Teď jim záleží být ISO. Když mohli použít ISO-8859-2 raději normu mírně pozměnili a nazvali to cp-1250. Tím nám ve Východní Evropě uškodili ne celé dlouhé roky a ještě dnes to dělá problémy. Zkuste např. z gmailu.com poslat něco úředníkům s diakritikou v utf na mpsv.cz. To bude křiku, že máte špatnou diakritiku.
Ona taková znaková sada bez základních typografických fetures (třeba typografických závorek) je pro GUI systémy naprosto nevhodná. Naopak pro textové terminály unixů je to celkem jedno. Ale co, měli použít 8859-2, a knížky jsme mohli ve střední Evropě sázet bez typograficky správných uvozovek, elipsis, em a en dash apod. Nebo by přišel někdo jiný (Apple, HP), a prosadil svoji code page, která by pro DTP byla vhodnější, a tak MS naučil, že potřeby trhu jsou prvořadé. Učte se také.
A proto se muselo prohazovat těch několik diakritických písmenek navzájem? To je směšné. To bylo naschvál přesně podle Billova taktiky: přijmou normu, rozšířit a pozměnit normu a normu prosadit. Dříve se k tomuto pravidlu veřejně hlásil.
IOS 8859-2 má šestnáct C1 kontrolních znaků. Stačilo by do nich umístit ty potřebné znaky, nemuseli přitom přehodit Š (a další). Proč to v západní Evropě (ISO 8859-1 vs. Windows-1250) šlo, ale ve východní ne?
Proč ISO? Už od dob Československa to byla KOI8, která zde byla uznávaným státním standardem (praktickým ovšem ne). A když už ne KOI8, tak proč ne třeba kódování bří Kamenických? To by bylo praktičtější (na tehdejší poměry).