Databáze

Po roce tu máme opět novou verzi PostgreSQL, a to verzi 10. Rok vývoje proběhl relativně v klidu – dodržel se časový plán, takže zůstalo dost času na stabilizaci a dokonce i na dovolené top vývojářů.

Posledního půl roku pracuji na migraci větší aplikace z Oracle do PostgreSQL. Jedná se o cca 300 000 řádek kódu – několika set tabulek a několik set pohledů. Logika je založená na uložených procedurách.

Následující článek bude skriptování pohledů v NoSQL databázi CouchDB pomocí jazyka C++. Pokusím se představit nástroj, který jsem k tomuto účelu vytvořil včetně popisu implementace.

Cílem minulého článku bylo uvést čtenáře do základní problematiky. Na reálném vzorovém příkladu představit pohled na data a jejich zpracování v čase. V dnešní úvaze chci toto téma dále rozvinout a představit je z pohledu relační databáze.

Ať už používáme jakoukoliv databázi, je nutné monitorovat jak databázi, tak databázový server. Dnes si ani nedovedu představit provoz nějaké náročnější aplikace bez základního monitoringu.

V dnešní úvaze bych rád podrobněji probral změnu záznamů (Update) v relační databázi (RDB), rekonstrukci nežádoucích změn a historii již provedených změn.

Jednou z klíčových výhod PL/pgSQL jsou kurzory. Dovolují vám procházet výsledek selectu a pomocí řídících příkazů jazyka modifikovat data a ty pak uložit do nějakého výsledku, nebo předat z funkce.

V této úvaze bych se rád podělil se čtenáři o zkušenosti s vývojem databázových aplikací (dále jen DBA), postavených právě na relačních databázích (RDB).

Oproti klasickým funkcím v PostgreSQL i procedurám v jiných jazycích stojí „Anonymous block“. Jedná se sérií deklarací a sekvencí procedurálních příkazů.

Při monitorování systému se snažíme o detekci úzkých hrdel. U systémů s extrémními problémy bez extrémní zátěže jsou problémy většinou už v samotném návrhu databáze a v návrhu dotazů.

Někdy je potřeba provést náročné výpočty, přesuny dat, nebo vytvořit obchodní pravidla. Tehdy sáhnete pravděpodobně po serverovém programování buďto přímo přes rozhraní, nebo po procedurálních jazycích.

Pokusím se vám ukázat, že konfigurace Postgresu je směšně jednoduchá. V první části se budu věnovat základnímu nastavení, které určuje, kolik zdrojů (RAM, IO) si může pro sebe vzít databáze.

Jak převést XML do reálného relačního světa? Podstatou jsou tabulky a relace, které existují hlavně formou cizí klíčů.

XML datové struktury byly původně vyvinuty, jako výměnný formát dat mezi systémy. Taky jsou důležité jako datová úložiště pro aplikace, které mají data hodně strukturovaná.

Jednou, když jsem jel autobusem, tak jsem z dlouhé chvíle brouzdal v nabídce elektronického čtení. Narazil jsem tam na knihu Tony a Berry Buzzan „Myšlenkové mapy“.

Popíšeme si snadný způsob konfigurace fulltextového vyhledávacího systému s využitím nástroje Elasticsearch. Pro indexaci dokumentů uložených v různých formátech je použita knihovna Apache Tika.

Ve druhé polovině 80. let se zdálo, že strmý růst Oracle nemůže nic zastavit. Pak ale přišel počátek let devadesátých a s ním i propad, který společnost přežila takřka o vlas.

Recept na zlatý důl: vezměte dva tisíce dolarů, tři programátory, výsledek desetileté práce týmu v IBM a trochu japonské obchodní filozofie. Začněte s poradenstvím v IT a pusťte se do vývoje vlastní relační databáze.

Náš svět je světem databází – moderní výroba, obchod, vzdělávání, státní správa, oběh peněz – nic z toho by bez nich již nedokázalo fungovat. Jak se zrodily databáze pracující s jazkem SQL.

IDS – Integrated Data Store – je někdy označován jako vůbec první DBMS. Společně s ním se zrodily síťové databázové modely, které ovládly svět počítačů až do nástupu relačních databází v 80. letech.