Odpověď na názor

Chybi tu uz jen reci o vykoristovatelich a potrebe beztridni spolecnosti...
Houbeles! Do toho je ještě lány-lesy daleko.
Ono by úplně stačí, když to podnikání (za účelem dosažní zisku) je založené na tom, že za peníze dává nějakou rozumnou protihodnotu: zboží, službu... Nevím proč, ale už před desítkami let tu zdomácněl zvyk, že když nejde snadno zvýšit ceny (zisky) na stávajícím produktu, prostě ten produkt zhorším - i když tím nesnížím náklady - a snažím se produkt v původní kvalitě prodat jako lepší. Případně původní vylepším přidáním nějaké bezcenné vlastnosti, a prodávám to jako balíček.

Zjednodušeně:
Pokud chleba stojí 40 korun, náklady jsou 20 korun, pekárna má 10 korun a obchodník 10 korun. Když se vstupy zdraží o 25 procent, může pekárna zachovat svých 10 Kč , obchodník 10 Kč - a chleba bude stát 45 Kč. Nebo pekárna zvýší přirážku o 25 %, obchodník si zvýší přirážku o 25 %, a chleba bude stát 50 Kč. V pořádku.
Ale na příští rok si pekárna naplánuje zvýšení zisků o dalších 25 %, totéž obchodník - a stejný chleba pak bude stát 62.50 Kč - a k tomu budou prodávat za 50 Kč bochník o 800 g místo původního kilogramu. V následujícím roce to bude 75 Kč a za pade sedmisetgramový bochník s velkou reklamou, že se tím omezuje plýtvání pečivem.
A aby investoři své zisky ochránili před úprkem zákazníků ke konkurenci, nakoupí všechny velké pekárny (a pár menších) v okolí, případně si dojednají exkluzivní smlouvu s obchodními řetězci.
Protože z podnikání v oboru pekárenství se stal business a víc než odborníky na pečení chleba potřebujete odborníky na finanční operace.
Nic proti tvorbě zisku, ale nemělo by se chodit až k hranici, kde to omezuje zákon - pokud taková vůbec existuje.

Nedá mi to nepřipomenou jistého právníka a jeho výrok: Nejlepší kšeft je nechat si podepsat špatnou smlouvu, a pak vymáhat penále.