Já bych raději, aby člověk přiložil ruku na nějakou čtečku a sejmulo to jeho biometrické znaky šlo to někam na ministerstvo vnitra na ověření, aby biometrické znaky neměla banka, obchodník z ministerstva by to šlo na centrální banku, kde by byla evidence, kde má kdo účty na monitoru by se pak zobrazil výběr z účtu, ze kterého chci platit na potvrzení transakce zase biometrický sken
Už teď tiše trpím když se nějaký idiot rozhodne v obchodě platit kartou. "platí" kartou minutu (ano platba kartou a podobnými moderními nesmysly vždy vyžaduje delší čas než platba hotově), zatímco normální člověk platí hotově 5-8 vteřin a nikoho nezdržuje ani neobtěžuje.
Vrcholem je hláška pokladních "ale nám nejde terminál" a hláška blba co "platí" kartou "ale já nemám peníze".
To pohodlí jednou špatně dopadne.
Nedávno jsem vytek, když jakejsi extratydýt platil pět minut u benzínky nejrůznějšími bezkontaktníma kartama a telefonama. Ani jednou se to samozřejmě nepovedlo. Po laskavém upozornění "Vypadni do bankomatu a cestou si nech vočipovat eště palici." vytáhnul z kapsy tisícovku, nechal si vrátit dvě koruny a zmizel. :=X
Když Vás to tak obtěžuje, nechoďte nakupovat vůbec, a nechte si to poslat domů.
Jinak si nestěžujte, protože jestli něco nesnáším, tak debily co jsou u pokladny nedočkavý jak prvnička nebo sáňky v létě, a nejradši by člověka vykopali před pokladny s napůl zabaleným nákupem a neuklizenou peněženkou. Kvůli takovým jsem si oblíbil samoobslužný pokladny. Nikdo mě tam nedejchá na záda.
Trochu ohleduplnosti by to chtělo. Těch pár vteřin rozdílu nikoho nezabije.
protože jestli něco nesnáším, tak debily co jsou u pokladny nedočkavý jak prvnička nebo sáňky v létě, a nejradši by člověka vykopali před pokladny s napůl zabaleným nákupem a neuklizenou peněženkou.
Když Vás to tak obtěžuje, nechoďte nakupovat vůbec, a nechte si to poslat domů. :-)))
Nechodím se do krámu bavit, ale za nejkratší možný čas získat co potřebuji. Proto tam nehodlám trávit kvůli pozérům co tam chodí za zábavou nebo šířením kapénkových nemocí trávit víc času.
"protože jestli něco nesnáším, tak debily co jsou u pokladny nedočkavý"
Trochu ohleduplnosti by to chtělo...
"ale trvá to tak stejně dlouho".
Platba 200,- kč
Hotově: vytahuji 200,- kč bankovku nebo 2x100,- kč a platím. (ano chodím na nákupy cíleně a vím kolik mě nákup +- bude stát, navíc si ho sčítnu ještě ve frontě).
Kartou: pokladní přisunuje zákazníkovi terminál, zákazník hledá kartu, zasunuje kartu, pokladní hlásí "zadejte si pin", dotyčný/a zadává pin (pokud si ho pamatuje), pokladní čeká, chvilku to šrotuje, vyjíždí potvrzení. Pokladní vyjme kartu a s potvrzením předává zákazníkovi.
Zatím co já si už v průběhu markování uklízím věci, kartičkáři v klidu čekají a až po zaplacení si začnou nákup v klidu uklízet. Nechápou, že pokladní potřebuje markovat dalšího zákazníka aby odbavila frontu a často tak věci jednoho padají do věcí druhého co tam ještě trdluje nebo zkoumá potvrzení platby.
Na pohodlnost typu "nemusím se starat o hotovost a nic ssebou tahat v rámci bezpečí" říkám "nemusím se start o stav účtu před platbou a tahat ssebou kartu v rámci bezpečí". Ukradených 200,- kč naštve, ukradená karta je na infarkt.
Navíc platím 200,- kč penězi anonymně a vím kolik platím. Kartou je to vždy registrované a další osoby ví, kde, kdy a kolik jsem platil, navíc kartou člověk nikdy neví jestli mu strhnuli skutečně 200,- kč.
Platby kartou do hodnoty 1000,- kč bych z fleku zakázal. V dnešní době je 1000,- kč naprosto běžná částka.
Ale prdlačky. S kartou jsou výjimečně problémy v malých obchodech, kde s tím pokladní moc neumí. Ve velkých obchodech to je vyřízeno do 10s. Zasunu kartu, zadám PIN a za pár sekund hotovo. Pokladní má zatím čas se třeba napít, nebo kousnout do svačiny.
Naopak mě může jebnout, jak někdo přede mnou minutu hrabe v peněžence, aby to dal přesně a nemusel tahat mince, které nakonec nenajde, takže stejně dává kulatou bankovku a mince zase znovu počítá pokladní. S kartou tyhle problémy nejsou. Kartou naopak běžně platím i nákupy třeba za 30Kč. Nemám potřebu kvůli dvou bagetám a jogurtu k snídani pak tahat v peněžence hrst mincí, co dostanu jako výdavek z bankovky.
A nejní nad to, když platí kartou důchodce.
Pokladní přisunuje zákazníkovi terminál, zákazník hledá kartu... Jeee, neee, to je vobčanka. Tak tady? Neee, taky neee, o je průkazka na emhádé. Další přehrabování v peněžence narvané účtenkama. Ahaaa, tady, konečně. Vono to tam nejde zastrčit. Aha... obráceně. Jééé, co mám teď zmáčknou? To zelený tlačítko ooo ká?! (Slabší povahy odcházejí k jiné pokladně.) Sakra, já si si asi nepamatuju to číslo, bylo to pět šedm sedm vosum nebo šest pět sedum vosum??? Počkejte, tady ho mám někde napsaný (další přehrabování v bordelu v peněžence). To bude vono, tenhle lísteček. Hmmm, ale já na to nevidim, kde mám brejle na čtení (přehrabování v kapsách). Joooo, už je mám. Co jste to říkala, že mám zmáčknout? (I nervově silnější jedinci si začínají ve frontě trhat vlasy...) Jééé, pardón, já se asi přemáčkla, co teeeeď? Jo znová? PIN nebo nejdřív to zelený tlačítko? Jo tak PIN, jooo. (Důchodce znovu zadává PIN, fronta za ním zatím narostla o dalších pět lidí.) Už se to povedló?! Noo hurá. (Důchodce fascinovaně kouká na to, jak leze účtenka, nákupu si nevšímá.) vyjíždí potvrzení. Pokladní vyjme kartu a s potvrzením předává důchodci. Důchodce opět nasazuje brejle na čtení a čumí na účtenku jako Slovák do hodin. Nákupu si stále nevšímá. Po minutě je spokojen a začíná uklízet rozsypanou hromadu účtenek zpátky do peněženky. (Fronta se táhne do půlky krámu, nákup stále blokuje pokladnu.) Po dvou minutách má důchodce slavnostně přerovnané účtenky a překvapeně zjistí, že na pokladně pořád leží ten nákup. Jééé, paní pokladní, já si doma zapomněl tašku, neprodala byste mi jednu igelitku??? (Dutý zvuk, několik zákazníků ve frontě právě omdlelo.)
Taky budes jednou starej a kdovi, jak ti to pujde a co s tebou skleroza udela. Budes mit jedinou vyhodu v tom, ze v mladi se naucis zit s technologiemi, ktere dnesni duchodci v mladi nikdy nepoznali a musi se je ucit na stara kolena, kdy uz to leckterym moc nejde. A modli se, aby se do tveho duchodu ty technologie nejak radikalne nezmenily.
Jinak kdyz ti to tak drasa nervy, tak se nestav do front, ve ktere je jiz nejaky duchodce.
Jinak kdyz ti to tak drasa nervy, tak se nestav do front, ve ktere je jiz nejaky duchodce.
Aha. Tak to abych šel radši rychle zasadit a zasejt. No, třeba někdo konečně vymyslí krom expresní a samoobslužné pokladny taky speciální pokladnu pro důchodce. Mohli by se tam u toho klidně vyžvaňovat a probrat, čim si Máňa lepí zubní náhradu.
A já to vídám zase obráceně. Ti s peněženkou si všechno pěkně uloží do košíku a tašek a pak začnou hrabat bankovky a drobné - protože nejde platit hotovost a zároveň ukládat zboží.
Když platím já, tak strčím kartu, nakládám věci, zadám PIN, nakládám věci, vyndám kartu, vezmu účet, odejdu.
A sorry, v krámě nikdy neplatím 200,-. Vždcky to jsou chlupaté částky, kdy musím žonglovat s drobnými.
Ja si vacsinou nakladam veci do tasky uz kym pani blokuje. Nasledne jej podam papierove peniaze z penazenky, ktoru som si predtym vybral z vrecka a mal polozenu pri pokladni. Kym vyberie z pokladne zostatok, tak si ulozim posledne dva kusy do tasky a cakam, kym mi ho da. Potom odchadzam a nezdrziavam.
Pri platbe kartou to trva o nieco dlhsie prave kvoli zadavaniu PINu a cakanie asi 5 sekund, kym banka overi platbu a terminal vyrobi dva blocky. Kartu pouzivam pri platbach od nejakych 30 eur vyssie. Ale tak ci tak, vzdy mam dostatocnu hotovost na cely nakup, aby som nevyzeral ako magor, ked nahodou fakt nefunguje net alebo banka ma prave nejaku udrzbu.
Nalezení karty mi zabere zhruba tolik času, co nalezení peněženky.
Při nákupu za 200Kč je bezesporu rychlejší hotovost. Při nákupu za 202Kč už tak jednoznačné není, protože se řada prodavaček ze mne snaží vyloudit dvoukorunu, kterou obvykle najdu. Při 214Kč je to ještě horší, protože to už jsem nervózní a špatně se mi to počítá. Když to vzdám, tak začne naopak počítat pokladní.
Zkrátka, třebas u Alberta, kde platba terminálem trvá 9 sekund (měřeno), je to kolikrát rychlejší než hotovost právě kvůli tomu hledání drobných, počítání drobných a ověřování vrácené hromádky mincí.
Dále nechápu to vaše "ukradených 200Kč". Pokud jsem správně pochopil, pak po kapsách nosíte tisíce Kč v hotovosti, takže jakých ukradených 200Kč?
Částka je jen výjimečně takhle kulatá, bude to spíš tak 186 Kč. Takže nejprve hledáš, jestli nemáš nějaké vhodné drobné, potom to vzdáš, dáš pokladní 200 (pokud máš tak malou bankovku) a ta hledá drobné, co by ti vrátila. V lepší situaci drobné má, v horší to bude nějak skládat.
Při platbě téhle částky kartou vytáhnu kartu z peněženky (stejně jako se vytahují bankovky), přiložím ke čtečce, ta pípne a je zaplaceno. Žádný PIN, žádné šrotování, kartu ani nedám z ruky.
Ukradená karta = maximálně 500 Kč v tahu (potom chce PIN), jeden telefon do banky a jedna návštěva pobočky, u lepších bank je to celé zdarma. Pokud máš kartu pojištěnou, tak nepřijdeš vůbec o nic. Oproti krádeži dokladů je to trivialita.
Při platbě kartou člověk ví, kolik mu strhli, protože to ten terminál napíše ve chvíli, kdy vyzývá k přiložení karty.
Jediný větší rozdíl je ta anonymita.
A kdyby ti náhodou strhli víc, než měli, tak s účtem zajdeš do banky a banka platbu stornuje (celou, proto se moc nebojím, že by to nějaký obchod zkusil). Když ti vrátí v hotovosti o stovku míň, tak si můžeš jít stěžovat kamkoliv, ale ty peníze už zpět ani s účtenkou nedostaneš.
Já když platím kartou, tak to z mé strany trvá 2 sekundy, pak další dvě sekundy než terminál načte kartu a zpracuje platbu, a 3 sekundy než mi prodavačka dá účtenku. Za tu dobu většina lidí není ani schopná vyškrábat peníze ze šrajtofle.
Mě naopak zdržují lidé, co platí hotově a pokladní, které musí vyškrábat z pokladny peníze nazpět, na korunu přesně.