"Portable electronic device, method, and graphical user interface for displaying electronic lists and documents"
Tohle pokrývá úplně všechno - laptopy, tablety, smartphony. S tím by mohli s trochou fantazie zažalovat i výrobce GPS navigací nebo nějakých lepších digitálních hodinek.
Patentovat si to, že počítač počítá a že dotykovýho displaye se dotýká, to je možné jen v zemi neomezených možností. :-)
> Patentovat si to, že počítač počítá a že dotykovýho displaye se dotýká, to je možné jen v zemi neomezených možností. :-)
Jenze pokud je to definovana opravdu podobne vagnim zpusobem, tak s tim u soudu moc neuspeji. Skoro na vsechno existuje prior art nebo starsi patenty. Treba podle Wikipedie se prvni implementace multitouch objevila v roce 1982, tedy tak davno, ze si Apple muze jit vysrat oko.
USPTO je tu pouze od toho, aby penize bralo, nikoliv, aby neco uhrazovalo. Vzhledem k tomu, ze dostanou zaplaceno i za patent na 1000 let stare technologie, tak se chovaji trzne a patentu udeluji, hlava nehlava. Naklady, napriklad soudni, ktere tim nekomu vzniknou, pak nejsou jejich. Vidite? Klausova neviditelna ruka trhu resi vse.
1. Neviditelná ruka trhu tu není od Klause, ale od Smitha :)
2. USPTO je úřad, ne firma na trhu. Firma na trhu (bez úřadů) může jen to, co ji jiní účastníci trhu dovolí a tady má smysl mluvit o neviditelné ruce trhu. Úřad má určitá privilegia. Kdyby nic jiného, úřady z principu nemají konkurenci (až na pár výjimek, třeba úřad práce).
Dokurvená privatizace? Zajímavé je, že retrospektivně všichni vědí, jak se to mělo udělat lépe. Takže jak? Prodat podniky známým a známým známch, jako na Slovensku a v řadě dalších zemí? Prodat podniky jejich managerům, kteří neměli s tržním prostředím žádné zkušenosti, jako se to udělalo s Poldovkou a pár dalšími podniky? Nebo prostě prodat všechno zahraničním investorům? Podle mě byla kuponová privatizace dobrou myšleknou, a nakonec to dopadlo celkem dobře.
Ano, privatiace byla uspesna v tom smyslu, ze se stat podniku zbavil. Vymenil je za nevelky pytlik penez, ktery byl jiz davno prosustrovan a rozkraden.
> Prodat podniky známým a známým známch, jako na Slovensku a v řadě dalších zemí?
No vsak tak nejak se to delalo a dodnes dela, ne? Dnes tak resi nemocnice. Nasadi se tama manazer, ktery ma za stranicky ukol nasekat dluhy a trochu to protunelovat, az je nemocnice na pokraji krachu. A pak se to nekomu da zadarmo, jen za cenu tech dluhu. A neprekvapilo by mne, kdyby ty dluhy nakonec jeste musel zacalovat danovy poplatnik.
Za tehlech okolnosti by snad napachalo mene skody, kdyby stat ty fabriky daroval lidem, kteri tam makali, at si z toho udelaji neco nazpusob druzstva. U spousty veci by to slo. Nerikam Poldovka, ale treba cukrovar nebo sklarna nemuze byt tak velky problem. Treba v Argentine takovych fabrik je vicero a zda se, ze prezivaji: http://en.wikipedia.org/wiki/Workers%27_self-management#The_f.C3.A1bricas_recuperadas_movement_.28Argentina.29
Možná už jste toto video potkali. http://www.youtube.com/watch?v=CtzQDantj6A
> Vymenil je za nevelky pytlik penez, ktery byl jiz davno prosustrovan a rozkraden.
Což ale není problém samotného procesu privatizace... (A kdyby ten balík byl větší, nerozkradlo/neprošustrovalo by se třeba náhodou o to víc?)
Ad nemocnice: Obávám se, že to je typický příklad státního hospodaření. Dva citáty:
„Stát je velká fikce, pomocí níž se každý snaží žít na úkor všech ostatních“ (Frédéric Bastiat)
"Pokud státu svěříte zodpovědnost za africkou Saharu, do pěti let na ní bude nedostatek písku." (Milton Friedman)
> Za tehlech okolnosti by snad napachalo mene skody, kdyby stat ty fabriky daroval lidem, kteri tam makali, at si z toho udelaji neco nazpusob druzstva
Lišilo by se to nějak zásadněji od kupónové privatizace? V obou případech občané dostali podíl v původně státních firmách. Rozdíl by byl v tom, že v tomto případě člověk dostal předem určeno, co dostane, a potom to může měnit, zatímco u kupónové privatizace si může člověk rovnou vybrat. Ano, někteří dostali podíl v lepší firmě a někteří v horší, je tu otázka, co je spravedlivější.
BTW: Neříkám, že kupóny byly ideálním způsobem privatizace, ale privatizace v nějaké podobě proběhnout určitě měla.
> Ad nemocnice: Obávám se, že to je typický příklad státního hospodaření.
Tohle ale neni hospodareni, to je zamerne zaskodnictvi, aby se to pak dalo levneji ukradnout. Normalni zlodejna.
A vubec, porad vsichni mluvi o tom, jak stat spatne hospodari. Jenze to nehospodari stat, ale lidi, kteri v nem vykonavaji jakousi funkci. A ty lidi nikdy nikdo nezene k zodpovednosti za to, co napachaji. Nevim, proc lze lidi zavirat za to, co ukradnou v soukrone firme, ale ne za to, co ukradnou ve ststni administrative.
> Lišilo by se to nějak zásadněji od kupónové privatizace? V obou případech občané dostali podíl v původně státních firmách.
To by se sakramentsky lisilo. On je rozdil dostat jednu zanedbatelnou akcii v nejake firme, kterou jsem nikdy ani nevidel z vlaku nebo ve firme, kde delam, kde mam moznost ohlidat si, co se v ni pacha za nepravosti a moznost podilet se nejakou formou na rozhodovani.
> Nevim, proc lze lidi zavirat za to, co ukradnou v soukrone firme, ale ne za to, co ukradnou ve ststni administrative.
Ono to lze, ale kdo by to dělal? Prvně by to musel někdo hlídat. V případě soukromé firmy je to jasné: firma, kde si to nepohlídají, nejspíš nebude moc konkurenceschopná a skončí. Takže se sice taková firma na trhu objevit může, ale moc dlouho tam nezůstane. V případě státu je tomu jinak. Podívejte se třeba na Řecko, které se furt "zachraňuje". Jaká je to motivace třeba pro takové Španělsko hospodařit zodpovědně, když bude nejspíš taky "zachráněno", aby nebyl narušen Evropský sen. Pokud ale budou mít všichni motivaci hospodařit nezodpovědně, jak to dopadne?
> On je rozdil dostat jednu zanedbatelnou akcii v nejake firme, kterou jsem nikdy ani nevidel z vlaku nebo ve firme, kde delam, kde mam moznost ohlidat si, co se v ni pacha za nepravosti a moznost podilet se nejakou formou na rozhodovani.
Při kupónové privatizaci ale člověk měl možnost se rozhodnout, co si koupí, ne?
> Ono to lze, ale kdo by to dělal? Prvně by to musel někdo hlídat.
Na to jsou veci, jako nezavisla policie a nezavisly audit a eventuelne kompletni ucetnictvi, az do posledni kancelarske sponky pristupne na Internetu. Ovsem policie u nas je nezavisla jen teoreticky, jsou ve vlade soudruzi, kteri nevahaji volat vysetrovatelum a vyhrozovat a nekdy to urcite funguje. Jindy se zas podplati a vsechno dobre. Jsme v CR, k Rescku jenom krucek.
> Při kupónové privatizaci ale člověk měl možnost se rozhodnout, co si koupí, ne?
Aby vznikla alespon mala pravdepodobnost, ze se fabrika alespon z vetsiny octne v rukach zamestnancu, museli by byt z kuponove privatizace vyrazeni vsichni, kteri v zadne fabrice nedelali. Tedy treba lidi z uradu, kterych neni malo. Krome toho, spousta lidi sla po akciich podle toho, jak si mysleli, ze budou sypat. Na vetsinu se pak pro velky zajem nedostalo. Sance zamestnancu takove fabriky byla rozredena zajmem ostatnich, kterym slo jen o zisk a ne o fabriku jako takovou, jak by to asi bylo u zamestnancu, kteri fabriku chteji udrzet v chodu a tim si udrzet praci.
Dnes lide ziskali jistou zkusenost a mozna by jednali jinak. Ale druha kuponova privatizace hned tak nebude, ze? Uz neni co privatizovat, vse jiz bylo rozkradeno a prosustrovano.
Sám jste si odpověděl na první reakci. Kdo bude kontrolovat nejvyššího kontrolora?
> museli by byt z kuponove privatizace vyrazeni vsichni, kteri v zadne fabrice nedelali. Tedy treba lidi z uradu, kterych neni malo.
Ano, to by byla výhoda té alternativy, uznávám.
> Krome toho, spousta lidi sla po akciich podle toho, jak si mysleli, ze budou sypat
No a?
> kterym slo jen o zisk a ne o fabriku jako takovou
Pokud je fabrika efektivní, jde to ruku v ruce. Pokud není a ani není cesta, jak ji zefektivnit, proč ji držet?
> Uz neni co privatizovat
Kéž by. Co třeba dálnice nebo MHD, o které by se nejspíš mnohem lépe starali soukromníci? Nebo ČD a Česká pošta?
> vse jiz bylo rozkradeno a prosustrovano.
Ne vše. Ale MHD apod. by se mělo pokud možno privatizovat, aby to tak neskončilo.
> Kdo bude kontrolovat nejvyššího kontrolora?
Treba nekdo, kdo bude vedet, ze za zlodejnu pujde sedet a pak ho zamestnaji leda tak u kostete?
Co se tyce privatizace zbytku, spolehnete se na soudruhy, ze to nejak vyresi. Dalnice se treba prodaji nejake italske firme, ktera s tim ma velke zkusenosti. Jsou odbornici na vybirani nehoraznych poplatku za spatne udrzovanou dalnici s jidnimi pruhy tak sirokymi, ze vam z nich presahuji zrcatka a s odstavnym pruhem tak sirokym, ze se tam vejde i motorka po te, co zvysili kapacitu dalnice pridanim jizdniho pruhu premalovanim car. Italska firma bude vydelavat a obycene silnice bude nadale udrzovat stat/okresy/obce.
MHD se pak asi bude resit u nas osvedcenym zpusobem. Rozdeli se na ziskovou a neziskovou cast. Neziskovou si ponecha stat a bude do ni cpat penize danoveho poplatnika. Ziskova se proda kamosum nebo v transparetnim vyberovem rizeni tomu, kdo prinese nejtlustsi obalku. Novy majitel okamzite zrusi neziskove a malo ziskove linky, takze si kupte kolo, bude se vam hodit.
Pak to ale už nebude nejvyšší kontrolor, tím se stane někdo jiný...
Privatizace by měla proběhnout nejlépe veřejnou dražbou. Pak mi je celkem jedno, jestli to koupí Italové, Češi, Moraváci, Slováci, Švýcaři nebo kdokoli jiný. Důležité je, jestli se o to bude umět starat tak dobře, aby mu za to lidé byli ochotni zaplatit (proč by to jinak kupoval?).
Jinak osobně nejsem pro dotování ztrátových linek (a ziskové dotace nepotřebují), to je podpora neefektivního způsobu dopravy.
> Privatizace by měla proběhnout nejlépe veřejnou dražbou.
Prosim vas a jak by potom mohli realizovat uplatky?
> Jinak osobně nejsem pro dotování ztrátových linek
Lide z Hornich Praskoles, kde kdysi byla zeleznice a dnes uz jen autobus, jiste ukazi mnoho pochopeni, az jim zrusi i ten autobus.
Dopravu a jine veci lze chapat ruzne. Budto jako vydelecnou cinnost nebo jako (dotovanou) verejnou sluzbu, ktera tu slouzi k tomu, aby usnadnila ci umoznila lidem zivot, napriklad v oblastech, kde lide zili po staleti a ktere by se jinak vylidnili, kdyz jim nejdrive zrusi autobus a posleze i silnici, protoze na co, kdyz tam ani nejezdi autobus. Funguje to na principu solidarity podobne, jako treba zdravotni pojisteni. Lide, kteri k doktorovi nikdy nejdou plati peci nemocnym. I to by slo zrusit, at si nemocni plati vse sami. Kdyz na to nemaji, tak at zhebnou. Tak nejak to fungovalo antickem Rime.
> Prosim vas a jak by potom mohli realizovat uplatky?
No právě.
> Lide z Hornich Praskoles, kde kdysi byla zeleznice a dnes uz jen autobus, jiste ukazi mnoho pochopeni, az jim zrusi i ten autobus.
Nebo by ten dopravce mohl použít třeba mikrobusy nebo menší auta (podle potřeby) a jezdit méně často. Pak by to mělo dobrou šanci být ziskové.
> a posleze i silnici
Kdo by rušil silnici? A proč?
> Funguje to na principu solidarity
Jsou různá chápání solidarity, ale základním prvkem je IMHO dobrovolnost. Ta tady chybí. A pokud si někdo dobrovolně zvolí nákladnější způsob života, nevidím důvod mu na to přispívat z daní.
> No právě.
No prave z tohoto duvodu je tento system nepruchodny.
> Nebo by ten dopravce mohl použít třeba mikrobusy nebo menší auta (podle potřeby) a jezdit méně často.
Jeste by tio chtelo mikroridice za mikroplat. A mene casto? Kdyz uz tam je treba jen jeden nebo dva autopbusy denne do pryz a totez zpatky?
> Jsou různá chápání solidarity, ale základním prvkem je IMHO dobrovolnost. Ta tady chybí.
No tak pokud tu solidaritu nechate uplne na lidech, skoncite mozna take se spolecnosti, kde zadna solidarita neni. Kazdy sice rekne, ze solidarita je dobra, ale at plati ti druzi.
> A pokud si někdo dobrovolně zvolí nákladnější způsob života, nevidím důvod mu na to přispívat z daní.
To jako ze se nekdo narodi na vesnici a musi nekam jezdit do prace? To je ten nakladnejsi zpusob zivota?
> Kdyz uz tam je treba jen jeden nebo dva autopbusy denne do pryz a totez zpatky?
Jde mi hlavně o to, aby nejezdil poloprázdný autobus.
> Kazdy sice rekne, ze solidarita je dobra, ale at plati ti druzi.
To je spíš dnešní stav, kdy mnozí předpokládají, že vše zařídí stát. Ale i tak vidím, že dobrovolná solidarita ještě stále funguje. Myslíte, že by fungovala hůře, kdyby stát lidem nechával více peněz a netvářil se, že vše zařídí?
> To jako ze se nekdo narodi na vesnici a musi nekam jezdit do prace? To je ten nakladnejsi zpusob zivota?
Když jsem se narodil, taťka měl doma počítač. A protože počítač znám od svého mládí, stát by mi měl na něj přispívat...
> Myslíte, že by fungovala hůře, kdyby stát lidem nechával více peněz a netvářil se, že vše zařídí?
Nefungovala. Stat sice treba zrusi to, ci ono, ale lidem penez vic nenecha anebo jen symbolicky.
> Když jsem se narodil, taťka měl doma počítač. A protože počítač znám od svého mládí, stát by mi měl na něj přispívat...
Pocitac jaksi neni podminkou preziti, zatimco fungujici infrastruktura, doprava nebo zdravotni a duchodove zabezpeceni ano. Ty jsou jaksi soucasti pokroku spolecenskeho, zatimco pocitac je soucasti pokroku technickeho. Nicmene i na ten vas pocitac by jednou mohlo dojit. Pokud se tim zajisti treba to, ze firmy zrusi sve nakladne budovy s vysokou energetickou rezii a lide budou pracovat z domova. Mohlo by se nam totiz brzy stat, ze nebude cim topit a i dopravu si budeme moci dovolit jen v omezene mire.
> Stat sice treba zrusi to, ci ono, ale lidem penez vic nenecha anebo jen symbolicky.
Pokud to považujete za axiom...
Mimochodem, i peníze, o kolik by si stát půjčil méně, jsou pro nás přínosem, i když to není na první pohled vidět.
> Nicmene i na ten vas pocitac by jednou mohlo dojit.
To je fakt, ale radost z toho nemám.
> Pokud se tim zajisti treba to, ze firmy zrusi sve nakladne budovy s vysokou energetickou rezii a lide budou pracovat z domova.
A proč by ty počítace nemohly dotovat třeba firmy, když už ne zaměstnanci?
> A proč by ty počítace nemohly dotovat třeba firmy, když už ne zaměstnanci?
1. Protoze firmy rady prenechaji naklady nekomu jinemu.
2. Stat bude mit zajem na snizeni spotreby energie, ktere bude nedostatek a nebudeme si ji moci dovolit.
3. Az budou na pracak chodit tisice nezamestnanych a budou rikat, ze nemohou pracovat pro X nebo Y, protoze nemaji pocitac, stat jim ho koupi/zapujci/na splatky poskytne, aby se jich zbavil, protoze to vyjde levneji, nez nezamestnanost.
1. Takže firmy/zaměstnanci by danili a z toho stát nějakým (radši nerozebírat, jak by to asi vypadalo a kolik by šlo bokem...) způsobem dotoval počítače. Nebylo by lepší, kdyby firmy/zaměstnanci ty peníze nemuseli odvádět do státního rozpočtu?
Má to i další rozměry:
* Daně jsou vlastně pokutou za práci. Vysoké daně vážně škodí vám i vašemu okolí.
* Počítače by se pak používaly i tam, kde by se to nevyplatilo - problém obecní pastviny.
* Je spravedlivé, aby ti, kteří počítač nepotřebují, dotovali počítače těm, kdo je potřebují? Aby třeba kopáči (tam počítač asi opravdu nenajde smysluplné využití) dotovali počítače typicky bohatším lidem?
2. Stát není nikdo živý a nemá žádné zájmy. Zájmy mají konkrétní lidé. Pokud bude energie nedostatek a takto se nějaká ušetří, bude to zájem firem. Můžeme to nějak upřesnit, klidně bych se vsadil, že firmy se tak budou v budoucnu chovat, pokud to bude výhodné. #SureBet
3. Možná se tak stane, ale nebude dobrá cesta. Kdyby stát radši snížil daně (třeba i firmám, i to v důsledku pomůže zaměstnancům i nezaměstnaným*), udělal by mnohem lépe.
Možná je ale jádro sporu v tom, jestli je šance, že by politici snížili daně. Pokud budeme považovat zdanění (a vlastně i objem státních půjček, které fungují jako skryté daně) za dané a budeme jen řešit, co za to pořídit, pak to Vaše řešení možná smysl má. Pokud připustíme, že by se zdanění mohlo snížit, pak se možná (doufám) shodneme na tom, že by to bylo lepší řešení než tyto "obědy zdarma". K tomu bych měl dvě věci:
a) Zřejmě už dnes jsme v tzv. prohibitivní zóně, kdy vyšší daně sníží částku, která se na nich vybere. Je to dáno více faktory, mj. zmíněným faktem, že daně působí jako pokuty - demotivačně. Sice i navzdory tomu si politici odhlasovali další zvýšení daní, ale čekám, že to už spíš nebude moc pokračovat - zatěžuje to občany, je to nepopulární a státnímu rozpočtu to taky škodí. Je to boj, který má jen poražené, ale ne vítěze. Možná to bude pokračovat směrem k daňové progresi. Byl by to pochopitelný krok. Sice to taky nejspíš sníží vybrané daně a uškodí to všem (nejen bohatým - celkem dobré vysvětlení je ve videu v "poznámce pod čarou"), ale popularitu politiků u některých lidí to (bohužel) zvýší. Začala s tím ostatně už dnešní "pravice" při zavedení "solidárního příspěvku" nebo jak to nazvali.
b) Máme dvě možnosti. Buď můžeme naříkat, že se to nikdy nepovede, nebo se můžeme snažit hledat cesty, jak to provést. Pokud všichni budeme jen říkat, že se to nepovede, pak se to nejspíš opravdu nepovede. Pokud budeme hledat cesty, pak se to přinejmenším může povést. Osobně vkládám určité naděje mimo jiné do https://www.svobodni.cz/ . Jejich program (kde je mj. i rušení či snižovaní některých daní) mi dává smysl. Na web jim píší nejspíš reální lidé svoje názory - po pročtení to rozhodně nevypadá jako od PR agentury. Pokud to tito lidé nemyslí vážně, tak už nevím, kdo z politiků. Šanci dostat se do parlamentu mají (nejen podle růstu preferencí v průzkumech, ale třeba i podle počtu followerů na Twitteru). Já jim nejspíš dám šanci. Jsou jen dvě možnosti: buď dopadnou jako současné strany a nic podstatného se nezmění, nebo splní svoje sliby a bude to fajn. Šance tu je a není co ztratit. Nenutím názor, že zrovna Svobodní jsou ta pravá cesta, ale chci hlavně říct, že "to se stejně nepovede, nebudu to řešit" není dobrá cesta.
*) Daň totiž platí obě strany, takže "daně firmám" neplatí zdaleka jen firmy: https://www.youtube.com/watch?v=7imyTYEoeF4&feature=youtu.be&t=3m25s
1. Dane jsou prispevkem k zajisteni fungovani statu a mnoziny sluzeb, ktere ten stat ma zajistovat a socialniho smiru, ktery mozna stoji hodne penez, ale stoji jich mene, nez zase nejaka populisticka revoluce. To, ze se dnes stat stava neuzitecnou a nefunkcni instituci (dvojnasobek v CR), ktera slouzi hlavne tomu, aby si nekdo nakradl a pomohl kamosum a bratrancum tim, ze sluzby, drive zajistovane statem, outsourcuje, az nakonec bude privatni i policie a armada, je jina otazka.
Ponechme rozhodnuti o tom, ktere skupiny obyvatelstva presne budou jeste dotovat pocitace nezamestnanym a ktere jiz ne, ekonomum, doufejme, ze kompetentnim, kteri vypracuji podklady nekompetentnim politikum, kteri by eventuelne prijali takove rozhodnuti. Ale i pro kopace muze byt vyhodne prispet na pocitac nezamestnanemu, ktereho tak prevede z konzumenta dani na prispevovatele a z zivoriciho na pokraji zivotniho minima na konzumenta zbozi, coz podpori ekonomiku.
2. "Stát není nikdo živý a nemá žádné zájmy."
Ne, ale stat je skupina lidi, kteri si chteji udrzet teplou zidli a skupina majitelu lidu, kteri je tam dosadili.
3. Snizovani dani ma sve meze. Treba v USA kazdy druhy prezident snizuje dane, aby ho zvolili. Predpoklad je ten, ze ponechanim vice penez firmam tyto budou investovat a v konecnem dusledku se tim zvysi prinos z dani do ststni kasy. Jenze se ukazuje, ze se kyzeny efekt jaksi nedostavuje. Firmy si vdecne penize ponechaji nebo treba investuji - treba do golfoveho hriste pro zamestnance nebo jine blbosti. Proc by totiz firmy mely investovat do rozsireni vyroby a tim i zvysovani zamestnanosti ve svete, kde jiz existuje nadprodukce uplne vseho?
Takze zazrak se nekona, v kase pak chybi prachy a bere se to pak ze skolstvi a jinde, kde nemaji moznost se branit. Po kazdem volebnim obdobi takoveho ekonomickeho genia, jako Reagan nebo Bush, je skolstvi jeste horsi, nez bylo.
P.S.: Ti vasi svobodni vypadaji jako dalsi odnoz ODS, slozena z aerodynamickych hosiku, kteri maji snadne instantni reseni na vsechny problemy. Takovych uz tu bylo.... A ktery z nich tedy vypada jako odbornik na cokoliv? Neznicitelny, do nekonecna recyklovatelny soudruh Payne, odbornik na stavby americkych radaru na vysocine proti vuli vetsiny obyvatelstva a rozhodovani o tom za zavrenymi dvermi? Nebo nektery dalsi z pytliku, ktere maji v predstavenstvu?
"To, ze se dnes stat stava neuzitecnou a nefunkcni instituci (dvojnasobek v CR), ktera slouzi hlavne tomu, aby si nekdo nakradl a pomohl kamosum a bratrancum tim, ze sluzby, drive zajistovane statem, outsourcuje, az nakonec bude privatni i policie a armada, je jina otazka."
To je celkem přirozený děj, když je stát příliš velký. Jinak outsourcing je dobrá věc, pokud se dobře použije: http://www.hansuv.net/o-outsourcingu
BTW: Některé věci (tím teda nemyslím policii a armádu) provozované státem by IMHO neměly být outsourcovány (pak to de facto stále provozuje stát), ale zprivatizovány. Mezi tím je dost zásadní rozdíl. V prvním případě to povinně platí všichni (i když se jim to nelíbí) a konkurence je přinejmenším znevýhodněna (zákazníci konkurence vše platí dvakrát - jednou té konkurenci a jednou v daních), ve druhém případě je konkurence v rovnocenném postavení (aspoň dlouhodobě), pokud teda stát nedává jiné privilegium (ehm, například kmitočty).
"Ponechme rozhodnuti o tom, ktere skupiny obyvatelstva presne budou jeste dotovat pocitace nezamestnanym a ktere jiz ne, ekonomum, doufejme, ze kompetentnim, kteri vypracuji podklady nekompetentnim politikum"
To je dost problematický způsob uvažování - necháme všechno* na odbornících a budeme doufat, že vše vyřeší podle našich potřeb a ne podle potřeb svých či potřeb politiků. Pokud si někoho na podobný účel zaplatím sám, je tu ještě celkem motivace to udělat podle mého přání. I tady bych se měl aspoň tvářit, že to kontroluju nebo porovnávám jeho výsledky s výsledky jiných. Pokud odborník rozhodne (z mého pohledu) špatně, můžu si za to sám. Příště ho již ve vlastním zájmu nenajmu. (A najmu si někoho jiného nebo si to udělám sám.) Jiná situace je ale u rozhodování odborníků v rukách politiků, kteří nejspíš podobným způsobem budou pracovat - ale s ohledem na zájmy politiků.
A pro kopáče to asi výhodné nebude. Jak by ta práce na počítači vypadala, že by i na počítač byla potřeba dotace, protože by ho neuživila? Ekonomie je o tvoření hodnot, o které má někdo zájem, ne o "koloběhu peněz".
"Snizovani dani ma sve meze."
Ano, když daně snížíme na nulu, nic se nevybere. Stejný účinek má z hlediska státní kasy jejich zvýšení na 100 %, protože se člověku nic nenechává a ten nemá motivaci (oficiálně) pracovat. (Případná výjimka odpovídá dobrovolnému příspěvku, který je ale u nulových daní asi pravděpodobnější - stát asi není vnímán jako nepřítel a lidi mají prostředky.) Rozdíl je ale v tom, jaký má dopad ta daň na lidi. Nulové daně jsou pro občany určitě lepší než stoprocentní :) Podobně to bude u 90% daní, kde můžeme najít nižší zdanění (ne nutně 10%), kde stát vybere stejně, ale občané se budou mít lépe. Je jasné, že jakmile se dostaneme z tzv. prohibitivní zóny, bude se snižováním daní klesat příjem do státní kasy. To ale nemusí být vždy špatně - pokud snížíme daně o polovinu, příjem do státní kasy se potom sice sníží, ale méně než o polovinu. Osobně si navíc myslím, že se sníží relativní část, která se rozkrade, protože na menší stát je lepší dohled.
"Firmy si vdecne penize ponechaji nebo treba investuji - treba do golfoveho hriste pro zamestnance nebo jine blbosti."
Pak ale bude větší motivace pro tu firmu pracovat.
"Proc by totiz firmy mely investovat do rozsireni vyroby a tim i zvysovani zamestnanosti ve svete, kde jiz existuje nadprodukce uplne vseho?"
Toho bych se nebál: https://www.youtube.com/watch?v=5GKXEPDzNKY
"kteri maji snadne instantni reseni na vsechny problemy."
Důležité především je, jestli to řešení dává smysl. Pokud je snadné, tak tím líp.
"Neznicitelny, do nekonecna recyklovatelny soudruh Payne ..."
K radaru jsem našel, že byl autorem té myšlenky. Nezjistil jsem ale, jak moc má zásluhu na dalším postupu. Budu rád za relevantní zdroje informací.
K ostatním věcem (např. označení "soudruh") také budu rád za relevantní zdroje informací.
*) Pravda, toto přesně jste tu neřekl.
"Jde mi hlavně o to, aby nejezdil poloprázdný autobus."
Jenže co když z té vesnice jeden den nepotřebuje jet nikdo, a další den deset lidí? Jak to mikrobus pobere? A navíc dělají ve fabrice na směny, takže by se jim hodilo aby ten autobus jel jeden den ve tři ráno, a jiný v osm večer... Tohle bez solidarity prostě ufinancovat nejde, a navíc to musí doplácet výdělečnější linky, takže systém padesáti malých dopravců je úplný nesmysl.
Tak zrovna s tím "zachraňováním" Řecka je to dost možná úplně jinak...
Jasně, a manažery se zkušenostmi zavřít, jako Čubu. Nebo když Stehlík přišel na to, že se mu vyplatí Poldovku zachránit, a ne jí zlikvidovat jak chtěl Dlouhý, tak za ním také zaklapl katr. O zbytek se pak postaral schopnější kádr, po kterém tam zůstala holá podlaha. A aby vovce náhodou nebečely, tak se jim bude v rádiu pouštět pořád dokola vylhaná písnička od "populárního umělce". Pamatuji si ten text dobře, takže můžu s odstupem let krásně porovnávat ;-)
Tudíž je podle vás lepší, když se "majetek lidu" na oko rozdá lidem, kteří nemají s tržním prostředím vůbec žádné zkušenosti, a pak si pár známých a známých známých pořádně nahrabe. Takže pro někoho to dobře dopadlo, pro veksláky a tuneláře. A podniky nám zahraniční investoři "zachraňují" už od devadesátého roku, ne?
Další typická ukázka pravičácké selektivní slepoty, jako přehlédnutí slovíčka téměř nebo ignorování faktu, že ta loď sice po pár hodinách (být to v boji, je z ní cvičný terč) odplula, ale několik měsíců nebyla schopná operačního nasazení.
Mimochodem, když už tuneldědek donekonečně omílá jeden termín z knihy vydané v osmnáctém století, měl se také důkladně naučit její název, v něm se totiž mluví o bohatství národů. A to se mu povedlo dokonale rozprášit, kromě jiného i tou kupónovou privatizací.
Klaus se nebojí říct svůj názor, i když není mainstreamový. To udělal v případě Lisabonské smlouvy, o které prý řekl, že podepíše leda jako poslední. Bohužel nakonec (po prazvláštním vyjádření ÚS) podepsal. Zatím neratifikoval megaprůser jménem ESM, o kterém se ani moc nemluví. (Pro jistotu v den schvalování Sněmovnou pozvali Ratha, aby nějakého novináře nenapadlo o tom napsat.) Neříkám, že s ním ve všem souhlasím, ale ne, že bych nepřikládal žádnou váhu jeho myšlenkám.
"Nazory" Soudruha Klause ani neni treba rozpitvavat. Za jeho vlady se politicka kultura v nasi zemi posunula o par pater nize smerem k rozvojovemu svetu.
Me jen stacil primy prenos z volby do druheho prezidentskeho obdobi.
To by meli poustet kazdy vecer v TV misto zprav /hotovy Monty Python/, kdyz si na to vzpomenu, dela se mi zle.
Kdybych to tam někde našel, tak bych to použil.
Takže teď je otázka, jak dlouho se to tam válelo.
Můj osobní tip je, že dlouho ne.
BTW:
The marking of an article as patented when it is not in fact patented is against the law and subjects the offender to a penalty. Some persons mark articles sold with the terms “Patent Applied For” or “Patent Pending.” These phrases have no legal effect, but only give information that an application for patent has been filed in the USPTO. The protection afforded by a patent does not start until the actual grant of the patent. False use of these phrases or their equivalent is prohibited.
http://www.uspto.gov/patents/resources/general_info_concerning_patents.jsp#heading-29
Kdepak. Patentový úřad takovou povinnost už roky nemá. Patent normálně uzná jen na základě kontroly formální správnosti. Jsou tam ale dvě ale. První ale je, že pokud dojde k patentovému sporu, pak se platnost bude zkoumat a je velmi pravděpodobné, že by Apple o patent přišel právě kvůli prior art. Druhé ale je, že takové spory trvají dlouho a stojí hodně peněz. Kolikrát je levnější zaplatit licenční poplatky, než se 15 let soudit (to se tuhle omluví právník, tuhle svěděk, tamhle se zpozdí znalecký posudek atd.) Nehledě na riziko, že proti vám někdo získá předběžné opatření.
V dnešní době už ani není možné kontrolovat všechny patenty předem. Agenda na takové ověření jednoho patentu dosahuje v některých oborech statisíců dolarů a ani tak to není zcela spolehlivé (desetitisíce patentů s odborně náročným a místy vágním obsahem). Proto se toto ověření odkládá až na případný soud.