Problém v IE nezpůsobuje zranitelnost WXP, nevím proč se takový nesmysl opakuje pořád dokola.
IE je normální aplikačka, kterou uživatelé nemusejí používat, mohou si nainstalovat nejméně tři jiné prohlížeče.
Jo, ale IE nedokazes odinstalovat z WXP (narozdil napr od firefoxu z linuxovych distribuci), takze ten backdoor tam proste bude (a myslim M$ help se otviral prave v IE, takze bude stacit hodit podvodnou stranku miho helpu)
Problém nezpůsobuje IE jako takový, ale knihovna pro zpracování VML jménem VGX.DLL.
Místo zakázání IE raději odregistrujte tu knihovnu, ostatně i Microsoft uvádí odregistrování VGX.DLL jako workaround:
https://technet.microsoft.com/library/security/2963983
ale da sa odinstalovat...
v control panel > add or remove programs > add/remove windows components > odskrtnem IE a je to.
To akurat odstrani ikonku z plochy. Stale ho mozes spustit cez Start -> Run -> iexplore.exe napriklad.
Ci je IE odstraneny naozaj, sa da overit pomerne jednoducho. Staci nainstalovat taky Maxthon a ak bude bezat, tak Trident je stale napchaty v systeme. Tiez som sa s tym kedysi hral, ale cim hlbsie sa clovek vrtal v systeme a vyhadzoval sucasti IE, tym menej veci fungovalo.
a naco vlastne mazat ten stary MSIE ked je zabugovany az do verzie 11. Nestaci poriadny aktualizovany AV a trochu rozumu pro browsovani?
Poznam ludi co nemali aktualizovane XP doteraz uz niekolko rokov a stale ficia bez problemov
Pokud rozumem pri browsovani mate na mysli, ze nebudete pouzivat IE nebo to, ze polezete akorat na nekolik duveryhodnych stranek, tak asi ano.
Vsak na Utlouk bylo v minulosti nekolik exploitu. Cili pokud nekdo chce mit Utlouk, tak ten z XP radsi tedy ani nahodou. On Utlouk obecne radsi vubec ne. MS to furt zaplatuje, ale cert tomu ver i tak.
Outlook 2007 a vyšší používá pro rastrování HTML engine MS Wordu. Důvodem je právě to, že použití enginu Trident z MSIE znamená téměř automatický přenos zranitelností z MSIE na Outlook.
Důvodem je právě to, že použití enginu Trident z MSIE znamená téměř automatický přenos zranitelností z MSIE na Outlook.
Zatímco teď se tam přenášejí díry z Wordu. :-)))))
Bylo by psinezni, kdyby se nakonec proflaklo, ze Word pouziva renderovaci engine IE. vznikl by tim zacarovany kruh.
Většina bugů Wordu se vás při importu HTML souboru vůbec netýká. Samozřejmě může být bug i v té code path, kterou při importu použijete. Jenže ono není moc SW, ve kterém by bug být nemohl.
BTW je tragikomické, že browsery zpracovávají pár set HTML tagů, ale přes léta vývoje jsou bez ohledu na výrobce pořád děravé jako řešeto. Ukazuje na to nedobrý stav celého SW průmyslu.
Kromě tagů je tam ještě JS. To už je plnohodnotný jazyk a při jeho interpretaci se dá spousta chyb nasekat.
No a ještě samozřejmě CSS, uživatelské skripty, rozšíření, zpětná kompatibilita, podpora X platforem, atd... Shrnout to jako "pár set tagů" je nemístné zjednodušení(navíc spousta z těch tagů taky není zrovna jednoduchých na implementaci).
OK, můžete přidat pár set tagů CSS. Ale pořád je to poměrně malý kus kódu, který je permanentně děravý. V roce 2013 mělo pět nejpoužívanějších browserů dohromady 727 zranitelností. Jenom Firefox si jich připsal 270, což znamená novou zranitelnost každého 1.4 dne. Takový stav věci se dá popsat jen slovem šílenost.
http://secunia.com/vulnerability-review/browser_security.html
Jenom takový lehkotonážní Chrome má 5,448,668 řádků. To vám přijde jako "malý kus kódu"? Nebuďte směšný.
Jedná se o browsery, takže se většina těch chyb týkala různých aspektů zpracování HTML.
Tak třeba z posledních 10 chyb ve Firefoxu (MSFA 2014-32 až 42) se HTML netýkala ani jedna. Byla tam díra v dekódování JPEGu, Web Audio a Video (to bych nepovažoval za součást HTML), jednou nějaké lokální permissions DLL v instalátoru a šestkrát skripty.
https://www.mozilla.org/security/announce/2014/mfsa2014-XX.html
Při zpracování tagu img musíte dekódovat JPEG - tedy je to zjevně částí zpracování HTML.
Web Audio a Video je součástí HTML5.
Skripty jsou neštěstí, ale dnešní web na nich stojí, takže je prostě musíte implementovat.
V tom případě už mi ale „zpracování pár set HTML tagů“ nepřijde tak jednoduché, jak to zní, protože to vede na kódování a dekódování mnoha složitých binárních formátů a implementaci VM poměrně mocného jazyka.
A přesto se firmy jako Google snaží procpat webové klienty úplně všude, a dále rozšířit funkcionalitu browserů. Výsledkem jsou webové aplikace, které jsou vždycky neobratné ve srovnání s lokálními aplikacemi, a jsou navíc většinou závislé na připojení k inetu. Samozřejmě to při současném stavu SW technologií povede k dalším bezpečnostním problémům. Wow, vítejte v krásném novém světě.
Já tě chápu. To že si uživatel spustí jakoukoliv aplikaci na libovolném systému pro tebe musí být strašná představa. Brrrrr.
Upřímně mě moc netrápí, jestli tu kterou aplikaci může používat 1% desktopových uživatelů Linuxu. Zato mi dost vadí, když je aplikace závislá na připojení k inetu, ovládá se nepohodlně, neumí lokální tisk, neumí drag and drop, neumí rozšířené formáty clipboardu, má omezenou nebo nulovou podporu klávesových zkratek, a browser má stovky bezpečnostních děr ročně.
Takových už bylo, co tvrdili, že něco nepůjde... Zvlášť v IT, kde co včera "nešlo", to se dneska bere jako samozřejmost. Dočkej času.
Jinak 1% má Linux možná na desktopu a moderní webové aplikace se primárně vyvíjejí tak, aby byly použitelné na jakémkoliv zařízení/rozlišení, takže mobily nebo tablety nejsou žádná překážka. Pak je taky poměrně zábavná představa, že zranitelnosti se týkají jenom prohlížečů, kdežto operační systém je naprosto neprolomitelný a prostý chyb :-)
OS nejsou prosté chyb. Browsery jsou ale vrstva nad OS, a zanášejí další chyby. A není jich málo. Například Windows 7 měly od roku 2010 celkem 317 CVE reportů, kdežto Firefox jich měl 570.
http://www.cvedetails.com/product/17153/Microsoft-Windows-7.html?vendor_id=26
http://www.cvedetails.com/product/3264/Mozilla-Firefox.html?vendor_id=452
Moderní webové aplikace většinou nabízejí pro mobily (a často i tablety) odlišný layout a upravenou funkcionalitu. Nelze tedy mluvit o jednom vývoji pro desktop, tablety a telefony. Navíc se k řadě webových aplikací píšou nativní klienti - například ti pro GMail, Facebook, Youtube, Twitter.
Webová aplikace je nesmysl, pokud nakonec máte nativní aplikaci pro mobily a/nebo tablety. A úplně největší nesmysl je tahat na web věci, na které se používají lokální aplikace, kterým ty webové nesahají ani po kotníky. To se týká office aplikací, editace fotografií, videa apod. - tedy přesně to, o co snaží Google se svým ChromeOS.
Stejně tak se jako "vrstva nad OS" dá chápat nativní aplikace, která má svých chyb taky požehnaně. To je zbytečná diskuze. Jinak píše se jediné UI, které se akorát pomocí gridů, media queries atd zobrazí odlišně, přesto má pořád stejnou strukturu, takže nic se nepíše dvakrát, jak se snažíš tvrdit. Nativní klienti v podstatě vůbec nejsou potřeba, většinou je to jenom aplikace s jedním webview, bullshit. Ke zbytku už jsem se vyjádřil předtím - žij dál ve svojem světě, ve kterém nic nejde, já zatím budu s ostatními pracovat na tom, aby to šlo. Google jde v tomhle směru správnou cestou. Měj se fajn a už neřeš nesmysly, na to je život moc krátký.
GMail má v Androidu nativního klienta, a je to klasická mailovací aplikace. Facebook má také nativního klienta, opět to není web view, a FB pro to uvádí důvody:
https://www.facebook.com/notes/facebook-engineering/under-the-hood-rebuilding-facebook-for-android/10151189598933920
Podobně má Android nativní Youtube aplikaci, která není web view.
Google jde špatnou cestou, protože zavádí zbytečnou, děravou a funkčně omezenou mezivrstvu nad OS. Stačí se kouknout na webové aplikace na ChromeOS, které jsou funkčně na úrovni patnáct a více let starých desktopových aplikací. Díky snaze o přesunu všeho na web žijeme v době, kdy pár tabů Facebooku nebo Youtube bez další interakce klidně sežere GB paměti během pár hodin. A to se ještě Google snaží uživatele naučit, že mají svoje data dát Velkému Bratrovi do cloudu. Jeden super nápad za druhým.
Souhlasím že další diskuse nemá smysl. Díváme se na problematiku výrazně odlišně. I vám přeji fajn den.
Měl byste aktualizovat svojí trollovací databázi, už to není, co to bývalo. Práce v offline, drag&drop, správa clipboardu, klávesové zkratky, to všechno web-aplikace umí. Všechny ostatní brzdí opět pouze Microsoft se svým skvělým prohlížečem. Jediné, v čem nelžete je, že prohlížeče mají chyby(ostatně jako jakákoliv jiná aplikace).
Webové aplikace jsou zpravidla více či méně závislé na cloudu, takže je těžko používat offline. Podpora drag&drop je naprostou výjimkou, a v každém případě přináší proti lokálním aplikacím řadu omezení. Správa clipboardu se nekoná, protože Clipboard API je od roku 2006 v draftu, ve většině browserů má částečnou nebo nulovou podporu, a aplikace ho v praxi nepoužívají. Klávesové zkratky se dají implementovat přes event onkeydown, ale ještě jsem neviděl webovou aplikaci, kterou by šlo efektivně používat z klávesnice.
Předpokládám, že bylo myšleno, že by tyto technologie byly plnohodnotné - jako na desktopu. Ne to demo, co je dnes v prohlížečích. Ano, ve webové aplikaci je možné nadefinovat pár zkratek. Ale když chci, abych v aplikaci mohl F1 vyvolat nápovědu, Ctrl+S uložit a Alt+písmeno vyvolat kteroukoli akci, to nechci příliš mnoho, ne? A zkopírovat přes schránku nebo přes drag&drop obrázek nebo tabulku, to taky na desktopu normálně jde.
Nehledě na to, že i když se podaří zvolit klávesovou zkratku nebo formát dat, se kterým lze v prohlížeči pracovat, programuje se to jak DOSové aplikace v devadesátých letech (Turbo Vision je proti tomu moderní zázrak). Na webových aplikacích pro desktop je krásné, že se dají spustit z mnoha desktopových počítačů, na webových aplikacích pro mobily je dobré, že se dají používat často i na dvou nebo třech platformách. Ale obětovalo se tomu několik desetiletí rozvoje programování a tvorby UI, i pro uživatele je to návrat o mnoho let zpět.
Spíš je na tom vidět, že přínos centrální správy software a poskytování software jako služby je tak obrovský, že se to vyplatí i za výše uvedenou cenu. Jsem zvědav, zda se v dohledné době podaří HTML něčím nahradit - škoda Java Web Startu, který měl přesně k tomuhle sloužit. A zatím se nezdá, že by JavaFX byl na lepší cestě.
Proč mají lidi potřebu neustále mudrovat nad něčím, o čem vlastně nic neví? Ctrl+S, funkční klávesy, modifikátor+písmeno, to všechno se samozřejmě bez problémů odchytávat dá. Obrázek si taky z clipboardu vložíte. Klidně vám můžu někam hodit demo, když to uvidíte na vlastní oči, tak tomu možná i uvěříte. Existuje spousta UI frameworků i komplexních IDE, za všechny napříkad Sencha Architect. Ale obávám se, že sypu hrách na zeď a teď vám zase "nebude recht" něco dalšího(o čem se opět jenom domníváte).
IDE neřeší model aplikace. Nepsal jsem o odchytávání kláves, ale o tom, aby se daly plnohodnotně používat klávesové zkratky. Na to demo se těším, třeba jak tam bude fungovat opakování funkčních kláves nebo Ctrl+S v intervalu, který mám nastaven v operačním systému. Nebo jak to Ctrl+S bude fungovat ve všech prohlížečích.
http://codepen.io/anon/pen/gsFwK - dál nemám náladu někomu něco dokazovat, v neděli mám zajímavější věci na práci.
Já vím, že to v prohlížečích nefunguje, na to jste příklad dávat nemusel. Vy jste ale tvrdil, že to funguje, takže jsem čekal nějaký příklad spíš tím směrem.
Ok, byl jsem líný startovat windows, jediný prohlížeč, ve kterém je problém, je IE, a to pouze v tom ohledu, že u zkratek s altem zároveň zobrazí systémové menu. Alt jsem ostatně nikdy ve zkratkách nepoužíval. Takže pokud chcete usnadnit život chudákům používajícím IE, používejte kombinace s čímkoliv jiným, než s s altem. Tohle funguje naprosto všude, pokud chcete pořád tvrdit, že ne, tak dodejte důkaz(v tom případě jsem ochotný vám to klidně nahrát na video, protože mě začínáte unavovat): http://codepen.io/anon/pen/lxvBA
U prvního příkladu F1 zobrazuje help, a kombinace s Altem zase menu.
Bez Altu se při pohybu v menu těžko obejdete. Navíc opakuji, že jsem neviděl jedinou webovou aplikaci, která by se dala ovládat z klávesnice s pohodlím srovnatelným s desktopovou aplikací.
Ano, u prvního příkladu, který jsem zapomněl zkontrolovat v IE - jediném prohlížeči, který s tím má problémy(překvapivě...). Nedivím se, že máte k webu averzi, když ho prohlížíte v IE :-D Ale používejte, co vám jenom vyhovuje, to už je váš boj, nehodlám vám do toho mluvit.
Nemám averzi k webu, web je naopak super. Mám averzi k nahrazování desktopových aplikací těmi webovými.
Preferuji aplikace které lze ovládat i z klávesnice, umí přistupovat k lokálním datům, umí tisknout, umí otevřít soubor který přetáhnu do okna, umí vložit tabulku nebo obrázek z clipboardu, nejsou závislé na připojení k netu, a hlavně mě nenutí ukládat data u Velkého Bratra. Samozřejmě i vy používejte, co vám vyhovuje. Pokud preferujete webové aplikace, je to váš boj, a rozhodně není jednoduchý :)
Já jsem to zkoušel na Linuxu v Chromiu a Firefoxu. Zkratka Alt+A nefunguje ani v jednom. Ale hlavní problém je, že to ty zkratky jenom emuluje, pokouší se to na základě scankódů dělat to samé, co dělá OS. Můžete hádat, jestli ta emulace je vždy stoprocentní.
Pokud jste nikdy nepoužíval Alt ve zkratkách, nikdy jste neovládal počítač z klávesnice. Je to totiž to úplně nejzákladnější - každá položka (položka menu, tlačítko, formulářový prvek) má mít přiřazenu kombinaci Alt+písmeno (písmeno je zvýrazněné podtržením), přes které je dostupné.
Důkaz, že to nefunguje 100%, jste podal vy sám, žádný další důkaz už není potřeba.
Ja som to skusal tiez pod linuxom na chromiu a iceweasel vo verzii 20 a skratky mi funguju. Nefungoval iba F1, ktory mam priradeny na zobrazenie terminalu takze to odchytil system skor.
Suhlasim vsak s nazorom, ze web appky sa nevyrovnaju tym desktopovym.
Treba me ve FF29 funguje jenom to CTRL+S, F1 nefunguje... ;) takze se pridavam k nazoru, ze ne vsechno funguje...
A přesto se firmy jako Google snaží procpat webové klienty úplně všude, a dále rozšířit funkcionalitu browserů.
Jo, firmy jako Google, Microsoft.... Furt cpou lidem nejaka vlastni reseni a snazi se z useru nadelat zavislaky....
Maxthon už před několika lety přešel na WebKit, takže jako detekce to nebude moc průkazné. :)
Mno. Ono je to takové komplikované. IE jako takový se samozřejmě dá odstranit. Jenže IE je de facto jen frontend. Backend, který pohání IE, v systému pořád bude existovat a to včetně oné chyby. Nelze odstranit, protože je silně propojen se systémem. Kdybys to kompletně odstranil, pak by ti přestal podstatě fungovat celý systém. Mám za to, že IEčkové jádro je i součásti průzkumníku, který zobrazuje soubory a složky.
To co píšeš mohla být pravda tak ve Windows ME, ale v XP je IE postradatelný docela snadno
Engine Trident (mshtml.dll) je součástí Windows, a používá ho řada aplikací, včetně prohlížeče Helpu. Samozřejmě je možné odstranit vyjma ikony MSIE i všechno okolo, včetně enginu Trident. Některé aplikace ale pak nebudou fungovat korektně, stejně jako na Windows edice N.
To se pletes ... libovolna aplikace ktera si trebas jen checkuje aktualizace na webu ... zavola jadro IE. Spousta aplikaci ti ve svym okne otevre web ... pomoci toho IE dllka. Kdyz ho smaznes, hromada veci nebude fungovat bud vubec, nebo naprosto nepredvidatelne.
Samo, je to svinstvo, to nepochybne, ale je to tak.
To není svinstvo, ale naopak velmi užitečná věc. Aplikace občas potřebují rastrovat HTML. Asi by nebylo úplně praktické, kdyby si to psal každý autor aplikace znovu. Proto poskytují Windows aplikacím Trident, a například Qt stejně poskytuje QtWebKit, založený na WebKitu.
Nikoli, je to svinstvo, protoze kdyz si nainstaluju ff/chromajzla/... tak ma system pouzivat mnou preferovany prohlizec a to vzdy a vsude.
Jenže Firefox ani Chrome nevystavují veřejné API, akorát se registrují pro prohlížení HTML souborů. Navíc má každý HTML engine odlišné API. A nevím jak je to dnes, ale například Gecko bylo dlouhé léta single threadové, což prakticky vylučovalo ho použít v aplikacích jako náhradu Tridentu.
"Tato chyba už nebude v XP"
Mr Krcmar zjevne nema ani zakladni prehled ... jinak by trebas aspon tusil, ze nekolik velkych firem a statu ... si u M$ plati i dalsi support na XP. Takze je dost pravdepodobne, ze ta chyba opravena bude, a stejne tak, ze se prislusna zaplata bude velmi brzo povalovat vsude mozne po netu (samo vcetne hromady podvrzenych balicku). Ale to by se nedal napsat bombasticky titulek, ze...
Mozna bude zaplata brzo vsude na netu a mozna ze se bug pripoji k vice nez deset let neresenym a znamym bezpecnostnim chybam jak je v M$ zvykem. Mozna to budou resit antivirove spolecnosti? kdo vi. Kazdopadne brzo neznamena preinstalovano vude do 3 dnu od objeveni :)
Souhlas. BTW na každou instalaci Windows bych doporučil EMET. Většina útoků pak skončí neúspěšně.
http://www.microsoft.com/en-us/download/details.aspx?id=41138
To uz Microsoft rezignoval na zaplatovani chyb a soustredi se na balast, ktery ma "stizit" napadnutelnost?? :)
Ono je užitečné se alespoň nějak bránit i před 0-day dírami ;)
Jelikoz se to da obejit (Pali dal odkaz nize), tak to uzitecne neni. Je to jenom dalsi zbytecny balast. ;)
Jenže to je chyba konkrétní implementace, ne té technologie jako takové. V Linuxu a BSD to funguje velmi dobře
Zajímavé, EMET jsem neznal a přijde mi podivné, proč tedy není součástí výchozí instalace. Bohužel MS neuvádí, co to vlastně dělá, jestli je to něco podobného jako memory randomization a stack protector v Linuxu nebo nějaký IDS.
EMET uses security mitigation technologies such as Data Execution Prevention (DEP), Mandatory Address Space Layout Randomization (ASLR), Structured Exception Handler Overwrite Protection (SEHOP), Export Address Table Access Filtering (EAF), Anti-ROP, and SSL/TLS Certificate Trust Pinning, to help protect computer systems from new or undiscovered threats.
Jak uváděl kolega, jde o povinné ASLR (nepovinně ho má Visty a výše), DEP a řadu dalších technik (BTW stack protection je default option MS compileru od roku 2003). EMET není součástí výchozí instalace, protože některé starší aplikace mohou používat techniky, které s ochranou kolidují. Většinou jde o "nedobré" techniky, například self-modifying code, které ale mohou mít v daném kontextu validní použití.
Mám pocit, že se nedávno řešil bug ve hře Portal (nebo všech SourceEngine hrách?) při zapnutém SELinuxu - právě kvůli DEP, kdy nějaká zvuková knihovna bundlovaná se hrou má sebemodifikující se kód.
Ano, můžu potvrdit. Používám ATI tray tools na ntb pro podtaktování grafiky. Pokud EMETem povolím DEP, spolehlivě to tray tools shodí už při startu.
Vyzera ze je to prelomene, takze opat nic zaujimave...
http://labs.bromium.com/2014/02/24/bypassing-emet-4-1/
Hmm, zajímavé. Koho v MS napadlo dávat tyhle ochrany do user space?
Za jistých okolností se dá EMET prolomit. Ale exploitovat vulnerabilitu nebývá až tak triviální, takže EMET v řadě případů dokáže útoku zabránit.
Tak patch sice nejspíše dostaneme, ale nesmíme ho šířit dál. Takže na netu se bude válet buď podvrh, nebo cracknutá verze. Ani jedno bych osobně neriskoval.
A když nedostanete, tak prostě použijete DLL z patche pro stejnou jazykovou verzi Windows 2013 a prostě pojedete dál ...
Balíčky od MS jsou digitálně podepsané, takže vy (na rozdíl od běžného uživatele) případný podvrh poznáte. Instalace nebývá zamknutá, takže crack není potřeba.
Ještě bych upřesnil, že záplata vyšla i pro Windows XP.
Uz vysla zaplata
http://support.microsoft.com/kb/2964358
so much for the "EOL" :)
vyšla i záplata pro XP jsi chtěl napsat
https://technet.microsoft.com/library/security/ms14-021
Obsahem článku a tedy také titulkem nad článkem by mělo být:
- Microsoft zveřejnil bezpečnostní záplatu spojenou s objevenou zranitelností operačního systému Windows XP,
- zdarma si ji mohou stáhnout a nainstalovat všichni registrovaní uživatelé této starší verze operačního systému, pokud stále ještě váhají s migrací na novější operační systém,
- doporučení opustit Windows XP a naistalovat si Windows Vista SP3, Windows 7 nebo rovnou Windows 8 / 8.1 však trvá a to z těchto důvodů .... (opakování je matka moudrosti).
Nevšimnul jsem si že by Microsoft doporučoval instalaci Windows Vista nebo Windows 8 - doporučují výhradně Vindows 7 nebo 8.1. Windows Vista by dnes instaloval jen masochista protože fungují všelijak, Windows 8 podobně ale z jiného důvodu - už pro ně Microsoft přestal vydávat záplaty a uživatele nutí upgradovat na 8.1 (což je naštěstí možné zdarma).