem, webové stránky byly optimalizované pro něj a minoritní prohlížeč s lepším jádrem by neměl šanci, pokud by nenabídl něco navíc co se týká UI. Nástup Firefoxu si pamatuji ještě celkem dobře a většina lidí na něj nepřecházela kvůli lepšímu jádru, ale kvůli tabům, addonům a rozumným kompromisem mezi jednoduchostí ovládání a schopnostmi. (přičemž netscape / mozilla suite před ním tolik neuspěl mimojiné proto, že byl zbytečně překomplikovaný)
Nejde mi o to že je jádro nedůležité, to ani náhodou. Jen mi připadá, že mu přikládáš mnohem větší váhu než má. Podle mě je to s UI spíš tak 50:50
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Firefox ale zároveň musel umět stránky zobrazit plus mínus stejně, jako IE – jinak by mohl mít sebelepší GUI, ale nikdo by ho nepoužíval. To, že se dnes lidé rozhodují podle UI prohlížeče je dané tím, že prohlížeče s nepoužitelným jádrem už prakticky nejsou v nabídce. Navíc několik prohlížečů používá stejné vykreslovací jádro, v tom jsou příbuzné. Že by nějaké prohlížeče byly příbuzné tím, že mají stejné GUI, ale různé vykreslovací jádro, to se neděje – snad jediný případ je Maxthon.
S Mozillou to bylo trochu jinak – nadvládu Internet Exploreru nabourala právě už Mozilla Suite, Firefox vznikl původně jako odlehčená varianta Mozilla Suite. Navíc třeba záložky nebo rozšíření v té době už měla Opera, měla i lepší vykreslovací jádro, než byl Trident, ale nebylo moc kompatibilní s Tridentem, což byl problém. Vývojáři Gecka byli tehdy posedlí kompatibilitou s Tridentem, každá chyba nahlášená v Bugzille měla jako první komentář někoho z Mozilly: „Jak se v takovém případě chová Internet Explorer?“ Bez kompatibility Gecka s Tridentem by se Mozilla pravděpodobně nikdy neprosadila a byla by na tom stejně, jako Opera.
