To si uvedomujem, ale narážam na formuláciu: "Petice vyzývá k zavedení povinného zveřejňování zdrojových kódů veškerého softwaru používaného ve veřejné sféře s výjimkou systémů přímo spojených s bezpečností státu."
Na Slovensku by sa tá výnimka prudko zneužívala. Momentálne sa podobne zneužívajú strategické investície a projekty ministerstva obrany (ktoré by pod obranu nemali patriť). Primárne preto, aby sa kradlo a porušovali sa pravidlá.
Jste přihlášeni datovou schránkou, a tak nemůžete petici založit ani jinou podepsat. Aby petici bylo možné založit nebo podepsat, musíte se přihlásit pomocí identity občana nebo bankovní identity. Pokud identitu ještě nemáte, koukněte se na (chciidentitu.gov.cz
), kde najdete návod, jak na to.
tohle mě vždycky nadchne
Jenže i občané mohou svou datovou schránku zpřístupnit někomu jinému.
Datová schránka zkrátka nesplňuje požadavky na jednoznačnou identifikaci osoby provádějící úkon. A to nejen kvůli možnosti zpřístupnit datovou schránku jiné osobě – to by šlo samozřejmě ošetřit a kontrolovat, zda se do schránky přihlašuje vlastník nebo jiná oprávněná osoba.
Dotaz neznalého: když se přihlásíte do DS, tak už se neřeší kdo jste?
Řeší se to např. kvůli oprávnění.
Třeba když pošlete dokument, tak se neví, který uživatel DS ho poslal?
Odesílatel může u zprávy určit, zda adresát může zjistit, který konkrétní uživatel zprávu odeslal. Nevím z hlavy, co je default – zda se to standardně posílá a může se to u konkrétní zprávy vypnout, nebo opačně. Zprávu ale také může poslat systém (třeba spisovka), který není svázán s konkrétním loginem fyzické osoby.
DS nebyly stavěné jako systém pro poskytování identity, tato funkce tam byla přilepená později, a nesplňují podmínky eIDAS pro ověřování totožnosti uživatelů – kdyby nic jiného, nemají příslušnou akreditaci. Byly nějaké úvahy, že by se ISDS povýšilo na regulérního poskytovatele identity pro NIA, ale myslím, že dál než k úvahám se to nedostalo. Za mne je to v pořádku, nedával by to smysl – je správné, že ISDS naopak umí identitu z NIA konzumovat.
Jeden konkrétní technický důvod je ten, že ISDS povoluje přihlášení i jen jménem a heslem, což je nedostatečné pro úroveň záruky „značná“.
Tak ty inteligente zase ověř, jak je to s pověřenou osobou. Datová schránka je pouze jedna a tato se jako taková ověřuje, zda jde o úředně ověřený subjekt. Na této schránce je vytvořena oprávněná osoba, která schránku vlastní. Tedy jedná jménem daného subjektu (sám sebe nebo firmy). Posud by se dalo uvažovat, že by mohl ISDS sloužit i k identifikaci. Jenže je tu právě zádrhel s pověřenou osobou. Tu si může přidat jakákoli oprávněná osoba bez "jednoznačné" identifikaci osoby.
Takže ano, člověk má jeden login, ale tento účet už nemusí být jednoznačně identifikován, protože ho tam mohl vytvořit obyčejný člověk, který pouze přidal přístup ke schránce. Tedy s identitou to nemá nic společného. Nehledě na to, že takováto osoba může mít pouze jen právo číst. Tedy formálně zato, nemůže být oprávněna svým loginem cokoli provádět. Tedy ani ne hlasovat.
Když o tom nic nevíte, tak si aspoň odpusťte ty nadávky.
Když má někdo přístup do 5 datových schránek, má 5 různých loginů. Login je vždycky pro konkrétní fyzickou osobu (pak jsou ještě jiné přístupy pro systémy, o těch se ale nebavíme). Když do datové schránky dáte přístup další osobě, pošlou se jí přístupové údaje buď do její datové schránky fyzické osoby nebo poštou obálkou se žlutým pruhem. Takže provozovatel datových schránek zná ke každému loginu identitu fyzické osoby, které login patří. I díky tomu se můžete do datových schránek přihlašovat přes NIA. Ta vazba mezi loginem a identitou fyzické osoby se použije opačně, takže po přihlášení přes NIA dostanete na výběr, které loginy jsou s touto identitou svázané, a přihlásíte se pak tím loginem. Asi ta vazba nebude u osob, které nejsou v ROBu, ale to bude pár výjimek.
Když se někdo přihlásí svým loginem do datových schránek, systém celou dobu sleduje ten konkrétní login. Třeba právě proto, že loginy mohou mít různá oprávnění, takže provozovateli ISDS nestačí vědět jenom „je to nějaký uživatel této datové schránky“, ale ví přesně, který uživatel to je.
Takže tato informace je použitelná i pro přihlášení datovou schránkou. Problém je v tom, že ISDS nemá audit, který by prokázal, že s těmi identitami zachází dle požadavků eIDASu, jak jsem psal.
Pletete se vy, úplně ve všem. Pokud máte přístupové údaje do datové schránky, jsou ke konkrétní datové schránce. Výběr datové schránky dostanete jenom v případě, kdy se přihlásíte přes NIA. A do identity občana se přes datovku nepřihlásíte, seznam prostředků pro přihlášení je uveden zde: https://info.identita.gov.cz/idp/
Nepletu. Do identity obcana se da prihlasit pomoci klice eGov a v nem se to da autorizovat pres login do DS.
Je ostuda statu, ze neumi delat veci nekomplikovane, tak aby byly srozumitelne lidem (coz vychazi samozrejme z toho kvanta zbytecnych a komplikovanych zakonu).
Mobilní klíč eGovernmentu - státem zdarma poskytovaný identifikační prostředek, který představuje využití přihlašování bez potřeby zadávání dalších ověřovacích kódů,
Kapri to rybam nedovoli :-)
Druha vec, je to nesmysl. Nejde jen o nejake nablble webiky, ale i o infrastrukturu, switche, firewally, zalohovaci software, EDP|EDR, SIEM ... uplne vidim, jak firmy typu Symantec, Broadcom, Microsoft zverejnuji kvuli nejakemu Julinkovi Peticaku zdrojaky sveho kodu.
Za dalsi, predpokladam, ze by musel predchazet neverejny audit a penetracni testy kazdeho jednoho takoveho software.
Zkuste si predstavit, jak k tunam sw, o jehoz stavu nemate tuseni, zverejnite v den "D" zdrojaky a v tu chvili v nem hackeri s pomoci AI zacnou hledat a rovnou zneuzivat nalezene chyby.
Musi to jit postupne, uz s vyberem sw predlozit neverejne zdrojaky, udelat pentesty a audit, a pak teprve zverejnit. Problem je v tom, ze na tohle nema stat lidi, a ani je neumi zaplatit. Podivejte se treba, jake vystupy lezou z NUKIB.
"Povinnost zveřejnit veškerý zdrojový kód softwaru, který je nebo bude použit ve všech oblastech veřejné sféry. Jedinou výjimku tvoří software přímo spojený s bezpečností státu."
Tady nic o licencích nevidím. Ani o tom, že by se to týkalo jen nových věcí. Pak tam je ještě bod o API a otevřených datech.
No a to tady šaškujeme mezi agendami s bezvýznamovými identifikátory, kde tentýž subjekt má jinou identifikaci pro každou propojenou agendu...
Tady uz se nekam dostavame.
At stat pouziva, kdekoliv je mozne a vhodne, opensource, s vyjimkou pro bezpecnostni agentury. At jej ale nejprve standardizuje (NUKIB ci jina statni agentura doda a bude podporovat nasazeni vcetne skoleni a aktualizovane dokumentace pro spolehlive a bezpecne nasazeni opensource).
At kazdy dodavatel software na klic ma povinnost nove vyvijeny software (pripadne nejprve jen software na zakazku pro stat) naimplementovat vcetne otevreneho API a prilozit datovy model (pokud uz sam datovy model neohrozuje bezpecnost statu).
At pri vyberkach musi dodavatel zduvodnit, proc pouziva proprietarni software tam, kde si stat uz schvalil i opensource (typicky operacni systemy).
Proste postupne nasazovani pravidel, po kazde etape vyhodnotit a rozhodnout o dalsi etape, a pripadne umet i zacouvat tam, kde se to z nejakych racionalnich duvodu "nepovedlo".
Vypadá to hrozně cool, ale také bychom se mohlo stát, že stát bude muset velkou část použitého softwaru vyvinout sám protože mu ho nebude chtít nikdo dodat. Ono know-how je jaksi know-how. A úplně nevím, jestli zrovna tohle, zvlášť v našem prostředí, vyjde ve výsledku lépe.
Open source a public domain by samozřejmě mělo být vše, co zadal vyvinout stát sám o sobě. (Podobně, jako jsou public domain třeba všechny výslovnému utajení nepodléhající materiály vzniklé z činnosti NASA.) Ale to není ani trochu totéž, jako "všechno".
Tohle je jedna z věcí, které by měly být z iniciativy EU.
Každý stát řeší stejné agendy a díky otevřenému řešení by se najednou dalo ušetřit nemalé peníze na sdíleném otevřeném řešení.
Jenom je otázka, jak by se přesvědčily firmy/lidi, aby na tom pracovali a aby to mělo odpovídající kvalitu kódu (bohužel spousta open řešení opomíná různé důležité aspekty, ať už to je design, ergonomie používání, bezpečnost...)
Každý stát řeší stejné agendy a díky otevřenému řešení by se najednou dalo ušetřit nemalé peníze na sdíleném otevřeném řešení.
Použít by se dala část, zbytek by se musel doimplementovat podle specifických požadavků, resp. legislativy každého státu. Ale i tak by to mohlo být přínosné.
Jenom je otázka, jak by se přesvědčily firmy/lidi, aby na tom pracovali a aby to mělo odpovídající kvalitu kódu (bohužel spousta open řešení opomíná různé důležité aspekty, ať už to je design, ergonomie používání, bezpečnost...)
Nejlépe se asi přesvědčí tak, že se jim za to zaplatí ;-). Ta kvalita je samozřejmě otázkou, ale to je úplně stejně tak i u uzavřených řešení - a skoro se domnívám, že tam to je ještě horší, protože když bude kód veřejný, bude větší snaha si udělat lepší vizitku oproti řešení uzavřenému, kde se to dá prasit libovolně a nikdo to nikdy neuvidí.
Dokud nebude federace a podrizeni statnich sprav federalnim uradum, tak je to pitomost.
Napriklad vsemocny a prebohaty SAP historicky dlouho odmital zabyvat se ucetnimi moduly pro zeme byvaleho vychodniho bloku, kde se uctovaci pravidla a osnovy menili od 90-ych let jak ponozky.
Zatim se akorat snizilo tempo, jen ta EU naopak nyni vyzaduje pomerne velke mnozstvi zmen - jenze to nejsou zmeny typu "delejte to takhle", ale spis zmeny typu "musite to delat tak, abyste soucasne vyhoveli pozadavku na ....", nasleduji zhusta nekonkretni a bezobsazne kecy.
Nasledne se kazdy stat EU popasuje se svou legislativou tak, aby podle nej vyhovel pozadavkum EU (v realu spis EK).
A to jsme jen u legislativy, a teprve za ni ma kazdy urad provadeci predpisy/smernice, ktere zhusta neodpovidaji ani te legislative, jdou se zpozdenim a pripadny rozpor s legislativou se resi, az kdyz to nekdo zazaluje.
Do toho urady nezrizuje a sw neobjednava EK ani EU (s vyjimkou akce covid), ale jednotlive urady ci ministerstva. Na ministerstvech o tom rozhoduji politici otevrene, a na uradech politici skryte - tedy alespon v CR.
High level pohledem řeší stejné agendy - nicméně v každém státě jsou dost jinak sepsané zákony k nim a praktická realizace se pak dost liší. Aneb nejde vzít např. kód dostupný z Estonska (https://koodivaramu.eesti.ee/explore/projects) na nasadit jej někde jinde - a nebo jen za předpokladu, že zkopírujeme i všechny jejich zákony. Navíc je v podstatě celý estonsky :)
Povinné normy zveřejněné jsou, viz https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/, platí za ně ministerstvo. Větší změna - jako dostupnost úplně zdarma - by se musela domluvit na úrovni EU a tvůrců ISO norem :(
Trochu naivní petice :)
Zveřejňovat kód má smysl tam, kde byl napsán na zakázku pro stát (podobně, jako mají být veřejné všechny textové publikace, které vznikly za přispění EU fondů). Jen těžko někdo zveřejní proprietární firmware.
Veřejný "státní" repozitář už je, https://code.gov.cz/explore
Katalog otevřených dat už je taky https://data.gov.cz/datov%C3%A9-sady
Na bezpečnost dohlíží NÚKIB, správu kódu a podporu už dělá DIA.
Přehled o financích je v registru smluv (díky za něj). Kvalitu zpracování nějakého interního sw stejně nikdo zvenku nedokáže vyhodnotit (kvalitu kódu ano, ale ne kvalitu, jak ten kód řeší reálné scénáře uživatelů)
Centrální řízení IT nákupu pro každou obec, školu nebo místní úřad je dost nereálné. To je jako chtít, že musí mít všichni stejnou účetní nebo HR, protože to bude úplně nejvíc efektivní :) Víc či míň vznikají aktivity, které se tomu snaží lokálně pomoci (centra sdílených služeb pro obce, IT guru pro školy...). Naopak centrální aktivity typu Indoš skončily spíš ostudou.. :)
Verejny repozitar o 24 "projektech".... to bych nazval spise paberkem :-) A byt se Pirati ohani opensource kudy projdou, tak treba eDoklady (jejichz spustenim se radi chlubi) tam proste nejsou. A fakt to neni zadny proprietarni firmware... naopak vec, kde je zadouci vedet, co ze to vlastne (na pozadi) dela.
"kde byl napsán na zakázku pro stát"
Narosty nesmysl. Stat ma proste uzakonit, ze kdokoli cokoli statu doda, musi to povine dodat vcetne zdrojaku ktere budou verejne. Tecka. A jestli se ti to nelibi, tim lip, aspon bude o jednu prisavku na statnim cecku min.
Samozrejme to ani nahodou nestaci, stat ma automaticky taky pozadovat ziskani veskerych prav. Tzn i kdyz puvodniho dodavatele posle dorite, muze si najmout nebo ve vlastni rezii dal tu vec upravovat podle potreby.
Kvalitu SW dokaze zhodnotit kazdy, kdo IT byt jen pricich. Co asi tak chces hodnotit na SW, ktery hesla uklada na tema insert heslo = "kokoska". A presne tohle se taji. A pak se vykrikuje ze putin nebo cinan nebo ... si nekde sosal nejaky data. To je jen dusledek.
Umm... A co má "kód windows, office, SAP, SIP nebo Android telefonů, firmwary v PC, discích, grafických kartách" společného s iniciativou "Veřejné peníze, veřejný kód"?
Vždyť tato iniciativa se vztahuje na specifická řešení pro specifické použití (státní správou).
Dále: Ono se to děje i jinde, a už i (trochu) u nás...
Koukněte třeba sem: https://moderniobec.cz/stredocesky-kraj-da-obcim-k-dispozici-software-k-participativnimu-rozpoctu-vyuzivat-jej-mohou-zdarma/
...nebo sem: https://www.root.cz/zpravicky/svycarska-federalni-vlada-vyzaduje-uvolneni-zdrojovych-kodu-u-sveho-softwaru/
5. 6. 2025, 15:50 editováno autorem komentáře
V textu petice je "Povinnost zveřejnit veškerý zdrojový kód softwaru, který je nebo bude použit ve všech oblastech veřejné sféry. ", reaguju taky na předchozí komentář "Stat ma proste uzakonit, ze kdokoli cokoli statu doda, musi to povine dodat vcetne zdrojaku ktere budou verejne.". Ani jedno nepíše nic jen o kódu na zakázku, i ti švýcaři to mají jen pro "softwar, který pro ně byl vyvinut" :)
Na úrovni krajů, obcí apod. je spolupráce lepší, tam se ty agendy taky opakujou (každý kraj řeší stejné scénáře podle stejných zákonů), tj. to má i docela smysl :) Participativní rozpočet už je na code.gov.cz zmíněném výše - tak nějak by to mělo vypadat.
Odmítání zakázek není problém zakázek jako takových, ale toho přidruženého balastu kolem. Začíná to šílenou byrokracií, která přidává veliký koláč nejistot do celého procesu a korupcí, která ten koláč nejistoty hezky nazdobí.
Pracoval jsem ve státním podniku a vypsání výběrového řízení byla noční můra a málokdy to dopadlo tak, jak jsme potřebovali. Na druhou stranu, účastnit se těchto řízení znamenalo mít slušné výdaje a nejistotu, že tu zakázku dostanu.
S tou myšlenkou souhlasím, ale celé znění té petice mi připadá moc obecné, spíše jako politický slogan. Moc si to neumím představit v praxi. Software se vyskytuje na mnoha úrovních, má se to týkat osobních počítačů, serverů, přístrojů? Co cloudové služby?
5. 6. 2025, 15:09 editováno autorem komentáře
Špatný příměr. Skalpel koupený z našich daní ti nepůjčí. Ale když si nechá na míru za naše daně vyvinout nový model skalpelu, může ti poskytnout know-how k výrobě toho nového modelu. Není to sice taky úplně ideální příměr, ale pořád bližší podstatě softwaru. Tam neexistuje nějaký jeden fyzický kus softwaru, ale zdrojový kód, případně binárky, konfigurace a nějaká související omáčka, což se dá za náklady limitně se blížící nule rozkopírovat kolikrát chceš.
Právě naopak, dát moc do rukou hlupáků je to, čemu se demokracie snaží bránit. A v čem se demokracie liší třeba od diktatury většiny. Po nástupu nacismu v Německu, resp. po následné 2. světové válce, to bylo pro demokracie docela podstatné téma. Bohužel už na to demokracie po celém světě dost zapomínají, hlupákům se nebrání a tak se opět dostávají k moci lidé, kteří si myslí, že budou selským rozumem posuzovat kvalitu chirurgických skalpelů. V USA to teď můžeme vidět jako učebnicový příklad, tak snad se nebude historie po 90 letech opakovat.
Veřejnost nejsou jen hlupáci. Hlupáci jsou jen ti, kteří si myslí, že budou před operací kontrolovat skalpel. Odborníci před operací skalpel kontrolovat nebudou, protože vědí jednak to, že jako pacienti před operací nemají na smysluplnou kontrolu prostředky, a jednak to, že jedna nahodilá kontrola před jejich operací nic neřeší a co skutečně pomůže je jen systém, který minimalizuje možnost, že by při operaci kohokoli byl použit špatný skalpel.
"Facinuje ma ako je bezny clovek presvedceny o tom, ze je fundovany rozhodonut, ci dany skalepl je OK, alebo nie."
Tak, že mezi běžnými lidmi jsou i odborníci, kteří to poznají. Možná jsou chirurgové nebo dokonce skalpely nabízeli a zajímá je, co se nakonec koupilo. Aby se nemuselo prokazovat, kdo je odborník a kdo ne, poskytne se ta informace všem. Kdyby se chtěl někdo třeba soudit, pak už samozřejmě bude potřebovat odborný posudek.
Kazdy primer je z definice spatny.
Ale zpatky k problemu - zkus najit duvody proc kdyz je neco zaplacene z nasich dani, tak k tomu maji mit pristup vsichni. Dlanice je taky placena z dani, a jeste jsou na ni poplatky. Takze fyzicke veci nemusi mit pristup vsech, ale digitalni veci ano? Jenom proto ze jdou volne kopirovat bez ztraty kvality? To asi nebude jediny duvod. A co kdyz grantovka umozni vedecky projekt na nejaky software, univerzita vyzkouma, pak se udela spinoff a vznikne firma ktera na tom zacne vydelavat? Taky by meli zverejnit kod? To ale treba uz firma nebude moct tolik vydelavat a nebude moci zamestnavat tolik lidi.
Jo, argumenty se daji najit, jine nez jak jsem tady psal. Ja ale chtel vedet jestli argumenty umi najit predrecnik Mlocik97, kdyz to tak hezky srovnal do jednoho slova "logicky".
Pouzil jsem ChatGPT
https://chatgpt.com/c/6842db91-bab8-8000-93b3-eb0ebafc7598
Francúzsko
Zákonný rámec: V roku 2016 prijatý Loi pour une République numérique (Zákon pre digitálnu republiku).
Obsah: Tento zákon zaväzuje verejné inštitúcie sprístupniť zdrojové kódy softvéru, ktorý samy vytvorili alebo si dali vytvoriť.
Portál: code.gouv.fr – centrálna platforma pre zdieľanie verejných kódov.
Nemecko
Iniciatíva: Open CoDE – platforma pre zverejňovanie verejného softvéru.
Nie je tam úplne zákonná povinnosť ako vo Francúzsku, ale vládna stratégia digitálnej suverenity preferuje open source a jeho zverejňovanie je silne podporované.
Taliansko
Zákon: Od roku 2017 je verejná správa povinná uprednostniť open source, a ak nie je použitý, musí zdôvodniť výnimku.
Zverejňovanie zdrojových kódov je štandardnou praxou, najmä ak je softvér špecificky vytvorený pre verejnú správu.
Spojené štáty americké
Politika: V roku 2016 bol vydaný tzv. Federal Source Code Policy, ktorá nariaďuje, že minimálne 20 % nového softvéru vytvoreného na zákazku pre vládu musí byť zverejnené ako open source.
Platforma: code.gov
Európska únia
Inštitúcie EÚ (napr. Európska komisia) čoraz viac zverejňujú softvér ako open source (napr. cez Joinup) a podporujú politiku „open by default“ pre softvér financovaný z verejných zdrojov.
6. 6. 2025, 14:18 editováno autorem komentáře