Vlákno názorů k článku
Poskytovatelé P2P sítí nesou odpovědnost
od Břeťa Passinger - To, ze je nelegalni umyslne nabiti software, hudby,...
-
To, ze je nelegalni umyslne nabiti software, hudby, vasi penezenky ... cehokoliv na co nemam vlastnicke pravo ... proste kradez - na tom se asi shodneme.
Taky predpokladam, ze se shodneme na tom, ze soucasne copyrightove pravo provazi hodne kontroverznich i zajimavych problemu (napr. soustavne prodluzovani prav vlastniky a jejich braneni se novym technologiim, vlastnictvi kultury, internet jako extremne rychle a provazane medium znemoznujici uplatneni soucasneho copyrightoveho prava ... viz skvele napsana Free Culture od Lessiga)
S rozhodnuti soudu v tomto pripade se stotoznuju a povazuju ho za spravedlive - jevi se mi jako zcela zretelne ze Streamcast Networks, vyrobila software za ucelem (viz jeji reklama) a ma neklamny zisk z (viz podminky pouziti rozsirene verze) nelegalniho kopirovani copyrightovaneho materialu.
Konec koncu - precte te si(aspon!) ty vyseky z citaci Nejvyssiho soudu. Prijde mi, ze je tam, byt neprimo, ale pomerne zretelne, receno, ze timto rozhodnutim neni narusen precedens Sony Betamax.
-
anonymníNa tom ze je to kradez se tedy rozhodne neshodneme. Narozdil od kradeze penezenky ci auta, kdyz si od vas nekdo neco (byt neopravnene) zkopiruje, nic vam fyzicky nechybi. Je to proste poruseni autorskych prav, na tom se shodneme, ale nikoliv kradez. To je hola demagogie, kterou se snazi sirit skupiny jako u nas napr. OSA (zla ;-)) ci BSA, v USA pak RIAA a MPAA.
-
Proste poruseni autorskych prav = Kradez dusevniho vlastnictvi. Zkracene kradez.
To, ze nedoslo k presunu nejakeho hmotneho predmetu je (a to uz pres 200 let co tu mame copyright) irelevatni.
Kdyz porusite GNU/GPL tak taky kradete dusevni vlastnictvi. Nebo jestli chcete ve vasem jazyce, "proste porusujete autorska prava".
Jinak se omlouvam za nazev zpravicky - spravne by mel znit:"Provozovatele P2P siti(nebo jakychkoliv jinych technologii) mohou byt hnani k soudni odpovednosti"
Nejvyssi soud totiz pouze prozkoumal pripad a pak se vyjadril ke "stavu sveta". Ted jde pripad k soudu nizsi instance, ktery bude zkoumat zda doslo k "navadeni zakazniku jejich produktu k porusovani autorskych prav" a podle toho rozhodne.
Problem je v tom, ze neni jasne jak to(navadeni zakazniku) ma vypadat aby to mohlo byt povazovano za navadeni zakazniku a jak to budou zkoumat.
Nejvyssi soud k tomu nedal konkretni navod, coz ostatne ale neni jeho prace, precedens zkoumani ted vytvori soud nizsi instance.
Nicmene me se to jevi tak, ze firmicka Streamcast Networks si z p2p siti delala byznu a chtela na tom ryzovat love. Nic inovativniho nevymyslela a povazuju za jiste, ze do toho sla s tim, ze jeji system bude zneuzivan k nelegalnimu kopirovani a bude diky tomu popularni. Dobre ji tak.
Jinak RIAA, MPAA, BMI, Sony Music, Walt Disney, atd. jsou samozrejme hamounsti skrblici a lobujici za to, aby jimi vlastnena autorska prava hned tak nevyprsela a vydelaly tak co nejvice $. O tom neni pochyby. -
Duševní vlastnictví je IMHO oxymorón jako kráva. Už jste si pokoušel přivlastnit jedničku? Dost dobře to nejde. Ony myšlenky ani nemusí existovat v našich hlavách, aby se utvořily. Prostě jsou...jestli nás napadnou nebo ne, to už je náš problém. Ale i když nás napadnou, nejsme sami, koho můžou napadnout, dokonce ani ne v jediném okamžiku a ani mezi týmž nápadem u stejných lidí nemusí být kauzální souvislost. A i když nás napadnou jako prvního, co nám dává si právo si je "přivlastnit"? (V uvozovkách, protože je to hovadina...) Tak já to shrnu pro prostý lid a vložím do toho alergickou reakci, kterou ve mně již teď stihli vypěstovat lidé jako Vy: Jděte mi s tím duševním vlastnictvím už konečně do prdele! Jefferson a Franklin se teď nejspíše obracejí v hrobě, protože je spousta indicií pro to, že tohle úmyslem jejich zákonodárné práce rozhodně nebylo.
-
musite si uvedomit zasadni vec.
1) kdyz mate 10 tun pisku a nekdo vam je proti vasi vuli odveze, tak je to kradez.
2) kdyz mate 10 tun pisku, domluvite se, ze je dodate za 20tisic kc, skutecne je dodate a protistrana vam to nezaplati, tak je to take kradez.
3) kdyz se domluvite,ze provedete 10 hodin prace na serveru za 20tis kc, provedete praci a nedostanete zaplaceno, tak je to take kradez.
4) kdyz mate software, ktery chcete poskytovat za uplatu, v licenci mate podminky, za kterych je mozno je sirit a nekdo ty podminky nesplni, tak je to take kradez.
fyzicky/nefyzicky je naprosto irelevantni. domlouvaji se smlouvy aprevody prav, ne zadne fyzicke jednotky.
jedine, co je nestastne na autorskem pravu, je zpusob pravni odpovednosti.
pri poruseni normalni smlouvy je pravne odpovedna strana, ktera tuto smlouvu porusila. v pripade autorskych prav je na vine tato strana a strana, ktera z toho ziskala.
problemy jsou dva. za prve, stat neni schopen ochranit dodrzovani licenci. kdyby to tak bylo, tak by nebylo autorske pravo nutne, stacily by pouze obecne vymahani smluvnich vztahu. poruseni smlouvy neprinasi skoro zadne naklady, dela se to hromadne a ve velkem, casto nejde zjistit, kdo vlastne licenci porusil, takze efektivni vymahani prava je mimo. pak by samozrejme takove firmy mohly pozadovat neplatit zadne dane, kdyz neni stat schopen jejich pravu dostat.
za druhe je nutne vyresit, zda je kopirovatelnost ci nekopirovatelnost duvodem pro uznani vlastnictvi ci nikoliv. a to jeste neni uspokojive vyreseno. je nutne nejak rozhodnout, zda je to, ze se neco da kopirovat(zdvojit), dostatecny duvod pro to, aby ten, co to vytvori, nemel pravo rozhodovat, kdo si kopii poridi a kdo ne.
pokud vytvorim lopatu, mam pravo rozhodovat, komu ji prodam,smenim,daruji ci jinak prevedu.
pokud vytvorim software, mam toto pravo take, ci nikoliv? a pokud mam, je kopie z kopie, kterou ve smlouve(licenci) zakazu, kradez ci nikoliv? rozhodne me to nejakym zpusobem poskodi, protoze clovek ten software evidentne chce, takze prijdu o potencionalniho zakaznika a prijem. kdyby bylo tak jednoduche ty myslenky premenit v software, ten clovek by se nenamahal s jeho kopirovanim. samotna tato akce ukazuje, ze tento software je pro nej hodnotou.
je to prinejmensim poruseni smlouvy, coz je kradez. ted jde o to, zda je na vinne pouze ten, co tu licenci podepsal, nebo i ten, ktery se timto zpusobem obohatil.
kdyby se software vyvijel na zakazku 1x soft kontra 1x platba, pak by tento problem tak zasadni nebyl. jenze software se vyviji 1x soft kontra mnoho mensich plateb, ktera zadna nezaplati cele naklady a zisk, ale dohromady mozna ano. kopirovani pak vyrobce obira o potencionalni prijem.
odpoved na to neni jednoducha. ten, kdo vam ukradne auto, s vami take zadnou smlouvu nepodepisuje, a presto je vase pravo automaticky chraneno.
na druhou stranu, pokud vam nekdo nezaplati za 10 tun pisku, ale preproda je nekomu dalsimu, tedy porusi smlouvu, ten dalsi neni zlodejem. sice o ten pisek pravdepodobne prijde, ale nebude stihan, narozdil od softwaru.
mohlo by byt zajimave resit problem, kdy software neprodavam, ale davam k uzivani na zaklade urcite licence. stale tuto kopii vlastnim, takze nepovolene pouziti by se dalo prirovnat ke kradezi. jako kdyz pujcim nekomu auto a nekdo ho ukradne. v tomto pripade zase neni casto na vinne smluvni strana, ale ten, kdo jej ukradl.
upozornuji ze toto se tyka copyrightu, ne patentu. patent nechrani konkrenti produkt, o ktery by mel nekdo zajem, ale postup ci myslenku. brani pak tvorbe konkretnich produktu, ktere odpovidaji(uz je jedno jak) tomuto postupu ci myslence. je pak otazka, zda krok za krokem popis vyroby leku na aids je to same, jako myslenka konfiguracniho souboru v xml.
copyright se tyka jednoho konkretniho produktu, jednoho konkretniho vyrobce v mnoha kopiich, patent se tyka nedefinovanych produktu nedefinovanych vyrobcu, at jiz jsou kopirovatelne, ci nikoliv. -
a neni nakonec jedno jak to nazyvate? princip je stejny. zda porusite zakonem dana pravidla, nebo porusite soukroma pravidla chranena zakonem, neni zas tak velky rozdil, pokud nam jde o myslenku jakehosi statniho donuceni. pouzivam kradez proto, aby byl ten clanek konzistentni. jde mi o to, ze je jedno, jestli neco ukradnu, nebo nedodrzim smlouvu. v obou pripadech dotycneho poskodim, a v obou pripadech je to brano jako protipravni cin.
-
Big[X] (neregistrovaný)Urcite to neni jedno. Veci se maji nazyvat svymy slovy. Slunci take nerikate zarovka a vitru ventilator i kdyz to "plni velmi podobne funkce". Kdyz se podivam na Vase argumenty tak muzu rict, ze pro me jsou bezvyznamne protoze veci nazyvate tak jak se vam zrovna chce a zcela oduvodnene muzu rict ze nerozumim o cem vlastne mluvite. A pokud tak podstatne kauze resi lidi jako jste vy, tak se nedivim, ze pak u soudu mohou uspet spolecnosti typu M$. Je lepsi nerikat vubec nic a nechat to na odbornicich nez argumentovat jak se rika "uplne z cesty".
-
to, ze se neco tradicne nazyva kradez a neco podvod neznamena, ze to nemuze byt v ohledech, o ktere nam jde, naprosto stejne. problem s nazvoslovim je v tom, ze na jine situace se nehodi, takze clovek musi proste improvizovat.
kdyby jste se alespon trochu snazil pochopit, o co mi jde, prisel by jste na to, ze me nejde o to resit dva ruzne typy deliktu. v principu je kradez to same, jako nesplneni smlouvy. oboje ma stejny vysledek pro poskozeneho, jenom ma jinou representaci v nasem pravnim radu a jine technicke provedeni. nenapadl me jiny nazev pro obe situace, tak jsem proste pouzil ten prvni nazev. take je to tam na zacatku definovano. kdyz me vysvetlite, v cem je tak podstatny rozdil mezi kradezi a podvodem ve vztahu k nasi debate, budu jedine rad.
vas argument je, ze nepouzivam nazvoslovi, ktere nema pro moji situaci smysl. no nema. pokud vam nejde o to pochopit muj argument a pouze kricet, ze se vam nelibi, co rikam, tak je to stejne jedno, ne?
nejde mi o to provadet hodnotici soudy, jde mi o to podivat se na ten problem z neutralniho hlediska. me se patenty a zpusob prosazovani copyrightu take nelibi, ale chci problem pochopit, ne kricet na kazdeho, kdo ma jiny nazor nez ja.
vase argumentace, ze moje argumenty jsou z cesty, protoze nesouhlasite s mym zpusobem uziti terminu, me opravdu nijak neovlivnuje. pokud napisete svuj nazor, bude to lepsi, nez takoveto zbytecne vykriky. -
Apropos....
"problemy jsou dva. za prve, stat neni schopen ochranit dodrzovani licenci. kdyby to tak bylo, tak by nebylo autorske pravo nutne, stacily by pouze obecne vymahani smluvnich vztahu."
Takže kdyby to tak bylo, mohl bych si cokoliv zkopírovat za předpokladu, že bych před tím neuzavřel smlouvu? Protože pak bych nic neporušil... :-) -
jestli se nemylim, tak presne toto tam na konci sveho prispevku mam. a jinak nevim, co je na tom k nepochopeni? kdyby druha strana vedela, ze za to ponese plnou odpovednost, tak by sama byla motivovana tomuto predejit.
pokud vsak mam film, ktery proste kamosovi skopnu a vim, ze na me nikdo neprijde, protoze proste neni jak, tak samozrejme, ze jakakoliv ochrana smluv je v teto chvili naprosto nefunkcni.
a protoze nejde toto nedodrzeni smlouvy prakticky postihnout ve vsech pripadech, a proto, ze i kdyby to slo, tato smluvni strana stejne nebude casto schopna nahradit celou vzniklou skodu, zacali se stihat vsichni, co nejsou schopni dokazat puvod urciteho dila, ktere je nejak chraneno copyrightem udelenym statem.
je to proste technicke reseni praktickeho problemu.
