Ono vůbec to rčení, že zákon neomlouvá, je nesmírně vtipné. V současné době, kdy máme takovou záplavu zákonů a jiných legislativních úprav, že všechny z nich nemůžou znát ani právníci, je to naprosto neproveditelná záležitost. A když dojde na diskuzi o konkrétním zákonu, tak se ani několik právníků neshodne na tom, jak ho konkrétně vyložit. Je to celé nesmírně pokrytecké.
Ale preto sú tie zákony tvorené
Zákon o dani z príjmu právnických osôb môže mať 5 viet
1. Výnosom sa rozumie súhrn prijatého obeživa a prevodov na účet v súvislosti s činnosťou spoločnosti
2. Nákladmi sa rozumie súhrn vydaného obeživa a prevodov na účet preukázateľne nevyhnutných na dosiahnutie príjmov
3. Hospodárskym výsledkom sa rozumie rozdiel medzi výnosmi a nákladmi
4. Právnická osoba zaplatí štátu 19% z hospodárskeho výsledku, ako platbu za využitie všeobecne prospešných služieb štátu vo forme dane na určený bankový účet štátu.
5.V prípade záporného hospodárskeho výsledku firma zaplatí právnická osoba štátu paušál vo výške 1 000 EUR
A neboli by zásadné problémy s výkladom.. čísla sa môžu časom meniť..
26. 11. 2021, 15:59 editováno autorem komentáře
Skutečnost je někde mezi. Věci jsou dnes složité (mnohé by nemusely být, autoři na jejich návrh nemají, či nedodržují KISS), což se odráží v zákonu, ale sám zákon je též často nekoncepční a dolepovaný, oni právníci taky nejsou žádnými technickými lumeny. Platí-li pravidlo, že celková složitost exponenciálně roste se složitostí jednotlivostí, 1. nemůže to dobře dopadnout, 2. vyplatí se kteroukoliv jednotlivost zjednodušit či pečlivě navrhovat hned v počátku. V IT je to (včetně diletantství) to samé.
Onehdy jsem koukal na nějaké daňové sazby a byly definovány(parafrázuiji):
Daň A se platí 28% ze 1/4 zisku. Daň B se platí 15% z poloviny zisku.
Tohle je prostě bordel. Ověřoval jsem si u účetní, zda k té 1/4 a 1/2 je nějaký důvod a prý ne. Prostě to takhle je.
Pak tady je taky maskování kolik vlastně platí zaměstnanec na daních tím, že část "platí zaměstnavatel" a tam se to mezi sebou taky divně prolíná.
Takže vaše poučka je sice hezká, ale v tomhle případě mimo mísu. Prostoru ke zpřehlednění a zjednodušení je tam spousta.
Že je prostor ke zjednodušení nikdo nepopírá. Ovšem kdo někdy zkoušel refaktorovat složitější SW, tak ví, kolik práce podobné zjednodušení vezme a že se často prostě nevyplatí. Navíc v oblasti daní je potřeba měnit věci procesně, jsou tam politické tlaky (vždycky, když se má zrušit nějaká výjimka, tak dotčená skupina začne hrozně ječet) atp. Zrovna způsob výpočtu daní je drobnost, jsou tam mnohem větší problémy.
Nicméně já se vymezoval hlavně proti danému příspěvku, který evidentně nedospěl ani k podvojnému účetnictví. A to bylo zavedeno už ve středověku, protože prostě bylo potřeba. Nehledě na zjevné díry typu "Firma kupuje za zisk vily a jachty pro svého majitele, cash flow má tak nulové a neplatí daně, zatímco majitel si jich bezplatně užívá".
Problém neudržitelné komplexity: "Obecně platí, že zákony již neovládají ani sami specialisté (právníci) a pouze vyvolávají zdání, že současný systém zákonů a norem je koherentní a smysluplný a že zaručuje vymahatelnou spravedlnost v reálném čase pro všechny členy společnosti. Již dávno tomu tak ale není a ne, nezaručuje. Proto jsou dobří právníci tak drazí." -- Miroslav Bárta, kniha Sedm zákonů, 2021
Průměrně schopný právník nicméně má nějakou intuici a umí hodně rychle najít konkrétní znění v "úzetkách".
Aspoň občanský zákoník by měl být stručný tak, aby si ho každý mohl přečíst. Socialistický zákoník byl dlouhý a ten nový je ještě delší. Ale nevím, jak to zlepšit, každá namátkově vybraná pasáž mi tam dává smysl a věřím, že by tam neměla chybět.
(N)OZ 2012 a ZOK jsou sice celkem dlouhe, ale nahradily celou radu zakonu.
Spis je to o nejake forme chytreho vykladu "pro bezne lidi". Prijde mi, ze ten koho to zajima si to nacte i z NOZ nebo tlusteho vykladu, ostatni pravdepodobne nemaji zajem. Pochybuju o tom, ze treba moje mama duchodoveho veku vubec tusi ze NOZ existuje...
Nebo "nikdy nemáte jistotu, že váš výklad zákona bude stejný jako výklad soudu". Tady se kolikrát neshodne více soudních instancí, jestli došlo nebo nedošlo k porušení zákona, ale právní laik musí zákony vykládat jednoznačně a správně, aby se s nimi náhodou nedostal do sporu a nebyl sankcionován.