Databáze

Cílem minulého článku bylo uvést čtenáře do základní problematiky. Na reálném vzorovém příkladu představit pohled na data a jejich zpracování v čase. V dnešní úvaze chci toto téma dále rozvinout a představit je z pohledu relační databáze.

Ať už používáme jakoukoliv databázi, je nutné monitorovat jak databázi, tak databázový server. Dnes si ani nedovedu představit provoz nějaké náročnější aplikace bez základního monitoringu.

V dnešní úvaze bych rád podrobněji probral změnu záznamů (Update) v relační databázi (RDB), rekonstrukci nežádoucích změn a historii již provedených změn.

Jednou z klíčových výhod PL/pgSQL jsou kurzory. Dovolují vám procházet výsledek selectu a pomocí řídících příkazů jazyka modifikovat data a ty pak uložit do nějakého výsledku, nebo předat z funkce.

V této úvaze bych se rád podělil se čtenáři o zkušenosti s vývojem databázových aplikací (dále jen DBA), postavených právě na relačních databázích (RDB).

Oproti klasickým funkcím v PostgreSQL i procedurám v jiných jazycích stojí „Anonymous block“. Jedná se sérií deklarací a sekvencí procedurálních příkazů.

Při monitorování systému se snažíme o detekci úzkých hrdel. U systémů s extrémními problémy bez extrémní zátěže jsou problémy většinou už v samotném návrhu databáze a v návrhu dotazů.

Někdy je potřeba provést náročné výpočty, přesuny dat, nebo vytvořit obchodní pravidla. Tehdy sáhnete pravděpodobně po serverovém programování buďto přímo přes rozhraní, nebo po procedurálních jazycích.

Pokusím se vám ukázat, že konfigurace Postgresu je směšně jednoduchá. V první části se budu věnovat základnímu nastavení, které určuje, kolik zdrojů (RAM, IO) si může pro sebe vzít databáze.

Jak převést XML do reálného relačního světa? Podstatou jsou tabulky a relace, které existují hlavně formou cizí klíčů.

XML datové struktury byly původně vyvinuty, jako výměnný formát dat mezi systémy. Taky jsou důležité jako datová úložiště pro aplikace, které mají data hodně strukturovaná.

Jednou, když jsem jel autobusem, tak jsem z dlouhé chvíle brouzdal v nabídce elektronického čtení. Narazil jsem tam na knihu Tony a Berry Buzzan „Myšlenkové mapy“.

Popíšeme si snadný způsob konfigurace fulltextového vyhledávacího systému s využitím nástroje Elasticsearch. Pro indexaci dokumentů uložených v různých formátech je použita knihovna Apache Tika.

Ve druhé polovině 80. let se zdálo, že strmý růst Oracle nemůže nic zastavit. Pak ale přišel počátek let devadesátých a s ním i propad, který společnost přežila takřka o vlas.

Recept na zlatý důl: vezměte dva tisíce dolarů, tři programátory, výsledek desetileté práce týmu v IBM a trochu japonské obchodní filozofie. Začněte s poradenstvím v IT a pusťte se do vývoje vlastní relační databáze.

Náš svět je světem databází – moderní výroba, obchod, vzdělávání, státní správa, oběh peněz – nic z toho by bez nich již nedokázalo fungovat. Jak se zrodily databáze pracující s jazkem SQL.

IDS – Integrated Data Store – je někdy označován jako vůbec první DBMS. Společně s ním se zrodily síťové databázové modely, které ovládly svět počítačů až do nástupu relačních databází v 80. letech.

Hierarchické databáze se zrodily v podstatě z technologické nutnosti, kterou představoval sekvenční zápis na magnetické pásky. Za jeho první inkarnace je považován generátor reportů 9PAC.

Dnešní svět doslova funguje na databázích – prakticky žádný moderní web ani e-shop, žádný informační systém by bez nich nemohl existovat. Většině uživatelů jsou ale skryté, neviditelné, nezajímavé a nudné.

SQL dnes už umí více než spojování tabulek a poddotazy. Prostřednictvím analytických funkcí a rekurzivních dotazů se SQL dostává za rámec relačního modelu, což nám pomůže s řešením problémů.

Klíčovým prvkem snad každého informačního systému jsou číselníky. Číselníky jsou tabulky, které obvykle na základě svého primárního klíče identifikují určité skutečnosti (typy objektů, popisní nebo řídící data…).

Protokol WHOIS je tu s námi už přes třicet let a v mnoha ohledech je až příliš jednoduchý. Přesto se zatím nenašla jeho adekvátní náhrada. Tou by se mohl stát protokol RDAP.

Asi už 10 let sleduji vývoj, jak s novou nastupující generací programátorů klesá úroveň znalostí a dovedností práci s databázemi. Vidím upřednostňování nenormalizovaných forem ukládaní dat pomocí XML a JSON.