První Flatpak který jsem zkusila byl Firefox Nightly. Nedokázal převzít system theme, dokonce ani kursor. Flatpaku fandím, ale takhle to používat nejde :)
Tak umí třeba převzít téma z hostujícího systému, pokud ho má uživatel nainstalované jako rozšíření runtimu. To je ale něco, co může Snap brzo dotáhnout. Jako dlouhodobou výhodu vidím výrazně snazší portovatelnost, Flatpak má málo závislostí, méně požadavků na hostující systém, takže je jednoduché ho zprovoznit a používat na prakticky jakékoliv distribuci. Snap trpí tím, že původně nevznikl jako distribučně nezávislý formát, ale jako bundlovací systém pro Ubuntu. Až později došli autoři k tomu, že z toho chtějí mít formát pro další distribuce. Třeba ten jejich sandboxing založený na AppArmoru je docela těžké portovat. Na distribucích používajících SELinux momentálně nefunguje vůbec, do budoucna to bude vyžadovat intenzivní testování na všech podporovaných distribucích, aby se zajistilo, že se to nebude bít s aktuálními politikami SELinuxu/AppArmoru.
Naopak výhoda snapu je v tom, že se neomezuje jen na desktopové aplikace a mají k tomu udělanou docela pěknou dokumentaci a tooling.
Teoreticky Snap nevyžaduje Apparmor. Snap používá specifikace vyšší úrovně, které jsou konkrétně implementované v Apparmoru ale v zásadě nic nestojí v cestě tomu, aby redhatí distribuce používaly snapd založený místo toho na SELinux. Tahle debata se v diskuzích čas od času vynořuje ale nevím o tom, že by na tom někdo doopravdy pracoval.
Ad věčné téma snap vs flatpak... Celkem souhlasím s tím, co říkáte. Flatpak je jednodušší, přenosnější a v principu si umím představit, že by se dal používat i na microsoftském linuxu pod windows. Snap je, v duchu doby, přímo závislý na fičurách moderního linuxového jádra a na ničem jiném patrně nikdy fungovat nebude. Za to vývojářům balíků nabízí zajímavé možnosti, je univerzálnější a má za sebou silnější momentum.
Ad témata, fonty apod.: ideální momentálně není ani jeden z nich, i když Flatpak je v tomhle na tom přece jenom trochu líp. Ve snapu se počítá to řešit pomocí nové funkce, která umožní nabindovat příslušné adresáře v /usr/share do namespacu každého balíku. Jakmile vyjde nová verze Snapcraftu s podporou bind montování, mělo by být po problému.
Bind mountování už umí Flatpak dávno, ale to problém moc dobře neřeší. Za prvé, pokud se něco mountuje z hostujícího systému, tak to prostě vytváří prostředí pro běh aplikace, které už není distribučně nezávislé, ale specifické pro tu kterou distribuci, což bude způsobovat problémy s přenositelností aplikací. Přijde mi to jako takové typické řešení od lidí kolem snapu. Za druhé třeba u toho vzhledu je problém v tom, že uživatel může mít v systému nainstalované téma, které funguje se systémovou verzí GTK, ale už nemusí fungovat s verzí GTK, která je v runtimu, který daná aplikace používá. A může to skončit zcela rozbitým vzhledem.
Flatpak to řeší přes Flathub. Tam jsou nejrozšířenější témata, u kterých je testované, že fungují s runtimy, které jsou ve Flathubu.
Co se těch motivů vzhledu týče: Flatpak now supports themes