Názory k článku
Open hardware a open source UPS
-
Umm... tak nevim... Ano, levne SOHO UPS jen pipaji/blikaji, nepouzivaji extra kvalitni baterky a nemaji mereni proudu, ale taky nejsou urceny pro mista, kde to je potreba. Lepsi modely maji mereni proudu nejen na vstupu pred usmernovacem (ten ma naprosta vetsina UPS), ale i na vystupu za menicem i mezi interni sbernici a bateriemi. Ta napeti jsou samozrejmosti i u levnych UPS (Vin, Vout, Vbat). Stejne tak mereni teplot na klicovych prvcich (usmernovac, menic, baterie).
Lepsi UPS maji i trebas plne graficke displaye se zobrazenim vsech techto hodnot, stavovych informaci / upozorneni ci i moznosti nastaveni. Ale k cemu? Kazda aspon trochu pouzitelna UPS disponuje portem pro pripojeni k PC, takze tyto hodnoty vcetne upozorneni na dochazejici baterii sdeli pocitaci, ktery uz s tim muze nalozit lepe, nez sebelepsi display (napr. poslat mail patricne osobe), ty lepsi UPS disponuji sitovou kartou, ktera tyto cinnosti obstara sama.
-
O cene jsem zamerne nemluvil, protoze je jasne, ze OSHW bude levnejsi, nezli komercni produkty. Takze pokud by nabidli nabijeci proudy pres 50A na 48V (baterky), se sitovym rozhranim, on-line, merenim proudu a teplotach na vsech bodech za cenu pod 15 000 CZK koncovych, bude to mit uspech.
A ano, takove UPS jsou, viz napriklad cyberpower CPS5000Pro (nejde o reklamu, pouze o priklad)
-
Petr M (neregistrovaný)
Tak to ani náhodou. Při bastlení občas narazíš třeba na to, že alternativní obvod prostě na trhu není, nebo má horší paramery a distributor si řekne MOQ a seš v háji (takhle jsem narazil s tranzistorama s UCE 1,2kV a ICE min. 3A). Za kus 350, potřeboval jsem tři, musel jsem jich vzít 50). Pak tady máš podklady pro desky, šablony na pastu, formy na plasty jako jednorázovou investici a je rozdíl, jestli to rozpočítáš na 10ks nebo 1000ks. No a blbý odpor v kusovce za 2Kč, kolo s 2k5 za pár stovek.
Výsledek je, že u modulu CPU (6 vrstev, 3x BGA, 2x QFN) bylo 10 prototypů po 15 kKč, když se rozjela výroba 1000 ks, sekali jsme to po 1800 Kč. Kdyby se toho dělalo 20kKs, jsme někde kolem třech stovek sakum prdum... Takže tak.
-
KateStříbrný podporovatel
Ty náklady na vývoj a marketing se rozpustí do velkých výrobních sérií, náklad na distribuci se přes Open HW opravdu nesmaže. I ty součástky musí někdo dopravit.
Momentálně si doma bastlím pár věcí a výhoda toho že si to vyrábím sama rozhodně není cenová, podobné výrobky jsou na trhu o dost levnější.
-
KateStříbrný podporovatel
Nevím jak to souvisí s tématem cen OpenHW, ale nemáš tak úplně pravdu :) I když to vedle Sci-fi, fantasy a PC her není v mé sociální bublině zrovna majoritní téma. (a ani nevíš jak se hodí 3D tiskárna na geeky módní doplňky :)
-
Docela by mne zajímalo, kolik z lidí, kteří vám dávají mínusy, už někdy něco ubastlili...
Pokud se totiž člověk v tomto pohybuje, tak moc dobře ví, že právě úspora peněz prostě nefunguje, rozdíl v nákupních cenách komponentů je řádový (a to opravdu řádový!). Bastlení dává smysl při požadavku na něco atypického, s nezvyklými vlastnostmi atd., ale o úspoře peněz je to jen dost výjimečně. Ony se samozřejmě najdou případy, kdy je to zajímavé i finančně, ale není jich zas tak moc a naprosto nevěřím, že by mezi ně patřila právě UPS. -
Tohle je o střetu ideologie.
Výrobní sektor kde cílem je výrobek a výdělek vs nějaké free, open řešení, které lidé dělají často jen pro dobrý pocit.
.Jako komedie pak vypadá podle mně pak prohlášení ... pod 15 000 CZK koncových, bude to mit uspech.... U koho úspěch? Co je úspěch 10000 ks po celé zeměkouli za několik let? Tolik prodá asijský výrobce jednoho typu za 9999,- s daní a všemi bezpečnostními předpisy za měsíc?
Co jsem tak pozoroval tak naprostá většina "open hardware" skončila v propadlišti dějin. Nebo jako raritní kusy, které nikdy do trhu nepromluvily. Protože jsou drahé, nebo nepřinášejí uživatelský komfort v spotřebním segmentu trhu. Aď to byly routery, základní desky, "open" smart phony, či open smatr hodinky...
V neprospěch téhle bastlené věci promlouvá to, že třeba zde jsou předpisy ohledně elektrických zařízení a je rozdíl elektronika jako jsou Arduina, Raspberry, které napojujete na nějaký pidi zdroj. A něco co má běžet na 220V elektrické sít a spadá do kategorie silnoproudíé elektrotechniky.. Stejně je rozdíl jestli si tu chcete bastlit doma pro vlastní potřebu , nebo to chcete použít ve firmě.
-
j (neregistrovaný)
To souvsi s IQ zdejsich individui ... protoze swaba kteryho v GMku koupis za kilo si vyrobce milionovych serii koupi mozna a to spis maximalne za desetikorunu.
Bastlit ma smysl pokud to mas jako konicka/delas prototyp/pozadujes specificky vlasnosti ktery nikdo nevyrabi. Vzdycky je to mnohem drazsi nez neco koupit.
2Martin P.: 230!V neni silnoproud. A v propadlisti dejin tyhle veci koncej prave proto, ze sou proste drahy tak, ze ani ti nadsenci to ve finale nezaplati. Muzes si klidne nechat na zakazku postavit auto. Existujou vyrobci ktery ti ho postavej, nebo motorku nebo ... ale pocitej s tim, ze za ty prachy si koupis slusnou flotilu beznych aut.
-
KateStříbrný podporovatel
Pár drobných výjimek je, ale jen v hodně specifických oborech kde je poptávka tak malá, že je i „sériová“ výroba skoro kusovka a ceny hrozně nadsazené. Třeba různé stabilizační rigy a pojezdy pro kameru… Znám kluka co si je vyráběl ve slušné kvalitě za zlomek obchodní ceny. I když i tady možná trh zamázla čína, moc to nesleduju.
-
me (neregistrovaný)
"...protoze je jasne, ze OSHW bude levnejsi, nezli komercni produkty."
Neznam zadny produkt s OSHW, ktery by byl levnejsi, nez komercni produkty s proprietarnim resenim. Napadaji me routery, motherboardy, telefony. OSHW je vzdy drazi, jedna se o o maloseriovou vyrobu pro zakazniky, kteri jsou ochotni priplatit si za specializovane reseni s OSHW.
-
Ono to navíc často končí tak, že OSHW ve velkém vyrábějí číňani, někdy zcela v rozporu s licencí. Někdy sice v souladu, tu a tam dokonce přispějí na vývoj, ale i pak je hodně na diskusi, zda právě tohle fakt pozitivní přínos OSHW :-(
Tohle se například dělo ve velkém v modelařině po nástupu multicopterů - různé řídící jednotky nebo třeba diverzitní přijímač videosignálu, leccos vzniklo jako Open Source, ale reálně to má 90% uživatelů zakoupeno od číňana. -
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel"Takze ten pan bude vyrabet kolo?"
j reaguje na Linusovo oznameni o vyvoji vlastniho hobby kernelu."Takze ten pan bude vyrabet kolo?"
j reaguje na zalozeni SpaceX"Takze ten pan bude vyrabet kolo?"
j reaguje na start Apolla 12;-)
-
-
FíkZlatý podporovatelto ne, tam jde o to, že malý pokles proudu z bateky může znamenat, že přestane dodávat proud daleko dříve, než by se myslelo
-
none (neregistrovaný)
Neviem, v akom vesmire zijete ale v tomto pri sucasnych fyzikalnych zakonoch je to takto:
Prud odoberany z baterky (pri prevadzke na baterky) je dany vykonom odoberanym z UPS. Nieco take ako "maly pokles prudu" by mohlo nastat vtedy, ak by doslo k adekvatnemu "malemu navyseniu napatia" na baterke. Nepoznam taky druh baterky, ktora ma na konci vybijacej krivky napatovy hrb.Takze v reali je to takto: pri postupnom vybijani baterky klesa jej napatia a umerne tomu stupa vybijaci prud (pri tom istom vystupnom vykone). Pretu UPSky meraju napatie baterie a z toho urcia vsetky potrebne parametre.
Meranie prudu do baterky je zaujimave z jedineho hladiska: Umozni merat kolko energie sa do baterie dostalo pocas nabijania (integral napatie x prud) a kolko sa z nej podarilo odobrat pri vybijani (opat integral napatie x prud). Z toho je mozne posudit ako vyrazne je baterka opotrebena (zacne rast rozdiel madzi dodanou a odobratou energiou). A kedze nejde o perpetuum mobile, tak ten rozdiel sa v reali premeni na teplo. Cim sa oklukou dostavame na zaciatok - staci merat teplotu batreie a ked sa pri beznom zatazeni neprehrieva - je v poriadku.
-
Meranie prudu do baterky je zaujimave z jedineho hladiska: Umozni merat kolko energie sa do baterie dostalo pocas nabijania (integral napatie x prud) a kolko sa z nej podarilo odobrat pri vybijani (opat integral napatie x prud).
Coz vyzaduje provedeni obcasnych vybijecich/nabijecich cyklu, bez kterych se nic nedozvite.
Jak je to s tim prehrivanim za provozu si nejsem moc jisty, protoze jakmile je baterka jednou nabita, logicky by UPS omezila nabijeci proud na nejake udrzovaci minimum a pri tom se to moc prehrivat nebude. Spis bych sazel na rychlost poklesu napeti s ohledem na odebirany proud, ktery by slo porovnat s nejakymi tabulkami charakteristik akumulatoru ulozenymi ve firmware.
Mozna jsem uplne nepochopil, jak to s tim prehrivanim myslite, treba byste to mohl trochu rozvest.
-
j (neregistrovaný)
"Coz vyzaduje provedeni obcasnych vybijecich/nabijecich cyklu, bez kterych se nic nedozvite."
Coz kazda lepsi upska za 1/10 ceny toho co tenhle clovek bude vyrabet bezne dela. Mam tu nejaky APCcka a ty maj v konfiguraci selftest, kde si muzes vybrat neco mezi 1-5 minutama testovani a interval v jakym se ten test ma spoustet (na tema 14 dnu, mesic ...). Delsi test = vyssi presnost, logicky. A presne na zaklade techle testu UPSka "odhaduje", jak dlouho pri danym odberu vydrzi. Pricemz se (neprekvapive) predpoklada, ze se UPSka pouziva jako UPSka => bud nabehne agregat, nebo se HW vypne. Takze pokud vim, ze se HW vypina 5 minut, potrebuju aby USPka garantovala 10. Coz vede k tomu, ze aku bude dimenzovanej spis na 15-20 (aby tech 10 dal i kdyz je na hranici zivotnosti).
-
none (neregistrovaný)
AD prehrivanie: Opotrebovany akumulator sa pozna okrem ineho aj podla toho, ze mu rastie vnutorny odpor. Ergo kladivko sa cast dodanej energie vyuzije na chemicku reakciu (nabijanie AKU) a zbytok energie sa sprosto premeni na teplo (to je ten ubytok na vnutornom odpore). A to iste v bledo ruzovom prebieha pri vybijani.
Samozrejme to vsetko sa da spoznat meranim napatia, ale pointa mojho elaboratu bola v tom, ze UPS nijak zvlast nepotrebuje merat prud do/z AKU ale postaci meranie napatia. Preto vecsinou UPSky meraju len napatie na AKU. -
Petr M (neregistrovaný)
Měřit proud musíš při nabíjení čehokoliv tak jako tak.
Buďto se dá nabíjet konstantním proudem, kde změříš napětí na aku (s tím, že zdroj tam vnutí něco navíc), ale proud musíš měřit ve zpětnovazební smyčce. Nebo nabíjíš konstantním napětím, ale pak z napětí nedostaneš nic (vynuceno zdrojem) a jediná možnost sledování průběhu nabíjení je z proudu.
-
Buďto se dá nabíjet konstantním proudem, kde změříš napětí na aku (s tím, že zdroj tam vnutí něco navíc), ale proud musíš měřit ve zpětnovazební smyčce. Nebo nabíjíš konstantním napětím, ale pak z napětí nedostaneš nic (vynuceno zdrojem) a jediná možnost sledování průběhu nabíjení je z proudu.
Nabijet konstantnim napetim asi nebude to, co maji akumulatory nejradsi. A proud nemusim merit, staci omezit, coz je sice sveho druhu mereni, akorat se tomu mereni nerika. K omezeni proudu mi staci 1 az 2 tranzistory a odpor, dnes jsou nepochybne k mani nejake spinane ekvivalenty. A byly doby, kdy se mezi trafo a akumulator jednoduse strcila zarovka.
-
MarSik (neregistrovaný)
No ono se dost často nabíjí stylem CC-CV. Takže nejprve to do baterie teče naplno zaražené o to omezení, po snížení rozdílového napětí už to je omezené vnitřním odporem a postupně to klesá až do fáze floating charge / trickle charge (vyrovnané napětí nabíječky a baterie).
A není to omezení jen garážistů, dnešní trh hodně hledí na cenu a firmy šetří kde můžou (vč. materiálu pcb, neosazených kondenzátorů, ..). Takže proč by to mělo měřit a stát více? Pojistí se to pojistkou a termistorem a je hotovo. Levná nabíječka nic složitějšího nepotřebuje.
-
MarSik (neregistrovaný)
Jenže z ohmova zákona vyplývá, že ten proud neklesne sám. Pokud je totiž odpor konstantní, tak je mezi V a I přímá úměra. Tudíž stačí měřit napětí, protože pokud ten zdroj proudově zatížíte moc, tak napětí poklesne.
Mimochodem, spínané zdroje si naopak začnou brát více proudu (klesne R, aby byl zachován I*U) s klesajícím napětím na vstupu, takže měření proudu vůbec nepomůže, protože proud naopak poroste až do chvíle, kdy už bude na shutdown pozdě...
-
Mimochodem, spínané zdroje si naopak začnou brát více proudu (klesne R, aby byl zachován I*U) s klesajícím napětím na vstupu, takže měření proudu vůbec nepomůže, protože proud naopak poroste až do chvíle, kdy už bude na shutdown pozdě...
No a tam vy cihate s obvodem, ktery meri napeti baterky a vite, ze pod urcitou hodnotu se nechcete dostat a take znate, jak rychle to napeti klesa a mimo jine znate charakteristiky akumulatoru (ktere si obcas prekalibrujete uplnym vybijecim/nabijecim cyklem). Krome toho vam menic muze poskytovat informaci o tom, ze sirka impulsu ve spinanem zdroji se blizi 50 % a ze uz dlouho nebudete schopen drzet vystupni napeti, protoze po dosazeni 50 % uz z toho vic nevyzdimete. Z toho vseho muzete s predstihem vyvodit zaver, ze je cas vyvolat shutdown.
-
Petr M (neregistrovaný)
Měření velkých proudů? Tak to naopak není vůbec problém, mrkni na https://www.allegromicro.com/en/Products/Current-Sensor-ICs/Zero-To-Fifty-Amp-Integrated-Conductor-Sensor-ICs.aspx
-
Petr M (neregistrovaný)
Tak ty magnetický pole nejsou problém, většina z nich je AC (50Hz, v něničích třeba 5kHz), takže u baterky, kde se to nemění skokem, stačí dolní propust <0,1Hz (2x RC článek v kaskádě) nebo SW derivace (5 LOC). Zbytek je DC ze souběhu vodičů, tam stačí ohlídat dráty nebo připočítat offset.
-
Tak ty magnetický pole nejsou problém, většina z nich je AC ....
Stridava pole lze odfiltrovat, pokud nejsou tak silna, aby odeslala Hallovu sondu nekam do pasma saturace, ktere asi ma, kdy by vracela hausnumera. Ale ono tam bude i par tlumivek na toroidu ve stejnosmernem obvodu. Otazka je, jak zle rozptylove pole ma toroid. Asi to nebude tak hrozne, takze osetreni vhodnym umistenim prvku a asi par stinicich plechu by to melo resit.
-
Petr M (neregistrovaný)
Jenomže Ohmův zákon platí výhradně v lineárních obvodech. A to ani akumulátor, ani spínaný zdroj nejsou... Vlastně si s tím vystačíš jenom u R, L a C. Jinde na Ohma rychle zapomeň.
V obecným případě prostě platí U = f(I, ...), kde f je jakákoliv obecná funkce (a na místě tří teček může být třeba teplota, koncentrace kyseliny, aktuální uložený náboj, frekvence, cokoliv). Ona stačí dioda a najednou jedeš místo Ohma podle Shockleyho.
A rozhodí ti to klidně i tak nevinná věc, jako termistor, kde
- napětí závisí na odporu a proudu
- odpor závisí na teplotě
- teplota závisí na výkonu
- výkon závisí na napětí a prouduTakže místo jednoho násobení máš diferenciální rovnici, do které musíš dostat třeba chlazení... Nemluvím o přesycené cívce, efektech ve VF obvodech (odrazy, skin efekt, ...) a dalších záludnostech.
Akumulátor ani spínaný zdroj nejsou lineární obvody.
-
MarSik (neregistrovaný)
Ohmův zákon platí i pro nelineární obvody. Jen se vlastnosti komponent mění v závislosti na všem okolo. Některé rychleji, některé pomaleji. A plná simulace je obtížná, jenže.. proč by to ta UPS dělala?
UPS nepotřebuje počítat a předpovídat s přesností na mikroampéry.
Parametry akumulátoru degradují postupně, takže občasná kalibrace změřením IV charakteristiky úplně stačí (i průběžná).
Spínaný zdroj můžeme ignorovat a považovat za black box transformátor výkonu. Sice jen za předpokladu, že má alespoň trochu slušné VF filtry, ale to bych tak nějak čekal (kompenzace účiníku taky není od věci).
UPS není jaderná elektrárna a spoustu toho může vzhledem ke svému účelu zanedbat. Měřit napětí na baterii pro splnění základní funkce bohatě stačí. Pro odhad o zbývajícím čase stačí změřit aktuální odběr a porovnat s předpočítanou tabulkou získanou během nabíjení, příp. kalibrace. Koneckonců, notebooky to dělají stejně.
-
Petr M (neregistrovaný)
Arduino != Atmel.
1) Arduino bylo sice původně na AVR (8-bit proprietální jádro od Atmelu), ale pokud vím, už to rozšířili na AVR (tuším od STM).
2) Atmel nedělal jenom AVRka, ale třeba ARMy atd. (řada AT91SAM,...), 8051 (koupě Temicu, řady T89xx -> AT89xx),...
3) Atmel byl koupen microchipem, takže bavit se o něm jako o samostatné firmě nějak ztrácí smysl
4) Z procesoru s stane Arduino tím, že se na to vrhnou bastlíři, kteří to zahrnou do svojí infrastruktury sdílí "knihovny" a kočírujou to jak Ovar povolební situaci. V produkci bych si jejich slepence nedovolil nasadit a v takové aplikaci už vůbec ne. -
Sten (neregistrovaný)
Já bych uvítal UPSku, do které jdou připojit autobaterie, nejlépe i víc najednou. V autech se to standardizovalo už před nejméně 50 lety a v počítačovém průmyslu má pořád každý výrobce svůj systém, který za pět deset let přestane podporovat a člověk aby si koupil novou celou UPSku a všechno přenastavil, jen protože umře baterie.
-
To sice jo, ale nejsem si jisty, co by se stalo, kdyby ujel nabijeci obvod a lezl z nej prilis velky nabijeci proud. Rekl bych, ze nekam ten vodik lezt musi. Netusim, jak by v takovemto pripade dopadlo srovnani s akumulatory z UPS.
Ty moderni autobaterky tusim nejsou uplne uzavrene, akorat tam, kde kdysi mely spuntu, jsou dneska zadeklovane. Pokud vim, tak nejsou bezudrzbove, jak se rado rika, ale pouze se snizenou udrzbou. V principu je to porad ten stary dobry oloveny auto akumulator, u ktereho byly snizeny ztraty elektrolytu a eventualne dodan extra elektrolyt tak, aby to snad vydrzelo po dobu zivotnosti a na vrch je prilepen dekl, ktery udrzbu znemoznuje.
-
Karel (neregistrovaný)
Pokud máte na mysli baterie označené "bezúdržbové", tak ty vyžadují odvětrávání. Z těch unikají látky, které jsou nebezpečné. V místnosti, kde je tahle baterie, nechcete spát a ani se vám tam nechce nechávat elektroniku. Pokud takovou baterii zadeklujete do krabice společně s elektronikou, tak vám ta elektronika brzo odejde.
Tyhle baterie se jako UPS občas používají, ale bývají to nevzhledné krabice, kdy baterie bývá zvlášť a celé je to ve speciální místnosti, obvykle akumulátorovně (tam jsou specifické bezpečnostní předpisy). Pokud máte UPS v garáži a baterii stranou, připojenou kabely, pak to bude dostatečně funkční náhrada. Výkonnostně autobaterie na takové věci stačí a ani nijak zvlášť netrpí. Na udržení serveru 15 minut než se povypínají služby a HW to s přehledem stačí.
-
Petr M (neregistrovaný)
Jakou přesně? Tyhle baterky se dělí na tři skupiny - startovací (malý vnitřní odpor, dají stovky A, ale nemají rády cykly s vybitím na minimum), trakční (jsou navržený na kolísání napětí v nějakým rozsahu, ale 200A na start z nich nedostaneš bez propadu napětí a restartu elektroniky) a polotrakční někde mezi tím.
V autě (diesel, benzín, plyn) jsou normálně startovací. Ty se dělají a prodávají v největších kvantech (nejlevnější), ale pro UPS to není úplně ono... :/
-
V autě (diesel, benzín, plyn) jsou normálně startovací. Ty se dělají a prodávají v největších kvantech (nejlevnější), ale pro UPS to není úplně ono... :/
I to by pouzit slo, zalezi na tom, na co byste to chtel pouzit. Treba na to, aby nedoslo k poskozeni dat vypnutim proudu, ale provedl se korektni shutdown za X minut po vypadku elektriny, by to melo fungovat. Pokud byste chtel UPS, ktera vam udrzi stroj v chodu po hooodne dlouhou dobu, startovaci baterka by asi nebyla optimalni.
-
Sten (neregistrovaný)
V UPS jsem tedy (na rozdíl od auta) ještě nikdy nevybil baterii na úplné minimum (vždy se před tím servery vyply a poslaly UPS signál, že se má taky vypnout) a těch cyklů taky nebylo mnoho, nežiji v Indii, takže když proud vypadne dvakrát ročně, je to hodně. Důležité je, aby měla co největší životnost při plném nabití, dostatek proudu při stabilním napětí, aby utáhla ty servery, a hlavně byla jednoduše sehnatelná. Pro mě ty startovací vycházejí jako nejvhodnější.
-
Nedočetl jsem se, zda ten jeho návrh řeší i to, pokud se u jednoho akumulátoru z více (zapojených v sérii) zvedne vnitřní odpor.
Což se mi stalo nedávno, UPS chtěla udělat pravidelný test a hle, vše šlo dolů. (Takže UPS způsobila výpadek napájení, což je prostě super.) Vytáhl jsem aku pack, změřil oba 12V aku a jeden z nich měl sice správné napětí, ale velký vnitřní odpor a ani nabíječka se s tím potom nechtěla bavit.
Nevím, zda existuje UPSka, která monitoruje jednotlivé aku a nikoliv jen jejich sériové zapojení a zda existuje UPS, která testuje aku taky nějak jinak, než nucené přípojení do zátěže, kterou to má chránit.
A pochopitelně, aby to nestálo jako luxusní automobil.
-
To sice existují, ale ty nechci provozovat doma ve vedlejším pokoji. ;-) O hostingu se nebavím, tam je možnost mít tu ups v ceně auta.
Ono se vůbec ukazuje (i třeba v diskusi na abclinuxu), že různí lidé mají trochu jiné nároky na ups. Jedni chtějí připojovat i monitor a switch (takže napájení pracovní stanice), mě to zálohuje doma servery a nechci, aby se při krátkodobém výpadku musely hned vypínat (tj tam mám UPSku, která vydržela běžet i 45 minut, což pokrylo všechny výpadky elektřiny za prozatímní dobu provozu) no a někdo myslí hned na hosting.
-
Trident (neregistrovaný)
Tak dlouho chce clovek domu poridit vetsi UPSku, az si domu poridi hybridni solarni elektrarnu, ktera funguje jako perfektni UPSka. Chvilku jsem ji provozoval bez panelu jen s nabijenim/udrzovanim ze site. Vyhodou je i dlouha zivotnost LiFePo4 clanku 15-20let pri inteligentnim nabijeni.
-
Yokotashi (neregistrovaný)
Vsichni resi cenu komercniho crapware, pripadne o rad vetsi cenu prumysloveho HW a pripadne baterky (kterou jsou ta nejjednodussi vec na vymenu, kdyz clovek netrva na tom, ze se musi vejit do puvodniho case), ale nikomu zjevne nevadi, ze komunikacni protokoly jsou zcela nezdokumentovane :-).
Prozradim vam jedno tajemstvi. Je mozne, ze UPS vubec nepotrebujete. Dost mozna vam staci nejaky zdroj na 27V s omezenim proudu (2 notebookove zdroje v serii a za nimi step-down z eBaye s omezenim proudu - hledejte CC CV), velke 24V akumulatory a step-down menic na napeti vaseho notebooka, WiFi AP, switche, nebo picoPSU (ATX zdroj napajeny z 12V). Akorat LCD monitor uz jsem dlouho nevicel na male stejnosmerne napeti, ale mozna pujdou najit. A nebo na nej pouzit menic do auta. Za par stovek muzete mit (bez baterek) 200-300W UPS prakticky bez bastleni (nakup hotovych DCDC menicu).
Muzete si to osadit merenim, jake uznate za vhodne. At uz to bude arduino reportujici stav akumulatoru po seriovem portu, nebo rucickove meraky.
Muzete tam mit dva napajeci zdroje a dvoje akumulatory spojene pres schottkyho diody. Pak muzete treba jeden blok odpojit, overit, ze je v poradku a zase pripojit zpatky.
Muzete napajet akumulatory ze site a ze solarnich panelu zaroven.
Muzete si vybrat technologii akumulatoru - stare autobaterky ve sklepe, bezne gelovky, nesmrtelne otevrene NiCd ve sklepe, LiFePO4/LiION (potrebuji balancer a hlidat napeti na kazdem clanku extra proti vybiti i proti prebiti).
A je zcela na vas, jak odpojite UPS pri uplnem vybiti (hlidaci obvod, software na serveru, software v arduinu, ktere meri napeti).
-
KateStříbrný podporovatel
>Vsichni resi cenu komercniho crapware, pripadne o rad vetsi cenu prumysloveho HW a pripadne baterky (kterou jsou ta nejjednodussi vec na vymenu, kdyz clovek netrva na tom, ze se musi vejit do puvodniho case), ale nikomu zjevne nevadi, ze komunikacni protokoly jsou zcela nezdokumentovane :-).
Ale jistě že to spoustě lidí vadí, cena se začala řešit po plácnutém nesmyslu že Open HW je automaticky levnější. Což asi není důvod proč lidi bastlí třeba svoje vlastní PDA :)
-
Petr M (neregistrovaný)
Ono třeba k NASu a routeru stačí i https://www.gme.cz/spinany-zdroj-mean-well-ad-55a a gelovka, pokud je výpadek krátký. Jenomže v roce 2017 bylo sedm výpadků (2x celodenní kvůli ůdržbě, 1x klekla jedna fáze na cca 4h, zbytek vichřice průměrně 5h). A 2x vyražený pojistky až před elektroměrem. A chci korektní zaparkování HDD, takže bez inteligence se to neobejde...
Navíc je tam managovaný switch s napájením 230V, takže musím držet i tohle...
ČLÁNKY DO MAILU