Z toho ale nelze automaticky dovozovat, ze nejsou pouzite. Jsou infrastruktury, co interne pouzivaji globalne koordinovane IP adresy, ale v BGP tabulkach je neuvidite. Krome korporatnich WAN jsou to treba i vetsina internetovych uzly (IXP), kdy peering LAN neni duvod do globalnich tabulek oznamovat (ale presto je zadouci pouzit adresy, ze kterych poznate, kudy ten provoz jde... ). U tech korporatnich WAN je to podobne - jisteze, muzete pouzivat RFC1918 adresy, ale pokud se propojujete (enapr. IPSEC tunely) s okolnimi institucemi ve vetsim, najednou muzete narazit na kolizi adresnich prostoru dvou vnitrnich infrastruktur... a soucasne nemusite chtit tu infrastrukturu chtit vystavovat ven.
Proste jsou legitimni duvody mit "verejne" IP a nemit je routovane do sveta.
Pokud by byla nepoužitá jen 1/2 IPv4 adres, byl by to z hlediska využití velmi dobrý výsledek. A zároveň by to znamenalo, že je IPv4 adres opravdu zoufalý nedostatek a strašně draze z adresního prostoru ždímáme co se dá, bez ohledu na efektivitu fungování.
Princip IP sítí totiž spočívá v tom, že se přidělují a routují celé sítě (co největší). Pokud máte ve své síti spotřebovánu více než polovinu adres, je to špatně, protože to znamená, že v budoucnosti nejspíš budete potřebovat přidělit další síť, takže nabobtnávají routovací tabulky. Takže pokaždé, když někdo začne argumentovat počtem přidělených IPv4 adres místo počtem sítí, ukazuje to, že moc neví, v čem spočívá podstata IP sítí.
Přeadresování je dobrý nápad, který ovšem naráží na dva praktické problémy: 1. nezískal byste tím žádný významný počet nových rozsahů 2. s tímhle nápadem jste měl přijít tak před dvaceti lety nebo dříve, kdy možná v IPv4 prostoru adres byl na nějaké drobné přeadresování prostor.
Mimochodem, to zlé ošklivé IPv6 s možností vašeho „přeadresování“ počítá. Z celého prostoru IPv6 adres se dnes přiděluje jenom malá část. Pokud se v budoucnosti ukáže, že současný způsob přidělování funguje špatně a přijde se na lepší způsob, vezme se další kus adresního prostoru IPv6 a v něm se začne přidělovat novým způsobem.
Nikdo netvrdí, že IPv6 je lék na všechny problémy světa. Je to lék na nedostatek IP adres, a je to ten nejlepší lék na nedostatek IP adres, který byl vymyšlen. Vedle toho samozřejmě bylo vymyšleno – zejména v internetových diskusích – spousta dalších „léků“ na nedostatek IP adres, které mají dvě „drobné“ nevýhody – buď jsou prakticky nerealizovatelné (jako například to přeadresování), nebo by byly implementačně daleko náročnější než IPv6.