Vlákno názorů ke zprávičce PC FAND byl uvolněn pod licencí MIT od Olda - Pravidelně používám UCTOXXXX na linuxu k plné spokojenosti....
-
s (neregistrovaný)
Stejne je to zvlastni. V podstate nejde o PC FAND, ale o ucetni program, ktery v nem byl kdysi napsany. Zdrojaky toho UCTO'a nahodou volne nejsou? Co si pamatuju, umel FAND zdrojaky zabalit tak, ze se daly otevrit jen na heslo (to byl dokonce snad pripad UCTA, nebo ze se nedaly otevrit vubec). Skoro bych odhadl, ze je FAND skryva metodou security-obscurity a ze by se ted, kdyz je FAND open-source, daly "rozsifrovat" a misto PC FAND'u preportovat UCTO. :-)
-
ded.kenedy (neregistrovaný)
Z dnesniho pohledu je ten kod opravdu na hodne nizke urovni. Vlastne se divim, ze nekdo takovy projekt tak dlouho udrzoval. Vsak tam neni snad ani radek komentare. Dostat se do toho zabere asi hodne prace. Docela me prekvapilo, kolik je tam low-level kodu pro praci s diskem a grafikou, atp.
-
atarist (neregistrovaný)
jj i na možnosti TP je to dost bída:
https://github.com/alisoss/pcfand/blob/master/pas/GRMENU.PAS#L67labely https://github.com/alisoss/pcfand/blob/master/pas/GRMENU.PAS#L169
atd.a kvuli tomu ASM bude pripadny prepis dost o usta :/
-
ded.kenedy (neregistrovaný)
To beru, taky jsem v polovine devadesatych let programoval v Pascalu. O to vic me prekvapuje, ze takto pouzivany projekt vypada uvnitr tak, jak vypada. Pro srovnani Photoshop 1.0 (priblizne ze stejneho obdobi) je taky v Pascalu a ten kod je o nekolik urovni vys: https://github.com/amix/photoshop
-
atarist (neregistrovaný)
z takto starých věcí tady mám zdrojáky Vividu, FractIntu a trošku pozdějšího Dooma (1993?) a Second Reality. Pravda, všechno C a většinou i ASM, ovšem formátování dodržují, komentáře jen FractInt, testy nikde žádné :-)
Jinak ten PC Fand je pěkně mezinárodní https://github.com/alisoss/pcfand/blob/master/pas/DMLTEST.PAS#L28
(hmm o důvod víc, proč jsem rád, že mé staré věci už dosloužily a zdrojáky jsou někde na CDčku a ne na GitHubu :-p)
-
MV (neregistrovaný)
PC-FAND není původní projekt. Původní FAND vznikl jako editační prostředek pro datové soubory ještě pro osmibitové počítače Robotron 1715. Po dalším vývoji, asi v roce 1986 nebo 1987, vznikla první (úplná) verze FANDu, opět na osmibitový počítač. Ta už se to "dnešnímu" PC-FANDu docela podobala. Projekt byl uložený jako textový soubor, který obsahoval deklarace datových souborů - podobné dnešním, deklarace sestav a mergů (opět podobné dnešním).Jen procedury vypadaly úplně jinak - nepodobaly se Pascalu, ale byly to v podstatě jednopísmenové zkratky. V sestavách, procedurách i mergích chyběly proměnné, datum nedovedlo rok vyšší než cca 1990 (32 525 dnů po 2.1.1910) - např. edit(Soubor,()) se zapsal jako E Soubor @ (pokud se ještě pamatuju).
S příchodem PC se projekt nejprve pouze přeložil jako 16.bitová úloha, ale pak se postupně rozvíjel dál a dodělávaly se další možnosti, doplnily se dnešní procedury a vznikl počátkem 90. let PC-FAND.
Na konci života PC-FANDu vznikl na Slovensku pokus převést PC-FAND do Delphi (a pod Windows). Autor - pan Kristiňák - se dostal poměrně daleko - už se daly fandovské úlohy spustit, nebyla však hotová grafika, a prostředí bylo hodně nestabilní. Ale začalo to aspoň trochu fungovat, už sedalo pracovat na ladění. Bohužel pan Kristiňák poměrně náhle zemřel a jeho práce asi zmizela v propadlišti dějin.
Původní autoři se pokusili cca před osmi lety projekt vzkřísit pro 64bitové Windows. Co bylo příčinou jejich nezdaru, to nevím. Každopádně není pravda, že by (PC)FAND nepřežil nástup SQL. Nepřežil nástup Windows a jejich (ne)podporu dosových úloh. Dokonce PC-FAND měl vazbu na SQL server.
Osobně si myslím, že nejrychlejší cesta k "probuzení" FANDU do W-FANDu je zvolit nějaký SQL server (PostGress??), navázat práci s datovými soubory na tabulky serveru a nepředělávat se s prací s tabulkami, sdílením a podobnými záležitostmi. Pak je možné zcela opustit fandovský textový editor a místo něho nasadit nějakou komponentu Delpri (nebo Lazara). Udělat novou grafiku a ta by (aspoň v první chvíli) mohla značně zjednodušit původní kód - gridy nahradit datový editor. Vždyť spousta z toho, co se muselo tehdy složitě programovat, je dnes součástí komponent, spoustu práce s tříděním a výběrem dat udělá SQL server. Části v assembleru, které zrychlovaly práci, byly nutností na počítačích XT s rychlostí 4,66MHz (opravdu MHz!!), ale dnešní počítače snadno zvládnou mohutnější kód. Ale to se mi moc hezky mluví, když to nemusím dělat :-).
